Poslední ploužák na rozloučenou

Koncem školního roku se konal večírek na rozloučenou s absolventy školy. Všichni se bavili ve velkém sále. Někteří si jen tak povídali, jiní tančili, někteří popíjeli, protože jim bylo líto, že až opustí tuto místnost možná už se v životě nikdy neuvidí. I já jsem seděla u stolu spolu se svými kolegy. Povídali jsme si občas se někdo od stolu vzdálil, protože se odebral tančit s bývalými žáky nebo kolegy. Celý večer jsme se krásně bavila, ale nemohla jsem se zbavit pocitu, že mě někdo neustále pozoruje.Pořád jsem nemohla zjistit kdo to je .Úplně jsem cítila jeho oči na mých zádech.Opatrně jsem se dívala, chtěla zjistit kdo to je. Po dlouhém nenápadném rozhlížení jsem zjistila, že mě pozoruje jeden z mých teď už bývalých žáků. Najednou se naše pohledy setkaly a následoval milý úsměv. Najednou se zvedl a šel přímo ke mně, požádat mě o tanec. Vstala jsem a na třesoucích nohách došla k parketu. Začali jsme spolu kroužit po sále. Jedna písnička střídala druhou samé pomalé skladby. Další skladba byla ploužák někdo zhasnul v sále.Všichni se k sobě nenápadně tiskli, někdo víc a někdo míň. To samé se stalo i mě. Najednou mě k sobě přitiskl jeho ruce spopčinuly na mém zadku. Nevěděla jsem jak se mám zachovat, jestli se odtáhnout nebo zůstat tak. Tělo říkalo zůstaň a mozek se neustále snažil vzdorovat. Nicméně jsem zůstala přitisknutá, jeho náruč nedovolovala sebemenší odtáhnutí. Bylo to něco nádherného, vnímala jsem jen tmu, hudbu a jeho náruč. Pohybovali jsme se po sále jako bychom se vznášeli. Najednou jsem začala vnímat jeho zrychlený dech a po malé chvilce i nějaký tlak na můj podbřišek. Samozřejmě jsem věděla o co se jedná a nebylo mi to nepříjemné. Najednou mě začal lehce líbat do vlasů. Po nesmělých polibcích se odvažoval stále víc..a já se nebránila.Vůbec nemám tušení kde se to ve mě vzalo. Najednou jsme tančili poblíže východu ze sálu spásná tma nás vytlačila ven, za budovou byl nějaký park. Všude ticho a tma, jen z povzdálí doznívala melodie hudby. Šli jsme parkem po cestě jsme se líbali, zastavili jsme se u velkého košatého stromu. Dál už jsme prostě jít nemohli líbání přešlo v hlazení, které nabíralo stále větší obrátky. Jeho zrychlený dech, zavřené oči a podlamující nohy byly jasným znamením, že už dlouho nevydrží a exploduje. Moje ruka rozepla poklopec a vyndala na vzduch jeho utěšitele bylo to právě včas, stačil jeden dotyk a jeho nahromaděná touha létala do trávy. Byl ve stavu, kdy už se opravdu nemohl ovládat, jeho slastné sténání bylo vše říkající. Jen co se trochu uklidnil začal mě znuvu líbat a hladit jednou rukou mi rozepínal halenku a druhou mě nepřestával dráždit, líbal mě na prsou na bradavkách a postupoval stále níž a níž. To už jsem se nedokázala ovládat ani já. Touha byla tak veliká, že jsem se těšila až do mě pronikne. Svým vzdychání jsem mu dávala najevo, aby pokračoval. Nic nestálo v cestě mozek by to asi těžko pochopil, ale tělo ho prostě vyplo. Zůstala jen vášeň a krásný pocit splynutí nejen duší, ale i těl. Byl tak něžný a jemný a strašně citlivý všechno jsme prožívali spolu. Najednou se mi zatmělo před očima - orgasmus sotva jsem se trošku vzpamatovala další a ještě silnější byla jsem jako v mdlobách. Něco tak krásného jako s ním jsem snad ještě nezažila.Postupně jsme oba společně pluli k nezadžitelnému vrcholu. To co následovalo to se prostě slovy nedá popsat to se musí zažít.Něco tak fascinujícího úchvatného no prostě splynutí duší.Pořád na to musím myslet, doufám, že i on myslí, podle toho co říkal, že na to bude vzpomínat celý život....Byl vlahý letní večer seděli jsme na lavičce pod košatým stromem a ze sálu doznívala melodie, a slova kapelníka... tohle byl poslední ploužák na rozloučenou.......pro LS od MM

MM