V ložnici vládlo pološero; právě ten dostatek světla, aby ukázal vše, co bylo třeba ukázat – a naopak skryl to, co bylo třeba skrýt. Mám ale já co skrývat, pomyslela si Lenka. Tvář měla schovanou do polštářů a celé tělo ji pálilo rudým studem. Jsem tady, napadlo ji, vystrčená jako poslední šlapka. On musí věřit, že jsem stejně povolná s každým. Bože, nechci, aby si tohle myslel!
A nebo chci? Jak je to potom snadné, alespoň pro něj. Když přijde, neuvidí dceru, dítě, ale lehkou čubku, která roztáhne nohy před každým chlapem; tak tedy proč ne před ním? Proč by si neměl brát podíl na těle, které má kdekdo.
Bylo to tak nespravedlivé! Do vzduchu vztyčená zadnice neschovávala nic před objektivem kamery. Dokázala si představit každičký detail, ta nejdůvěrnější místa, ukládaná stopu po stopě do záznamu. Mokrý klín, nabotnalé pysky, roztahované necitlivými doteky jeho prstů. Právě teď cítila, že se jí dotýká cosi, co není prst, něco většího.
„Prosím…“
Neřekla oč prosí; sama nevěděla, jestli žebroní o konec a nebo naopak o pokračování. Na citlivý poštěváček přistála hlavice, rozpálená jako železný cejch. Lenka se prohnula a zasténala. Otec ji v té chvíli popadl za kozičky a přitahoval k sobě. Pochopila oč mu jde.
On chce, pomyslela si, abych se já narazila na něj, nikoliv aby on se zasunul do mne. Chce, abych se znásilnila sama.
„Prosím…“
Přesto zakroutila zadkem, tak aby žalud lehce zapadl na své místo. Bylo to jako hrát dětskou hru. Podvolila se tahu a nechávala jej vklouznout dovnitř, milimetr za milimetrem.
„Holčičko,“ zaúpěl otec.
Ať neříká, že mám těsnou kundičku, napadlo Lenku. Ti prasáci to vždycky říkají, když šukají své dcerušky. Poprvé a naposled, a pak znovu a znovu. Jestli poví, že mám těsnou kundičku, znamená to, že si ze mne udělá osobní děvku, malou rodinnou kurvičku.
„Holčičko, ty máš tak těsnou kundu!“
Byl to dlouho očekávaný signál, znamení shůry.
„Tatínku!“
Lenka se přirazila, zhoupla se boky až na jeho stehna, takže dlouhý ocas do ní zajel až po kořen. Možná byla opravdu těsná, možná, že ještě nebyla připravená na takovou kládu, možné že otcovské ohony jsou vždycky větší… Po celém břiše se jí rozlila ostrá bolest, která doznívala, zatímco ji on začal rychle šoustat.
„Nedělej to, nedělej to!“
Lenka si skoro v mdlobách uvědomila, že ještě nikdy se nenechala mrdat zezadu. To byla poloha, v jaké se pářila zvířata, koně, psi a kočky. Nechtěla, aby ji někdo šoustal jako zatoulanou fenu, jako hárající samičku. Nikdy nezažila tak hluboký průnik, takové škubnutí a takové ponížení.
Otec se k ní celým tělem přitiskl. „Je to dobré,“ šeptal. „Nikdy mne nenapadlo, že bude tak skvělé šoustat vlastní dcerušku. Hýbeš prdelkou tak zkušeně. Líbí se ti to, ty moje kurvičko?“
„Ano, moc,“ zasténala. Bolest, nebolest! S každým okamžikem její mysl vstřebávala nepříjemné pocity jakou součást té perverze, které se účastnila a tavila ji na nepopsatelnou rozkoš.
„Máš ho tak velkého,“ zablábolila. „Takhle se šukají malé holčičky, pěkně až do dna. Natáčej mne, jak mi pícháš píču a ukaž to celému světu… Jaká jsem nadržená chlípná děvka!“
„Ano, ano, tak se ukaž na kameru.“
Cítila, jak ji táhne za vlasy, aby se otočila dozadu. Oko objektivu ji lhostejně sledovalo, stále černé a nesmlouvavé. Bylo mu jedno, co se děje, jaké ohromné perverze se tu dějí. Ale těm jiným, divákům, to jedno nebude. Jako by se ocitla v soukromém kině, Lenka uviděla plátno a na něm jasný a zřetelný obraz. Na něm ležela na posteli, docela nahá a šukaná tvrdě ze všech stran. Nebyl to jen její otec, ale prakticky každý, kdo by šel kolem.
Viděla sama sebe jako pornoherečku donucenou k nejzvrácenějším praktikám, natáčenou na otcovu kameru. Byla jeho holčička a každá její dírka mu patřila.
„Tatínku,“ řekla vyzývavě. „Dej mi ochutnat moji buchtičku.“
Jako by na to čekal, přestal v přirážení a ona sklouzla mezi jeho nohy. Tam se přitiskla k stehnům a s očima upřenými nahoru, tak aby divák měl dojem, že hledí přímo na něj, uchopila dlouhý ocas, zbrocený z vlhké kundy.
Byl pokrytý od shora dolů jejím šlemem, promazaný, aby lépe klouzal do poslušných holčiček. Jenom se ho dotýkat ji plnilo odporem; ale právě tento odpor se měnil v kouzlo. Chytila se mezi nohama a rychle si honila kundičku, s prsty zabořenými dovnitř. Pak otevřela ústa a nechala si ho vklouznout až na patro, s jazykem přitisknutým k hlavě žaludu.
Právě cucám čuráka vytaženého z mé kundy, pomyslela si. Vzpomněla si, že totéž po ní chtěl jeden z jejích milenců; tehdy se urazila, že se vůbec po ní opovažuje chtít něco tak nechutného. Teď zatoužila ho vyhledat, svést ho a ukázat mu svinstva, nad kterými by se mu tajil dech. Měl tak silný ocas, uvědomila si, ten by mi do pusy nezasunul, i kdyby chtěl… Musela bych se na něho narazit silou. Ach bože, možná by si mne přitáhl a skoro by mi rozškubl koutky, jak bych ho vzrušovala!
„Ach, ty kurevská dceruško,“ zaúpěl otec, „ty mi ho kouříš jako božská kurva. Ty mne celého vysaješ!“
To ale nebylo co chtěla. Na okamžik ji vzpomínky odnesly časem, ale teď si uvědomila, že úd zasunutý v její puse se horečnatě chvěje a cuká se prvními záchvěvy.
„To ne, tatínku,“ zaprotestovala. „Ty mi musíš stříkat do kundičky. Chci tě cítit hluboko uvnitř. Musí ze mne téct tvoje semeno. Prosím, moc tě prosím. Chtěla bych, abys natočil na kameru, jak mi teče tvoje dávka z pysků.“
„Ale holčičko…,“ zaprotestoval. „Nemůžu tě šukat až do konce. Ty jsi moje malá holčička.“
„Ale můžeš, tatínku,“ řekla Lenka a otočila se na kameru: „Kurvičky jako já si nezaslouží nic jiného než pořádně ošoustat. Nemají klid, dokud nemají pořádně vymrdanou dírku.“
„Ne, holčičko, to nemůžu.“
„Ale tatínku,“ Lenka viděla, že její otec netouží po ničem jiném, než aby ji opíchal. Ale chtěl, aby mu nabídla víc. „Když mne dneska ošoustáš, jak chci, můžeš mne příště píchat, jak se zlíbí tobě.“
„Opravdu?“
„Opravdu.“ Lenka si všimla, kam se dívá. Byl to prasák, vždycky byl, stejně jako kterýkoliv jiný. Váhavě sjela dolů, po vypouklých pyscích až k brance mezi kundičkou a řití. Ta byla utažená, a i když trochu měkla od poševních šťáv, sotva si Lenka dokázala představit, že by se dovnitř mohl dostat byť jen prst. Pro otcův dlouhý buchar zde nebylo místi, ani náhodou. Byla by to jen marná snaha, která by mohla skončit jejím roztržením.
„Ach bože,“ pochopila, „tebe láká právě proto, že je tak úzká, že? Ty bys mi ji chtěl natrhnout. Tohle se ti honí v hlavě. Natrhnout té malé děvce prdel, rozmrdat jí řiťku, to by se ti líbilo?“
„Ale holčičko,“ zaprotestoval otec. „Neříkej, že tě nikdo nešoustal do prdelky.“
„Mám ji úplně nenačatou, panenskou,“ přiznala. „Nikdo se mi do ní nemohl dostat, dokonce ani když mne chtěli znásilnit. Musela jsem si kleknout a oni mi od sebe rvali půlky zadku, aby se do něho dostali. Ale nakonec mne šoustali jen do kundičky.“
„Tebe chtěli znásilnit?“ Oko kamery zůstávalo lhostejné, zatímco muž za ním se chvěl. I to jej vzrušovalo, uvědomila si. Líbilo by se mu, kdybych mu vykládala, jak mne znásilňuje tlupa chlapů. Už pro něho nejsem nic víc, než rozhoďnožka, která si o to říká. Chytila ho za ohon a rychle ho třela.
„Tak co, tatínku,“ zeptala se. „Ošukáš svoji holčičku. Když ano, možná tě nechám, ať mne natočíš, jak mi budeš prznit prdelku. Budu u toho určitě hodně křičet. Mám úzkou řiťku, podívej se. Představ si, jak tě utáhne, až do ní strčíš ocas. Budeš ho mít až po kořen v zadečku vlastní dcerky. To by se ti líbilo!“
Ztuhlý úd, už tak dost napjatý, se několikrát bezmocně zaškubal, jako by i tahle věc bez mozku se nemohla dočkat; jako by byla na stejné vlně jako její majitel. Naproti všem přírodním zákonům se zdálo, že tenhle úd ještě roste a rozšiřuje. Nyní to byla silná a monumentální kláda, naprosto nevhodná pro dívčí zadky.
Alespoň tolik si Lenka říkala, když se pokládala na postel a chystala se dokončit, co dneska začala.

Pokračování podle zájmu