Již se šeřilo, Hermiona v Nebelvírské koleji seděla nad knihami a učila se na hodiny přeměňování. Učení bylo teď před zkouškami mnoho, téměř usínala, když s sebou trhla a podívala se na hodiny. „Zapomněla jsem !“ vyjekla. Vzpomněla si totiž ,že již před pěti minutami měla být na hodinách zvěromágství. Ron a Harry byli na famfrmpálovém tréninku a zřejmě šli rovnou aniž by se tu stavili ! Rychle zavřela knihy a popadla učebnice ,které si o zvěromágství vypůjčila z knihovny, měla totiž pár dotazů na profesorku McGonagalovou. Vyběhla z Nebelvírské místnosti po schodech dolů pospíchala na chodbu ,která vedla do Velké Síně. Pak znovu po schodišti do opačného křídla Bradavického hradu vcelku složitou spletí chodeb, které vedly do málo používané učebny na druhé straně Bradavického hradu. Zrovna, když byla na cestě do Velké Síně dostala nápad, vždyť minulý rok využívali tajné chodby dle Pobertova plánku, musela tu být zkratka, jen si vzpomenout ! Hermiona odbočila na jedné chodeb a vytáhla hůlku. Jakmile našla správné místo na zdi ujistila se, že ji nikdo nevidí. „Cvak,“ ozvalo se a objevil se úzký vchod do temné chodby. “Lumos,“ zašeptala Hermiona a se světlem na hůlce vstoupila do chodbičky a utíkala co ji síly stačily. Když otevírala východ z tajné chodby objevila se na místě které vůbec neznala. Vyšla doprostřed a rozsvítila si hůlkou ještě více. „To je zvláštní, je to tu dost zaprášené, zřejmě jsem minula ten správný východ, ale musím být blízko pomyslela si nejistě.“ “Direktato !“ zvolala a začarovala hůlkou kouzlo ,které ji naučil profesor Kratiknot. Kouzlo otáčelo hůlku do správného směru, hůlka ji začala lehce vést. Došla na křižovatku chodeb, nebylo to tu vůbec používané a je tu dost prachu. „Možná bych měla jít zpátky, ale stejně přijdu pozdě tak jako tak,“ pomyslela si Hermiona. Když v ten okamžik za sebou zaslechla nějaký zvuk. Prudce se otočila a ještě než stačila cokoli vyčarovat někdo ji uchopil za ruku s hůlkou a druhou ruku ji dal přes pusu ,aby nemohla křičet. Hermiona se snažila udělat přesně to co nemohla, chtěla křičet a kouzlit ,ale žádné kouzlo ,které vyčarovala, nemohla zamířit na toho co jí držel a navíc ztratila světlo z hůlky. Svíral jí zápěstí tak pevně, až upustila hůlku na zem. Snažila se neznámého v černém hábitu alespoň kopnout, ale byl za ní. Než stihla vymyslet něco dalšího, neznámý ji chytil za rameno a Hermiona ztratila rovnováhu a spadla na zem. Hermiona kupodivu nekřičela, snažila se utéct ze všech sil a to jí nedovolovalo křičet. Měla volné ruce a snažila se vstát ale neznámý ji držel. Povalil jí na záda přiklekl si k ní z boku a obě ruce jí šikovně zamotal do hábitu. Najednou ucítila ruku na svém lýtku a ta se neúprosně sunula se po stehně výš a výš a vyhrnula tak její dlouhý hábit tak ,že odkryl její nádherné nohy. Její sukně bylo to jediné co bránilo neznámému pohlédnout na její kalhotky v plné kráse. Hermiona začala křičet ,ale měla na to jen chvilinku. Snažil se jí umlčet a tak nakonec přestala, nemohla totiž popadnout dech. Snažila se vymotat z hábitu, ale ji neustále přidržoval ,alespoň jednou rukou. Snažila se kopat a zvednout se, ale rukou ji držel a přitom jí kousek po kousku vyhrnoval sukni. Hermiona byla na pokraji svých sil. Snažila se uniknout ale nebyla dost silná, neznámý ji přejížděl rukou po stehnech, snažil se roztáhnout její nohy. Natlačil se na ní z kleku, hmatal pod košili za kterou se rýsovala její mlaďoučká prsa a druhou vyhrnoval její sukni stále výš a výš, nyní na ní byl celou vahou. Podařilo se mu její nohy oddálit a přiklekl si mezi těžce vybojované místo mezi jejími stehny. Přidržoval si jí za boky ,aby se mu nevysmýkla. Vyhrnul sukni a uviděl její bílé kalhotky. Cítil jejich vůni, viděl její stehna a útlé boky ,které kontrastovaly s jejím černým hábitem a sukní. Byla krásná, okolo jejích kalhotek měla jemné ochlupení. Hermiona již nemohla utéct. Cítila jeho nedočkavou ruku na své jeskyňce. Jemně roztrhl kalhotky a její jeskyňka již nemohla uchránit své tajemství. Hermionou projelo mrazivé chvění. Přestala se bránit. Cítil její vůni, vůni její panenské jeskyňky a cítil její chvění a vzlyky. Hrábl si do rozkroku a z hábitu se vynořil jeho ztopořený pyj. Stáhl si předkožku a nasměroval ho ke kraji její jeskyňky. Hermiona se snažila ještě naposledy vzdorovat a prohnula se jako luk ,ale jakmile dosedla pánví znovu na zem. Neznámý si ji přidržel rukou v ohanbí a druhou rukou nasměroval penis na kraj štěrbinky. Jeho penis poodhrnul její růžové záclonky, které skrývaly její poslední tajemství. Jeho žalud začal pozvolna vklouzávat do její jeskyňky, šlo to ztuha, byla vystrašená a uzoučká. Cítil ,že je již lehce navlhčená, cítil každičký její pohyb a její třas. Vklouzl tam skoro celý žalud. Její jeskyňka ho svírala v nepopsatelné blaženosti. Hermiona cítila zvláštní pocity, již se přestala bránit ,bolelo by to víc a víc. Jeho pyj narazil na panenskou blánu. Chvíli posečkal a vychutnával ten pocit. Rukou jí zajel pod hábit a dráždil jí od stehen až k bokům. Vychutnával to sametově hebké a ještě panenské tělo. Hermiona ucítila bolest, v prvním okamžiku nesnesitelnou a vyjekla do moře svých slz, ale bolest pozvolna ustupovala. Jeho pyj jemně ,ale přece pokračoval na své cestě do ní, prorazil panenskou blánu. Postupoval dále, byla to extáze, začal se nořit hlouběji a hlouběji a cítil její jeskyňku jak její poševní svaly drtí jeho pyj objímají ho v nekonečném teple a vlhkosti jejích šťáv. Ucítil víc než předtím její roztouženou vůni , vůni její pičky. Hermionu najednou zaplavilo nekonečné teplo a extáze kterou cítila jak se on pohyboval v její jeskyňce. Vniknul do ní až na doraz a začal toužebně přirážet, třel svůj žalud o její jeskyňku víc a víc, Ona ho více a více svírala , slyšel jak začíná sténat mezi vzlyky. Hermiona začala vyrážet naproti jemu , kroutila pánví a svírala pičku jak jen to šlo a on začal zrychlovat. Projížděl ji stále rychleji a rychleji a jeho ruce svíraly její stehna a boky, pevně ji chytil v bocích, zrychloval, až nevydržel a prudce vystříkl do její jeskyňky milostnou šťávu. V poslední křeči se do ní zabořil, napnul svůj pyj na maximum a Hermiona ucítila jak do ní vystříkl. Neznámý z ní vytáhl pyj a posadil se vedle ní a Hermiona ještě prožívala svůj první orgasmus. Z blaženosti ji po chvilce vytrhl neznámý. Cítila jak je zvedána ,sotva si doklekla ,tak cítila jeho penis na tváři, ještě vlhký a pulzující. Uchopila ho do obou rukou a cítila to teplo a pulzující sílu, Hermionu to neobyčejně vzrušilo, chtěla zapomenout na strach, který ještě před chvílí prožívala a který se tak náhle změnil ve slast až ji samotnou překvapilo ,že se již nesnaží utéct, stejně ještě nebyla schopná dát nohy k sobě jak byla poprvé ošukána. Dvě velké koule a bohaté ochlupení ji také velmi vzrušilo a v tuto chvíli si všimla předkožky, stáhla se totiž sama sotva jak hýbla rukama, to ji velmi překvapilo a všimla si jak neznámý vytasil svou hůlku a provedl nějaké paměťové kouzlo. Hermiona najednou věděla co má dělat. Uměla to stejně dobře jako všechny ženy ,které očaroval před tím… První výstřik nečekala, šel přes obličej a pak už stříkající žalud pohltila svými rtíky a polykala a lízala vše co jen mohla. Neznámý se svalil na podlahu blažeností a Hermiona ačkoli chtěla neznámého zabít nebo alespoň utéct, jakoby ve snu si obkročmo stoupla nad neznámého a pomalu si klekala, měl nádherný výhled na její komůrku a to ho opět povzbudilo, uchopila jeho pyj pevně pod kořenem a nasměrovala ho na svou pipinku, opět nádherný pocit jak její jeskyňka ohrnula jeho předkožku a žalud byl pohlcován pičkou, jak pomalu vrtěla pánví a její pička se stahovala a laskala jeho pyj ,bylo to pro oba jako v ráji. Mohutná exploze semene ukončila jejich poslední orgasmus, Hermioně se chtělo spát, svalila se vedle neznámého ,byla strašně unavená, vlasy rozcuchané a obličej a košile od semene, vyhrnutý hábit a sukně odhalovaly roztržené kalhotky a její první šťávičku na její ještě teplé a roztáhlé pičce. Neznámý po pár minutách vstal a byl na kouzlo své vlastní výroby patřičně pyšný. Vzal si svou hůlku, dalších pár kouzel použil na to ,aby odstranil stopy na zemi, Hermioně spravil šaty přičichl ke kalhotkám a odčaroval šťávy z jejího vyčerpaného těla. Jemně Hermionu vzal a položil jí pod schody a přičaroval jí velkou bouli na hlavě a krátkodobé paměťové kouzlo jí pomíchalo vzpomínky na to co se tu odehrálo a tak Hermioně předal zbytek své energie, které již ani on ani ona neměli dnes moc na rozdávání. Ujistil ,že na nic nezapomněl, že nic nepozná a že se za chvíli probere. A poté se neznámý vydal na cestu z Bradavického hradu …