Položím šanony s dokumenty na svůj pracovní stůl, rozkliknu příslušnou složku na notebooku, a začnu sepisovat poznámky k naší nejnovější zakázce.
Už přes rok pracuji ve finanční firmě Dufek a spol, která pečuje o majetky bohatých lidí, jejich zabezpečení a celkovou správu. Nesmíme se zmýlit, tahle chyba se trestá odchodem zákazníka ke konkurenci a následnou výpovědí zaměstnance, který chybu udělal. Je to tvrdý byznys a hlavně zátěž na psychiku. Ale tuhle práci jsem si vybrala záměrně. Chci dokázat, že na to mám, že nejsem jen pěkná holka, co se ráda vyšňoří, ale umí také dřít. Pracuji dlouho do noci, stejně jako většina zaměstnanců. Nejednou jsem zde zůstala úplně sama. Když nepočítám nočního hlídače.
Ovšem dnes tady zůstal také můj šéf. Zůstává tu jen tehdy, když má rozjetou důležitou zakázku, kterou chce mít splněnou v perfektním stavu, bez možnosti selhání. Ve svém oboru se řadí mezi špičky, na to, že má třicet let. Nejednou jsem byla svědkem, jak konkurenci roznesl na kopytech. Za svým cílem jde přes mrtvoly, není radno si jej rozhádat nebo znepřátelit. Ale na druhou stranu, když má jeho zaměstnanec nebo přítel problém, dokáže se za něj postavit a bojovat do posledního dechu. Také pořádá různé benefiční večery, výlety i akce pro děti zaměstnanců.
Mrknu na hodiny. Páni, devět pryč. Uvědomím si, že jsem už tři hodiny neměla pauzu. Odsunu se od stolu, opatrně promnu oči, a pořádně se protáhnu. Židli mám sice pohodlnou, ale dlouhé vysedávání u počítače mi neprospívá. No, to asi nikomu.
Vstanu, obuji si lodičky na vysokém podpatku, které mou postavu ještě prodlouží, opráším neviditelné smetí ze saténové sukně, upravím ležérní halenku bez rukávů, a jdu si do kuchyňky připravit kávu. Cestou vyhodím krabičky od jídla.
Zapnu kávovar a uvařím si rovnou dvojité espresso, přičemž doufám, že mě káva postaví na nohy. Jemně přivoním ke kouřícímu obsahu v šálku, který mě přivede do vytouženého klidu, a jakmile ucítím chuť kávy na jazyku, okamžitě se mi zbystří všechny smysly. Káva na mě působí jako na některé lidi kokain. Po ní jsem schopná pracovat na plný plyn i několik hodin.
Právě se chystám odejít do své kanceláře, když v tom ve dveřích narazím na šéfa. Ještě štěstí, že nestál těsně za mnou, jinak by měl celý obsah mého šálku na své perfektně vyžehlené košili. Opatrně mě chytne za paži: "Doufám, že jsem Vás nevyděsil, Mirko?"
Při vyslovení mého jména mu zajiskří v očích a mně při tom pohledu zatrne v podbřišku. Má zvláštní oči, medově hnědé se zlatavými odlesky a tečkami, které mu zdobí duhovky. Vypadá skvěle, ostatně jako vždy.
Kalhoty od obleku mu splývají na štíhlých nohách, bílou košili má ležérně vytaženou z kalhot a na ní rozepnuté dva vrchní knoflíčky. Kravatu si musel odložit až někdy večer, protože přes den, kdy jsem s ním vyřizovala připravené smlouvy, ji měl utaženou na pevný uzel.
Omluvně se usměji a zkouším zkrotit své tělo, které je teď jako v jednom ohni. Mám dojem, že musím každou chvílí vybouchnout jako sopka přeplněná vřelým magmatem. Nenápadně vypnu prsa a zadívám se mu do očí. "Trochu ano. Neslyšela jsem Vás přicházet." Jemně mě pohladí po levé paži, až mi naskočí husí kůže. "Omlouvám se, to jsem nechtěl."
Jelikož nevím, jak mám na tuhle situaci vhodně zareagovat, pousměji se a protáhnu se kolem jeho pevného těla, aniž bych se ho dotkla. Moc mi to neusnadní, jelikož se svými rameny i tělem roztáhl téměř přes celá futra, tudíž je jasné, že k malému fyzickému kontaktu musí zákonitě dojít.
Snažím se mu nedívat do očí, ale něco mě přeci jen přinutí zvednout hlavu, abych svýma očima vyhledala ty jeho. Působí na mě jako magnety. Mám pocit, jakoby mi tím pohledem vypaloval díru do hlavy, kterou hodlá vyplnit svou maličkostí.
Zvony v mém těle bijí na poplach, mozek mi dává jasný příkaz - VYPADNI! Potlačím nutkání se na něj přitisknout a servat mu košili z těla, a se šálkem zapadnu do své kanceláře, kde si pořádně vydechnu. Nějak se mi v jeho přítomnosti nedostávalo kyslíku.
V kanceláři ztěžka dosednu na židli, v playlistu vyberu složku se svým mixem písniček a zesílím hlasitost. Mám různorodou směsici písniček, najde se tam metal, rock, pop, rockové balady a samozřejmě i ploužáky. Zapomenu, že tady nejsem sama, zesílím hlasitost a prozpěvuji si písničku Rose tattoo.
Dodělám poslední úpravy smlouvy ohledně pojištění a zabezpečení firmy Kadleček s.r.o., uložím provedené změny a vytisknu si potřebné poznámky ve dvojím provedení pro mě a šéfa.
Je lepší mít při jednání v ruce papíry, abychom mohli okamžitě reagovat na případné dotazy a připomínky. A že ty dotazy jsou někdy pěkně zákeřné, to nemusím připomínat. Vytisklé dokumenty založím do složek, které úhledně srovnám na desku stolu.
Pohybuji boky v rytmu písniček, otočená zády ke dveřím, tudíž si šéfa všimnu až když si odkašle. Polekaně sebou trhnu, to mi snad dělá schválně! Nemůže zaklepat?! Že je můj šéf ho neomlouvá.
Podívám se mu podrážděně do očí. S úsměvem, který mu mimochodem dělá sexy dolíčky ve tvářích, přistoupí blíž ke mně. "Složku k zítřejšímu jednání máte připravenou. Můžu Vám ji hned dát."
Příslušné dokumenty mi sebere z ruky a položí na stůl za mnou, přičemž se nade mne nakloní, až ucítím žár z jeho těla a pronikavou vůni jeho voňavky. Neomylně poznám značku Lamborghini a druh Mitico. Několikrát jsem k ní čichala v obchodě, a vždy ve mně vzbuzovala sexuální sny a touhy.
Bože, tihle nemůže dobře skončit. Tak ráda bych mu zabořila nos do ohbí krku, vdechovala jeho vůni, bloudila rukama po jeho pevném těle a nechala se od něj líbat na každý centimetr mého obnaženého těla. Jen při té představě mi naskočí husí kůže a zrychlí dech.
Přistoupí ke mně ještě blíž, až jasně cítím jeho pevnou erekci na svém podbřišku. Pravou ruku mi položí na tvář a částečně i krk, palcem přejíždí po mém spodním rtu a pomalu se ke mně přibližuje. Kousek před mým obličejem se zastaví, podívá se mi do očí, prudce si mě přitáhne blíž a začne nenasytně líbat, až mám co dělat, abych mu vyšla vstříc. Je jako predátor útočící na svou kořist. Šíleně mě to vzrušuje! S takovou budu mít kalhotky úplně promočené. Rukama mu bloudím po pevném těle, sundám mu košili, abych si to naplno vychutnala. Jedním prudkým tahem mi rozepne knoflíčky na halence. Překvapí mě, že mi neupadne ani jeden. Zřejmě to nedělal prvně. Odhodí mi ji někam za sebe a zručně rozepíná boční zip na sukni, která se sveze na zem.
Stojím jako přibitá, zrychleně dýchám, žár mi zaplňuje každou část mého těla. Richard mi podá ruku, abych mohla vystoupit ze středu sukně, zručně rozepne háčky na podprsence, jemně mi sundá ramínka a sleduje, jak mi padá z těla. Jemně mi chytí prsa, skloní se a začne mi je líbat. Pohodlně se opřu o desku stolu a zakloním hlavu. Richard mě pevně obejme, začne líbat na krku, jemně mě vezme do náruče a položí na gauč. Z kapsy u kalhot vytáhne kravatu, sváže mi ruce nad hlavou, přiváže mi je ke skříni se šanony, ujistí se, zda je pevně utažená a nemůže se uvolnit.
Prsty mi jemně přejíždí po těle, vklíní se mi mezi stehna a prolíbává si cestičku až k mému klínu. Serve ze mě kalhotky, jen tenká látka zapraská ve švech. Mé nohy v lodičkách si položí na ramena, aby ke mně měl snadnější přístup, podívá se mi do očí, a skloní se k mému klínu, kterému se věnuje rty a poté i jazykem.
Trhám boky, snažím se vykroutit ze svého spoutání, a pobízím Richarda, aby nepřestával. Zvedne hlavu a podívá se mi do očí. Nemusí nic říkat, v tom pohledu je vše. Políbí mě na pootevřené rty, na chvilku se vzdálí, aby si nasadil kondom, a jakmile se opět přiblíží, mučivě pomalu do mě vnikne, až kňouravě zasténám.
Pomalu do mě přiráží, a sleduje, jak si to užívám. Zvedne mi pravou nohu, na kterou mě začne líbat, položí si ji na rameno, a vniká do mě pod jiným úhlem.
Postupně začne zrychlovat, přiblíží se k mému tělu, nalehne na mě a upřeně mi zírá do očí.
"Sundej mi tu kravatu!" Hříšně se usměje: "Nezapomínej, že jsem tvůj šéf, takže mě musíš poslouchat." Zúžím oči. Richard do mě ještě párkrát přirazí, načež mi uvolní ruce, postaví mě na nohy, otočí čelem ke stolu, na který mi položí ruce, nohy mi oddálí od sebe, prsty zajede do vlasů, přitáhne si mě k sobě, až zakloním hlavu, a prudce do mě vrazí svůj naběhlý, touhou pulzující penis. Vyrazí mi dech, prsty zatínám do stolu, až mi bělají klouby, hlasitě vzdychám a vnímám jen jeho tvrdý penis, jak mi naráží do stěny dělohy. Když svými prsty vyhledá můj klitoris a začne mi jej třít, podlomí se mi kolena a tělem mi projede tak silná vlna orgasmu, až se zhroutím na desku stolu.
Richard mě zvedne do náruče, položí na gauč, něžně políbí na rty, a když vidí, že jsem připravená pokračovat, jemně do mě vstoupí, udělá pár pomalých temp, a poté mě přetočí na sebe. "Projeď se na mně. Chci tě pořádně cítit na svém ptáku."
Zhluboka se nadechnu, pevně chytím Richarda za kořen penisu, a prudce na něj nasednu, až zatne spodní čelist. Pomalu se prohnu v zádech a začnu se pohybovat čím dál rychleji, až mi mé jahodově blond vlasy dělají kolem hlavy svatozář. Richard mi zatíná prsty do zadku, já se mu opírám o pevné prsní svaly, a prstem, který mi zasune do zadečku, ve mně probudí takový chtíč a vzrušení, jaké jsem dosud nepoznala. V kundičce mi zatrne a mám co dělat, abych stačila s dechem a nekřičela na plné kolo, i když se hlasitějšímu vzdychání neubráním.
Z notebooku hraje písnička Chci zas v tobě spát. Pousměji se, jak trefné! Srdce mi bije jako zvon, já jezdím na Richardovi jako kovboj při rodeu, až ucítím, jak mi stružkou mezi ňadry stéká kapička potu. Richard zalape po dechu. Bez jakýchkoliv problémů si stoupne, já ho nohama obejmu kolem pasu, Richard mě opře o zeď a pomalu do mě přiráží.
Vím, že už to dlouho nevydržím, jsem úplně malátná, až nakonec ucítím mezi nohama známé zacukání, a následně mi orgasmus zaplní celé tělo tak silně, až se mi kroutí prsty u nohou. Vyčerpaně se sesunu Richardovi do náručí, kde mu visím jako hadrová panenka. Richard mě jemně položí na gauč, pohladí po tváři a nechá odpočinout.
Nemůžu tady ležet jako někde na hotelu, tudíž se začnu oblékat, a když jsem patřičně upravená, přisunu si židli a podívám se Richardovi do očí. Nevím, jak s ním mám teď mluvit, a navíc mi v hlavě leží otázka, co bude dál.
Vím, že jsem udělala chybu, když jsem mu podlehla, a může to mít pro mou kariéru a budoucnost fatální následky.
Richard zřejmě pochopí na co myslím. Snažím se mu to vysvětlit, ale položí mi prst na ústa. "Vím, že jsme udělali chybu, a kdybych chtěl, mohl bych tě tímhle zničit, ale neudělám to. Nemůžu si dovolit přijít o nejlepší sekretářku, která má tenhle byznys v malíčku. Byl bych rád, kdyby jsme se k sobě chovali jako dřív a tohle zůstalo jen mezi námi."
Přistoupím k němu a natáhnu ruku.
"S mou loajalitou si můžete být naprosto jistý, pane Dufku."
Kývne mi na znamení souhlasu, galantně mi otevře dveře a doprovodí k mému autu, kde se rozloučíme, abychom se vydali každý svou cestou.