Ondra nebyl tak úplně normální muž. Sice vypadal jako typický třicátník, který si odpracuje to nejnutnější v práci a pak se věnuje sportu, kamarádům, partnerce a bůh ví čemu ještě, ale Ondra měl jistý nešvar, který před světem tajil. Já Vám teď povím jednu jeho příhodu, příhodu vskutku zásadní a snad bych řekl, že i zlomovou pro jeho život a pokud najde své publikum, tak třeba ještě nějakou časem přidám . Rozumíme si .

Byl chladný listopadový večer, už se smrákalo a Ondra postával v šedivém kabátě poblíž jednoho podchodu v jednom nejmenovaném městečku. Zapálil si cigaretu, opřel se o zeď a téměř automaticky s ní splynul tak, že jen hrot cigarety prozrazoval život chovaný za kuklou pod kloboukem. Venku se příjemně rozpršelo, alespoň pro Ondru to bylo příjemné, a hlavou mu proběhla myšlenka na krásně promoklou kancelářskou paničku, která by se mohla již řádně promáčená přijít schovat. Jenže z druhé strany podchodu zatím vešli dvě školandy pod jedním deštníkem. Povzdechl si. Dvě naráz nikdy nedělal, bylo by to moc pracné a neužil by si to. Když procházeli kolem něj, tak se ho ta jedna, ta co byla méně vyšklebená, zeptala jestli má oheň. Sáhl do kapsy a podal jim sirky. Stále se k nim neotočil obličejem, aby neviděli jeho kuklu. Slyšel zapálení sirky, potáhnutí z cigarety a následovné zmačkání prázdné krabičky, která po své likvidaci letěla na zem.
Prudce se otočil. Chytl je za ruce. A dívky stáli jak přimražené. Náhle před nimi totiž stála hrozivá postava s kuklou a kloboukem. Celá v ohromném kabátě. Jejich původní očekávání, že se jedná o páprdu co se bojí aby se v deštíku nerozpustil jako cukr, se rozplynulo jako dým z cigarety. "To by mě zajímalo, pročpak tu Vy hovádka děláte takový bordel a navíc s cigaretou v ruce. To nevíte, že kouření škodí zdraví?" A ta co držela deštník ze sebe bázlivě vykoktala: "To Karolína, já ne." . Karolína zatím měla čas rozdýchat původní šok a když si uvědomila sílu stisku její ruky, tak ji nenapadlo nic jiného, než se zeptat: "Mohl by jste nás prosím pustit?" . Ondra si vychutnal tu chvilku mrtvolně děsivého ticha, která náhle pohltila celý vesmír do kterého ti tři teď naprosto nerozlučně patřily. "Ale jistě slečny, však pod tou podmínkou, že společně vezmete tu krabičku, která Vám jistě úplnou náhodou na zem upadla a támhle do toho koše ji vyhodíte." a tázavě pokynul hlavou ke straně. Dívky se nezmohly na nic jiného než na souhlasné pokývnutí. "Tohle ti zatím podržím, aby tě to při té práci neobtěžovalo." vzal Karolíně cigaretu ze rtů, které měl náhle takovou chuť políbit, a uvolnil je ze zajetí svých dlaní. Dívky docela groteskním způsobem svůj úkol splnily a i když mohli zcela jistě bezpečně uniknout, tak se k muži vrátily a Karolína ho požádala, zda mu vrátí cigaretu, že byla poslední, kterou měla. Ondra se pousmál a cigaretu jí vrátil přesně mezi rtíky. Pak se prostě jen otočil zpět k původnímu směru který sledoval. Karolína se ho zeptala co tady vlastně dělá někdo s kuklou a chovanej v kabátě. Co jiného na to mohl Ondra říct než pravdu: "Čekám na ňákou paničku, kerou budu moc znásilnit.". Chvíli bylo ticho a pak dívky ještě řekly "tak na shledanou", což opětoval stejnou mincí. Prošly kolem něj tichounce jak myšičky.
Ondra už pomalu začínal přemýšlet, že to dneska zabalí a nechá si své vyřádění na jinou noc, protože čas notně pokročil a těch několik lidí co prošlo kolem bylo k jeho záměru naprosto nevhodných. Zapálil si tedy ještě jednu cigaretu, vychutnával si ševelící déšť a uvažoval do kterého města se podívá příště, když najednou jak splašenej kůň do podchodu vletěla Karolína. "Ahoj, ty seš ještě tady?" povídá už úplně oprskle. "Ahoj, já jsem ještě tady, kdes nechala tu svoji kamarádku co tě práskla?" "No, ona už je doma, já jsem ji jen doprovázela, protože je takhle večer vždycky podělaná strachy. Jo a tys ji tou hláškou totálně uzemnil, byla celá podělaná. He, he. Jé, hele, neměl bys navíc jedno cígo? Já už nemám." Ve chvíli, kdy to dořekla ji pravá Ondrova ruka chytila pod krkem a zdvihla do vzduchu a druhá upustila cigaretu na vlhkou zem chvilku před tím, než jí jedním tahem rozepnul knoflíček u kalhot a rozepnul zip. Bylo to ohromě bleskové, přeci jen praxe byla znát a hodně mu pomáhala i váha toho děvčátka, protože si s ní mohl dělat doslova co chtěl. Karolína měla kalhoty dole dřív než se stihla s vytřeštěnejma očima pokusit jakkoli bránit. Boty jí Ondra sundal jedním tahem spolu s kalhotami a tak mu zbývali jen kalhotky, které prostě chytil a urval. Když ji opřel o zeď a vpasoval se mezi nohy, tak měl chvilku čas na to, aby si už tvrdýho ptáka vytáhl z kalhot, protože Karolína měla už temno před očima a veškerou péči teď věnovala tomu, aby to rozdejchala. Když jí však přiložil žaluda k broskvičce, tak už byla docela připravená začít křičet. Ondra jí přikryl rukou ústa, podíval se jí do jejích hlubokých modrých očí, vyměnil si s ní pohled a brutálně přirazil. Její obličej se zkřivil strašnou bolestí, kterou pocítila z těch nádherných studánek vytryskl pramen, kterým byl tím co Ondra tak zoufale postrádal. Nepočkal ani chvilenku aby si na jeho velikost, kterou musela pojmout celou najednou přivykla. Hned ho povytáhl a přirazil znova s plnou razanci, protože věděl, že jen takhle z ní vypumpuje na povrch maximum slz a bolesti. Vychutnával si každý příraz do té uzounké a těsné lasturky. A celou dobu se jí díval přímo do očí. Neustále vzlykala, ale už neměla sílu křičet a tak jí sundal ruku z úst a zajel jí pod tričko, kde jí začal mačkat kozičky. Měla úplně rozmazaný makeup a vypadala jak právě znásilňované uplakané káčátko. Měla výborné kozičky, tak jako si vychutnával každé zaražení svého ptáka do té krasotinky, tak se nechal unášet i jejíma kozičkama ze kterých strhnul podprsenku. Asi po deseti provzlykaných minutách za stálého pláče však ucítil jak se Karolínce chvěje kundička. Nemohl tomu věřit, ale bylo to tak. Ona tady byla právě znásilňována a i když ji to jistě bolelo a neustále u toho ronila slzy, tak jí počínaly orgasmické křeče. Rukou, která se do teď věnovala jejím kůzlatům ji chytil za bradu a donutil ji dívat se přímo jemu do očí. Brečela a byl na ní vidět stud a bolest, kterou prožívala. Ondra zpomalil své přírazy, ale přirážel hlouběji a prudčeji. Při každém přiražení se Karolínce zkřivila tvář bolestí, ale stále víc se stahovala. Náhle se celá vzepjala a se slzami v očích prožívala orgasmus. Ondra v tu chvíli kdy to na ni přišlo začal přirážet jak šílenec a zarážel jí ho úplně na doraz a maximální silou do té její čerstvě odpaněné broskvičky. Trvalo to snad celou minutu a musela by to být úžasná podívaná, kdyby to někdo viděl. Postava statného muže v plášti má na sobě vestoje naraženou drobnou školačku, která se slzama v očích prožívá orgasmus, při kterém se propíná jak luk před výstřelem a to monstrum do ní ještě přiráží jak smyslu zbavené dokud se samo s nezasekne v pohybu a nezačne své semeno do té malé laturky v maximálním přírazu a sevření stříkat při vyvrcholení, které jí právě doznívá a prodlužuje se o chvíle kdy do ní životodárná tekutina proudí. Ondra prožil nejsilnější orgasmus, který kdy měl. Znásilnil již mnoho žen a i když to bylo téměř vždy fantastické, tak tohle bylo vyjímečné. Karolínka se mu hroutila do náruče i přes to, že na něm byla ještě stále naražená. Přitiskla se k němu a plakala mu do svetru, který pod pláštěm měl. On ji jednou rukou držel za zády aby nespadla a druhou ji hladil po vláskách. Po chvilce, když se hlazením nechala ukonejšit, ale stále ještě byla naražená na tvrdém ptáku jí Ondra povídá: "Tak, protože jsi byla pana a já jsem prožil něco fantastického, tak už tě nebudu dál trápit a dám ti tabletku aby jsi neotěhotněla, pak ti pomůžu obléct a odvezu tě domů nebo kam budeš chtít. A neboj, jednou najdeš někoho správnýho, kdo se o tebe bude starat krásně a bude mnohem hodnější než já." Jenže ona se na něj podívala a řekla něco co mu změnilo celý život a v tu chvíli mu to vyrazilo dech. "Můžeš mě prosím ještě někdy přijít znásilnit?" a s uslzeným obličejem se na něj pousmála.

to be continued (may be) ... ps. autorská práva vyhrazena