Tou dobou byl květen a já už pár let navštěvoval jedno z brněnských gymnázií. Chodil jsem zrovna do druháku a pomalu už se schylovalo ke konci školního roku. Jako klasický gymnaziální kolektiv jsme byli poměrně bezproblémoví a zároveň jsme si také navzájem velmi dobře sedli, takže jsme tvořili skvělou třídu. Tedy až na jednu výjimku. Tou byla jedna naše velmi ambiciózní spolužačka jménem Adéla, dcera plastického chirurga a ředitelky hotelu. Zatímco všichni brali školu poměrně pohodově, Adéla byla velmi horlivá premiantka, která udělala úplně cokoliv, jen aby se vetřela do přízně učitelů. Výsledkem bylo to, že se před ní všichni měli stále na pozoru, protože vše, co se jí nezdálo správné okamžitě hlásila a tak v podstatě neměla žádné kamarády.

Po podzimních tanečních se ve třídě začaly utvářet také první vztahy, spousta mých kamarádů už měla holku a mnozí také první sexuální zkušenosti, které mi s oblibou popisovali a obzvláště když si dali „něco málo na kuráž“ neunikaly mi ani nejmenší detaily jejich počínání. Mně se bohužel zatím v této oblasti příliš nepoštěstilo a tak jsem mohl jen tiše závidět. O pěkné holky u nás ale ve třídě nouze nebyla, mnohé byly velmi dobře vyvinuté a své tělo se neostýchaly také řádně vystavovat. Často nosily různé crop topy a s příchodem tepla čím dál častěji jen sportovní podprsenky doplněné o krátké legíny, které jim nádherně vykreslovaly všechny ženské křivky. Byly si naší pozornosti velmi dobře vědomé a tak nás mnohdy provokovaly a snažily se nás i během hodin pořádně rozptýlit a docílit i fyziologických projevů našeho vzrušení, což se velmi často povedlo. Ony se pak přihlouple usmívaly a opravdového zadostiučinění se jim dostalo obzvláště v moment, kdy nastala nutnost zvednout se ze židle a jít k tabuli.

Ze všech holek ve třídě se mi ale stejně nejvíc líbila Adéla. Byla to štíhlá brunetka vyšší postavy, s nádhernýma dlouhýma nohama, na které navazoval vzorově tvarovaný kulaťoučký zadeček. Áďa měla překrásný obličej, dlouhé hnědé vlasy, sahající mírně pod úroveň jejích prsou. Ty jen dotvářely obraz dokonalé krásy, přestože ve třídě byly i více obdařené holky. Odhadem mohla mít Áďa takové menší dvojky, které se perfektně hodily k její štíhlounké postavě.

Na rozdíl od ostatních, se oblékla velmi formálně, nosila nejrůznější halenky, košile, někdy doplněné také dámským sakem, výjimkou nebyly ani šaty. Co mě na ní ale už od nástupu na gympl fascinovalo, byly její sukně. Naštěstí se nestarala o přílišnou délku, takže sukně dávaly vyniknout kráse jejich nohou, a když se člověk trošku zasnažil a na schodech šel těsně za ní, nebylo tak těžké spatřit ze spodu i kousek její prdelky.

Jak jsem již zmínil, byl zrovna konec školního roku, tím pádem se rychle blížila i uzávěrka známek. Po škole jsem plánoval nastoupit na medicínu, využít příležitosti a nechat se na univerzitu přijmout za prospěch. Zatím se mi dařilo a dostával jsem vysvědčení se samými jedničkami. Problém nastal tento rok v dějepise. Po jedné písemce na čtyřku mi vycházel průměr 1,46, což bylo považováno za „nerozhodné“ a já musel psát doplňující pololetní test, který mi měl o známce rozhodnout.


Vše jsem si chtěl dopředu pojistit a byl jsem domluvený s Markem, mým spolusedícím, že mi je připraven kdykoli poradit a pomoci. Jenže můj plán překazila učitelka svým rozhodnutím, že se musím přesadit, aby nás prý nenapadlo tam vymýšlet nějaké podvody. Já tak putoval rovnou do první lavice za Adélou, která přirozeně seděla sama. Bylo vidět, že si vyučující na testu dala záležet a ten tak překypoval množstvím letopočtů, jmen a chytáků. Už jsem se radoval, že mám vyhráno, v tom jsem narazil na poslední otázku, kde bylo mimo jiné požadováno přesné datum bartolomějské noci a roky vlády Ludvíka XIII. Ani jedno jsem si nemohl za Boha vybavit a tak se můj sen o přijetí bez přijímaček pomalu rozplýval. Byl jsem hodně nervózní a pořád koukal na prázdný řádek, se zoufalou nadějí, že mě to třeba ještě dojde. Najednou se od Adély ozvalo: „Ss, ss, nechceš náhodou poradit?“ Vůbec jsem od ní nic takového neočekával, podvádění u testů nenáviděla a když někoho viděla používat tahák, neotálela tuto naléhavost sdělit učiteli. Ti se většinou spíše divili její potřebě toto oznamovat, než tomu, že si chtěl někdo malinko přilepšit. Proto jsem v tom nečekal žádný dobrý úmysl. Zeptal jsem se jí, jestli to myslí vážně, že by mi ty dva letopočty opravdu řekla. Na to se mi dostalo velmi rychlé odpovědi: „Řekla, ale zadarmo to nebude.“ Pořád jsem nechápal, čeho chce docílit, ale věděl jsem, že já potřebuji za každou cenu 1 a pak už je mi stejně jedno, jestli to nevyjde těsně nebo se chytím do nastražené pasti, předem domluvené s Adélou, za účelem mě nachytat při snaze podvádět. Nakonec jsem se ale rozhodl, na její hru přistoupit. „Jasně udělám, co budeš chtít, jenom mě to prosím řekni.“ Áďa mi vzápětí ochotně poradila jak bartolomějskou noc, tak Ludvíka, test jsem rychle odevzdal a po spěšné kontrole zjistil, že poradila správně. Sedl jsem si zpátky za ní a už klidně se zajímal, co teda ode mně potřebuje. Áďa byla najednou potichu, bylo vidět, že pořádně znervózněla, uhýbala pohledem a já tušil, že asi nebude chtít nic obyčejného. Pomalu začala koktat: „Víš, já bych si přála…já bych od tebe chtěla…no aby ses se mnou prostě vyspal.“ Tak toto jsem opravdu v nejmenším neočekával, největší slušnacka ve třídě by chtěla něco takového? Ne, ne, to není možné, to je nějaký hloupý pokus jak mi zařídit dvojku z chování. Áďa se červenala jako rajče a nikdo z nás se nezmohl na slovo. Naštěstí rychle zazvonilo a zezadu mě pleskl po zádech Marek, s dotazem, jak jsem test zandal. Dějepis byl naší poslední hodinou a já šel rovnou domů. Pořád jsem uvažoval nad tím, co ta holka může ve skutečnosti chtít a pořád mi to nebylo ani trochu jasné.

Uplynul další týden, s Áďou jsem tradičně nepromluvil ani slovo a úspěšně jsme se míjeli. Mně se prozatím postupně dařilo na celou událost zapomínat.

Situace se změnila, když se Áďa zčistajasna opět připomněla. Zrovna jsem stál na chodbě sám a řešil telefonát ohledně brigády. Adéla neváhala a této příležitosti se chopila na výbornou. Stoupla si hned vedle mě a pěkně si počkala až dotelefonuji. V tu chvíli už jsem tušil, co mě čeká. Mírně uraženým hlasem se zeptala, jestli si náhodou nepamatuji, co jsem jí jako slíbil. Na to se jí dostalo jednoznačné a přesvědčivé odpovědi: „Já…já myslel…totiž…“ Áďa měla zřejmě všechno výborně vymyšlené, holka to byla chytrá, protože mi bez zaváhání vzala ruku, krátce se ohlédla, jestli někdo nejde a sebejistě mi ji zavedla přímo pod svou krátkou černou sukýnku a položila rovnu na svůj zadeček. Opět mě totálně překvapila a já nebyl schopen vůbec ničeho, jen jsem cítil jak mi v kalhotách velmi rychle tvrdne. A Áďa pokračovala: „Myslíš si, že jsem si nevšimla, jak si na schodech prohlížíš můj zadek a koukáš mi pod sukni?“ Pomalu jsem začínal ruku oddalovat od jejího zadečku. „Proč uhýbáš, neříkej, že se ti to nelíbí.“ Na pomoc mi znovu vyrazila její ruka, která mě zpátky vrátila na původní místo. „Klidně můžeš i pod kalhotky, jestli chceš,“ pobídla mě jakoby nic Áďa. Chvíli jsem váhal, ale zvědavost nakonec zvítězila a já pomalu rukou odhrnoval lem jejích kalhotek a dostával se čím dál tím dále. „Hele, já jsem taky normální holka, i když mě nemáte rádi a hrozně moc bych chtěla vědět jaké to je, prosím, prosím za ten test, přece jsi mi to slíbil…,“ naléhala Adélka pořád dál. V ten moment už jsem začínal cítit na prstech mokro z její broskvičky a pomalu jsem prostředníčkem nahmatával její otvor. Jemně jsem začal prst zasouvat. Odpovědí mi bylo něžné vzdychnutí. Byl jsem hrozně vzrušený, můj trčící penis určitě neušel její pozornosti a cítil jsem, že nechybí moc, abych se udělal jen z myšlenky, že mám špičku prstu mezi nohama nejhezčí holky ze třídy a to vše se odehrává na školní chodbě. „Já tě moc chci, prosím, prosím, že mi to někdy uděláš,“ stále žadonila Adélka. V ten moment se otevřely dveře od jednoho z kabinetu. Okamžitě jsem ruku vytáhnul a rychle ji otřel do kalhot, aby nebyla viditelně mokrá. Rychle jsem se k Ádě přitiskl a pošeptal jí: „Já tě taky chci, a moc.“ Potom jsme se urychleně rozešly, aby nikdo nic nepoznal a čekali, až přijde další vhodná příležitost, kdy naplánujeme naše setkání. Zase si prosadila svoje, jak u ní bývá zvykem. A já neměl nejmenší šanci jí jakékoliv vzdorovat, tak skvěle naplánované to měla. Ale tentokrát jsem jí to neměl ani trošku za zlé.

Následující dny jsem se marně pokoušel a Áďa zřejmě taky, najít moment, kdy budeme mít možnost být zase chvíli spolu bez přítomnosti dalších lidí. Když už to vypadalo nadějně, přišel jeden z mých kamarádů, potřebující vyřešit nějakou nepodstatnou kravinu nebo ukázat nějaké strašně vtipné video na mobilu. Jindy zase zafungoval zákon schválnosti a objevila se učitelka, která sice celých 10 minut popíjí kafe v kabinetu, ale zrovna teď potřebuje zavítat i na chodbu. Jednoduše řečeno, naším snahám příliš přáno nebylo a tak zůstávalo spíše u vzájemných pohledů, místy proložených nějakým krátkým úsměvem, obzvláště ze strany Ádi.

Příležitost se naskytla teprve třetí den. Byla zrovna hodina matiky a učitelce došly křídy. Byl jsem vybrán, abych skočil za školníkem pro nové. Když jsem opouštěl učebnu, napadlo mě chvíli počkat za dveřmi, třeba Áďa příležitost využije. A nezklamala. Už minutu poté jsem přes dveře slyšel: „Mohla bych si prosím jen krátce odskočit na toaletu?“ A vzápětí se objevila ve dveřích. Chvilinku jsme na sebe rozpačitě koukali, nikomu se moc nechtělo začínat. Nakonec se toho ujala Áďa otázkou, jestli se nic nezměnilo a jestli s tím počítám. Po mém souhlasu pokračovala, že se musíme domluvit, kde a kdy to provedeme a ujasnit nějaké další informace. Na to jsem jí odvětil, že se budeme muset spolehnout na její dům, protože já mám mladšího bratra, který je doma téměř pořád. Ona zase přišla oponovala tím, že její rodiče mají kamerový systém po celém domě, snad kromě záchodu, ale tím si také úplně jistá nebyla. Po rozhovoru, který trval asi 3 minuty, jsme měli nakonec jasno. Jediné možné řešení představoval malý lesík kousek od školy, kde jsme se měli potkat hned po víkendu v pondělí. Mým úkolem bylo donést nějakou tu karimatku, aby byl celý akt v poněkud polních podmínkách alespoň trošku pohodlnější. Co naopak vyřešila ona byla ochrana, prý se jí podařilo bez vědomí rodičů sehnat prášky, takže já se už o nic starat nemusel. Tím mi udělala radost, přece jenom, komu se poštěstí mít svoje poprvé bez kondomu? Bohužel mě ale připravila o možnost ji odpanit, svou panenkou blánu si totiž protrhla, když si tam jednou ze zvědavosti strkala nějakou mrkev nebo co. Všechno už bylo jasné a tak, jak to měla vždycky ráda, důkladně naplánované. Ale ještě než jsme se rozloučili, navrhla mi, jestli bych se teď pro změnu nechtěl podívat i na její prsa, abych prý věděl, do čeho v pondělí jdu.
Zřejmě si chtěla pojistit to, že si to přes víkend nerozmyslím a mě se tento nápad také zamlouval, takže jsem jen kývnul hlavou. Rychle si rozepnula první čtyři knoflíčky, opatrně povyhrnula svou bílou podprsenku a odhalila mi své levé ňadro. Bylo nádherné, hezčí než jsem si vůbec představoval. Adélka měla drobnější ale zato úžasně pevné kozičky, prostě tak akorát do dlaně. Chvilku jsem si tu krásu jen nemluvě prohlížel a teprve po několika sekundách se zeptal: „Mohl bych si i sáhnout, Adi?“ Adélka se krátce zamyslela a k mému překvapení zavrtěla hlavou. Se slovy, ať se mám přece na co těšit, přetáhla podprsenku zpátky. Když si pomalu zapínala knoflíky na košili, mírně se ke mně naklonila, tak, že jsem cítil její zrychlený dech a potichu se zeptala, jestli mi může dát pusu na rozloučenou. Přitisknul jsem se k ní, opatrně ji zezadu chytil za hlavu a naše rty se poprvé potkaly. Oba jsme byli nervózní a naše první pusa trvala jenom krátký okamžik, i tak to bylo velmi příjemné ukončení rozhovoru. Pak zpátky vykročila ke třídě a řekla mi, ať už jdu pro ty křídy, že je přece nemůžu shánět půl hodiny. A měla pravdu, úplně jsem ty blbé křídy v tom všem zazdil.


Po asi deseti minutách jsem konečně dorazil do třídy. Učitelka se rozčíleně zeptala, jestli jsem ty křídy jako vyráběl, že to trvalo tak dlouho. Na to jsem jen prohodil, že nemůžu za to, že školník tam věcně není a že jsem nemohl nic dělat. Naštěstí mi dala pokoj a dále s Adélou, která se zřejmě hned po příchodu přihlásila k tabuli, aby si „odskočení na záchod“ odčinila, řešila konstrukci trojúhelníku. Nerušeně jsem mohl Áďu pozorovat, jak se usilovně snaží úlohu sestrojit, aby dostala další jedničku do sbírky. Přikládala kružítko k tabuli tak snaživě, že se u toho dostávala do nejrůznějších poloh, takže kromě jejích nádherných štíhlých nožek z pod sukně místy malinko vykoukly také její kulaté půlky. Zřejmě jsem nebyl sám, koho její počínaní u tabule zaujalo více, než samotná konstrukce ekvigonály, protože kousek za mnou se potichu ozvalo: „Je to kráva, ale prdel teda nemá špatnou.“ V duchu jsem si liboval, že pokud vše v pondělí vyjde, budu si ji moct prohlédnout zblízka a to úplně celou.

Přes víkend jsem neměl v hlavě nic jiného než neustále opakující se myšlenky, jak to celé v pondělí proběhne a jestli nebude mé poprvé jen jedním velkým zklamáním. Adélka mi toho ukázalo dost na to aby mé představy byly velmi barvité a musel jsem se hodně přemáhat abych si nešel ulevit za pomocí mé pravé ruky. Byl jsem ale pevně rozhodnutý, že to vydržím, chtěl jsem být pro Áďu perfektně připravený a dostatečně zásobený. Sám jsem se utvrdil v tom, že po nějaké době té abstinence to otočím alespoň dvakrát.

Nastal den D. Ve škole se nic speciálního neudálo a já tak hned po skončení, bez větších prodlev pospíchal domů. Po důkladné přípravě jsem vyrazil směrem k našemu smluvenému bodu. Áďa už tam na mě čekala a nervózně přešlapovala na místě. I přesto, že byl v plánu sex v lese, byla opět velmi elegantně oblečená. Nechyběla ani její dobře známá suknička obohacená tentokrát o společenskou halenou s límečkem. Ta holka by snad i na túru vyrazila v šatech, pomyslel jsem si.

Pozdravili jsme se a navázali na to, kde jsme minule skončili letmou pusou. Pokynul jsem rukou směrem k lesu a Áďa pochopila, teď už jsme museli mimo chodník. Počínala si opravdu obdivuhodně, i přes svůj způsob odění se prodírala porostem velmi rychle. Po zhruba minutě chůze jsem ji zastavil a vysvětlil, že dál nemůžeme, protože lesík je jen velmi malý a byli bychom za chvíli na druhém konci. Našli jsme si místo, které bylo alespoň částečně kryté hustými keři a sám sebe jsem uklidnil tím, že pokud nebudeme moc hluční, není vlastně důvod, aby sem někdo zacházel. Odhodil jsem batoh, rozložil karimatku a pomalu k ní přistoupil. Chvilinku jsme jen mlčky stáli proti sobě a oběma se nám viditelně třásly nervozitou ruce. Áďa byla o něco odvážnější a začala mě nejistě objímat, hned na to se propojily naše ústy ve vášnivém polibku. Pootevřela své horké rty, což bylo pro mě znamení vyrazit svým jazykem přímo do její pusinky, načež následovala obdobná reakce z její strany. Podrobně jsem prozkoumával každé místo její ústní dutiny, oblizoval její zuby, dostával se pod jazýček, nevynechal jsem snad jediný záhyb a u toho zřejmě spolykal i množství jejích slin. Pomalu jsme se rozpojili, následovat mělo vzájemné svlékaní. Přetáhnul jsem jí přes hlavu její halenku a ona tak přede mnou stála jen ve sněhobílé podprsence, přes kterou byly zjevně patrné její ztvrdlé bradavky. Nezůstávala pozadu a v rychlosti mě zbavila trička. Teď byla řada na mě. Klekl jsem si před ni a pomalu stahoval dolů sukni společně s tmavými průsvitnými silonkami. Odhalil se mi nádherný pohled na Adélčiny černé kalhotky, které už teď byly viditelně promáčené jejími šťávičkami, jež z jejího přirození už pěknou chvíli vytékaly. Nádherně Áďe kopírovaly křivky její buchtičky, takže byla skvěle patrná i její štěrbinka. V ten moment mi dala najevo, ať se postavím, že teď se zase pro změnu bude chvíli bavit ona. Příliš se s tím nepárala a ihned po rozepnuti spony od pásku a knoflíku, přetáhla přes můj stojící penis kalhoty spolu s trenýrkami. Má zhruba 16 cm dlouhá chlouba na ni téměř vyskočila, až se Adélka trošku lekla a ucukla hlavou. Tu nakonec pomalu začala přibližovat zase zpátky, ale to jsem jí musel zastavit. Věděl jsem, že k orgasmu nemám daleko a rozhodně jsem naplánoval skončit tak rychle. Áďa po rychlém vysvětlení pochopila a já se tedy přesunul zpátky k její podprsence. Tu jsem po chvíli snažení vzadu rozepnul a tak rychle následovala za zbytkem našeho oblečení. Konečně jsem si její přední partie mohl v klidu prozkoumat. Její drobná prsa byla dokonale kulatá a neskutečně krásně pevná. Začal jsem rovnou jazykem. Jemně jsem kroužil kolem narůžovělé bradavky a za chvíli i lehce sál. O druhé ňadro se zatím starala moje ruka a řádně jej prohmatávala a masírovala. Teď už měla bradavky tvrdé jako kámen. Adélka byla očividně velmi spokojená, protože zatímco moje kláda narážela na její ploché bříško a třela se o něj, projížděla si prsty svoji dírku. Po nějaké době zahlásila: „Už mi pojď stáhnout ty kalhotky, ať můžem jít konečně na to.“ Nenechal jsem se pobízet dvakrát a znovu před ni pokleknul. Chytil jsem to poslední co na ní zbývalo za okraje a pomalu táhnul dolů její kalhotky i s množstvím šťáviček, kterými byly dokonale prosycené a přilepené k její buchtičce. Postupně se mi odhaloval pohled na Adélčinu dokonale hebkou a totálně promáčenou broskvičku. Její pysky už byly mírně pootevřené a krásně odhalovaly detaily všeho uvnitř. Nemohl jsem se na tu nádheru vynadívat. Áďa už byla ale hodně rozpálená a u prohlížení mě příliš dlouho nenechala. Se slovy: „Teď mě pojď prosím trošku vylízat, jo?“ Mi zatlačila hlavu do svého klína. Nemotorně jsem tedy vyrazil jazykem vstříc její růžovoučké lasturce, projížděl skulinku a sál její malinký poštěváček. Bylo to poprvé, co jsem cítil, jak voní a chutná holčičí kundička a zrovna u Ádi rozhodně nebyla nouze o dostatek poševního sekretu, spíše naopak, tekla pořád víc a víc, takže jsem měl v okamžiku mokrou půlku obličeje. Jak Áďa stála, byl pro mě přístup do její vagíny jazykem poměrně složitý, takže nezbývalo, než jej nahradit prstem. Doteď vlastně nevím, proč jsme si vybrali zrovna polohu ve stoje, která je pro tuto činnost snad nejhorší možná, asi jen málo zkušeností. Druhou rukou, která zrovna nezajížděla do Adélčiných útrob jsem si ji přidržoval za její výstavní zadeček, ona se zase pro změnu držela za mou hlavu. V průběhu mého amatérského snažení se celá svíjela a svůdně vzdychala. I přesto, že se všechny zvukové projevy snažila co nejvíce tlumit, byla poměrně hlasitá, až jsem se mírně obával, aby svým vzdycháním někoho nepřilákala. Potom mi hlavu odsunula a prohlásila: „Je to strašně příjemný, ale už to na mě pomalu přichází a chtěla bych se udělat, až budeš ve mně, mohli bysme s tím prosím začít?“

Nic jsem nenamítal, a Adélka si klekla přímo naproti mně. Pomalu jsme se k sobě nasoukaly tak, že se můj trčící penis zabořil přímo mezi její závojíčky, které jsem chvíli projížděl svým žaludem.
Rozhodl jsem se pomalu začít zasouvat, což se ale při naší současné poloze v kleče ukázalo jako nemožná věc. Adélčina nedočkavá pochva byla jednoduše řečeno ve špatném úhlu, špičkou penisu jsem cítil jen okraj, a tak jsem se pokusil trošku upravit podmínky.
„Zkus se trošku zaklonit, Adi.“
„Víc to nejde, musíš asi trošku pode mě, abys mi ho tam mohl strčit zespodu.“
Snaha byla, ale po pár pokusech jsem konečně přišel na to, že takhle to nepůjde. Áďu jsem na karimatku položil, roztáhnul jí nohy a mě se tak nabídnul dokonalý přístup k její nyní už doširoka rozevřené broskvičce.

Teď jsem konečně přistoupil k Adélce a po ještě jednom krátkém projetí oblasti mezi jejími pysky, nastavil svého ptáka přímo proti jejímu otvoru.
„Honem…pojď už… zasuň mi ho tam…“ Pobízela nadrženě Adélka. Můj penis tedy začal opatrně zajíždět do jejího těla. Ádina vagína byla neskutečně vlhká teplá a také velmi uzounká, takže mi jej svírala velmi těsně. Pomalu jsem narazil na konec a začal zlehka přirážet, snažila se mi vyjít naproti, ale bohužel se jí příliš nedařilo trefit se do rytmu, tak nakonec nechala celou činnost na mě. Během toho jsem střídavě masíroval její pevné kozičky se vztyčenými bradavkami, hladil nádherný zadeček a občas rukou zajel také k jejímu poštěváčku. Po krátké době Adélka přidala na intenzitě vzdychání a téměř zakřičela: Ááách, já… já už budu. Načež se celá prohnula, rukama mě objala kolem zad, hbitým pohybem pánví se na mě ještě více nabodla a za hlasitého křiku se její kundička začala orgasticky stahovat. To už jsem ani já nemohl vydržet, začalo mi v ocase cukat, což Áďa zřejmě i v probíhajícím orgasmu ucítila a z posledních sil zadrmolila: „Pojď, všechno mi to do ní vystříkej.“ Já zarazil svůj penis na dno a rychle začal Adélčinu stále se se svírající kundičku plnit masivní dávkou horkého semene. To se smísilo s jejími šťávičkami a vytékalo z vagíny na karimatku.

Ještě s penisem hluboko v ní jsem na Adélku opatrně dolehnul a pokračovali jsme v o poznání odpočinkovějším líbání. Jakmile jsem se trošku vydýchal, zeptal jsem se Ádi, jestli by chtěla ještě pokračovat. Ta nadšeně kývala hlavou a jasný souhlas jen doplnila o přání, abych se jí tentokrát vystříkal do pusy, že by chtěla zjistit, jak to chutná a ze své vlastní kundičky to prý do pusy dávat nechce.

Pomalu jsem ho z Ádi vysunul a oba jsme se přemístili k jednomu ze stromů. O ten se opřela rukama a mírně se předklonila, takže na mě nádherně vyšpulila svůj zadeček. Ještě se krátce zeptala: Je to tak v pohodě? Skvělé, jen trošku roztáhni nožky, ať se ti tam líp dostanu. Poslušně udělala, co jsem chtěl a já opět začal zasouvat do její broskvičky, která byla ještě stále docela plná našich produktů, které jsme zde zanechaly při prvním dějství. Áďa tentokrát sténala už o poznání potišeji, zato mlaskání způsobené intenzivními přírazy a značným množstvím sekretů se muselo pořádně rozléhat. Využil jsem současné pozice a všemožně jsem Adélce masíroval a roztahoval její úžasně vypracované půlky. Nevynechal jsem ani její análek, který jsem si důkladně prohlížel a zlehka prstem přejížděl po okraji. Jen tak v duchu jsem si říkal, že jestli to zvládnu potřetí, mohli bychom to zakončit právě tady.

Asi po dvou minutách jsem začínal cítit, že už to moc dlouho nevydržím a přestože jsem chtěl Áďu ještě jednou udělat a vypadalo to, že už je pěkně rozpracovaná, vzpomněl jsem si na to, co si přála a pomalu, ač velmi nerad, jsem ho z ní vytáhnul. Jen se rychle pootočila a zeptala: Myslíš, že už budeš, jo? Já pokývnul hlavou, což brala jako jasnou výzvu ke změně pozice. Zpátky se přesunula na karimatku, na kterou si klekla a mě přikázala, abych se před ni postavil. Áďa lehce pootevřela pusinku a já cítil, jak mi zajíždí kolem jejich rtů přímo do horké tlamičky. Začala pusou pomalu pohybovat a snažila se ze všech sil o co nejlepší orální sex. Bylo vidět, že příliš zkušená není, měl jsem v její puse sotva polovinou penisu, narážel o její zuby a poměrně často jí zaskočilo a já musel ven. Adélka se pořád omlouvala: Promiň, promiň, já jsem to ještě předtím nedělala, moc se omlouvám. Právě to mě ale vzrušovalo ještě více. Jak mi ho tak olizovala svým hbitým jazýčkem a kroužila jím kolem mého žaludu, začalo mi v něm opět cukat, Áďa to poznala a jenom kývla hlavou, na znamení, že je připravená. Já tak začal prudce stříkat svou druhou dávku rovnou do její pusinky. Cítil jsem jak semeno stéká po jejím jazyku, kolem zubů a krásně jí plní celou pusu. Zůstával jsem pořád uvnitř a přestože mi ho stále nejrůzněji olizovala za současného polykání semene, začal můj penis pomalu ochabovat. Oba jsme vytušili, že dále se pokračovat nebude.

Měl jsem z toho trošku špatný pocit a tak jsem se jí opatrně zeptal: „Adi, ty ses udělala jenom jednou, nechtěla bys abych ti ji ještě vylízal, nebo tě dodělal rukama, ať je to 2:2?“ „Vůbec ne, bylo to s tebou úžasný, takhle krásný jsem si to ani nepředstavovala, byl to můj nelepší zážitek v životě, já ti za to moc a moc děkuju a to, jestli jsem byla jednou nebo dvakrát to je úplně jedno, jsem ráda, že se to vůbec povedlo a stálo to za to, takhle silný jsem to ještě snad ani neměla.“ „Já děkuji tobě, bylas skvělá, nakonec jsem si to moc užil, i když se mi do toho ze začátku moc nechtělo a kdybys chtěla, možná si to můžeme někdy i zopakovat.“ Ádin nadšený pohled mluvil za vše. Nezbývalo než se obléci, rozloučit a vydat se na cestu.



Mílí čtenáři, uvítám jakékoliv komentáře (pravopis, gramatika, obsah, stylistické chyby, zápletky, délka, prostě cokoliv).
Je to má první povídka a rád bych věděl, jestli s psaním pokračovat nebo nechat první pokus zároveň posledním. Případně napište, pokud chcete rovnou pokračování tohoto příběhu. Předem děkuji.