Erika stála před tabulí ve třídě plné spolužáků, kteří jí zvědavě sledovali. Neměla na sobě nic kromě bílé košile a rukou si zakrývala rozkrok. V hlavě jí zněly poslední profesorova slova, aby odkryla to tajemství za rukou. Připadala si jako v nějakém špatném snu. Zavřela na chvílí oči a doufala, že až je otevře, bude doma v bezpečí. Její naděje se rozplynuly ve chvíli, kdy profesor začal nervozně poklepávat prstama na stůl. Nechala raději oči zavřené, z zhluboka se nadechla a rychle si oběma rukama zakryla obličej. V ten moment se tichá třída proměnila v hlouček šeptajících lidí. Nebylo možné odlišit kdo co říká a Eriku to ani nezajímalo. Byla ponořená do svého nitra a přemýšlela o ponížení, které právě prožívá. Chtěla hlasitě zakřičet a utéct. Její oblíbená škola se během pár okamžiků proměnila v hotové peklo.

"No vidíš a máš to za sebou. Bolelo to tak moc ?", zeptal se vesele profesor. Erika by v té chvíli nejraději milého profesora praštila něčím po hlavě, ale jednak věděla, že jí to před ničím nezachrání a navíc by to stejně nedokázala. Místo toho nepatrně kývla hlavou na znamení, že to pro ní není zrovna příjemné. "To nevadí, brzy si na to zvykneš a na konci týdne už ti to ani nebude připadat tak zvláštní," snažil se jí uklidnit profesor jako kdyby jen mohl tušit jaké pocity Erika právě prožívá. Šepot ve třídě se pomalu vytrácel a všichni čekali jak to bude pokračovat. Profesor pozoroval obnaženou dívku, občas jeho zrak zabloudil i do jejího klína, ale snažil se aby to nebylo tolik patrné. Takto vydrželi něco málo přes minutu, než Horký znovu promluvil: "Mám pro tebe jednu docela zajímavou informaci, ale prozradím ti jí jen když se přestaneš schovávat," nabídl jí.

Erika v domnění, že jí třeba dovolí se obléknout, pomalu uvolnila ruce a nechala je spadnout podél těla. Nakonec i otevřela oči a zahleděla se na chvíli do třídy. Dívky koukaly většinou nezaujatě někam směrem k tabuli, některé si toho vůbec nevšímaly a něco si četly nebo psaly. Ovšem byly i takové, které si se zaujetím prohlížely Eriku. Jednou z nich byla i Aneta, která nejspíš tušila, že brzy bude na jejím místě ona. Mužská část obecenstva měla upřený zrak převážně do jejího rozkroku. Dokonce si všimla, že vetšinou mají ruce pod lavicemi. Na pár sekund jí napadlo, že jsou z ní vzrušené a pod lavicemi si dělají dobře. Ačkoliv si to nechtěla připustit, líbilo se jí, že má na někoho až takový vliv a trochu jí to i vzrušilo. Pak otočila hlavu na profesora a čekala co jí chce říct.

"Víš o tom, že v podstatě nejsi vůbec nahá ?", položil podivnou otázku Horký. Erika byla teď trochu zmatená a dokonce jí donutilo se podívat dolů, kde ihned viděla své holé nohy. "Jak to myslíte ?" zeptala se potichu. "Jednoduše, ten tvůj kožíšek v rozkroku totiž vše důležité zakrývá a nic vidět není." Erika o tom chvílí přemýšlela a napadlo jí, že na tom asi něco bude. Dokud má nohy těsně u sebe, tak nikdo nemá šanci vidět nic víc než jen trochu černých chloupků. Teď už si připadala o malinko klidnější i když k úplné pohodě měla ještě daleko. Trochu se začínala zajímat co bude dál. Doufala, že se bude moci konečně posadit. Horký měl však úplně jiné plány.

"První překážku jsi úspěšně překonala, gratuluji, ale to je teprve začátek." Erice přeběhl mráz po zádech z očekávání co po ní ještě chce. "Teď bych tě poprosil, aby jsi se pomalu prošla po třídě," pobídl jí profesor. Erika, posilněná vědomím, že skrz její chloupky není pořádně nic vidět, vykročila kupředu. Procházela mezi spolužáky, oči upřené do země aby se vyhnula zvídavým pohledům. Bez problémů prošla celou třídu a nikdo se neodvážil nic poznamenat. Postavila se zpátky před tabuli v plané naději, že už tomu bude brzy konec. "Výborně, vidíš jak ti to hezky jde.", pozbudil jí profesor. "Můžu se už posadit?" zeptala se tiše Erika. "Ano, můžeš se posadit," odpověděl Horký, ale když se vydala směrem ke svojí lavici, tak dodal: "Ale tady na můj stůl."

Eriččina prvotní radost, že už je to vše, se zase proměnila v obavy. Byla však ráda, že si může konečně sednout alespoň někam a skrýt tak na chvíli svůj klín. Profesor vytáhl z brašny kousek jakési látky a rozložil jí na svém stole. "Tuto látku budeš nosit sebou a přikrývat s ní židle, kde budeš sedět. Nechceme přece, aby jsi chytila nějakou ošklivou nákazu. Ale ať tě ani nenapadne se s ní nějak zakrývat, jinak ti ji zase vezmu." Erika si v duchu oddechla, že nemusí sedět na tom školním špinavém nábytku. Vyskočila na stůl a hned se cítila o trochu lépe, když byl její rozkrok schovaný. Profesor jí chvíli nechal odpočinout a pak řekl: "Posuň se prosím víc dozadu a polož na stůl také svá chodila."

Erika tušila, kam tento požadavek směruje, přesto si neodpustila hloupou otázku: "Proč?". Profesor se usmál a vzal do ruky svojí brašnu. "Přece abych mohl vyfotit zmiňované fotky do ročenky," odpověděl a vytáhl fotoaparát z tašky. Její logické uvažování na malý moment vypovědlo službu a ona zareagovala trochu rozlobeně: "Ne, to neudělám !" "Dobrá, nevadí, můžeš se jít posadit a uvidíme se příští rok," odpověděl klidně Horký. Erika už byla v ten moment s úlevou rozhodnutá seskočit ze stolu, ale její logika opět začala fungovat a došlo jí, jak to myslel. Vidět se další rok by znamenalo, že bude opakovat ročník a to tedy rozhodně neměla v plánu. A tak po menším vnitřním přemáhání se místo toho posunula dozadu, zvedla nohy a položila je na stůl tak těsně k sobě jak jen to šlo.

"Výborně, jsi bystré děvče," pochválil její reakci profesor. "Teď prosím dej nohy od sebe, abych mohl vyfotit detail tvého klína do ročenky." Spolužácí doslova zatajili dech a čekali jak na to bude Erika reagovat. Polonahá dívka na profesorském stole chvíli přemýšlela o jejích možnostech. Zadívala se do třídy, kde se většinou setkala se zvídavými pohledy svých spolužáků, kteří momentálně věnovali pozornost jenom jí. Sice to byl jiný druh zájmu o její osobu než by chtěla, ale rozhodla se této dočasné slávy trochu využít. Navíc usoudila, že když bude profesora poslouchat, bude to mít snad rychle za sebou. Uvolnila tedy napěti v nohách a pomalu je rozevírala. Nakonec si dodala trochu odvahy a přesunula i chodidla tak aby každý ze třídy měl dobrý výhled do jejího rozkroku.

Kluk v první lavici, který měl nyní Eričin rozkrok skoro metr od sebe, už zcela bez ostychu pohyboval rukou pod lavicí. Ani ho nenapadlo aby přestával i když si ho všimla Erika. V jakémsi temném zákoutí, její jinak neposkvrněné mysli, pociťovala radost, že tohle někdo dělá kvůli ní. I přesto, že ona sama byla v daleko více ponížující pozici. Člověk, který jí využíval jen ve chvíli, kdy neměl domací ůkol, se nyní uspokojoval při pohledu na Eriččina nejintimnější místa. Nevěděla, kde se to v ní bere, ale cítila mírné vzrušení. Profesor si této nastalé situace taktéž všíml, ale nijak to nekomentoval. Místo toho se postavil mezi dívčiny rozevřené nohy a s foťákem v ruce zkoušel první záběr. Eriku opět na několik málo sekund přepadly myšlenky, jestli by tohle opravdu měla dělat. Do toho se však ozvalo první cvaknutí přístroje a tím byl její osud zpečetěn.

Jenže Horký se stále tvářil nespokojeně a zírajíc do Eriččina rozkroku předstiral přemýšlení. "Obávám si, že to takhle nebude stačit. Od ředitelky mám jasné pokyny, že na fotce musí být vidět poštěváček, jinak to nelze použít. Tak si prosím trochu roztáhni ty pysky. Přecejen jde o fotku do ročenky, kterou uvidí celá škola, tak jí musíme udělat pořádně, nemyslíš ?", položil hloupou otázku profesor. Erice už to bylo téměř jedno. Vnímala pouze vzrušení pochazející z jejího odhalení před celou třídou. A tak nad profesorovu žádostí ani přiliš nepřemýšelela a rozevřela si svojí štěrbinku. To vyvolalo ve třídě další vlnu překvapení, vzdechů a dokonce i zapískání. To už se profesor ohlédl a pohrozil varovným prstem. Neztrácel s tím však přiliš času a opět začal snímat fotografie. Erika si na chvíli případala jako modelka a dokonce párkrát změnila pozici prstů v jejím rozkroku.

Když byl konečně profesor spokojený, řekl: "Výborně a máš to za sebou. Teď ještě před zazvoněním rychle vyfotím druhou fotku a pak to odnesu do laboratoře k vyvolání. Tak si prosím na chvíli svlékni košili a podprsenku." Erika se opět posadila s nohama dolů ze stolu a téměř nepřítomně si začala rozepínat košili. Svléknout podprsenku pak už bylo dílem okamžiku. Profoser vybíral vhodný záběr. Pak zvolal: "Úsměv" a stiskl spoušť. "Skvělé a jsme hotovi, můžeš si zpátky obléknout košili a příští hodinu ti vysvětlím co dalšího tě čeká." dokončil Horký oznámení a pár sekund na to zazvonilo. Popadl foťák a vytratil se z místnosti.

Erika nyní byla ve třídě se svými spolužáky poprvé polonahá bez dozoru profesora. Na to, že začala přestávka, tak byl ve třídě nezvyklý klid. Trvalo to několik sekund než se ozval jeden z těch drzejších kluků ve třídě: "Ukaž píču šprtko." Erika se však rozhodla, že jeho vulgární chování bude zcela ignorovat. Schylovalo se totiž k jinému problému. Cítila, že bude velmi brzo potřebovat na záchod. Věděla, že do další přestávky už to nevydrží. Když si však uvědomila, že by teď měla vylézt ven mezi ostatní studenty, tak jí nutkání brzo přeslo. Doufala, že jí profesor pustí během hodiny, když budou chodby prázdné.

Aby přišla na jiné myšlenky, zaměřila se na situaci ve třídě. Z počátku jí nebylo moc jasné, proč se doposud zvedlo jen pár děvčat. Kluci zůstavali sedět. Napadlo jí, že zřejmě mají na kalhotách nepřehlédnutelné boule a je jim to trapné. Rozhodla se tuto teorii podpořit tím, že zvednula jednu nohu a dala jí opět na stůl, takže její rozkrok byl častečně vidět. Nenápadně sledovala okolní reakce a opravdu to vypadalo, že snad každý kluk ve třídě potají masturbuje pod lavící. Náhle se však ozvala jedna z dívek a řekla hlasitě: "Přece se nebudete dívat na tu zarostlou šprtku. Kdo chce vidět mojí vyholenou kundičku ?" Třídou se hned ozval rázný souhlasný řev. Dívka nemeškala, vyskočila na jednu z předních lavic, stáhla z pod sukně kalhotky a odkopla je do třídy. Pak zvedla sukni a ukázala všem, že je opravdu čistě vyholená.

Dívka se zvednutou sukní, a odhalujíc svůj vyholený klín, nezůstala dlouho u pouhého ukazování. Naopak začala zcela nestydatě masturbovat před zraky svých spolužáků. Jedna ruka roztahovala pysky zatímco ukazováček druhé ruky divoce dráždil poštěváček. Reakce ve třídě byly také bouřlivé a někteří kluci zcela bez zábran vytáhly své chlouby z kalhot a podpořili spolužačku v masturbačním maratonu. "Haló Eriko, slyšíš mě ?" ozval se najednou odněkud známý dívčí hlas. Současný obraz onanující třídy se najednou rozplynul a před očima Eriky se objevila Jana, jedna z mála dívek, která se s Erikou kamarádila a nebrala jí jako šprtku.

Chvíli Erice trvalo než si uvědomila co se děje. Její podvědomí si zřejmě muselo vytvořit představu, která by odpoutala pozornost od ní. Rozhlédla se po třídě, aby si tuto domněnku potvrdila. Nebýt toho, že Erika seděla na učitelském stole a letmý dotyk jejího kolena daval jasně najevo nahotu, tak by si myslela, že to celé byl pouhý sen. Dívka, která před chvíli tak divoce vyváděla před celou třídou, teď seděla a bavila se s jinými dívkami. Někteří kluci byli stále na svých místech a občas nenápadně koukali na Eriku. Jinak to vypadalo jako normální přestávka. Část studentů se ze třídy vytratila. Zřejmě šli zkontrolovat sousední třídy, jestli tam není méně stydlivá holka.

Erika zaměřila svoji pozornost na Janu a potichu promluvila: "Promiň, neposlouchala jsem, co jsi řikala ?" "Ale nic, jen jestli jsi v pořádku ?" zopakovala otázku Jana. "Nic mi není. Vzhledem k situaci by mohlo být hůř." povzdechla si Erika. "Jo to chápu. Nejdřív sem nevěřila, že to opravdu uděláš, ale teď se obávam až přijde řada na mě. To asi nezvládnu," projevila svoje obavy Jana. "Já si řikala to samé, ale odmaturovat opravdu chci, takže nebylo moc možností. Teď už si nepřipadám tak strašně, ale trochu se bojím co má Horký ještě zalubem." řekla Erika. Nedlouho na to se zeptala Jany: "Nešla bys prosím se mnou na záchod ? Docela potřebuju a nechce se mi jít samotné." Jana vytřeštila oči a reagovala otázkou: "To chceš jít takhle ven ze třídy ?"