Na střední škole zazvonilo a do místnosti vstoupil profesor Horký. Studenti zaregistrovali jeho přítomnost a postavili se do pozoru aby ho uvítali. "Děkuji, posaďte se.", vyzval je po chvíli. "Vítám vás ve vašem posledním ročníku, který snad všichni úspěšně zakončíte maturitou něž se rozprchnete do světa nebo možná za dalším studiem.", řekl profesor a pak pokračoval dalšími záležitostmi týkajícími se výuky a třídních záležitosti. Když bylo vše důležité řečeno, posadil se za svůj stůl a chvíli se tiše díval na tyto dospívající lidi. "A nakonec je mojí milou povinností oznámit vám, že poprvé tento rok se setkáte s předmětem Sexuální výchova ve zcela novém provedení. Zajisté jste si všimli, že názory na problematiku sexu se značně změnily od dob minulých. Proto je nutné provést změny i ve výuce. Podrobnosti se dozvíte později."

"Teď bych vám rád představil jednu novinku, která s tímto úzce souvisí. Dlouho jsme přemýšleli co bychom udělali pro to, abyste si tuto školu zapamatovali, pokud možno v dobrém. Po zralé úvaze jsme došli k názoru, že po vzoru amerických univerzit budou utvořeny ročenky s vašimi fotkami, které nakonec dostanete." Oznámil Horký novinku, kterou studenti přijali kladně. "Nicméně, to zdaleka není všechno. Fotografie v této ročence budou poněkud intimnějšího charakteru." Toto oznámení už vyvolalo žhavější reakce a studenti si mezi sebou začali šeptat své názory a domněnky. Profesor počkal než vstřebají první emoce a pak pokračoval.

"Všichni jsme už dospěli a tak s vámi budu jednat na rovinu. Každý budete mít v ročence jeden obrázek, na kterém kromě vaší tváře bude i váš odhalený hrudník. Ano je to tak. Děvčata ukážou svá prsa a chlapci část svých mužných těl." Reakce ve třídě se v tuto chvíli odlišily. Chlapci koukali po děvčatech v naději, že je brzy uvidí nahé. Dívky pak koukali nevěřícně na profesora. Brzy se ozvala první otázka: "A co když odmítnu to udělat ?" Profesor ani nezkoumal kdo se ptá a odpověděl: "Nechci aby to znělo jako vyhrožování, ale kdo odmítne, tak jednoduše neodmaturuje."

To vyvolalo další vlnu bouřlivých reakcí mezi spolužáky. Horký je pozoroval a čekal než se uklidní i když to vypadalo, že to nemá konce. Musel je utišit varovným poklepáním na stůl. "Uklidněte se, to ještě není vše. V ročence totiž bude i druhý obrázek na kterém bude detailní záběr na vaše genitálie." Studenti zůstali zírat na profesora v němém úžasu. Ten takovou reakci rozhodně nečekal, ale tušil, že je to jen klid před bouří. Z tohoto očekávání ho však vyrušilo zazvonění a tak opustil místnost se slovy: "Po přestávce pokračujeme."

O přestávce začalo hodně živé diskutování nad prezentovanou novinkou. Někteří přednesli myšlenku, že je to určitě jen nějaký hloupý vtip od vedení školy nebo od Horkýho. Ihned byli vysláni poslové do ostatních maturitních ročníků, aby zjistili jak to je. Chlapci byli daleko víc nad věcí, protože více než strach o vlastní nahotu byli zvědaví na nahotu svých spolužaček. Někteří odvážnější dokonce vyzvali děvčata aby se svlékli teď, že to pak budou mít snazší. Ty se jim ale vysmály a naopak chtěly aby se svléknuli kluci. Možná by to opravdu udělali, ale v té chvíli se vrátil první z poslů a celý udýchaný potvrdil, že i v sousední třídě dostali stejné oznámení. Nedlouho na to přiběhli i další se stejnou zprávou.

Studenti tedy pochopili, že to bude vážnější a hlavně dívky se strachovaly co si počnou. Brzy zazvonilo a profesor Horký vstoupil do místnosti. Překvapilo ho, že se na něj nikdo nevrhnul ani nereagoval nijak negativně, ale byl rozhodně rád. Vypadalo to, že se opravdu dokáží chovat jako dospělí. "Nuže jestli jste už dostatečně vstřebali informace, které jsem vám dal minulou hodinu, tak přistoupíme k praktické ukázce jak to bude fungovat. Zeptám se vás tedy. Je tu nějaká dobrovolnice, která by se chtěla svléknout ?" Ve třídě se rozhostilo hrobové ticho. Každý se díval na každého a hledali mezi sebou někoho odvážného. Bez výsledku.

"No dobrá, tak tedy vyberu já." řekl profesor Horký a zahleděl se mezi studentky trochu chlípným okem. Zadíval se na místní princeznu Anetu. Ta o sobě evidentně věděla, že je nejhezčí ve třídě, ale teď si skoro přála, aby jí nebyla. Jenže profesor byl lstivý. Nervozita na ní byla trochu znát. Zadíval se na ní a řekl: "Prosím, pojď k tabuli, Eriko," a v ten moment změnil směr pohledu na dívku sedící vedle. Aneta si očividně oddechla i když část z ní si připadala ublížená. Zato Erika byla v šoku a zmohla se jen na jednoduché: "Já ?" "Ano ty.", usmál se profesor. "Tak pojď, tady se postav před třídu, aby si tě všichni mohli prohlédnout."

Erika byla vzhledově průměrná dívka a kromě svojí inteligence ničím nevynikala. Někteří jí mohli označit za místní šprtku. Jindy by jí vyzvání před tabuli udělalo spíš radost, ale nyní byla nervozní. Pomalu se zvedla a nešťastně šla na určené místo. Její tělo by se rozhodně dalo zařadit mezi ty lepší, jen si to doposud nikdo neuvědomoval. Byla menší štíhlé postavy s kaštanově dlouhými vlasy. Na sobě měla bílou košili, pod kterou se rýsovaly trochu větší prsa a k tomu modré džíny. "Výborně, jsem rád, že se tomu moc nebráníš. Vždyť ani není proč. Jsi mladá hezká dívka a nemáš se za co stydět," snažil se profesor Eriku uklidnit.

"Než začneme, tak ti vysvětlím o co půjde. Poslouchejte všichni pečlivě, protože příště už to opakovat nebudu. Takže za malý moment tě poprosím aby jsi si svlékla ty džíny a spodní prádlo, pokud nějaké máš." Už po těchto slovech přeběhl Erice mráz po zádech a zároveň jí přepadlo i menší vzrušení. Nikdy ani nepomyslela na to, že by šprtku jako ona, chtěl někdo vidět nahou. Teď to navíc mělo být před spolužáky, se kterými se ještě bude celý školní rok potkávat. Někde v koutku její inteligentní mysli se jí tato představa líbila, ale nedokázala vysvětlit proč. Profesor pokračoval ve výkladu: "Svlečené oblečení si uschováš u mě a zůstaneš takhle po zbytek dne. Poté ti oblečení vrátím. Zítra po příchodu do školy se u mě zase ohlásíš a oblečení mi předáš. Takto to bude vypadat celý týden než tě vystřídá nějaká z tvých nástupkyň. To je proto, aby všichni měli dostatek času si tě zapamatovat."

Zatímco se místnost rozezněla šeptavým rozhovorem, přemýšlela Erika nad slovy profesora. Pochopila, že bude muset celý týden ukazovat všem svojí kundičku. Dokonce i studentům z prvních ročníků. Strach se mísil s ještě větší dávkou vzrušení. Pak jí na mysl však přišly jisté obavy. Co když jí všichni budou chtít osahávat nebo snad dokonce znásilnit ? Jak se tomu může taková slabá ubránit ? Profesor jí snad četl myšlenky když vzápětí pokračoval ve vysvětlování: "Samozřejmě všichni mají zakázáno se tě jakkoliv dotýkat pokud jim to ty sama nedovolíš. Nejsme žádní barbaři. Pokud by přecijen k něčemu takovému došlo, vyhledej nejbližšího profesora a incident mu nahlaš. Viník bude potrestán a bude mu hrozit vyloučení ze školy při opakovaném prohřešku." Čas neúprosně běžel kupředu a než si to stačili uvědomit, zazvonilo opět na přestávku. "Nuže nevadí, zatím se můžeš Eriko posadit. Po přestávce začneme," řekl profesor a vytratil se z místnosti.

Jen co profesor opustil místnost, stala se Erika středem pozornosti. Dívka, které se málokdy někdo všimne, byla teď nejzajímavější osobou. Většina z nich samozřejmě vyzvídala jestli se opravdu svlékne. Nedokázala na to zatím odpovědět, protože sama nevěděla co bude dělat. Po menším myšlenkovém souboji usoudila, že si kvůli takové blbosti nenechá pokazit maturitu. Zbytek přestávky se koukala po spolužácích kolem a představovala si, jak jim za pár okamžiků bude ukazovat její nejintimnější místa. Připadalo jí to děsivější než, že bude po zbytek týdne chodit polonahá v celé škole. Přeci jen tyhle lidi za 3 roky trochu poznala a bylo zvláštní, že by se před nimi teď měla obnažit.

Z jejich myšlenek jí vyrušilo zvonění a v té chvíli najednou pocítila menší úzkost, protože věděla, že už je to tady. Její představy se brzy promění ve skutečnost. Napjatě sledovala dveře třídy v očekávání, kdy se v nich objeví profesor. Čekání bylo opravdu krátké a za několik málo okamžiků se dveře otevřely a on vešel. Posadil se za svůj stůl a chvíli něco zapisoval. Konečně přestal a zahleděl se na Eriku: "Tak jdeme na to Eriko ? Pojď k tabuli prosím.", vyzval jí. Pomalu se zvedla a šla směrem kupředu jakoby jí čekala poprava. Čím blíže byla tabuli, tím silnější nervozitu pociťovala. Nakonec došla na místo a otočila se ke třídě, zrak sklopený k zemi jako kdyby něco provedla.

"Všechno důležité už víš, tak můžeš začít se svlékáním. Nemusíš spěchat, času je dost," snažil se jí Horký uklidnit. Věděla, že tomu neuteče a tak se její ruce daly do pohybu směrem k rozkroku než se dotknuly knoflíku na kalhotech. Ve třídě bylo naprosté ticho, nikdo ani nedutal a pozoroval její počínání. Knoflík brzy vyklouzl ze svého otvoru a kalhoty se trochu povolily. Erika se pro jistotu podívala na profesora, jestli třeba na poslední chvíli nezmění názor. Ale ten se na ní jen usmíval a čekal na další krok. Chytla tedy zip a pomalu s ním jela dolů. Tím konečně odhalila část svých bílých kalhotek.

"Výborně, jde ti to dobře, pokračuj," povzbuzoval jí profesor. Erika si teď přála aby jí někdo na hlavu dal velký pytel pro zakrytí její zarudlé tváře. Chvíli počkala, ale nic takového se bohužel nestalo. Zasunula tedy prsty za okraj kalhot a pomalu je stahovala dolů. Netrvalo dlouho a brzy stála přede všemi jen v kalhotkách s džínami u kolen. Chtěla ještě trochu oddálit další svlékání a tak se ohnula k zemi a začala si rozvazovat tkaničky u bot. Bylo to snad její nejdelší sundavání bot v životě, ale nic to nezměnilo. Úplné svléknutí džín byla poslední překážka, kterou přes veškerý stud nakonec také překonala.

Eriččino tělo se rozhodně dalo zařadit mezi ty lepší. Nikdo si to dříve neuvědomoval, ale teď museli uznat, že je to docela pěkná slečna. "No vida a polovinu máš za sebou. Zbývá poslední malý krůček a budeš se hned cítit lépe. Ty kalhoty mi dej a odpoledne se pro ně stav," řekl s klidem profesor jakoby to bylo úplně normální. Když minulou hodinu vysvětloval, že bude svlečená i mimo třídu, nechtěla tomu uvěřit. Když si ale teď vyžádal část jejího oblečení, tak pochopila, že to tak opravdu myslel. Erika beze slova vzala svoje džíny a podala mu je. Pak dokonce našla trochu odvahy, zvedla hlavu a rozhlédla se po třídě. Všichni měli upřený zrak jen na ní a zvláště na její rozkrok. Takové množství pozornosti, kdy skupina lidí čeká, až si ona svlékne kalhotky, bylo pro ní maximálně nezvyklé.

Nevypadalo to, že jí někdo zachrání a tak po menším přemáhání chytla kalhotky za okraj. Ze třídy zaslechla, jak někdo pošeptal: "Vona to fakt udělá, ty vole." Eriku to trochu pobavilo a možná i dodalo malinko odvahy, protože její ruce pomalu začaly táhnout kalhotky dolů. Už po prvních pár okamžicích, když odhalila černé kudrnaté chloupky, bylo jasné, že si rozkrok nijak neupravuje. V tom však dostala opět menší záchvat stydlivosti a přikryla si porost jednou rukou. Profesor k tomu poznamenal: "Nemusíš se stydět za tvojí přirozenost, nikdo se ti smát nebude. Mám pravdu ?", a přejel přísným pohledem po třídě. Eriku však trápilo něco jiného a tak ponechala dlaň na místě a snažila se pokračovat ve svlékání jen druhou rukou. Bylo to trochu obtížnější, ale nakonec se podařilo a nechala kalhotky spadnout ke kotníkům.

Nemohla uvěřit tomu, že to opravdu udělala. Svlékla se před spolužáky. Sice její intimní partie byly prozatím skryty pod rukou, ale věděla, že to tak nezůstane navždy. "Podej mi prosím ty kalhotky, přidám je k těm džínům," požádal jí profesor. Opatrně se sehnula, dávajíc přitom pozor aby neukázala něco víc, zvedla kalhotky a podala je Horkýmu. "Děkuji. Tak a teď prosím tu ruku pryč ať si tě mohou všichni prohlédnout."