Pokus.

S Adélkou jsme se dohodly, že řekneme Karlíkovi, aby nám ukázal svého pindíka. Mě v té době bylo 12. a Adélce 10. Karlíkovi bylo už 13. roků a já měla strach, aby si o mě nemyslel něco špatného, proto jsem navedla Adélku, aby se ho šikovně zeptala. Vrátila se asi za deset minut a říkal, že Karel souhlasí, ale musíme mu i my ukázat naše prciny. S tím se celkem počítalo, protože kluci z toho vždy něco musí získat pro sebe a tak jsme šly.Adélka měla možnost využít chatku svých rodičů a tak nás tam hned pozvala. Odjeli jsme tam všichni tři na kole, protože to bylo na druhé straně města.

Vešli jsme dovnitř a Karlík nám řekl, že by jsme se měli všichni hned svléknout do naha a odešel ne chodbičku. Musím se přiznat, že jsem se trošičku styděla. Adélka se, ale vůbec nežinýrovala a hned se začala svlékat. Obdivovala jsem její odvahu, ale asi to bylo tím, že byla ještě děcko. Já už mívala pravidelnou menstruaci a jí to teprve čekalo.

Když se Karel vrátil, byl jen v trenýrkách a na nich byla vidět jistá boule. Hned jsem věděla, že mu stojí brčko. Trochu se zlobil, že i já ještě nejsem alespoň v kalhotkách, ale pohled na nahou Adélku ho trochu uklidnil.

„Že ti už stojí brčko!!“ zeptala se ho Adélka.

„No jasně! Každému klukovi to přeci musí stát!“ odpověděl ji. „Víš ty vůbec proč nám klukům pindík stojí?“ zeptal se ji.

„Vím!“ odpověděla mu Adélka. „Aby mohl opíchat holky!“ řekla rázně, aniž vůbec pořádně věděla co to je. To co věděla jsem ji stejně prozradila já, protože jsem toho přeci jen věděla víc.

Podíval se na mě a zeptal se, zda se tedy taky svléknu. Pokývala jsem hlavou a začala si sundávat kalhotky. Měla jsem sukénku a tak stejně hned nic neviděl. Pak jsem si sundala tričko a pak, když jsem viděla, že si sundává trenky jsem si rozepnula sukénku a nechala ji sjet po nohách k zemi.

„Hezký!“ řekl, když mě viděl nahatou.

I já jsem málem nechala pusinku otevřenou, když jsem uviděla jeho čuráčka. Trčel mu šikmo vzhůru dopředu a z kůžičky mu vylézala temně rudá hlavička. Byl to nádherný pohled. Hned jsem si musela prstíkem přejet po své broskvičce, protože mě zasvrběla. Občas jsem si ji už prstila. Naučila mě to Simona, starší kamarádka, která už s klukem i spala.

„Jé, on ti už opravdu stojí!“ řekla jsem překvapeně, protože jsem před tím moc nevěřila. „Mohu si sáhnout?“ zeptala jsem se ho.

Dovolil mě to a já si přiklekla před něj a lehce mu ho vzala do prstů, Adélka si přičapla vedle a jen se se zájmem dívala. Ještě víc jsem mu stáhla kůžičku a zcela mu obnažila jeho žalud. Držel a jen se díval, co mu s čuráčkem dělám. Pak jsem mu kůžičku přehrnula zpět a zcela schovala žaluda v ní. Slastně zavzdychal.

„Dělá ti to dobře?“ zeptala jsem se ho. Přikývl a nic neřekl. „Honíš si ho někdy?“ dodala jsem a těšila se, že mu ho pohoním.

„Někdy jó!“ řekl.

„Mohu já?“ zeptala jsem se. Zčervenal a jen přikývl. Jemně jsem mu po něm pomalu začala jezdit nahoru a dolů. Zavřel oči. Evidentně se mu to líbilo. Po chvilce zavzdychal a já cítila, jak mu v něm tepe. Na špičce se mu objevila veliká kapička něčeho hustého a bílého. Tušila jsem, že to bude semeno. „Hele, už ti z něj teče?“ řekla jsem trochu překvapeně.

„Tak si lízni, holky to prý mají rády!“ řekl mi a já nesměle vyplázla jazyk a špičku v tom omočila. Nijak to nechutnalo.

„Chceš si taky líznout?“ zeptala jsem se Adélky, která vše pozorovala z bezprostřední vzdálenosti v podřepu vedle.

Pokývala hlavičkou a už se tlačila na uvolněné místo naproti čuráku Karlíka. Nemotorně mu ho chytla, protože se už začínal scvrkávat do normální polohy a kapička ukápla na zem.

„To je škoda?“ řekla jsem a litovala, že si Adélka nemohla omočit jazýček.

„Když mě necháte prohlédnout vaše jeskyňky, zase se mi zvedne a pak mě ho bude moci vyhonit Adélka!“ řekl Karlík.

Obě jsme se zaradovaly. Adélka si hned lehla a rozevřela stehýnka. Vypadala jako kdyby to dělala každý den, při tom já věděla, že to dělá před klukem dnes prvně.

„Když já bych radši Verunku!“ zaprosil Karlík.

No tak co mě zbývalo? Když jsem prve držela jeho pindíka, taky se necukal! Lehla jsem si místo Adélky a rozevřela nesměle stehna.

„Ty máš krásnou kundičku?“ řekl a při tom si na ni ani nesáhl. Lehce mě ji pohladil po Venušině pahorku. Chvěla jsem se. Bála jsem se, aby mě nešetrným zacházením nepřipravil prstem o poctivost. Těšila jsem se, že ji jednou ztratím z lásky. Lehce mě rozchlípl oba stydké pysky od sebe. Bylo to velice příjemné.

„Lízej ji pičku!“ radila mu Adélka.

Podíval se na ni s nedůvěrou. Mlčela jsem. Byla ve mně malá dušička. Pomohl si ještě druhou rukou a ukazovákem se dotkl mého klitorisu.

„Aaaáách!“ vyhrklo mi z úst. Bylo to tak slastné. Pojednou jsem cítila jeho dech na svém přirození. Sklonil se a opravdu se mi jazykem dotkl mého malého poštěváčku. „Oooch!“ úpěla jsem slastí dál. Rukama zajel na moje kůzlátka a jemně je třel. Byly to jen takové pink-ponkové míčky, ale cítila jsem v nich vše.

„Jů, už ho máš zase tvrdého!“ hlásila Adélka, která vše pozorovala a nic ji neušlo. Karlík mě přestal lízat.

„Tak pojď a pohraj si s ním!“ lákal Adélku. Ta se hned chopila svého. Sedla si vedle Karla a do dlaně vzala jeho pyj a masírovala mu ho. Ten za chvíli jen vzdychal. „Už budu, musíš pomaleji!“ radil Adélce.

Za chvilečku se mu opravdu objevila opět větší kapička mrdinky. Adélka si ji prstíkem setřela a prstík si olízla, jako by to byla nějaká pochutina.

„No, nic moc!“ řekla „Lízátko je lepší!“ dodala Adélka.

„Můžu zase já?“ hlásila jsem se já.

Karel přikývl. Bylo mu to už celkem jedno. Pindík mu už sice zase klesl a tak to nebylo ono, ale lízla jsem si.

„Chceš zase vidět moji prcinu?“ zeptala jsem se ho v domnění, že se mu zase postaví. Přikývl a já si sedla a rozevřela stehýnka a zvedla nohy, aby se k ní dostal. Hned se k ní vrhl. Přejel mě prstem do štěrbince a skončil na zadečku. Šimral mě prstem na dírce do něj a pak pomalu prst strkal do ní.

„Né, to nesmíš!“ protestovala jsem a dala nohy dolů.

„Jó, to se dělá, uvidíš, bude se ti to líbit!!“ řekl mi. „Víš, když se holka bojí do prciny, tak se to dává do zadečku, je to prý skoro stejný pocit!“ řekl mi a prstíkem mě dál tlačil na dírku do zadečku.

„Jó, jo, strč ji ho tam, ona to má ráda, mě ho taky strká do prdýlky!“ hlásila mu Adélka.

To byla pravda, protože jsme si s Adélkou často vzájemně strkaly prst jedna druhé do zadku a dělaly jako, že prcáme. Teď to, ale před Karlíkem říkat nemusela. Karel se hned usmál a pochopil. Sotva jsem dala nohy znovu vzhůru, tu chvíli jsem měla jeho prst v prdélce. Sotva se mu dostal za svěrač, vplul mu tam, jako po másle. Rejdil mi tam prstíkem a mě se to docela líbilo, vzdychala jsem blahem.

„Maminka má doma „Robertka“, můžu ho příště přimést a zkusíme ho tam!“ řekl mi Karlík.

Nevěděla jsem, mám-li souhlasit, či né.

„Ano, ano!“ volala Adélka. „Já chci taky prstík do zadečku!“ volala své přání kamarádka.

„Tak si lehni tady vedle a dej nožky jako Verunka!“ řekl ji.

Adélka na nic nečekala a už ležela vedle mě a nožky hrdě tyčila do svíčky.

„Trošičku je pokrč a rozevři!“ říkal ji Karel. Sotva tak učinila, zasunul ji prst druhé ruky do konečníku a vibroval ji jim tam. Adélka vesele pištěla.

„Koukni, jak Verunka vlhne a ty nic!“ říkal Adélce, která měla štěrbinku stále suchou, zatím co já si myslela, že jsem se slastí počůrala.

Musím přiznat, že mě to velice rajcovalo a moc se mě líbilo, jak mě prstíkem rejdil zadeček. Byla bych nejraději, kdyby mě prst zasunul do kundičky, ale věděla jsem, že tam je blána.

„Verunka by už mohla do prcinky dostat i mého čuráčka, jak je hezky vlhká. Zajel by ji tam, jako prst do zadečku a ani by nehlesla! To tebe by to bolelo!“ řekl Karlík jako k Adélce a při tom koukal, co já na to.

Nic jsem neříkala, ale hlavou se mě honily hříšné myšlenky. Kdybych mu to dovolila, měla bych po problému. Maminka by mě jistě půjčovala „Robertka“ a já bych si mohla s jeho pomocí protahovat kundičku kdybych chtěla.

„Když já nevím!“ řekla jsem pojednou. „Co když mě to bude bolet?“ dodala jsem.

„Tak to jenom zkusíme a když to nepůjde, tak přestaneme!“ řekl mi Karlík, na kterém bylo vidět, že se těší, až bude moci do mě zastrčit své pérko.

„Jó, Veru, dovol mu to, bude legrace. Budu ti pak moci strkat prstíky do kundičky a nebudeš se muset bát!“ řekla malá Adélka.

Jí se to řeklo. Co když mě pak doma maminka vynadá a požene k doktorovi!

Karlík mě však stále lezce jezdil prstíkem v zadečku a já při tom přemýšlela. Nemohlo to proto dopadnout jinak.

„Tak jó!“ řekla jsem. „Ale, když řeknu tak přestaneš!“ trvala jsem na svém.

Souhlasil a vytáhl své prstíky z obou našich prdélek jen to mlasklo. Nevěděla jsem, co mám pro to udělat, ale Karlík mě řekl, ať zůstanu ležet. Nohy jsem dala ale na zem, protože mě už bolely. Rozevřela jsem jen stehna a on mě přisunul blíž k pelesti. Pak se snažil nasadit svého, opět tvrdého čuráka na hrdlo mé pičky. Moc se mu to nedařilo, cukala jsem sebou, protože jsem se bála.

„Verčo, necukej se, nebo ti ho tam nenasadí!“ komandovala mě Adélka, která to opět vše sledovala v podřepu z těsné blízkosti.

Karlík to pochopil po svém a trochu mě sevřel, abych se tak necukala. Cítila jsem, jak se mu povedlo nasadit ho na krajíček. Bylo to velmi rajcovní. Zklidnila jsem se a on mě ho vtlačil hlouběji. Trochu to zabolelo, jak se moje panenská blána napnula.

„Aúúk!“ zavýskla jsem. „To bolí, vyndej ho!“ řekla jsem.

On se na mě jen pousmál a cukl zpět. „Dobrý?“ zeptal se.

Bylo to dobrý, protože bolest hned ustoupila a já jen kývla. Měl ho však stále ve mně na krajíčku. Ještě více si mě sevřel a pak tvrdě přirazil a zarazil mě svého čuráka do kundy. Šíleně jsem vykřikla, protože blána hned praskla a velmi to bolelo. Jenže vykřikl i on. Jak jsem měla uzounkou kundičku, neměl dobře uvolněnou předkožku a jak ho do mě šoupl, zatrhl si ji. Taky ho to velmi bolelo. Vytáhl ho ze mě a nevěřil svým očím, protože ho měl krvavého. Původně si myslel, že je to z toho, jak mě protrhl blánu a šel si ho umýt. Bolel ho a tak si ho ošetřil. Po umytí zjistil, že mu z něj taky teče krev. Neměl udělanou obřízku a zcela neuvolněnou kůžičku si strhl. Oblékl se a upaloval domů. Já tam zůstala ležet s protrženou panenskou blánou a trochu jsem krvácela. Ještě, že tam byla Adélka. Omyla mi kundičku studenou vodou a pomohla mi zahladit stopy na prostěradle.

Prcinka mě pálila, panenská blána byla protržená, ale vlastní soulož jsem dosud nepoznala. Nevěděla jsem, mám-li se radovat nebo běsnit. Jisté bylo, že krok k mému dalšímu pohlavnímu životu byl udělán.