Bylo nám jedno zda nás někdo poslouchá. Petr mi začal hladit prsa, která mám stále ještě krásně pevná. A já se nezmohla na nic jiného, než se tou nádherou nechat unášet a pouze krásně vzdychat. Byli jsme již tak vzrušení, že jsme se začali svlékat. Nejprve košile a ..

Bydlím ve třináctém patře panelového domu a právě v ten osudný den, na který do smrti nezapomenu se nám rozbil výtah. Bylo to strašné, zrovna jsem potřebovala jít na nákup, ale představa šlapat tolik schodů mě děsila. Copak dolů, ale nahoru. Manžela, kterého bych vyslala, jsem měla na služební cestě v Thajsku. Takže se bohužel nedalo nic dělat. Oblékla jsem se tedy a vyrazila. Šla jsem pomalu a přemýšlela o tom, jak budu muset zase nahoru a s plnýma rukama. Jak se říká všechno zlý je k něčemu dobrý. To se mi sice potvrdilo, ale ne nadlouho. Když jsem se totiž vrátila z krámu, výtah jakoby zázrakem fungoval. Někdo v něm právě sjížděl dolů, takže jsem počkala. Najednou se otevřely dveře a přede mnou stál dobře vypadající mladík v montérkách. Zůstala jsem s těma taškama v rukou stát jak přikovaná." Já jsem opravář výtahů a právě ho zkouším. Račte vstoupit krásko, já vás svezu. Vyzkoušíme to spolu," vychrlil na mě. Řekla jsem, tak fajn a nastoupila. Byla jsem ráda, že jsem nemusela pěšky. Začali jsme si povídat a zároveň se představili a potykali si. Co se však najednou stalo. Všechna radost byla pryč. V mezipatře se výtah zastavil. Lekla jsem se, ale Petr, tedy opravář řekl," to nic neboj se. Kluci jsou dole, takže to hned zase zprovozní. Ale vidíš jaký jsi měla štěstí, že jsem jel stebou. Teď by si tady byla sama," zašeptal Petr. Nezbylo nám nic jiného než čekat na záchranu. Nic se však nedělo a nikdo nám na pomoc nepřicházel. Sedli jsme si na proti sobě a kecali. Dlouho nám to však nevydrželo a za chvíli jsme neměli o čem mluvit. Zavládlo hrobové ticho. Jen jsme se na sebe dívali. Naše pohledy se střetávaly a já viděla jak si mě Petr celou prohlíží. Pěkně od hlavy, až po paty. Z míry mne to kupodivu nevyvedlo a já mu jeho pohledy oplácela. Byl to totiž moc hezkej, urostlej a svalnatej kluk. Když Petr viděl, že mu jeho žhavé pohledy oplácím, přesunul se vedle mě a začal mě hladit. Zdálo se mi, že se začalo dělat horko, jeho dotyky úplně pálily a mě se to líbilo. Dokonce se dá říci, že mě to vzrušovalo. Začali jsme se vášnivě líbat. Napětí v kabince se stupňovalo a mi jsme byli čím dál tím vášnivější. Hlasitě jsme oddychovali. Nezajímalo nás nic jiného než naše touha, nebo spíš chtíč. Bylo nám jedno zda nás někdo poslouchá. Petr mi začal hladit prsa, která mám stále ještě krásně pevná. A já se nezmohla na nic jiného, než se tou nádherou nechat unášet a pouze krásně vzdychat. Byli jsme již tak vzrušení, že jsme se začali svlékat. Nejprve košile a pak i to ostatní. Najednou jsme proti sobě stáli úplně nazí a vzrušení. Petr mě k sobě přitiskl a dlouze mě políbil. Naše těla se dotýkala. Petr se najednou posunul o něco níže až k mému roztouženému klínu, který byl již pěkně vlhký. Začal mě krásně a pomalu lízat. Dala jsem nohy od sebe a nechala se od Petra vylízat. Měl tak šikovný jazýček, kterým mi nádherně jezdil po poštěváčku. Zajížděl mi s ním až do mojí jeskyňky. Za chvíli jsem cítila příjemné chvění a najednou jsem měla orgasmus, který mě celou rozpálil. Když Petr viděl jak jsem vláčná, otočil mne tak, abych k němu byla zády. Vystrčila jsem na něho zadeček a čekala až mi jeho tvrdý nástroj vklouzne do dírky, která byla již celá žhavá. Na nic nečekal a hezky mi ho tam strčil. Byla to nádhera. Přirážel tak krásně a stále rychleji dokud jsem se neudělala. Můj klín se pak rozechvěl ještě třikrát, dokud se nestalo něco nečekaného. "Ještě minutku Péťo a dostaneme tě dolů," ozvalo se ze zdola. Oba jsme se lekli a začali se strašně smát. "Jo kluci vklidu. Je mi tu docela fajn," odpověděl Petr. Vzhledem ktomu, že jsme neměli již moc času, klekla jsem si a vzala ho Petrovi do pusinky. Chtěla jsem mu ho krásně vykouřit. Petr se opřel o dveře a já ho začala sát. Během chvilky začal krásně vzdychat "už budu" šeptal. Byla to krása, za chvíli jsem měla pusinku plnou horkého semene. V tom se výtah pohnul. "Ježiši honem oblékej se nebo to nestihneme," vyhrkla jsem. No, bylo to jen tak, tak. Dojeli jsme dolu a dveře se otevřely. Já si akorát dopnula knoflík u košile. Petrovi kolegové stáli jako opaření a koukali na nás. Já a Petr jsme se pouze usmáli. Vystoupili jsme a Petr mi dal polibek na rozloučenou a já se vydala nahoru po svých. Tentokrát se mi však šlo mnohem, mnohem lépe. Cestou jsem zjistila, že mi Petr strčil do kapsy vizitku. Už jsem se těšila na příští setkání nebo spíše poruchu? Jsi naším velmi vítaným návštěvníkem.