Nevím co se stalo, ale najednou se mi to tak volné nezdálo a při pokusu se vysvobodit ze smyček jsem spadl na zem. Znovu někdo zazvonil. Byl jsem úplně nahý a tak jsem šel potichounku ke dveřím. Bohužel nemáme kukátko, takže jsem stepoval za dveřmi ..

Venku pršelo a doma jsem byl sám, tak jsem brouzdal na netu. Už mnohokrát jsem se dočetl v povídkách o tzv. self-bondage, nebo-li sebe znehybnění. Napadlo mě tedy, že se také své Domině "zabalím", abych jí mile potěšil. Inu rozhodl jsem se, že využiji momentálního připojení k netu a začal jsem hledat stránku s popisem self-bondage. Ne, že bych se nikdy nesnažil trochu se spoutat, ale prostě to nebylo dokonalé a po několika minutách jsem byl opět volný. Pak jsem to konečně našel. Stránka Dany S. Po několika málo minutách jsem byl plně ponaučen, lépe řečeno, držel jsem více jak deset listů potištěného papíru. Začal jsem tedy studovat a nejvíce mě chytl popis na provazovou podprsenku. Sice nevím, proč se tomu říká zrovna takhle:-) (je to popisováno na ženě, no a co...:-)), ale vypadalo to nejpevněji. Tak jsem ještě nastudoval základní smyčky a prstencové zařízení a mohl jsem se pustit do díla. Naštěstí nikdo nebyl doma a Ona má přijít za půl hodiny, tak to by se dalo stihnout. Pustil jsem se tedy do díla, ale musím říct, že jsem autora (autorku) toho popisu proklínal. Měl jsem v tom takových nejasností až jsem se málem uškrtil. Když už to vypadalo, že se mi to povedlo, tak jsem zastrčil ruce do smyček, zatáhl, a... Nekecám, byl jsem tak volný, že jsem mohl dělat cokoli...:-) Najednou někdo zazvonil, zmocnila se mě panika, kdo to může být? Nikoho teď nečekám. Vykoukl jsem z okna a u branky nikdo nebyl. No jo, je to někdo, kdo to tu zná, když šel až ke dveřím. Nevím co se stalo, ale najednou se mi to tak volné nezdálo a při pokusu se vysvobodit ze smyček jsem spadl na zem. Znovu někdo zazvonil. Byl jsem úplně nahý a tak jsem šel potichounku ke dveřím. Bohužel nemáme kukátko, takže jsem stepoval za dveřmi a čekal, kdo se tam ozve. Znovu zvonek. Ještě chvíli jsem čekal a když se ten někdo dal na ústup, pootevřel jsem dveře a zahlédl Jí, jak odchází. V tu chvíli se mě zmocnila druhá vlna paniky. Teď, když odchází, tak kdo mě rozváže? Rozeběhl jsem se k oknu a vyděl jsem jí, jak už je pár metrů od baráku. Zavolal jsem na ní, ale nereagovala. Ještě jednou jsem zařval, než se mi ztratila z dohledu. Nejspíš měla walkmana, že mě neslyšela. Co teď budu dělat? No jo, nezbyde mi nic jiného, než to přeřezat. Došel jsem si do kuchyně pro nůž a už se chystal provaz přeříznout, když najednou opět někdo zazvonil. Opět jsem vykoukl z okna a uviděl Jí... "Aaaaa... . " překvapeně zasyčela, když mě viděla mezi dveřmi "oblečeného" jenom do provazu, který ani náhodou nic nezakrýval. "Čau, vítám... "nedořekl jsem. "Klekni si na kolena a zuj mi tou svou držkou boty!" Zařvala na mě, až jsem se lekl a okamžitě splnil její rozkaz. "Copak takhle se vítá tvá paní? Ty ses ještě nic nenaučil... "pronesla již celkem v klidu. "Ale má paní, snažil jsem se tady přes hodinu, abych se svázal a vy si mohla se mnou dělat cokoli. " "A to jako má být ono?" zasmála se. "Já vím, že se mi to moc nepovedlo, ale sám se z toho nedostanu... "snažil jsem se jí polichotit. "Tak jo, jdeme k tobě do pokoje, nebo mě tu snad chceš nechat stát mezi dveřma?" Odešli jsme ke mně do mé vychytané místnůstky. Bohužel jsem najednou zaslechl přijíždějící auto. Ano, byly to naši. V tu ránu ze mě už nebyl otrok, ale úplně normální kluk a z ní úplně normální holka. Během pěti sekund mě rozvázala, ale abych si nemyslel, že mám vyhráno, zašeptala mi do ucha: "Jedem k nám, tam nikdo není a nebude... . " A co se odehrálo dál? No, to si nechám na příště, vždyť jsem si na to vyhradil právo několika dnů. Toto je jen takový malý úvod, takový předděj. To víte, když nemáte svůj byt, je to pěkně na šišku. To pak člověk využije sebemenší chvilky na perverznost...:-) Zase to má svojí výhodu, oproti nějakému SM studiu za to nemusíte platit a víte, že to Ona dělá opravdu s láskou a né za peníze. Nebo...