Bylo to napřed obyčejné odpoledne. Patrik se rozhodl jít se projít do lesa se svým psem. Ten měl samozřejmě radost a nedočkavě vyběhl ze dveří. Mladík vedl svého německého ovčáka na vodítku přes několik ulic a už byli v lese. Nejdříve smíšený les přecházel v listnatý. Postupně byl z lesa spíše prales, cesta mizela a Patrik se ocital ve světě, který miloval a připomínal mu fantastické světy, o nichž rád četl v knihách. Pozdně odpolední sluníčko pronikalo v korunách skulinami, které tam otevíral vítr. Na zemi ležely spadané větve, byly zde i kameny porostlé mechem. To vše a další věci vytvářely magickou atmosféru, ve které chyběl snad jen nějaký magický tvor.
Nechyběl dlouho. Patrik zahlédl, jak v dálce z mělkého příkopu vyklusal bílý kůň. Napřed nevěděl, zda se mu to nezdá. Opatrně šel blíž, psa uvázal ke stromu. Kůň tady v lese? A sám? Vůbec mu to připadalo podivné. Jak postupoval blíž, zvíře stále čekalo a nechávalo Patrika, aby přišel blíž. A pak si ho mladík všiml. Velkého rohu na čele „koně“. Takže jednorožec! Zíral s otevřenými ústy. Vůbec nevěděl, že skutečně existují. Šel blíž, krok za krokem, zvíře už bylo na dosah ruky. Jednorožec klidně stál a hleděl na Patrika. Pak lehce sklonil hlavu. Mladík to pochopil a pohladil jednorožce po hlavě. Vyzařovalo z něj příjemné teplo a takový ten klid, který jde i z koní, když jste jim nablízku. Patrik se zaměřil i na roh. Nebylo pochyb o tom, že je pravý. Jednalo se o skutečného jednorožce. Udělal pár kroků k boku zvířete a pohladil ho po boku. Srst jednorožce byla dokonale bílá a trochu lesklá. Hebká a teplá. Patrik hladil zvíře a cítil to vzácné spojení, ke kterému někdy dochází mezi člověkem a zvířetem, klid přenášející se na sebe i pocit porozumění. Byl okamžikem zcela pohlcen. Magie této chvíle byla výjimečná a chlapec s jednorožcem stáli vedle sebe v lese a Patrik měl pocit, že jsou sami na světě. Tak běžely minuty, které se zdály být sekundami a pocity spojení se zvířetem byly úžasné. Mladík si prohlížel tělo svého přítele jednorožce. Krásná bílá srst, štíhlá postava s viditelnými svaly, penis... Ano, šlo o samce. Patrikovi problesklo hlavou, že jde vlastně o dost obdařeného samce. Brzy ale začal myslet na jiné věci a kvality jednorožce. Roh, uši... Zvíře si všimlo, že mladík kouká jinam než předtím. Samec se opatrně postavil na zadní nohy. Byl to velkolepý pohled a velkolepá byla i jeho erekce, kterou se Patrikovi snažil ukázat. Že by potřeboval uspokojit? napadlo mladíka. Přistoupil zase blíž a rozpačitě natáhl ruku k velkému penisu. Párkrát měl příjemný sen o tom, jak se mazlí s koněm a dělá s ním i jiné věci. Vždy se k tomu příjemnému pocitu ale ráno přidala ještě nejistota, zda nejde o něco špatného. Konečně se dotkl oné části zvířete. Pokračuj, vybízelo ho cosi. Uchopil penis do ruky. Není to špatné, není na tom nic špatného, opakoval si. Jen já a on, nikdo nás nevidí, nikdo nás neodsuzuje, je to mezi námi... Stiskl penis a začal jej dráždit. Musel uznat, že i pro něho je toto vzrušující. Opět se cítil jako v těch svých snech. Pokračoval v hlazení penisu jednorožce, který klidně stál a určitě si takovou péči od člověka užíval. Jak byl Patrik vzrušený, napadlo ho zapojit i svoje ústa. Do pusy se mu penis nevešel, byl moc široký. Proto jej spíše olizoval jeho zmrzlinu, jako lízátko a jazykem si hrál s otvorem na konci penisu. Na divoké zvíře měl penis překvapivě příjemnou chuť i vůni . Celý jednorožec byl tak čistý a nevinný. Atraktivní. Patrik nikdy nebyl zoofil, kromě těch pár snů o zvířatech takto neuvažoval. A najednou tu byla situace, která to vše změnila. Jednorožec nebyl jen zvíře. Byl krásný, tak klidný, nevinný, sympatický, vzrušující... K olizování přidal i pohyby rukama. Snad mě takto nikdo nenajde, pomyslel si. Do této části lesa ale asi nikdo jiný nechodil. No, nevěděli, o co přichází. Patrik se snažil neúnavně pokračovat. Občas trochu změnil techniku a celkově se snažil zrychlovat své snažení, snad směrem k orgasmu jednorožce. Nebyl si jistý, co zvíře chce, ale domníval se, že jeho orgasmem by bylo vhodné snažení zakončit. Stimulace už byla vážně rychlá a jednorožec i zrychleně dýchal. Už nestál tolik v klidu a vůbec se zdálo, že je velmi vzrušený a nejspíš i blízko k vrcholu. Patrik pokračoval a čekal, až se jednorožec udělá. Když to přišlo, vůbec na to nebyl připravený. Z penisu vytryskla bílá tekutina, kterou by se snad začal dusit, kdyby sebou jednorožec nezačal i házet. I tak měl toho ale plnou pusu a i tričko. Stále vzrušený mladík neváhal a ještě jazykem očistil sperma, které měl jednorožec na penisu. Dál mu jemně penis hladil. Přešel k jeho hlavě, hladil ho po hlavě. Byl pořád velice vzrušený a rozhodl se, že svého orgasmu dosáhne i on sám. Vytáhl svůj vzrušený penis a stačila chvilka k tomu, aby i on se udělal. Nebyl si jistý, zda to jednorožec pochopí, ale byl by rád, kdyby z něj sperma také slízal. Zvíře to kupodivu pochopilo, sehnulo se a Patrik už cítil jeho jazyk na svém penisu. Trvalo to bohužel jen pár vteřin, ale bylo to příjemné a vůbec, kdo může říct, že mu ho olizoval jednorožec? Oba tímto byli uspokojeni. Patrik ještě jednorožce poplácal, pohladil a chvíli s ním ještě byl. Začínalo se ale stmívat. Patrik se s jednorožcem rozloučil. Odstoupil od něj. Jednorožec se na rozloučenou sehnul až k zemi a zahleděl se na Patrika. Potom pomalu majestátně odešel a postupně zmizel v dáli. Mladík také už šel pryč, odvázal psa, kterého nechal u stromu nedaleko a s tričkem samé jednorožčí sperma šel domů. Přitom myslel na svoje pocity, na neuvěřitelnou skutečnost, že jednorožci existují a že jednoho právě uspokojil i na to, jak každý může vidět výsledek této činnosti na jeho tričku. Nestyděl se, byl na to hrdý a bylo mu příjemné, že ho tak lidé mohou vidět. Zoofil Patrik, říkal si. A proč ne, říkal si ještě. Jednorožec byl tak nevinný, sympatický a krásný, že mu to celé připadalo hezké a vůbec ne úchylné. Předpokládal, že teď bude mít sny o koních (nebo o jednorožcích?) častěji, ale už z nich nebude mít špatné pocity. Naopak mu budou připomínat tuto fantastickou příhodu.