Pekelné odpoledne.
Dotýkáš se mých melounků s tmavými bradavkami. Pak si mě otočil, podložil mě na bříško a hladil a líbal zadeček. A až ses toho nabažil, sundal sis pásek a pěkně pomalu abychom si já i Ty vychutnali každou ránu, si mi nasekal na holou. A to tak dlouho, dokud by nebyl celý krásně rudý a horký. Pak si vzal olejíček a pěkně mi ho namazal na tu bolavou prdelku a zajel jsi prstíčky i níž. Až tam, kde je moje jeskyňka. Našel si hrášek a natíral ho, až sem sténala. Pak jsi pokračoval ještě níž a pomalu mi zasouval nejdříve prstíky a pak celou ruku dovnitř. To už křičím rozkoší. Ale co to, prdelka už není horká, tak znova pásek a pořádně ji zahřát a tentokrát přitlačit. Už se objevují jelítka, prosím, aby si přestal, ale Ty nepřestáváš, ne ještě si přitlačil a druhou rukou už sis pěkně rozehříval trenéra. Podáváš mi olejíček a přikazuješ, abych se pěkně promazala mezi půlkami. Asi nerad, ale odložil si pásek, přikleknul zezadu a já už poslušně rozevřela cestu trenérovi. Ten vniká dovnitř a oba cítíme horkost mé prdelky. Sténám pod přírazy rozkoší i bolestí zároveň. Sladká bolest výprasku a Tvůj penis ve mně mě vynesou do nirvány. Stříkáš a plníš mně horkou tekutinou.
Necháš mě chvilku ležet a odpočinout, ale jen chvilku.
Moje zadnička bledne a chladne. Máš proto pro mne překvapení. Svorky na bradavky s řetízkem a novou rákosku. Trochu jsem odpoledne zlobila a vztekala se kvůli hlouposti. Tak abych si chvilku pamatovala, že vztekání se není hezké.
„Ty nechceš? Ale já se neptal, Beruško, já Ti to oznámil. „
Klečím na čtyřech, nohy od sebe. Poslušně čekám. Připínáš mi na bradavky svorky a zatížíš je závažíčkem. Trochu syknu, ale jsem statečná a říkám si, že když nebudu protestovat, tak mi to vztekání promineš. Přidáváš ještě jedno závažíčko a snažím se, aby mi neušel ani hlasitý vzdech. Vlastně se mi to docela líbí. Jdeš mezitím do kuchyně a vracíš se s židlí a provazem. Polknu na prázdno. Asi to myslíš vážně. Pořád klečím a Ty přisunuješ židli blíž k posteli a dáváš na ni malý polštářek.
„Dej si hlavu na ten polštářek a ruce dej za židli!“ Tvůj povel prořízne ticho. Udělám to, co jsi mi řekl a pořád si říkám, že když budu hodná, tak toho necháš. Mám hlavu na židli, ruce za ní, má prsa visí mezi postelí a židlí a závaží táhnou bradavky dolů. Bereš provaz a svazuješ mi ruce za židlí. Pod kyčel jsi mi sroloval deku, tak že mám půlky vyšpulené nahoru a pokud budu jakkoliv uhýbat nohama v kleče nebo tělem rozhýbu prsa se svorkami.
Jdeš do koupelny a já se tiše připravuju na výprask. Už je nad slunce jasné, že mně nemine. Vracíš se s rákoskou a natíráš ji olejem. Pak natíráš můj zadeček, který stále ještě nese stopy po pásku.
„Můžeš křičet, ale každou ránu si odpočítáš a poděkuješ za ni!“ polknu a tiše řeknu „Ano“.
Slyším jak sviští rákoska, pak ji lehce přiložíš k zadečku a chvíli mi rákoskou hladíš půlky. Nápřah, svistot a rána. Ta sedla, tlumím výkřik a doslova cítím, jak mi naskakuje jelito.
„Jedna, děkuji“
„Dvě, děkuji“
„Tři, děkuji“
„Čtyři, děkuji“
Při páté ráně, už tak statečná nejsem, trochu jsem ucukla, rozhoupaly se prsa a já lehce vykřikla. Celým tělem cítím, jak bych si chtěla půlky chránit rukama
„Pět, děkuji“
„Šest, děkuji“
Při sedmé už je výkřik hlasitější.
„7, děkuji“
„8, děkuji“
„9, děkuji“
„10, děkuji“
„11, děkuji“
„12, děkuji“
Mám pocit, že mi půlky hoří. Bradavky už taky citelně bolí.
V podbřišku cítím tlak vzrušení. Bolí to, ale zároveň vzrušuje. Na jednu stranu chci, abys přestal, pekelně to bolí. Na druhou cítím, jak vlhnu.
Položil si rákosku. Někam jdeš. Vracíš a slyším otvírat šuplík. Šuplík? ………………….Vibrátory!!!
A je to tady. Všiml sis taky, jak vlhnu. Do dírky dáváš větší vibrátor. Aby nevypadl tak ho přelepíš zdravotní náplastí. A do zadečku ten menší a taky dostane náplast. Zasunul jsi ho hluboko, aby nepřekážel při dalším výprasku. Natřeš mi znova půlky. Mám pocit, že svorky na bradavkách už váží kilo.
Žádné upozornění ani výstraha a na zadek dopadají v rychlém sledu tři rány. Bolestí jsem vzlykla a bohužel se pohnula. Takže vzlykám nanovo.
áááááááááá „13, 14, 15, děkuji“
Vibrátor v kundě se rozvibroval.
Svist „16, děkuji“
Vibrace zesílily, bradavky už necítím, půlky mi hoří.
Další 4 rány. Při odpočítávání už jen šeptám.
„17, děkuji“
„18, děkuji“
„19, děkuji“
„20, děkuji“
Vibruje už i druhý vibrátor, tělem to chce škubat….křičím…..
„21, děkuji“ ááááách
„22, děkuji“ oooooooo
„23, děkuji“ áááá
„24, děkuji“ áuuuu
„25, děkuji“ áááááááááááááááááu
Posledních 5 ran už mi hučí v hlavě, moje tělo bojuje s bolestí a rozkoší zároveň. Před každou ránou chce tělo vybuchnout extází. Po té poslední už mám tělo v jedné křeči, křičím a teču.
Cítím svoje šťávy na stehnech. Pokládáš rákosku, dřepneš si ke mně a odepneš svorky. Zmítá mnou bolest a zároveň jdu znova do extáze a další pramínek na stehnech.
To už prosím, abys přestal. Víc už nevydržím. Vypínáš vibrace, odlepuješ náplasti a vibrátor dole vypadne. Ten v análku je příliš hluboko.
Vzruší Tě to, cítím, jak si za mne klekáš a bez lítosti a tvrdě zasunuješ svůj kolík místo vypadnutého vibrátoru. S každým přírazem cítím těch 25 rákoskou. Přirážíš hlouběji a rychleji.
Začínám mít mlhu před očima a skoro nevnímám, jak se uděláš. Moje tělo se celé třese a nejde to zastavit.
Odvazuješ mi ruce, ale já se nemohu nadzvednout, pořád mi vibrují kolena. Pomáháš mi lehnout si. Doneseš mokrou žínku a otíráš mně a pak i osušíš. Natíráš zadeček olejem.
Týden budu hodná, ale až nebudu mít jelita, určitě najdu něco, proč bych se mohla trochu vztekat.