Trpělivě čekala, co bude dál. Navlékl jsem si na ztopořený ohon prezervativ a násilím se vnutil do Luciina análu. Lucie slastně sténala a vystrkovala zadek. Když jsem byl bezpečně uvnitř, ze všeho nejdřív jsem promnul její trčící kozy. „Mysli si, že jsem tvoje kurva, prosím,“ kňučela Lucie....

Oba nás to tak vyrajcovalo, že jsme byli připraveni pokračovat. „Pojď se ještě mrouskat, Tomášku,“ zamňoukala Lucie jako kočka. „Pojď oprcat svou neposlušnou sestřičku,“ vysadila na mě, stále ve vaně, svůj zbičovaný zadek. Pohladil jsem její naběhlou kůži. Bude mít pěkná jelita, čubka jedna. Plácnul jsem jí vší silou do obou půlek. Zařičela bolestivou rozkoší. Vzal jsem konec sprchy a začal jí ho šroubovat do píči. Ségra sebou překvapeně cukla, ale statečně držela. Když byl celý konec sprchy v její vagíně, omluvil jsem se na chvilku a vyskočil z vany. Pospíšil jsem si do ložnice, kde jsem měl kondomy. Vybral jsem si z několika druhů ten nejsilnější a rychle se vrátil. Byl to pohled pro bohy, vidět mou nevlastní sestru nahou ve vaně na všech čtyřech, z hadicí od sprchy vycházející z rozkroku. Trpělivě čekala, co bude dál. Navlékl jsem si na ztopořený ohon prezervativ a násilím se vnutil do Luciina análu. Lucie slastně sténala a vystrkovala zadek. Když jsem byl bezpečně uvnitř, ze všeho nejdřív jsem promnul její trčící kozy. „Mysli si, že jsem tvoje kurva, prosím,“ kňučela Lucie. „Jebej mě, mrdej mě... ááách, zacházej se mnou jako s děvkou! Boha, vystříkej mi prdel, bráško!“ Lucie se přestávala kontrolovat. Přestal jsem jí týrat dudy a pustil jsem vodu. Nejdřív studenou. Lucie sebou škubla, jako kdyby dostala ránu bejkovcem. Ledová sprcha, která zasáhla její pochvu, fungovala jako dynamit. Má sestra začala skučet jako vlčice. Postupně jsem přidával vodu až do lehce horké a zesiloval tak proud. Nemusel jsem vůbec přirážet, stačilo, jak divoce vyváděla Lucie. „Uáááá... , bože, mluv na mě, Tome! Buď sprostej... , áááách, chci se kurvit, tak dělej!!!“ „Jsi perverzní svině, rozumíš ty zkurvená děvko!?“ I já jsem ztrácel kontrolu a nechal se unášet tou bizarní souloží. „Ty kundo jedna nevymrdaná, ty píčo nadržená... , vopíchám tě do prdele, ty vychcaná čubko. Pěkně mi drž, kurvo... , a přirážej... víc... víc!“ Svíjeli jsme se v šíleném vytržení, přes tenkou stěnu jsem cítil, jak v Luciině pochvě tepe voda ze sprchy a masíruje tuto citlivou zónu horkým proudem, který na konci tryskal z její rozšklíbené štěrbiny ven a dopadal mi na stehna. Lucie měla prokazatelně nejméně pět orgasmů a já se nakonec také s úlevou vysemenil do kondomu. Bezvládně jsme se svalili na dno vany. Sprcha vyklouzla ven z Luciiny ochablé vagíny a zalila nás teplým deštěm. Unaveně jsem vypnul vodu a stáhnul si prezervativ. Naklonil jsem se ven z vany, abych ho odložil na poličku. „Počkej, nedávej ho tam, půjč mi ho,“ poprosila mne Lucie. Pokrčil jsem rameny a podal jí ho. „Zítra brzy ráno odlétám zpátky do Francie,“ řekla Lucie. „Nechám si tenhle kondom jako památku na tebe,“ zálibně si prohlížela splihlou gumu, v jejímž konci se líně převalovalo moje semeno. „Ale tohle by nevydrželo, a tak si to uložím hned - do sebe,“ řekla vzrušeně, zaklonila hlavu a otevřela pusu. Zvedla si prezervativ nad obličej a začala ho rolovat na ruby. Fascinovaně jsem ji sledoval. Od gumového okraje se odlepila první hustá kapka a dopadla na Luciin vystrčený jazyk. Za ní následovaly další. Pak Lucie zatáhla jazyk a začala vychutnávat moje sperma. Chvíli ho labužnicky převalovala po jazyku, než ho spolkla. Pak zase vzala ten kondom a pečlivě z něj vylízala ulpěné zbytky chámu. „A mám tě v sobě,“ usmála se rošťácky. Byl jsem z toho vedle. Naneštěstí byl nejvyšší čas dát Rien její dávku léků, a tak jsme se osprchovali a vylezli ven z vany. Byl to od Lucie takový dárek na rozloučenou. Čas, který si vymezila pro svou návštěvu v rodné zemi se nezadržitelně chýlil ke konci a netrvalo to dlouho a já jsem té fantastické ženě s duší děvky, mé nevlastní sestře, zamával na Ruzyňském letišti. Zbylo mi po ní pozvání do Francie -“Přijeďte kdykoliv, mon šér, i s tou tvou kurvičkou...“ - a vůně Chanellu či kýho ďasa v celém bytě. Rien se naštěstí rychle zotavovala z výsledku našeho exteriérového pokusu a brzy opět počala plnit svou pravou úlohu. Opět jsem trávil dlouhé hodiny trýzněním jejího rajcovního těla, pokořováním její oddané duše a způsoboval jak jí, tak sobě přímo pekelnou rozkoš. Jedním z mých oblíbených žertů bylo nechat ji doma svázanou do kozelce a s roubíkem v ústech v tmavé komoře a vyjít si sám na dlouhou procházku po Praze. Právě při jedné takové vycházce jsem čirou náhodou narazil na svého bývalého spolužáka z vejšky, Igora. Stáli jsme spolu na eskalátoru v Krone a až v prvním patře jsme si všimli jeden druhého. Tohle setkání po X letech nemohlo skončit jinak, než u lahve ryzlinku a dlouhém vyprávění. Dozvěděl jsem se, že Igor krátce po získání titulu utekl za kopečky, kde se horko těžko probíjel, než se z něj stal celkem renomovaný tvůrce televizních reklam. Rozjel v Německu solidní agenturu a postupem času začal vyrábět i jiná dílka, než reklamy na margarín. Porno. Vypadlo z něj, že přijel do Čech hledat neoukoukané tváře a teď právě ulovil výstavní samici, kapánek hodně jednoduchou, zato s velkými - a tady si pomohl výmluvným gestem - přednostmi, které v jeho branži ovšem znamenají víc než IQ 160. Za našich studentských let jsme spolu s Igorem takříkajíc ošukali vše, co před náma neuteklo na strom, a tak slovo dalo slovo a můj úspěšný kamarád mne pozval na svou chatu na Šumavě, kterou koupil hned po revoluci, abych tam přijel spolu s ním zprubnout ten nový matroš, jak říkal.
Prohlašoval, že ta holka je do něj absolutně udělaná, a tak udělá všechno co jí přikáže. „Mám novodobou otrokyni, kamaráde, o tom se ti ani nesnilo. Jak za starejch dobrejch časů Říma.“ V duchu jsem se ušklíbl, co on může vědět o otrokyních, ale schválně jsem mu neřekl, co mám doma já. S radostí jsem přijal jeho návrh a domluvili jsme se na pátek. Dokud jsme byli střízliví, popsal mi podrobně cestu, a pak jsme to samozřejmě zapili. Vrátil jsem se domů notně pozdě a v značně podroušeném stavu. Rien ležela v komoře spoutaná už nejméně šest hodin a její masochistická dušička musela slavit Silvestra. Po celou dobu, co jsem byl venku, mne představa, jak bezmocně leží v mém bytě jako balík na poště, neuvěřitelně vzrušovala. Alkohol mi okupoval smysly, a tak jsem se s ní moc nepáral. Ještě svázanou jsem ji vyvlekl do obýváku, rozvázal jsem jí pouta a za pomocí důtek jsem ji přinutil rozproudit si krev. Nemilosrdně jsem ji švihal po celém jejím nahém těle zatímco ji nesnesitelně brněly přeleželé údy, do kterých se jí pomalu vracela krev. Důtky mi po chvíli přišly málo razatní, takže jsem krvežíznivě vybral největší koňský bičík, který náš arzenál, bohatě vybavený Lucii, obsahoval a začal prohánět svou otrokyni po bytě jako kobylu. Lezla po čtyřech a snažila se řehtat jako kůň, důkladně pobízena nemilosrdnými ranami přes obnaženou prdelku. Za chvíli měla zadek plný jelit jak o zabíjačce, až na tu barvu. Každou chvilku jsem ji cuknutím za vlasy zastavil a zašoustal si. Když se mi to blížilo, rychle jsem se odpoutal od jejího zadku a projížďka pokračovala. Nechal jsem se vozit na jejím hřbetě a nutil jsem ji přeskakovat jednoduché překážky. Za každou chybu dostala namrskáno přes prsy. Musela se vždy převalit na záda, rozvalit se jako psice, dávající najevo svou pokoru a přijmout trest. Koncem bičíku jsem hbitě vyšlehával její ztopořené bradavky a každou chvilku si odskočil k vyčnívajícímu poštěváčku, abych mu štiplavou ranou nahnal do těla ještě více krve. Už takhle byl nalitý k prasknutí a taktéž Rienina píča vysílala své mokré signály. Ochotně jsem jí vyhověl a narval do ní násadu biče, jak to jen nejdál šlo. Honil jsem tu zotročenou kundu jako o závod a Rien se ve chvíli udělala. Hned ale rychle povstala, Vždycky mne ráda kouřila a i dnes šťastně spolykala svou semennou večeři. Věděla, jakou mi tím pokaždé udělá radost. Týden plynul, aniž bychom to s mojí otrokyní příliš vnímali. Zatímco pro mne běžel čas rychle, neboť jsem ho povětšinou trávil rozkošnickým tyranizováním té mladé dívky, jenž se dobrovolně zřekla osobní svobody a stala se mým majetkem, Rien samotné ubíhal určitě mnohem déle. Většinu času se totiž nacházela různě upnutá či spoutaná, stávajíc se tak dokonale vycvičenou k dlouhodobému pobytu ve stísněných prostorách, navíc úplně znehybněná. Byl jsem svědkem jejích nekonečných orgasmů, když svázána do kozelce, s drátky vycházejícími z malého transformátoru, připevněnými k poštěváčku a kovové tyčince v pochvě, upadala takřka do úlevného bezvědomí, nekontrolovaně se třásla a sténala rozkoší, zatímco já kroutil knoflíkem ovládání. Takřka pravidelně se přitom pomočovala slastí a donutila mne tak skropit její spoutané tělo sprškou horkého semene, valícího se z mého předrážděného pohlavního údu. Pokaždé jsem spatřoval radost v jejích jinak poníženě sklopených očích, když mohla sledovat moji ejakulaci, kterou sama způsobila. Byla šťastná, když jsem díky ní dosáhl vrcholu a bylo to pro ni větší uspokojení, než její vlastní extáze. A bylo pro ni také největší odměnou, když mohla vystříklé sperma spolykat, i když ho proto musela slízat třeba z podlahy. Nechávala si ho vždy co možná nejdéle v ústech, laskala se s ním jazykem a cedila ho mezi zuby, než ho labužnicky polkla. Tyto její hrátky s mým chámem mne většinou znovu vzrušily a přivodily mi další erekci, čímž se Rien znovu vydala na milost a nemilost mému trýznění a mučení, které tolik milovala. Blížil se pátek a já si vzpomněl, že jsem přijal Igorovo pozvání, neboť příležitost vystříkat se do takového exempláře lidské samičky, kterou mi tenkrát ukázal na fotce, by snad nezahodil ani teplouš.
V pátek jsem tedy svým malým teréňáčkem dorazil na Šumavu. Zdárně jsem se proháčkoval neudržovanými cestami, po kterých snad naposled vodil lidi Král Šumavy a nakonec jsem dorazil do bohem zapomenutého údolíčka, kde obklopen hustými lesy trůnil Igorův srub. Tři sta metrů od něj hlásala úhledná tabulka, že vjíždím na soukromý pozemek. Zaparkoval jsem svou Vitaru vedle Igorova Rangerovera a připadal si trochu jako chudý příbuzný.
Můj spolužák se vyřítil ze dveří a halasně mne vítal. Sám mi vzal tašku s věcmi a vedl mne dovnitř srubu. Scéna byla připravena efektně. Na bílé kožešině před planoucím krbem byla vskutku dekorativně rozložena nejnádhernější kočka, jakou jsem kdy viděl. Hustá hříva platinových vlasů, chrpově modré oči prozrazující nepříliš velkou inteligenci, ale o to větší vilnost, něžný nosík, plné rty, obrovská, ale pevně usazená ňadra, ploché bříško a dlouhé nohy s pevnými stehny, mezi kterými jsem zahlédl blonďatý porost nad vyholeným klínem... Mnohý muž by začal stříkat jen z toho jednoho pohledu tváří v tvář. Dívka se jmenovala Marika a pocházela ze Slovenska. Igor se kolem ní naparoval jako páv a majetnicky ji poplácával po pružném zadečku, když nás později obsluhovala při večeři. Měla přitom na sobě pouze bělostnou zástěrku, která jí zakrývala přirození, ale pozadí nechávala odkryté. Obdivoval jsem její dozlatova opálenou pokožku, kontrastující se sněhovou bělostí jejích prsů, zadečku a stydké oblasti. Uměla se hezky smát a její perlové zuby byly pouze dalším z mnoha plus, která dělala z této dívky sexuální magnet. Bylo pochopitelné, že jsem se už nemohl dočkat, až vychutnám hlubiny její růžové pochvy, ale Igor mne stále napínal. Myslím, že vše bylo předem připraveno, protože nebyl nijak překvapen, když Marika po sklizení ze stolu zaklekla pod těžký dubový stůl a začala ho bezelstně kouřit. Fascinovaně jsem sledoval, s jakou rafinovaností vtahovala do svých božských úst jeho nadupanou kládu, laškovně ho lechtala jazykem na varlatech a rozkošnicky hryzala svými dokonalými zoubky. Myslel jsem, že omdlím žádostivostí. Igor zachytil můj takřka prosebný pohled a konečně se smiloval. Pokynul milostivě rukou a roztoužená blondýnka se přesunula k mému rozkroku. Profesionálně uchopila mé ztvrdlé přirození, několikrát ho oblízla odzdola nahoru a nakonec ho labužnicky vsála svou šikovnou tlamičkou. Rozplýval jsem se blahem. Uchopil jsem ji oběma rukama za vlasy a s jistou dávkou surovosti jsem si začal její hlavu vrážet hlouběji do klína. Nevypadalo to, že by jí to vadilo. Zasouval jsem jí teď do pusy celý svůj úd, až jí moje varlata tloukla do brady. Díky tomu, že jsem byl na ni tak nadržený, přišel úlevný výstřik dost brzy. Přitáhl jsem si ji v tu chvíli až k podbřišku a mé horké sperma jí začalo tryskat do krku. Musela mít obdivuhodnou schopnost potlačovat zvracení, neboť bez zaváhání spolkla vše, co jsem jí nastříkal do úst. Jen jsem skončil, bylo Igorovo zařízení opět v pozoru. Mě ani nestačil klesnout, a tak jsme rozjeli skvostnou trojku. Rozkoš, kterou jsem tehdy zažil se dá srovnat leda s okamžikem, kdy jsem se poprvé udělal do Rien v den, kdy ke mě sama přišla. Marika byla svolná se vším. Nechala si protahovat svoji mokrou píču stejně jako rozkošný zadek, lízala nám varlata a zbytnělé žaludy, takže dostala lepkavou dávku přímo do tváře. Šoustali jsme ji s malými přestávkami snad tři hodiny. Pak, se sklenkou v jedné a cigaretou v druhé ruce, jsme vyšli s Igorem před srub a kochali se hvězdnatou noční oblohou. Otevřenými dveřmi vycházelo ven světlo plápolajícího krbu, před nímž na již jednou zmíněné bílé kožešině ležela totálně zmrdaná Marika. Pomalu usínala a ještě v polospánku si po celém těle roztírala ulpělé semeno, jímž byla částečně pokryta. „Zítra se musí hned po ránu umejt,“ poznamenal jsem, „jinak bude pěkně smrdět.“ „Jo, to máš teda pravdu,“ rozesmál se Igor.“A jak se ti to líbilo, je pěkně poddajná, co?“ „Víš co Igi, zeptej se mě až zejtra, teďka padám únavou,“ típnul jsem cigaretu a vyprázdnil sklenku. „Dobrou noc a ne, aby sis ho ještě honil,“ řekl jsem se smíchem a Igor se rozchechtal. Probudila mne vůně kávy. Chvíli jsem bojoval s přirozeným odporem otevřít oči, ale zvítězil hlad. Posadil jsem se na posteli a hned se pořádně praštil do hlavy. Nade mnou byl sešikmený strop. Posadil jsem se na kraj postele a zatímco jsem se snažil zamáčknou si bouli, pozoroval jsem Mariku, hbitě se točící kolem kamen. Byla vymydlená, na sobě měla zase tu zástěrku, z pod které jí krásně vylézala ta její sladká prdelka. Okamžitě se mi na ní začaly sbíhat sliny a nabíhat péro. Pohlédl jsem na Igiho. Vypadal, že má ještě půlnoc. Marika si všimla, že jsem již vzhůru. Oslnila mne okamžitě svým bělostným úsměvem a plavným krokem ke mě hned přišla. Beze slova zajela rukou pod přikrývku, kterou jsem měl pořád nahrnutou na klíně a zkušeně nahmátla můj ztopořený skvost. Druhou rukou mi opřela o hrudník a jemně mne zatlačila zpátky na lůžko. Pak odhodila mou deku a stále svírajíc můj penis, obkročmo na mne nasedla, vyhrnula si zástěrku a zasunula si mne do sebe. Rozvázala si šňůrku za krkem a uvolnila tak horní část zástěry. Odhalila tak své nalité prsy a nabídla mi je ke hraní. Potom se začala pravidelně nadzvedávat a zase klesat, masírujíc mi můj ohon zároveň i rafinovanými stahy poševních svalů. Přitiskla mi ty nádherné kozy až na obličej a nechala mne tak vdechovat opojnou vůni její hebké kůže. Zaťal jsem jí prsty do pružného zadku a v extázi zarýval nehty do hloubky. Poznal jsem, že se ji zrychlil dech a začala přirážet rychleji. Přesunul jsem svou pozornost na její obrovské bradavky, sevřel jsem každou dvěma prsty a stále zvyšoval stisk. Na její tváři jsem zaznamenal obrovskou rozkoš, intenzita jejího klouzání po mém údu se znovu zrychlila. Začal jsem jí kroutit těmi tuhými dudlíky, počala tiše sténat a svíjet se v orgastické křeči. Její dlouhé blond vlasy létaly kolem její hlavy jako obrovský vějíř, jak sebou házela v absolutním vytržení. Surově jsem mačkal její překypující ňadra a jen vychutnával práci její promáčené kundy na svém ocasu. Ve chvíli, kdy jsem cítil, že mi jím prochází úlevná vlna semene, chytil jsem Mariku prudce za vlasy, přitáhl si její tvář až ke svému obličeji a kousl ji do krku. Zachrčela jako v posledním tažení a sevřela svoji pochvu železným stiskem právě ve chvíli, kdy jsem její rodidla zaléval svým chámem. Igor to celé prospal. Probudil se až ve chvíli, kdy jsem u stolu popíjel kávu s mlékem a krmil se namazanými chleby. Marika se zase točila kolem kamen, jako by se nic nestalo a jen matný výraz v jejích očích prozrazoval, co zažila. Mě bylo jasné, že jsem opět narazil na výjimečný typ, který má orgasmy při rákosce na svém těle, a že Igi s tou otrokyní moc nekecal. Sám ale netuší, co má doma. Nezbude, než mu to názorně naznačit. Ale s tím jsem trochu počítal, už když jsem sem jel. Igora po ránu trochu bolela hlava, takže si to ani nenechal od Mariky udělat, nasnídal se a při té příležitosti jsem mu nabídl procházku po lese. Tam ho hlava bolet přestane. „Ještě si mi neodpověděl na mou včerejší otázku, Tome,“ opáčil Igor. „No právě, ale to je spojeno s takovým malým překvapením, víš? A to vám odhalím až venku.“ „Nám? To myslíš mě a Mariku?“ „No jasně, půjdeme všichni. Uvidíš, že nebudeš litovat,“ spiklenecky jsem na něj mrknul, jako za starých časů. Igor pokrčil rameny a kývl. Po snídani jsme vyšli ven před srub. Sluníčko hřálo, bylo už téměř čtvrt na dvanáct. Pomalu jsem vykročil ke svému autu a pokynul jsem Igorovi s Marikou, aby šli se mnou: „Víš Igi, když si mi říkal, že máš absolutně oddanou milenku, jako byly otrokyně ve starém Římě, něco jsem ti neřekl. Já totiž mám opravdovou otrokyni a teď vám oběma předvedu, co to znamená absolutní oddanost a poslušnost vůči svému pánovi.“ S těmito slovy jsem otevřel zadní dveře od kufru své Vitary. Tam, ve spacáku, se spoutanýma rukama ležela Rien. Jakmile jsem otevřel, upřela na mne svůj toužebný pohled. Sklonil jsem se k ní a uvolnil jí z úst roubík. „Dobrý den, můj pane,“ přivítala mě okamžitě s usměvem. „Dobrý den, Rien,“ opáčil jsem a políbil jsem ji na rty. „Vyspala jsi se dobře?“ „Ano pane, děkuji,“ po mém polibku se jí rozzářily oči. Uvolnil jsem jí pouta a pomohl vylézt ven z vozu. Pak jsem si vzal z kufru malý koňský bičík. Igor s Marikou jen zírali, neschopni slova. Zcela nahá Rien okamžitě poklekla u mých nohou a sklopila hlavu. Pohladil jsem ji a jemně vyzvedl zpátky do stoje. Přivinul jsem ji k sobě a znovu políbil. Přisála se ke mě a z očí ji vytryskly slzy. Ještě jednou jsem ji pohladil po vlasech a pak jsem poodstoupil: „Jsem s tebou spokojen Rien,“ otočil jsem se k Igimu. „Tak tohle je moje otrokyně Rien, která opravdu splní každé mé přání a miluje pocit, že je mým majetkem.“ Igor fascinovaně hltal očima mou otrokyni. „Je nádherná Tomáši, ale jak si k ní proboha přišel?“ „Nepřišel jsem já k ní, ale ona ke mě,“ v kostce jsem mu převyprávěl celý náš příběh. Igor poslouchal s očima navrch hlavy a Marika vypadala okouzleně. Za hovoru jsme se dali na vycházku do lesa. Po mé levici šla nahá Rien, jen s obojky kolem krku, zápěstí a kotníků, opatrně bosky našlapovala. Vedle mne šel pozorně naslouchající Igor a za námi Marika, která, jakoby se nemohla nabažit pohledu na mou otrokyni, také dávala pozor, aby jí neuniklo jediné slovo z mého vyprávění. Čím jsem se dostával dále ve svém příběhu tím byl Igi nadšenější a Marika vzrušenější a trochu duchem nepřítomná. Když jsem dovyprávěl, řekl Igor: „To je fakt neuvěřitelný, kdybych ji neviděl na vlastní oči, tak bych ti to snad neuvěřil!“ „To jsi ještě nic neviděl, kamaráde,“ otočil jsem se a plácnul Rien po zadečku. „Je načase, abych ti předvedl její drezůru.“ S těmito slovy jsem se zastavil. U kraje cesty rostly kopřivy do výšky tak deset centimetrů nad kolena. Obrátil jsem se znovu ke své otrokyni: „Rien, chci, abys prošla tady po tom kraji cesty tak, aby se ti ty kopřivy otíraly o kundu.“ Rien se na mne podívala, viditelně se jí moc nechtělo. „Tak padej,“ mírně jsem zvýšil hlas a bez varování jsem jí švihl bičíkem přes zadek. Na místě dopadu jí hned naběhl rudý pruh. Ozvalo se potlačené zasyknutí, ale kupodivu nevyšlo od Rien, ale od Mariky. Vypadalo to, že se vžívá do otrokyniny role.
Nahá dívka mezitím poslušně nastoupila k místu, kde začínal pás kopřiv, postavila se tak, že měla nohy asi 70 cm od sebe a mírně se pokrčila v kolenou. Potom kachním způsobem vykročila. Mladé hlavičky kopřiv se tím pádem začaly otírat o její odkryté vyholené pohlaví a o nahá stehna, zasahujíce tato místa stovkami mikroskopických hrotů. Rien pomalu kráčela kupředu a polykala slzy. Igor si nepřítomně žmoulal knoflík od košile až ho nakonec utrhl. Marika ani nedýchala a rukou si zabloudila pod minisukni. „Chci, aby sis prsty pořádně rozevřela píču, Rien,“ pobídl jsem dívku klidným hlasem. „Prosím, to ne, pane,“ tiše zaprosila má otrokyně. Namísto odpovědi jsem ji dvakrát silně švihnul bičíkem přes zadek. Okamžitě si oběma rukama roztáhla stydké pysky a dovolila tak žahavým lístkům zasáhnou citlivý vnitřek jejího přirození. Podíval jsem se na Igiho. Na jeho šortkách bylo jasně vidět, že je vzrušený, olizoval si suché rty a vyzařoval z něj sexuální chtíč. Rien konečně překonala kopřivové pásmo, a tak jsem jí přikázal, aby se po čtyřech vrátila zpátky. Když však chtěla lézt po čtyřech, usmál jsem se a přikázal jsem jí, aby se vrátila přes kopřivy. „Na, prožeň ji trochu,“ podal jsem koňský bičík Igorovi. Nevěřícně se na mne podíval, ale já pokýval hlavou: „No neboj se, je to můj majetek a můžu si s ní dělat co chci. A navíc se jí to ve skutečnosti líbí.“ Igor váhavě přijal nabízený nástroj a popošel k Rien, které se do kopřiv znovu zjevně nechtělo. Zkusmo ji plácnul přes vysazenou prdelku. „Jen se neboj a přidej, nebo tě nebude poslouchat.“ Igi nepřítomně přikývl a přidal na síle. Přetáhl dívku přes zadnici, až poskočila a poslušně po čtyřech vlezla do pálivého porostu. Kvanta jehliček se zakusovala do prsů, bříška a v podstatě do celého těla. Na záda a obě zadní půlky jí pravidelné dopadaly rány bičíkem, které jí uštědřoval Igor se stále větším zaujetím. Koutkem oka jsem zahlédl, že Marika pod minisukní nepokrytě onanuje. Usoudil jsem, že je nejvhodnější chvíle, přeškolit ji na otrokyni. Přistoupil jsem k ní, chytil jsem ji za vlasy a přitáhl k sobě. Hrubě jsem ji srazil na kolena a obrátil hlavou k plazící se Rien: „Líbí se ti to, tak dělej odpověz,“ popohnal jsem ji tvrdým zmáčknutím za krkem, když překvapením oněměla. „Tak se koukej taky svlíknou, ty nadržená děvko!“ Trochu mne překvapilo, když okamžitě vyplnila můj příkaz. Jakmile byla zcela obnažená, popadl jsem ji znovu za krk a smýknul s ní ke kopřivám: „Dělej, přidej se k tý druhý čubce. Chci, aby ty kopřivy ležely na zemi.“ Igor kvitoval s nadšením přírůstek ve svém stádečku a počastoval novou oběť několika dobře mířenými ranami bičíkem. Obě dívky brzy kvílely pod jeho otrokářským vedením. Celé tělo je nesnesitelně pálilo a na těle jim po každém šlehnutí naskakovaly jelita. Konečně byly všechny rostliny doslova udupány, obě dívky nahnal Igor až ke mě, kde se vyčerpaně svalily na lesní cestu. Převzal jsem od Igora bičík, neboť vypadal, že neví co dál a rozhodl jsem se předvést mu správný přístup k věci. „Vstávejte kurvy, nikdo vám nedal přestávku,“ svoji žádost jsem podpořil několika švihanci přes záda. Obě dívky se namáhavě zvedly ze země. „Líbilo se ti to Rien,“ otázal jsem se své svěřenkyně, která si marně třela nejvíce požahaná místa. „Ano pane, děkuji,“ odpověděla okamžitě a upřela na mne svůj oddaný pohled. „A co ty, Mariko,“ přenesl jsem svou pozornost na uplakaný obličej druhé dívky. „A.. ano... , pane,“ dodala váhavě tázaná. Vida, rychle se učí, zaregistroval jsem spokojeně. I z jejího hlasu byla patrna oddanost a vzrušení, i přes proudy slz řinoucí se z jejích šmolkových očí. „Snad vás nepálej ty vaše mokrý díry, děvenky,“ zeptal jsem se s úsměvem. „Ne, nepálí... ,“ zkusila odpovědět Marika. Vrazil jsem jí facku, až se protočila: „Zapamatuj si děvko, že nikdy nesmíš svému pánovi lhát. Dávej pozor, co odpoví Rien.“ S těmito slovy jsem se obrátil ke jmenované dívce. „Ano můj pane, pálí mne moje mokrá díra,“ pohotově odvětila Rien. „A proto bys chtěla dělat co?“ rozehrával jsem naši oblíbenou hru. „A proto bych chtěla, aby mi do kundy někdo vrazil čuráka, můj pane.“ „A stačilo by ti, kdyby ti ji někdo vylízal, Rien?“ „Stačilo, můj pane.“ Kývnul jsem na Igiho, který se zaujetím sledoval moji drezůru a pak jsem mrknul směrem k Marice. „Vylízat Rien její píču - můj pane,“ chytla se rychle Marika, polykajíc ještě slzy. „Dobře, tak dělej,“ plácnul ji bolestivě přes prdel. „Vyliž jí tu její škebli a já ti zatím protáhnu tu tvoji,“ dodal s uspokojením a už si připravoval svého ptáka. Na můj pokyn se Rien roztáhla na zemi, rozevřela stehna a nechala Mariku, aby svým jazykem schladila kopřivami popálenou prcinu. Marika zaklekla mezi Rieniny nohy a vystrčila zadek, takže Igi snadno našel cestu do její oteklé kundy...
Dlouhou chvíli jsme se váleli na lesní cestě a oddechovali. Až dodatečně mne napadlo, co kdyby tudy někdo šel. Igor mě ale uklidnil, že sem nezabloudí za celý rok takřka nikdo a tuhle cestu si udržuje sám, protože vede k malému jezírku. Poté jsme se zvedli a pokračovali v procházce. Nechali jsme obě dívky, aby šly před námi a my jsme si nerušeně povídali. Igor mi z celého srdce děkoval. Říkal, že na něco takového by sám nenašel odvahu. Měl by přinejmenším strach, že od něj Marika uteče a na to byla příliš pěkná. Řekl jsem mu o mém ranní probuzení a jak jsem odhalil její masochistické sklony. Když jsem pak viděl její reakci na Rienino pokoření, rozhodl jsem se to zkusit a vyšlo to. Jak šli obě otrokyně před námi, Igor se zamyslel: „Víš, chtělo by to něco, co by ukazovalo, že jsou opravdu naše otrokyně. Teda, že jsou vážně naším majetkem.“ „No, mne to dřív ani nenapadlo, protože Rien se vlastně sama prohlásila mým vlastnictvím a pak se taky podle toho chovala. Máš ale pravdu, že by to chtělo něco rituálního,“ zamyšleně jsem kopal do smrkových šišek. „Co kdybychom... ne to je blbost,“ zarazil se sám Igor. „Počkej, co si chtěl říct?“ vyzvídal jsem. „No, napadlo mě, že dřív se otrokům to... vypalovalo znamení. Ale říkám si, jestli to není trochu moc,“ zapochyboval Igor. „Kamaráde, to je náhodou fantastickej nápad!“ zajásal jsem. Jelikož jsem si byl mnohem jistější ve vztahu, který panoval mezi mnou a Rien, neměl jsem z toho takové obavy jako Igor, který se stal novopečeným otrokářem a stále si na to nemohl zvyknout. „Víš co, mohl bych s nima promluvit a ony by si samy mohly sestavit otrocké smlouvy, ve kterých by se definovaly jako naše vlastnictví a samy by žádaly o označkování svými majiteli,“ rozvíjel jsem dále naši teorii. „To bylo možná nejlepší. Víš, nerad bych Mariku nutil k takové zásadní věci sám. Jak to jednou vypálíš, už to nemůžeš dát zpátky. A ona si musí být stoprocentně jistá, že chce být navždycky mou otrokyní. Taky bych jí to mohl dát vytetovat,“ navrhl Igor nakonec. „Ba ne, tetování není to pravý. V tom, že si nechá vypálit otrockou značku je právě to absolutní vydání se na milost a nemilost svému pánovi. Když na to dobrovolně přistoupí, po zralém uvážení a bez euforie, můžeš si být jistej, že chce být celým tělem a duší tvou otrokyní. Nemůžeme to po nich chtít, když budou zrovna opíchávaný a schopný všeho. Musí se k tomu rozhodnout v klidu.“ „No, máš asi pravdu člověče,“ pokýval stále ještě trochu nerozhodně Igor. „Ale řeknu ti, v životě by mě nenapadlo, co díky tobě získám, kámo. Jestli se to povede, budu nadosmrti tvým dlužníkem. Bože, mít opravdovou otrokyni!“ „Nemá to chybu, Igi. To ti můžu potvrdit z vlastní zkušenosti. Můžeš si s ní dělat vážně, co budeš chtít. Svý zvrhlý dušičce můžeš dát absolutně volný pole působnosti. Chce to ale pořádnej výcvik, chápej že na něco takovýho není zvyklá. Teďka se nechala unést příkladem Rien a bude na tobě, abys jí řádně vycepoval a nechal jí pochopit, že v absolutním odevzdání a poslušnosti najde tu svou masochistickou rozkoš.“ „Počkej, to chceš říct, že to ještě není jistý?“ zděsil se upřímně Igor. „Klid Igi, ta kopřivová zkouška byla dost náročná a ona poslechla jak vycvičená fenka. Myslím, že je to vyloženě submisivní typ, ale pro tvůj klid si ji ještě vyzkoušíme. Mám v autě svoje nádobíčko, takže večer je obě pořádně zbičujeme, ukážu ti pár druhů rozkošného mučení a uvidíme. V příjemném rozhovoru a plánování nám uběhl čas a zanedlouho jsme došli k jezírku. Obě dívky se zastavily na jeho okraji a čekaly na nás. Vzal jsem do ruky kus klacku ze země, hodil jsem ho doprostřed jezírka a zvolal: „Aport Rien! Přines pánovi klacíček!“ Má otrokyně se poslušně vrhla do vody, doplavala ke klacíku, uchopila ho do úst a přinesla mi ho k nohám. Podrbal jsem ji na hlavě: „Hodná čubička, určitě si byla ráda, že sis mohla schladit svou poštípanou kůži. Ale teď mne obě poslouchejte,“ obrátil jsem se i k Marice. „Jelikož Marika projevila účinnou snahu stát se Igorovou otrokyní a Rien má již aspiranturu za sebou, rozhodli jsme se my, vaši páni, že budeme akceptovat vaše pokorné prosby o přijetí do otroctví a budeme věnovat svou vzácnou pozornost vaším maličkostem.“ Na tuhle řeč jsem se těšil a uplatnil jsem svého komediantského ducha. „Vaše přijetí do plného otroctví však není věc rozmaru. Musíte se opravdu stoprocentně rozhodnout, zda chcete svá těla a duše věnovat nám a zbavit se dobrovolně své osobní svobody. Vaše přijetí bude tedy podloženo Smlouvou o dobrovolném otroctví, jejíž součástí bude i vaše prosba o vypálení vlastnického cejchu s označením vás jako majetku vašeho pána. Na základě této smlouvy vám každé bude vypálena do kůže značka jako se to dělá dobytku. Tuto smlouvu samy sestavíte a nabídnete nám ji ke schválení.“ „Můj pane, mohu něco podotknout?“ ozvala se bázlivě Rien. „Ovšem, co chceš?“ Podíval jsem se na Igora. Pokrčil rameny, a tak bylo rozhodnutí zase na mě. Pomyslel jsem si, že by to nemusel být špatná zábava a kývl jsem. „Dobře tedy, smlouvy připravíme my dva. Aby však vaše rozhodnutí nebylo ukvapené, a to především tvoje Mariko, odložíme vaši odpověď na neděli večer. Do té doby budete z naší strany vystaveny testování, které vám napomůže ve vašem rozhodnutí.
Testy budou spočívat v různých tělesných trestech, týrání, mučení a šikaně, aby jste si co nejlépe uvědomily, zda vám takové chování vyhovuje. Vezměte nyní na vědomí, že jediným důvodem vaší existence je naše vlastní rozkoš a vy jste pouhé nástroje. Veškeré vaše myšlenky musí směřovat pouze k jedinému cíli - uspokojit svého pána. Ty Mariko dávej dobrý pozor, protože vše co zakusí Rien, ucítíš ty dvakrát. Tak poznáme, zda jsi opravdu oddanou služebnicí a otrokyní svého pána. Pokud v neděli večer podepíšete smlouvy a dáte se tím dobrovolně do otroctví, budou vám neprodleně vypáleny vlastnické značky do kůže.“ Byl to jeden z mých nejdelších proslovů - alespoň na dané téma. Igor mi poklepal na rameno: „Řekl jsi to moc hezky, za oba. Mluvil jsi mi z duše, ale mám trochu obavu, co na to Marika.“ „O tu se neboj, však si ji vyzkoušíme.“ Přistoupil jsem k nahé blondýnce: „První pravidlo zní, nikdy se nedívej na svého pána, pokud ti tak není přikázáno. Měj vždy sklopený zrak a tělo připravené k nabídnutí svému pánovi. Z toho důvodu se ti zakazuje nosit jakékoliv spodní prádlo, nebude-li ti přikázáno jinak. Otoč se a předkloň se,“ s těmito slovy jsem pevně uchopil rukojeť bičíku. „Za to, že jsi se dívala na své pány dostaneš trest deset ran bičem, splatných ihned. Za každé ucuknutí či pokus o zachycení rány se začíná od začátku, takže si to rozmysli.“ Se zalíbením jsem se díval na malebnou křivku Maričina pozadí. Na bílé kůži již byly patrné stopy po předcházejícím bití, jejich řady jsem se však rozhodl neprodleně rozmnožit. S rozkoší jsem postupně vysázel na dívčí zadek deset ostrých ran a zaposlouchal se do čerstvého Maričina pláče. Hlavní bod této provizorní zkoušky ale přišel až nyní. Bylo třeba zjistit, zda takovéto bití Mariku sexuálně stimuluje. Ponechal jsem ji tedy v předklonu, poručil jsem jí ovšem, aby více roztáhla nohy. Jakmile byl přístup její štěrbině uvolněn, zasunul jsem jí do pochvy prst, abych poznal, zda je vzrušená. Můj prst pohodlně vklouznul do krásně zvlhlé jeskyňky a moje očekávání se splnilo. Rozhodl jsem se přidat i ostatní prsty a zanedlouho jsem měl v hebkém objetí její vagíny celou pěst. Rval jsem se jí neurvale dovnitř, zatímco ona poslušně vytrvávala v potupné předkloněné pozici a tlumeně sténala. Igor se neudržel, obešel Mariku zepředu a bez otálení jí zaplnil pusu svým naběhlým ohonem. Chytil ji za vlasy jako za uzdu a přitahoval si jimi její hlavu k podbřišku. Zavolal jsem na Rien, aby mi přinesla smrkovou šišku. Přinesla ji v okamžení a pak také splnila můj další příkaz - našroubovala šišku Marice do análu. Musel jsem přitom kroutící se otrokyni přidržovat, protože projevila tendence se bránit. Když měla dlouhou šišku bezpečně zaraženou do zadečku, přetáhl jsem ji za trest několikrát bičíkem přes záda, druhou ruku stále hluboko v její kundě. Igor se mezitím dostatečně nabažil Maričiných úst a rozhodl se vyzkoušet moji otrokyni. Pokynem přivolal Rien k sobě, poručil jí, aby se postavila na všechny čtyři a pak jí násilím vtlačil svůj penis rovněž do zadku. I Rien byla následně uchopena za vlasy a bolestivým taháním za ně přinucena hluboko zvrátit hlavu. Vypnutá na natažených pažích poníženě trpěla Igorovo zvířecí přirážení. Ten uvolnil jednu ruku z jejích vlasů, aby ji vzápětí použil k štípavému výprasku na Rieninu vyšpulenou prdelku. Já jsem mezitím vytáhl zcela mokrou ruku z Maričiny píči a hrubě jsem ji povalil na záda. Dopadla hýžděmi na zem a zarazila si ten drsný předmět ještě hlouběji do střev. Hekla bolestí, ale to jsem na ní už ležel a bez problémů vyplňoval její rodidla svým čurákem. Zároveň jsem jí upírsky kousal do krku a do nadupaných prsů a mé nenechavé ruce ji škodolibě štípaly po celém těle. Marika vibrovala bolestnou rozkoší a její přilnavá pochva se hravě přeorientovala z mé pěsti na můj pohlavní úd. Drtil jsem její tělo palčivými stisky a mezi jednotlivými přírazy chrčel na její adresu ty nejdrsnější urážky. Rovněž Marika se lehce vžila do pocitu, že je zvrhlou děvkou, kterou má každý právo prznit, jak se mu zachce. Na můj popud o sobě během naší perverzní soulože vykřikovala že je sprostá kurva, vyšoustaná čubka a nadržená vykurvená běhna...“Chci-se-nechat-zprcat-do-bez-vě-domíííí, zmrdejte-mě můůůj-panéé... áááách, jako-svini... ááááh... ,“vyřvávala ta blonďatá nymfomanka, vypadajíc jako smyslů zbavená. Nebo spíš, že se jí všechny smysly přestěhovaly do kundy. Z očí jí tekly slzy bolesti a z úst se jí řinuly vzdechy rozkoše. Igor poslouchal s rozkoší její skřeky a mezitím tvrdě hobloval mou otrokyni do zadku a tahal ji za nalitý poštěvák. Krom toho ji stále bezohledně rval za vlasy a občas vší silou třískl přes zarudlé půlky. Nutil Rien štěkat a vít jako háravou fenu, k čemuž ji častoval nevybíravými nadávkami a sliboval jí, že se jí vychčije do díry. Rien plnila poctivě všechna jeho zvrhlá přání a mezitím chrčela rozkoší mě tak dobře známým způsobem. Konečně Igor poznal, že mu to přichází, vytáhl svůj ocas z Rienina análu, trhnutím za vlasy obrátil dívku k sobě a bez ptaní jí ho vecpal do pusy, načež začal okamžitě stříkat. Husté semeno se valilo ven z Rieniných přeplněných úst, a tak jí Igor nacákal zbytek rovnou do obličeje. Dodržel taky nakonec své slovo a chvilku po úlevné ejakulaci se ještě částečně ztopořený zanořil ptákem do dívčiny vagíny a začal močit. Horký proud se pod tlakem vyřinul z Rieniny zašpuntované prciny a stékal po jejích stehnech na zem. Igor se stále močící vymanil ze sevření zneuctěného dívčího genitálu a pochcal Rien záda. Když skončil, opřel se o ni nohou a shodil ji do jezírka. „Koukej se pořádně vydrbat, děvko!“ škodolibě na ni zavolal. Byl jsem překvapen, jak rychle se můj přítel sžil s rolí pána a otrokáře. Neměl jsem však čas na žádné dlouhé úvahy, protože i já jsem začal vnímat svůj blížící se orgasmus. Jebal jsem Mariku čím dál razantněji, až jsem pocítil tlak spermatu valícího se mým penisem, rychle jsem ho vytáhnul ze své blonďaté souložnice a vystříkal jsem se jí na kozy. Následně jsem Rien přikázal, aby se přestala ráchat ve vodě a šla slízat moje mazlavé semeno z Maričiných prsů. Rien bleskově přispěchala a jala se plnit svůj úkol. Horlivě stahovala jazykem chladnoucí bělavé cákance z těla znásilněné Mariky. Ta se ještě nevzpamatovala s dlouhotrvajícího orgasmu a její zbičované a kopřivami popálené tělo se stále lehce třáslo po předchozím nervovém vypětí. Popadli jsme ji tedy s Igorem z obou stran a bez okolků jsme ji hodili do jezírka, s koncem smrkové šišky stále zaraženým do análu. Teprve ve vodě jsme jí dovolili si ji vyndat. I my s Igorem jsme se vykoupali a pak jsme se vydali na cestu zpátky. Zpočátku jsme nechali obě otrokyně, aby za námi lezly po čtyřech jako feny. Byl to krásný pohled. Marika se snažila ve všem napodobit Rien, ale protože nás to zdržovalo, nechali jsme je nakonec, aby šly po dvou a před námi. Cestou jsme se do nich strefovali šiškami, házeli jsme jim aport do hustého křoví a mezi pichlavý porost mladých stromků a občas cvičně švihli bičíkem přes nahé zadničky. Hlasitě jsme se s Igorem rozesmáli, když jsme dorazili ke kopřivovému pásu a naše kobylky jej obešly velkým obloukem. Konečně naše zbité, poštípané, podrápané a zneuctěné samičky dorazily ke srubu, s námi v těsném závěsu. Unaveně se svezly na podlahu a takzvaně si lízaly rány. Štípavé šlehy devítiocasou kočkou, kterou jsem si vyndal z auta, je probral zpátky k životu: „Nejdřív uděláte oběd, a pak si pro mne za mě vyližte navzájem kundy. No vlastně ano - při obědě nám předvedete pořádnou lesby show. Je to jasný?“ „Ano náš pane, je to jasné!“ odpověděly obě sborově a dokonce zasalutovaly. Nevěřil jsem svým očím a uším. „Odkud to máte?“ zeptal jsem se přísně. „Z televize, pane,“ odpověděla hrdě Marika. „Jako v tom klipu...“ „Fajn, schváleno,“ salutující nahé dívky mě vždycky rajcovaly. Prohlíželi jsme si s Igorem jejich krásná mladá těla, tu a tam poznamenaná nedávným trýzněním, vypnutá v pozoru. Těla, jenž nám bezezbytku patřila. Marika měla možná ještě lépe tvarovanou postavu, i když nad Rien by také zaplesalo srdce každého chlípníka. Z Rieniny tváře rovněž vyzařovala vnitřní krása, daná její vysokou inteligencí. Ve výsledku jsme před sebou měli dva nádherné výtvory přírody, jeden lepší než druhý a naše štěstí bylo neskonalé. Využil jsem příležitosti a bez upozornění jsem švihnul obě dívky důtkami přes číču.“ Když salutujete, stůjte s napjatýma nohama, ale v mírném rozkročení. Obě jste neukázněné děvky. My vám ale ten dril vtlučeme do těla!“ Obě ženy se po předchozí ráně bolestivě schoulily do klubíčka, ale jakmile palčivá bolest trochu polevila, postavily se okamžitě znovu do předpisového postoje. Na Igorův pokyn: „Pochodovat na místě,“ ihned uposlechly a za vydatné pomoci bičíku a důtek zvedaly nohy stále výš. Pak jsme je nutily dělat dřepy a kliky, každé zaváhání či únava vyvolaly okamžitou odezvu v ráně bičem. Marika brzo padla vyčerpáním na podlahu a Rien jí brzy následovala. Jen za pomoci důkladného výprasku důtkami jsme je obě vyhnali ven a na obě jsme vychrstli vědro s ledovou vodou. To je dostatečně probralo k tomu, aby byly schopny udělat oběd. Oblékly si předpisové zástěrky a pustily se do práce. Během oběda poté obě pokorně splnily náš předchozí rozkaz, tj. lehly si na podlahu, Rien nejdříve Marice jazykem polaskala její rozbolavělý zadek a pak už si obě navzájem začaly vylizovat kundy. Zanedlouho se obě rozetřásly bouřlivou extází. Jakmile se obě udělaly, okamžitě k nám po čtyřech přilezly a pustily se do tradičního kouření našich ocasů a lízání varlat. My s Igorem jsme si lebedili a cpali se kuřetem. Oběma našim kurvičkám jsme slíbili, že která z nich jednoho z nás dřív udělá, dostane přednostně oběd, zatímco druhá bude muset vše umýt a uklidit, a pak dostane krmení. Obě klisničky vybalily kompletní arzenál svých schopností. Rien mne rafinovaně hladila vejce a teplými rty laskala spodní stranu žaludu s uzdičkou, Marika u Igora vsadila na hluboké vtahování jeho ptáka s občasnou poctivou ruční masáží.
Díky dopolednímu mrouskání a tomu, že jsme se věnovali obědu, byla jejich bohulibá činnost značně zdlouhavá. Oba dva jsme se svorně snažili psychicky oddalovat ejakulaci, až nakonec zvítězila Rienina rafinovanost nad Mariččinou vášní. Moje otrokyně měla a má mé tužby a pocity dokonale přečtené, a domnívám se, že by mne byla schopná přivést k výstřiku i po deseti číslech. Marika se sice zpozdila jen o deset vteřin, ale přece jenom prohrála. Poprvé jsem viděl v jejích očích skutečný smutek, ne snad kvůli úklidu a odloženému obědu, ale kvůli pocitu, že zklamala svého pána. Igor neměl to srdce ji snad ještě trestat, naopak se ustrnul a řekl jí, že tomu tak sám chtěl, aby jeho rozkoš byla delší. Jakmile Marika slyšela, že prodloužila slast svého pána, rozzářila se jako sluníčko a šťastně se pustila do mytí nádobí. Rien se ušklíbla, dobře si vědoma svého vítězství, můj spokojený pohled jí byl dostatečným důkazem. Nicméně v tichosti snědla svůj příděl a dobrovolně šla pomoci druhé otrokyni. Po obědě jsme s Igorem usnuli, jako když nás do vody hodí a nechali jsme odpočinout i obě dívky. Vstali jsme až asi kolem páté hodiny a hned jsme se pustili do práce. Několika ostrými údery bičem jsme probudili naše otrokyně a po čtyřech jsme je ještě rozespalé vypráskali před srub. Tam si obě navlékly otrocké postroje s háčky, zabodávajícími se do ňader a roztahujícími jejich frndy. Kolem zápěstí a kotníku si připjaly kožené pásky s kovovými oky a na krk dostaly těsné obojky. Na bradavky jsme jim připjali zubaté svorky s velmi silným pérem. Bylo to pro obě děvčata krušné probuzení a nyní se třásla strachy a také zimou, protože počasí se rapidně zhoršilo. Foukal studený vítr a drobně poprchávalo. My s Igorem jsme byli samozřejmě dobře oblečeni a navrch jsme měli pláště do deště. Přinutili jsme Rien, aby obkročmo nalehla na kozu na řezání dřeva, probitou dlouhými hřeby, jejichž hroty vylézaly asi tři milimetry ze dřeva a pak jsme ji připoutali k dřevěným nohám. Marika si musela kleknout se spoutanýma rukama na studenou zem a dívat se na Rienino trestání s vědomím, že ona dostane dvakrát tolik. Aby se při tom čekání nenudila, vložil jsem jí na záda podlouhlý špalek, přes nějž musela přehodit ruce, které jsem jí následně připoutal zrezavělým řetězem. Rien, na doraz přitažená ke koze, se neodvažovala ani pohnout, neboť se jí ostré hroty hřebíků zarývaly do kůže. V této bezmocné pozici byla nádherně vystavená našemu týrání. Uchopili jsme oba s Igorem dlouhé biče, postavili jsme se na dva metry od spoutané dívky a na střídačku jsme ji začali bičovat. S perverzní rozkoší jsme sledovali, jak se jí bič zakusuje do mokré pokožky a vydává svištivý zvuk, zakončený výrazným plesknutím. Zanedlouho se od hlubokého hvozdu odráželo dívčino sténání a pláč. Postupně jsme jí vysázeli každý padesát ran a kompletně zbarvili její kůži do šarlatova. Když byla tato část trestu vykonána, uchopil jsem malé ploché prkénko a přistoupil blíže ke koze. Chvíli jsem se zájmem sledoval, jak kapky deště dopadají na růžový vnitřek Rieniny rozšklebené píči, ale pak jsem se jal pokračovat v exekuci. Vysázel jsem jí tím dřevěným prkénkem postupně po deseti ranách na každou půlku zbičovaného zadku a přispěl tak jeho mnohem zajímavějšímu barevnému vývoji. Mezi tím jsem zkusmo vrazil prst do její slintající pochvy, na níž měl každý úder vysloveně zavlažující vliv. Rien řvala při každé mé nešetrné ráně jako na lesy, čímž nám působila nevýslovnou slast. Marika vše sledovala vytřeštěným zrakem, v němž bylo možno spatřit nevýslovnou hrůzu smíchanou s rostoucím vzrušením. Igor k ní přistoupil a rovněž vyzkoušel vlhkost její kundy, přičemž výsledek této zkoušky neklamně potvrdil její masochistické sklony. Odvázali jsme Rien z kozy, přičemž se naším zrakům ukázala její přední část, krutě poznamenaná hroty hřebíků. Nyní jsme dívce spoutali ruce k sobě, přivázali k ní dlouhý provaz a ten přehodili přes větev smrku. Za něj jsme ji pak vytáhli asi třicet čísel nad zem. Konec provazu jsme omotali kolem kmene. Rien se nyní komíhala na vytažených pažích a tiše skučela bolestí. Chopili jsme se opět našich bičů a začali jsme jí protáčet jako káču. Většinu našich ran jsme mířili na přední část jejího těla, abychom docílili jednolitého zabarvení. Občas zavítal štiplavý konec našich bičů i do násilím roztaženého dívčina genitálu, což bylo z její strany kvitováno obzvlášť bolestivým výkřikem. Igor už ten nával vzrušení nemohl déle vydržet, přiskočil k Marice, stále připoutané ke kládě na svých ramenou, osvobodil svůj úplně ztopořený ocas a v tom okamžiku už stříkal lepkavé semeno na otročin překvapený obličej. Ještě stříkající jí ho pak vtlačil do úst, aby mu z něj vysála všechno žhnoucí semeno. I já jsem cítil, jak mi semeno tepe ve varlatech, urychleně jsem spustil Rien na zem, stále svázanou jako balík jsem ji otočil na břicho, roztáhl jsem jí obě zřezané a opuchlé půlky a mocným tlakem jsem vklínil svůj naběhlý penis do jejího skvostného zadku, abych ho vzápětí až po okraj naplnil spermiemi. Toto sexuální vybití však nemohlo uhasit perverzní žízeň, kterou jsme oba pociťovali. Rozhodli jsme se vzít nyní na řadu Mariku. Přivázali jsme ji na kozu obdobným způsobem, jako byla předtím připoutána Rien a škodolibě sledovali její rostoucí zděšení. Zbitá Rien mezitím bezvládně ležela na mokré zemi ve stále sílícím dešti, který milostivě chladil její mnohé rány, často lehce krvácející tam, kde byla kůže protržena. Mezitím, co se Rien vzpamatovávala z výprasku, Marika byla ve středu dění. Podle dohody musela dostat dvakrát tolik a tak bylo její smyslné tělo zanedlouho plné jelit. Marika řvala jako zjednaná, až jí posléze došel dech a už jen táhle skučela. Dostala neuvěřitelných dvě stě ran a kupodivu to vydržela až do konce - pak omdlela. Přivázali jsme ji za ruce a zavěsili do vzduchu stejně jako předtím Rien a počkali, až se probere. Déšť stále sílil a do toho přišla bouřka a zanedlouho se naše temné katovské postavy rýsovaly na pozadí černého nebe ozářeného blesky. Jeden z úderů hromu probral nešťastnou dívku k životu, čehož jsme hned využili a do jejích prsů, bříška a stehen a pohlaví se zakously naše hladové biče...