Tato povídka již jednou zveřejněna byla (pod názvem Znovu s premiantkou - kategorie Bizardnosti), z reakcí jsem však pochopil, že nebylo zřejmé, že jde o navázání na první díl. Navíc na stránkách v dané kategorii z nějakého důvodu nebyla k nalezení. Proto ji přidávám ještě jednou.

Od našeho nevšedního zážitku s Áďou uplynuly už tři dny a já pořád nepřemýšlel nad ničím jiným. Stále jsem uvažoval, jestli byla spokojená, jestli jsem něco nepokazil nebo jestli se se mnou bude chtít zase někdy potkat. Já si byl ale naprosto jistý, že bych si něco podobného velmi rád ještě někdy zopakoval a po Adélce jsem toužil nepoměrně víc než před onou událostí. Neustále jsem si představoval jak ji objímám, jak se spolu zase líbáme i to, jak mě svírá její těsná horká kundička. Nechtěl jsem si to přiznat, ale asi jsem se do ní možná i zamiloval a v hlavě jsem měl pořád jenom ji. I přesto jsem ale nenašel odvahu ani na to, napsat jí zprávu, natož ji někde oslovit. Výsledek byl takový, že jsem se utápěl ve vlastních představách, jak by jsme se mohli potkat a nebyl jsem schopný přemýšlet nad ničím jiným. A vzhledem k tomu, že se celé tři dny nic nestalo, moc šancí už jsem si nedával. Malou naději mi dával alespoň její roztomilý úsměv, kterým mě občas potěšila, když jsme se míjeli.

Zajímavějším směrem se situace začala vyvíjet až ve čtvrtek. Probíhala naprosto běžná a také velmi nudná hodina občanky, když se má pozornost od rozličných a úplně nesmyslných úvah přesunula k mému mobilu ležícímu na lavici. Výborně! Přišla mi zpráva, asi od Lukáše, patrně chce zase zhodnotit zábavnost a smysluplnost probírané látky, alespoň bude chvíli co dělat, říkám si pro sebe za současného zadávání odemykacího kódu. Když se najednou zarazím. Takovou profilovku jsem ještě neviděl... rychle otevírám... a samozřejmě to není nikdo jiný než Adéla se svou zprávou:
„Ahoj, snad neruším, jak tě baví občanka?“
Okamžitě odpovídám:
„Taky zdravím, vůbec mě nebaví a ani moc nemůžu udržet pozornost“
„To já se taky nemůžu vůbec soustředit. Vlastně v žádné hodině nedávám pozor. Je mi to hrozně blbý, ale pořád myslím jenom na to, co bylo v pondělí.“
Ona mi snad bere myšlenky, jenom je odvážnější než já a přiznává to, měl bych se za svoji zbabělost stydět, říkám si v duchu a opět odepisuji na zprávu:
„Víš, mám to úplně stejně, jenom jsem se ti to bál přiznat, promiň.“
„V pohodě, nedáme někdy opáčko?“
„Samozřejmě, budu jedině rád, a kdypak bys chtěla?“
„Nejlíp dneska, už se na to moc těším.“
„Nooo, dneska se mi to moc nehodí, nemáš čas zítra?“
„Prosím, prosím, dneska.“
Sakra, zrovna jediný den, kdy normálně nemívám čas, ta si zase vybrala... Ale co už, jsem dobrák a asi se kvůli ní budu muset "obětovat". Odpovídám:
„Ok, dneska jdu na plavání a pak musím na nákup, večer mám čas, tak se můžeme potkat třeba v 8 na stejném místě?“
„Tak pozdě? To nevydržím.“
„No jo, taky bych byl radši s tebou, ale na plavání musím, naši to kontrolují. A předtím čas taky nemám, sorry, jinak to nepůjde.“
„Dobře, ale co třeba teď?“
V ten moment jsem nevěřil vlastním očím, zaráželo mě už jenom to, že vůbec používá mobil v hodině a přiznává, že nedává pozor, ale aby taková slušnačka byla schopna něčeho takového jsem si nedokázal představit. Následovala moje odpověď:
„A jak by sis to představovala, to jako půjdeme pryč ze školy?“
Jestli mě předtím udivila, tak teď mě vyvedla z míry úplně:
„Ne, to by nešlo, prostě na záchodě, ne?“
Tak toto už je moc, s tím nemůžu souhlasit, to by mohlo skončit hodně špatně. Navíc, jsem ji pořád podezíral z toho, že v tom bude nějaká ta sviňárna. Nemohl jsem prostě uvěřit tomu, že by se pod zástěrou naprosté premiantky a největší šprtky ve třídě skrývala tak vášnivá holka, která si to s vědomím všech rizik touží rozdat během výuky na záchodech. Proto jsem jen odepsal:
„Fakt se na to strašně moc těším, už se nemůžu dočkat, ale tohle prostě nejde, to nemůžeme, počkej do večera a užijeme si to spolu.“
„To néé, já nechci čekat, já jsem už šíleně nadržená, prosím, pojď teď, bude to jenom pár minut, toho si nikdo nevšimne.“
V ten moment jsem přestal její návrh tak rezolutně zavrhovat. Začal jsem nad ním dokonce poprvé také přemýšlet, koneckonců, má pravdu, nikoho to nebude zajímat, hodinu opouští v jejím průběhu často i víc jak 5 lidí. Přesto jsem však ještě vydržel v odporování a snažil se použít vše co mě napadlo, abych jí to vymluvil:
„A co kdyby nás někdo viděl, to by byl neskutečný průser, co by na to asi řekli tvoji rodiče?“
„Nikdo nás nemá šanci odhalit, už jsi viděl někoho, jak se dívá někomu do kabinky? Já teda ne.“
A teď teprve začala hrát nemilosrdnou hru:
„Hele, Martine, já mám už úplně promáčené kalhotky, jak na to myslím, za chvilku budu mít mokrou i sukni, to bys mi neudělal, nemůžeš mě v tom nechat.“
Efekt byl jednoznačný, můj penis se velmi rychle probouzel k životu a do těchto partií se zřejmě také přesunulo i mé myšlení. Jak se lidově říká, začal jsem přemýšlet penisem a ne hlavou. Proto má další zpráva vypadala takhle:
„A jaký dneska máš? Zase ty černý jak minule?“
„Nech se překvapit.“
Moje erekce už byla opravdu velmi patrná, neušlo to zřejmě ani pozornosti ostatních holek ve třídě, které se jen "nenápadně" dívaly a něco si špitaly. Hrozná to třída, pomyslel jsem si. Věděl jsem ale, že teď už se bez toho neobejdu ani já. Podpořily to ještě další zprávy od Adély:
„Honem, už pojď, nebo si pomůžu tady a teď a to by byla hrozná ostuda.“
„Bude to jenom rychlovka, jednou mě uděláš a půjdeme, prosím, prosím, Martine!“
„Tak dobře, Áďo, ale budeš potichu jak myška, ne že budeš kvílet jak v tom lese.“
„Jooo, ty seš nejlepší, tak já půjdu první a ty se pak přidáš, ju?“
„OK.“
Áďa už pelášila "na záchod" a teď jen abych odešel já. Radši jsem si to jako obvykle pojistil u Marka: „Prosimtě, já budu muset na hajzl, tak kdyby se učitelka ptala, jenom řekni, že mi nebylo dobře.“ „Jasný, přece jako vždycky, vždyť vidím, že potřebuješ, já už jsem dneska taky jednou byl, ta Terčina podprsenka, to je něco, ty bradavky... tak si to užij a za pět minut tě čekám zpátky, dýl to nedáš,“ musel si Marek ještě rýpnout. Já ho ale velmi rád nechal v přesvědčení, že za to všechno může nějaká Terčina podprsenka, které jsem si ve skutečnosti ani nevšiml a šel si užít něco, co si zřejmě ani v nejmenším nedokázal představit.

Rychle jsem vypadl ze třídy a za dveřmi viděl to, na co jsem se už několik dní tolik těšil. Vysoká štíhlá brunetka s vlasy až po prsa a kulaťoučkým zadečkem stála přímo přede mnou a čekala jenom na mě. Ani tentokrát se to celé samozřejmě neobešlo bez několika sekund vzájemné nejistoty, kdy jsme oba jen tak rozpačitě těkaly pohledem všude možně kolem. Konečně jsme navázali oční kontakt a spontánně proti sobě vyrazili. Dalo by se říci, že jsme na sebe navzájem téměř naskočili, jako nějaký pár ve filmu, který se neviděl půl roku, a dotyčnému/dotyčné se ukládalo o život. Následovalo opravdu velmi vášnivé, skoro až zuřivé líbání, při kterém jsme měli oba dva nádherně propletené jazyky. Adélka se mi ten svůj snažila strčit co nejdále a u toho jen stěží zvládala dýchat. Já jsem ji povyhrnul sukýnku, chytil za její výstavní půlky a snažil se ji k sobě co nejvíce přitlačit. Ona reagovala prakticky totožně a moje přirození i přes kalhoty tlačilo čím dál větší silou na její ploché bříško.

Chvíli trvalo, než mi alespoň malinko začal fungovat i mozek a pomalu mi docházelo, jak je celá akce velmi riziková a že jsme vlastně stále ještě na chodbě kousek za dveřmi, kudy kdykoliv může přijít některý z našich spolužáků. Ádě to asi také pomalu docvaklo a tím bylo bohužel celé líbání rychle přerušeno. Na závěr jen rychle konstatovala: „Ty si ani nedokážeš představit, jak mně toto chybělo.“ Rychle jsem odpověděl: „Mně taky a moc, ale musíme jinam, tady je to moc nebezpečný.“ Nějaký ten čas trvalo dohodnout se, na které záchody je výhodnější zamířit. Nakonec jsme se shodli na těch chlapeckých, zejména kvůli tomu, že kabinky bývají méně vytížené, kluci jsou méně vnímaví a především také proto, že Áďa nemusí mít při oné akci nohy na zemi, zatímco já stát musím. Zpětně mě udivuje, že jsme se i přes naši obrovskou nedočkavost byli schopni pustit do tak složité úvahy.

Neztráceli jsme drahocenný čas a rovnou vyrazili. Celý prostor sociálního zařízení byl kompletně volný a nám tak nic nebránilo v tom, abychom oba vstoupili do nejvzdálenější kabinky a rychle za sebou zamknuli dveře. Pokračovat se musí tam, kde se skončí, v našem případě tedy u líbání. Opět jsme mírně pootočili hlavy, abychom měli co nejlepší přístup a velmi energicky se vrhli do vzájemného průzkumu všech možných částí dutiny ústní. Ta Adélčina byla neskutečně teplá a produkovala na můj vkus neobvyklé množství slin, které se víceméně samovolně dostávaly i do té mé a následně jsem je zřejmě i polykal. Není nad přirozenou imunizaci. Věděl jsem, že nás čas tlačí, takže bylo nutné situaci šikovně popostrčit kupředu. Ruku jsem přesunul k jejímu zadečku a po krátkém prohmatání a pohlazení jsem začal vklouzávat pod lem kalhotek. Čekal jsem, že úplně suchá nebude, ale takovou povodeň jsem nepředpokládal. Zatím jsem byl jen na úrovni její druhé dírky, ale přesto jsem měl ruku mokrou. Tato skutečnost mě překvapila natolik, že jsem se od Adély pusou odpojil a zajímal se o to, jak dlouho se už myšlenkami na sex zabývá. Odpověď zněla: „Už od toho, co začala první hodina, ale já to tak prostě mám, že vždycky hodně teču, no a teď je to obzvlášť silný, tak promiň jestli to vadí.“ „Samozřejmě že nevadí, naopak je to strašně vzrušující a docela praktický, aspoň nám to líp půjde,“ ujišťoval jsem Adélku a tou dobou už prsty projížděl oblast mezi jejíma nožkama. „Tobě ale taky pěkně stojí, až mě to docela začíná tlačit,“ snažila se mi to s úsměvem na tváři alespoň trošku vrátit. Má dlaň už byla nyní zcela pod jejími kalhotkami a já se snažil zezadu dostat co nejblíže k poštěváčku. Současně s tím jsem roztahoval její nádherně mokrou štěrbinku, přejížděl prsty ze strany na stranu a důkladně prozkoumával každé místečko. Byla zřejmě velice spokojená, protože kromě tlumeného vzdychání se mi snažila co nejlépe vyjít naproti oddalováním nožek od sebe a vyšpulováním zadečku. Moje počínaní však netrvalo dlouho a bylo záhy přerušeno otázkou: „Martine? Zkusíme se zase udělat zároveň? Minule to totiž bylo úžasný.“ Já jen tiše přitakal a bylo mi jasné, že se tím snaží naznačit, abych s prstěním přestal, nebo vrcholu dosáhne hned.

Áďa byla stále ještě oblečená a to bylo nutné velmi rychle změnit. Vzájemná ostýchavost byla oproti minulku daleko menší a navíc, jak jsem už asi jednou zmínil, neměli jsme času úplně na rozdávání. Hned na úvod jsem jí přetáhnul přes hlavu halenku, zbavil ji sukýnky a vše raději pro jistotou pověsil na kliku, aby se holčičí oblečení neválelo na zemi a nevzbuzovalo zbytečnou pozornost. Už podruhé jsem měl tu čest vidět ji jen ve spodním prádle. A čest to skutečně byla, protože pohled na ni jen v kalhotkách a podprsence mě vzrušoval snad ještě více, než když byla úplně nahá. Tentokrát byla v bílém celá. Přes podprsenku byly opět velmi dobře patrné vztyčené bradavky a dokonalý tvar jejich, sice menších, ale úžasně pevných prsou. Pohled níže byl snad ještě více fascinují. Bílý trojúhelníček byl z velké části prosycený jejími šťávičkami a mírně se zařezával do štěrbinky, takže její přirození bylo velmi pěkné patrné i přes ten kousek bílé látky. Naznal jsem, že přichází čas jít na věc a Áďu jsem objal, chytil pod prdelkou a opatrně si ji položil na zavřený záchod. Ta roztáhla nohy tak doširoka, že už ani kalhotky nebyly schopny zakrýt celou její broskvičku a po stranách byly vidět okraje té nádhery. Nezbývalo, než ji jich zbavit. Nohy smrskla k sobě a já mohl pomalu stahovat. V oblasti její kundičky na ní byly téměř přilepené, jak moc toho už z Ádi vyteklo. Na závěr zůstávala jen podprsenka. I tentokrát mi ten mechanismus zapínání dal zabrat, ale po pár pokusech jsem podprsenku rozepnul a její ňadra byla volná. Neubránil jsem se krátkému prohmatání a několika málo polibkům na bradavku.

Všechno její oblečení bylo dole, respektive silou vůle drželo na klice od kabinky a Adélka tak mohla opět roztáhnout nohy za účelem usnadnění přístupu. Jak jsem tak viděl tu její roztomile roztaženou broskvičku a úplně mokré kalhotky, dostal jsem strašnou chuť na to ji ještě před začátkem vylízat. Kleknul jsem si před ní a začal pomalu přibližovat hlavu k jejímu klínu. Rychlým pohledem do její tváře jsem zjistil, že s mnou zvoleným postupem není zcela spokojená, tak jsem se pro jistotu zeptal jestli jí to není nepříjemné. „Právě že přesně naopak, moc se mi to líbí. Víš, já mám jenom strach, že budu moc rychle hotová, a nebudeme si to moct užít zároveň,“ zněla její odpověď. Ubezpečil jsem jí, že to bude jenom na malou chvíli, že ji chci jenom ochutnat a že až bude chtít skončit, tak ať jednoduše řekne. S tím souhlasila. Rychle jsem tedy přešel k samotné akci a začal opatrně jazykem projíždět její buchtičku. Už jsem opět cítil tu charakteristickou chuť a užíval si každý okamžik, kdy jsem mohl mít svůj jazyk přímo mezi nožkama (pro mě) nejkrásnější holky, kterou jsem znal.

Tentokrát byla poloha daleko více vyhovují a mně tak nedělalo vůbec žádný problém zajet občas jazykem i do její vagíny, který mně perfektně svírala. Díky nějakému video návodu jsem dospěl k přesvědčení, že pro kvalitní orální sex je zapotřebí se zaměřit hlavně na poštěváček, aby byly pocity co nejintenzivnější. Zřejmě měl jistý "učitel" pravdu a pocity byly opravdu intenzivní, jenomže to bylo vlastně přesně to, co jsem nechtěl. Velmi "sofistikovaný" myšlenkový pochod, že když se holka bojí rychlého vyvrcholení, je potřeba zvolit něco, co ji nebude příliš mnoho stimulovat jsem nebyl schopen v té chvíli provést a tak mé samostudium v této oblasti vedlo k tomu, že jsem asi po půl minutě uslyšel: „Úúúž to stačí, neeebo budu.“ Tak to jsem si ji tentokrát moc nevychutnal, říkal jsem si za současného vstávání. Velmi rychle mně však došlo, že je přece velmi pozitivní, mít takovou holku, protože většina ostatních má spíše opačný problém a někdy orgasmu nedosáhnou ani po půl hodině. Jakmile jsem stál, Áďa už na záchodové míse seděla a velmi dravě mě sundávala kalhoty včetně trenek. Před obličejem se jí najednou houpala moje vztyčená a naběhlá kláda, kterou Adélka jemně zespodu uchopila a začala mi opatrně na žalud dávat lehké polibky. Svýma rukama jen pomalinku a velmi něžně posunovala předložkou tam a zpátky a pusinkou začala obemykat celou špičku penisu. Byl to překrásný, ale na mě příliš jemný pohyb, takže jsem se musel na úvod držet, abych ji nechytnul za zadní část hlavy a nezačal jí s ním zajíždět až hluboko do krku. Naštěstí Áďa postupně alespoň trošičku přitvrdila a já si na její způsob zvyknul, takže jsem si nakonec její něhu a jemnost velmi užíval. Byla to pro mě obrovská změna, protože do té doby jsem si penis vždycky honil jen sám a sám jsem si také byl zvyklý určovat tempo a stisk. Tentokrát mi ho však objímaly drobounké ručky a navíc se i občas dotýkaly teplé rty mé první holky. Adélka vypadala velice nedočkavě a tak jsem ji pohladil po vlasech a řekl, že může vstát, abychom se přehodili a mohli začít.

Po krátké výměně jsem na záchodové míse seděl já a Áďa si sedla na mě tak, že mi nohy obtočila kolem pasu. Prostředníčkem jsem ještě rychle zkontroloval její dírku, Adéla se mírně nadzvedla, rukou nahmatala můj penis a jeho špičku si nastavila přímo proti své vagínce. Jen jsem na ni kývnul a ona na mě pomalu začala dosedat. Viděl jsem, jak se jí kundička postupně roztahuje pod tlakem mého údu, který si razil cestu do jejich útrob. Dosedla nadoraz, trošku zakroutila pánví a zvolna se začala pohybovat nahoru a dolu. Snažila se ze všech sil, ale moc jí to nešlo, protože jediné, o co se mohla zapřít byla má ramena. Po chvilince smutně konstatovala: „Promiň, Martine, já jsem asi nějaká nešikovná, ale mě to vůbec nejde.“ „To nevadí, Aďuško, tak to uděláme nějak jinak,“ uklidnil jsem ji a začal ji znovu líbat. Přitom se celá vlnila a ještě s mým penisem uvnitř sebe klouzala prdelkou po mých stehnech dopředu a dozadu, což jí šlo prakticky dokonale. Ve výsledku to bylo o poznání více vzrušující než pokus o soulož. Chytil jsem ji za její výstavní zadeček a v těchto pohybech ji ještě více pomáhal.

Za nedlouho nastal čas pro slíbenou změnu polohy. Áďa ze mě seskočila a já mohl pohodlně vstát, aby si ona mohla opět lehnout na záchod. Jak se uvelebila, roztáhla co nejvíce nohy, takže se mi znovu nabízel nádherný pohled na tu její široce rozevřenou hlaďounkou broskvičku s růžovoučkými závojíčky, mezi kterými vylízal drobounký poštěváček.

Přestože byly na naší škole záchody umístěné relativně dost vysoko, musel jsem se hodně snížit, abych se na úroveň jejího otvoru dostal. Pozvolna jsem špičkou projížděl skulinku mezi jejími pysky a užíval si naše vzájemné dotyky. „Už mě prosímtě nedráždi a zasuň mi ho dovnitř, já už se nemůžu dočkat“ zašeptala za okamžik potichounku se šibalským úsměvem Adélka. Tyto její řeči mě dokázaly vždycky vzrušit na maximum, takže jsem na nic nečekal a jakmile jsem se dostal žaludem k ústí její dírky, vsunul jsem svůj penis až na dno té uzoučké pochvy. Áďa to zřejmě tak rychle nečekala, proto se neubránila malému hvízdnutí. Celkově se ale hodně snažila vydávat ze sebe jen tlumené sténání, bohužel to nebylo příliš mnoho platné, protože pleskání a mlaskání bylo hlasité dost. Rukama jsem se zapřel o splachovadlo záchodu a zpočátku zvolna jsem do ní začal pronikat. Poloha to byla velmi nepříjemná, obzvláště nohy mě z toho bolely, protože jsem je musel mít permanentně pokrčené, ale říkal jsem si, že tu chvilku to vydržím, navíc jsem už neměl chuť to znovu celé složitě přeposkládávat. Adélka mohla do hry zapojit i své ruce, čehož využívala na výbornou a neustále mě hladila všude, kam dosáhla. Na to, že všechno tohle dělala poprvé, jsem musel uznat, že je opravdu hodně učenlivá a doteky, kterými mě obdařovala jsem si velmi užíval. Ona také vypadala, velmi spokojeně, zatímco měla přivřené oči, kousala se (zřejmě ze vzrušení) do rtů a svůdně pootevírala svou pusinku. Párkrát jsem z její šťavnaté broskvičky vyklouznul, to potom okamžitě vystartovala se svýma hbitýma ručičkama a během chvilky už si ho cpala zpátky do sebe. Otázka, zda je jí to příjemné, by asi v tuto chvíli nebyla na místě.

Cítil jsem, že už oba máme velmi blízko k vrcholu, když jsme museli rychle celou akci přerušit. Klika cvakla, dveře letí (podle zvuku možná i z pantů) a do prostor toalet vchází skupinka odhadem 3-4 studentů. Co tady sakra dělají, přestávka je až za 9 minut? Podle slovníku a frekventovaného hlasitého říhání jsem usoudil, že jde zřejmě o elitu celého gymnázia, které jsou časy hodin a přestávek pravděpodobně naprosto volné, proto jsem začal mít strach, že jen tak neodejdou. U Ádi jsem tak strašně nešťastný výraz viděl naposledy, když dostala 1- z fyziky a to už je co říct. Snažila se pokračovat alespoň jemnými pohyby pánví a stahováním různých svalů v oblasti klína, vše ale bez výrazněji zřejmého efektu. Netrvalo dlouho a vzdala to úplně. Čekali jsme tam oba velmi frustrovaní, já s penisem co nejhlouběji uvnitř Ádi a s nadějí, že se stane zázrak a budeme moci pokračovat bez rizika odhalení dále. V mezičase jsem měl alespoň možnost důkladně si prohmatat její kozičky. Měla dokonale souměrná prsa, velikostí tak akorát do ruky, pěkně držela svůj kulaťoučký tvar a uprostřed se tyčily dvě malinké ale naprosto tvrdé bradavky, prostě učiněná nádhera. Áďa ale moc dlouho jen tak nečinně ležet nevydržela. Opatrně si začala sedat a naklánět se ke mně jakoby mi chtěla něco říct. Také jsem se mírně naklonil a neverbálně jí naznačil, že musí mluvit tiše. „Prosím, pojď pokračovat, já už to nevydržím a slibuji, že budu úplně potichu, prosím,“ snažila se mě neúnavně přesvědčit k pokračování. Rád bych ji poslechl, ale zbytky rozumu mě nakonec donutily odpovědět: „Aďuško, je to s tebou úplně skvělý, ale teď fakt musíme počkat, to si nedokážeme představit, co by se dělo, kdyby tito volové zjistili, že je tady holka, ještě by mně tě znásilnili a to přece nechceš, ne?“ To ji zřejmě přesvědčilo a pomalu se vracela zpátky do více zakloněné pozice. Všechny ty různé pohyby a samotný pocit, že jsem uvnitř Adélky mě ale vzrušovaly tak, že jsem se bál, abych se vůbec udržel a nezačal zběsile přirážet.

To, na co jsme čekali se skutečně stalo, asi po 3 minutách se skupinka s velkou slávou a ještě větším hlukem odporoučela a my měli konečně zase klid. Asi jsme si chtěli celé to čekání vynahradit a tak bylo naše tempo o poznání rychlejší než na začátku. Bohužel jsem nemohl používat ruce a tak jsem si její ňadra a hebkou broskvičku jen prohlížel. Začínal jsem cítit, že to na mě pomalu přichází, tak jsem se Ádi zeptal, jak je na tom ona, načež ze sebe stěží dostala: „Za chvilikuuu, pojď vystříkej se mi dovnitř a celou mě ji krásně naplň jako minule.“ Párkrát jsem ještě silně přirazil a už jsem cítil, jak mi v něm začíná cukat. Chytil jsem si Adélku pevněji a nazvedl ji tak, že jsme se na sebe namáčkli a ona byla téměř celá ve vzduchu. Ta mě objala kolem krku, nohy mi obtočila kolem těla a se slovy (pokud to lze slovy nazvat): „Tááák, já už ... uuuuž asi... jééé... jééé,“ mi zaryla nehty do zad, celá se zaťala a její vagína se začala rytmicky stahovat. Přitom jsem do ní pumpoval masivní dávku semene, které se mi stihlo od pondělí vytvořit. U toho vydávala zvláštní zvuky někde na pomezí mručení a kňourání. Adélka měla zjevně co dělat aby vůbec popadla dech, takže jsem jí úplně rudou a rozklepanou položil zpátky a sám se také snažil rozdýchat solidní fyzický výkon. Jakmile jsem z ní vyklouznul, začalo z její vagíny vytékat semeno společně s jejími šťávičkami a na podlaze se rychle tvořila malá loužička.

Zbývaly nám ještě 4 minuty do konce vyučovací hodiny, takže jsem stále pořádně zadýchaný odmotal asi 2 metry toaleťáku a začal s úklidem. Ádě jsem se snažili kundičku co nejlépe papírem očistit a osušit, aby jí to nezůstalo na kalhotkách. Když jsem jí je pak v dalším kroku oblékal, zjistil jsem, že jsem si dával práci zcela zbytečně, protože jsou stejně úplně mokré. Až při zapínání podprsenky začala Áďa trošku spolupracovat a dostala ze sebe také první slova: „To bylo úžasný, na to nikdy nezapomenu, Martine.“ Spěšně jsem pronesl nějakou podobnou děkovačku a protože dál se už oblékala sama, mohl jsem se k odchodu připravit i já. Pomyslným rozloučením byla jedna dlouhá pusa a také slib, že si zase napíšeme. Naposledy jsem ji pohladil po zadečku, spláchnul a napjatě odemkl kabinku. Naštěstí jsme na nikoho nenarazili, takže postup k dveřím od chodby byl umožněn. Po krátkém nakouknutí jsme rychle opustily záchody a nyní již s vzájemným odstupem pokračovali do třídy. Áďa to stihla asi 2 minuty před zvoněním, já ji pro jistotou následoval až za další minutu.

Přišel jsem asi o třetinu občanky, v následujícím tělocviku vůbec nebyl schopen běhat, takže jsem byl po prohraném fotbale rád, že jsem vyvázl bez změny tvaru obličeje. A večerní plavání byl pro mě už úplný očistec. Přesto jsem však usínal s nádherným pocitem, že si konečně píšu s nějakou holkou (která se mi dokonce už dlouho předtím tajně líbila) a také, že se jí to dneska líbilo a hodlá v podobných věcech pokračovat.

Mílí čtenáři,
opět budu velmi rád za jakékoliv (klidně i podrobnější) komentáře. Jsou to mé první povídky, takže se zatím jen učím a zpětná vazba je pro mě velmi důležitá (např.: zda vůbec mám psát dále). Také by mě zajímalo, jestli by byl zájem o pokračování tohoto příběhu, nápad už je, stačí to jen "hodit na papír".
Předem mnohokrát děkuji.

Martin K.