Nákup a prodej kryptoměn
Stovky kryptoměn u české společnosti
Obrázek BitcoinuObrázek LitecoinuObrázek EthereaObrázek Dodge CoinuObrázek Binace Coinu

Poznání sám sebe

Gay
Jmenuji se Tomáš a bydlím ve středně velkém okresním městě. Je mi 16 let, měřím cca 170 cm a mám štíhlou postavu. Nikdy jsem nebyl úplně sportovně založený, takže jsem žádný sport nedělal závodně. Spíš jsem si párkrát do týdne zaběhal někde v parku či v přírodě a občas se projížděl na prkně, prostě jak jsem měl chuť.
V průběhu prázdnin mezi prvákem a druhákem na střední se mi pořádně zamotal život ohledně mé sexuality. Zkušenost jsem do té doby neměl žádnou, s výjimkou nějaké líbací akce se svými vrstevnicemi, které se odehrály někde v temném koutě diskotéky nebo na letním táboru u lesíka či rybníka. Obecně jsem byl v tomto směru poněkud stydlivý. Mezi nohama to samozřejmě fungovalo velmi dobře, jako asi každému v tomto věku. Své potřeby jsem vybíjel pomocí ruky, když jsem byl doma sám, představoval jsem si u toho to výše popisované líbání a jak to u těch dívek asi vypadá pod tričkem a pod kalhotkami. Pomáhal pochopitelně také internet a příslušné webové stránky. Dostávaly mě především sexuální scény odehrávající se mezi dvěma dívkami. Ruka při nich objevovala a prozkoumávala každý milimetr mého šestnácticentimetrového penisu a věčně plné koule. Výstřiky bezcílně končily na mém holém těle, na ručníku či jiném kousku šatstva, který byl náhodou po ruce. Jednou jsem na netu víceméně náhodou zabrousil také na stránky s gay pornem. Ze zvědavosti jsem si pustil scénu, kde dva kluci spolu začali líbáním a mazlením, zkoumali svá těla jazyky i rukama, pak přešli na své vyholené ztopořené penisy, které si vzájemně brali do pusy, lízali je a sáli, u toho nezapomínali na vyvinuté pytle, aby pak přešli ke svým zadečkům, které si postupně vzájemně ošukali. Video se chýlilo k závěru, který patřil mohutným dávkám spermatu končícího na obličejích a v pusách obou herců. Fascinovaně jsem dvojici sledoval a všímal si při tom i sám sebe. Moje péro bylo tvrdé jak skála a temně fialový žalud při přetahování kůžičky byl celý mokrý touhou. Neodolal jsem a přejel prsty přes žalud, na prstech ulpěla ta mokrá touha, kterou jsem ochutnal. Celým tělem projel záchvěv vzrušení, které jsem při svém předchozím uspokojování ještě nepoznal. Zatímco jsem poctivě pracoval ruku ve svém rozkroku, vrátil jsem video trochu zpět, abych zopakoval scénu, kdy mladíci dosáhli vrcholu. Cítil jsem se v jakémsi transu, nebylo to jako dříve, slyšel jsem své bezděčné vzdechy. Pak už se moje tělo vzepjalo, v podbřišku se objevil velmi intenzivní pocit následovaný záškuby a několika mocnými výstřiky. Ten první dolétl až na obličej, druhý zasáhl bradavky, zbytky pokryly břicho. Ten zážitek byl opravdu mocný a do té doby nepoznaný. Upřímně mě překvapila ta intenzita, ale také to, že mi péro hned nekleslo jako vždycky předtím. Po zbývají dny prázdnin jsem pak při každé možné příležitosti zkoumal reakce svého těla na vnější podněty spočívající ve sledování heterosexuálních a gay videí. Z hrůzou jsem zjišťoval, že mnohem lepší prožitek a uspokojení následoval tehdy, když se na monitoru předváděli kluci. Způsobilo mi to zmatek v hlavě a obavu z budoucího vývoje. Venku, třeba ve skateparku, jsem se přistihl, jak po očku sleduji jiné kluky. Obzvláště ti ve skejtovém oblečení a machrovsky nasazených kšiltovkách s rovnými kšilty vyvolávali zvláštní mrazení v těle. Nakonec jsem si ve skateshopu pořídil snapback s koženým kšiltem, nasazoval si jej na hlavu při svých utajených sexuálních hrátkách a vždy docílil nádherných orgasmů. Někdy jsem kšiltovku položil před sebe, moje cákance končily na ní, částečně jsem je slízával z koženého kšiltu a zbytky na ní zasychaly.
V tomto duchu se prázdniny přehouply a začal školní rok. Docela jsem se už těšil na spolužáky, protože jsme byli ve třídě docela dobrá a sehraná parta. Nějaké ty občasné drobné neshody se u nás vždy brzy vyřešily a nezanechaly ve vztazích následky. Těšil jsem se i z toho důvodu, že alespoň nebudu mít tolik času na přemýšlení sám o sobě.
Hned první den jsem zjistil, že máme ve třídě nový přírůstek. Jmenoval se Dan, o prázdninách se s rodiči přistěhoval do našeho města. Byl vysoký asi jako já, měl štíhlou vysportovanou postavu, na rozdíl ode mne měl ke sportu kladný vztah. Blonďák s moderním účesem a hlubokýma modrýma očima, oblečený obvykle do skejtových hadrů a s evidentní zálibou v kšiltovkách. V následujících dnech a týdnech je různě střídal, perfektně mu seděly, vždy ladily s oblečením. Do našeho třídního kolektivu snadno zapadl, byl velmi společenský, zábavný, nikdy nezkazil žádnou legraci. Učení mu šlo na první pohled samo, hlavně v matematice byl premiantem. Nikdy se však na nikoho nepovyšoval a choval se skromně. Zároveň byl tak trochu tajuplný, pečlivě si střežil svoje soukromí a s ostatními komunikoval výhradně přes sociální sítě. Svoje telefonní číslo nedal snad nikomu.
Mě díky mému prázdninovému prozření pochopitelně docela zajímal, ale navenek jsem to velmi pečlivě skrýval. Dan mě však občas pronásledoval v mých snech, kdy jsem se budil s naběhlým a vlhkým pérem. Pak mi nezbývalo, než použít ruce a toho přetlaku se zbavovat. Ve škole se mi podařilo tajně pořídit pár jeho fotek, které jsem si doma zkopíroval do compu nebo promítal na obrazovce naší obrovské televize. Zážitky s tím spojené snad netřeba blíže popisovat.
Vždy po škole jsem s některými spolužáky a spolužačkami chodil za garáže, kde jsme provozovali kuřácké seance. Dan se k mé velké radosti zapojil též. Zatímco my jsme pálili viceroyky a jiné cenově dostupné značky, on si dopřával marlbora. Nebyl však lakomý, často nám nabídl ze svého.
Jednoho pátečního odpoledne někdo dotáhl trávu. Já jsem to předtím nikdy nezkoušel. Joint koloval od jednoho k druhému, každý si potáhl, jen Dan se zdvořilým díkem odmítl. Já, celý zvědavý a nezkušený, jsem si z jointa důkladně potáhl. Brzy jsem toho začal litovat. Svět se se mnou točil jako na kolotoči a začalo se mi dělat příšerně zle. Někteří z účastníků se již rozcházeli, když Dan povídá: „Poslechni Tome, není ti zle? Vždyť jsi celý zelený“. Přikývl jsem, že není daleko od pravdy. Zeptal se: „Bydlíš daleko? Raději s tebou půjdu, ještě sebou někde flákneš“. Něco jsem zamumlal a vypravil ze sebe adresu. Dan si hned na mobilu našel trasu. Naštěstí to bylo asi deset minut cesty, kudy ani nechodilo moc lidí. Bylo mi hůř a hůř, Dan mě sledoval jako ostříž, aby zasáhl, kdybych měl tendenci se poroučet k zemi. Došlo i na zvracení, při kterém mě Dan statečně držel, abych nespadl do křoví a nevyválel se ve svých zvratcích. Nakonec jsme doklopýtali do mého bydliště, Dan odemkl mými klíči, protože sám jsem toho nebyl schopen. V obýváku mě položil na sedačku, pomohl zout boty a přinesl ve sklenici vodu, kterou jsem hltavě vypil. Zeptal se, jestli přijde někdo z rodiny. Zavrtěl jsem hlavou, že až do druhého dne jsem doma zcela sám. Jelikož jsem se musel opakovaně potácet na záchod vyhazovat obsah žaludku, důrazně rozhodl, že mě tam přes noc samotného nemůže nechat. Postupně jsem se nějak uklidňoval a vyčerpání přecházelo v přerývaný spánek. Dan někde v bytě splašil deku a položil ji na mě, sám si sedl do křesla. Později mi vyprávěl, že nade mnou seděl až do rána. Když jsem se ráno probral, byl už pryč. Na stole ležel kus papíru s telefonním číslem a dvěma příkazy. Napsat, jak mi je, hned jak se probudím. A číslo nikomu nedávat. Oboje jsem do puntíku splnil. Po mé zprávě přišla bleskurychlá odpověď, vlastně dvě: „Už to nikdy nezkoušej“. A: „Těším se na tebe zase ve škole.“
V tu chvíli jsem nemohl tušit, co přinesou další dny, týdny a měsíce…
(P.S.: Omlouvám se za délku textu…)