Těch několik dní v péči své rodiny jsem si užila maroděni a klid. Jen jsem se povalovala a nechala si se vším pomáhat. Jen jsem neměla prakticky žádné soukromí a téz mně už vrtalo hlavou , co si počnu až všichni odjedou. Rázně jsem odmítla návrhy, že by někdo dovolenou zrušil a byl se mnou doma. Situace se nakonec vyřešila sama, když mi Kamila nabídla, že bych se mohla přestěhovat k ní. Bydlí hned u nemocnice v domě s malými bytečky pro, většinou, svobodné zaměstnance. Její pokoj je přes sociální zařízení propojený s vedlejším a její splubydlící odjíždí na delší dobu pracovat do ciziny, takže bych mohla být na jejím pokoji. Domluvili jsme se na symbolickém nájemném a Kamča mě převezla se dvěmi kabelami, dvěna sádrami a berlemi na nové bydlení. Dva dny jsem tam byla sice skoro sama, protože Kamila měla dvanáctky, ale o to víc jsem si užila sama sebe a pocitu mít ruku i nohu v sádře. Na pátek mně Kamila objednala k nim na ambulanci na plánovanou kontrolu a už domů mi přinesla žádanku na kontrolní rentgeny. Měla jsem tam být na poledne, kdy je prý čekárna prázdná. Vyrazila jsem tedy s náskokem na rentgen připravená na další sádrové dobrodružství. Outfit jsem zvolila při vedru venku vyloženě letní, lehoučké šatičky na ramínka délky ke kolenům. To taky i proto abych na sadrovně nemusela nic vysvlékat. Nebylo vidět v kalhotkách ultrasavou vložku, protože vím co se mnou sádrování dělá… Vydala jsem se s pomocí podpažních berlí, bylo to od ubytování jen pár desítek metrů. Kamila mně měla případně vyzvednout až budu hotová. Ruka s palcem v dlaze mi trošku komplikovala držení levé berle, ale říkala jsem si,že dlahu stejně nahradí nová sádra, tak i kdybych to někde napraskla, nic se nestane. Obě sádrové dlahy stejne po tom tydnu vypadaly dost opoužívaně a nevábně. Doskákala jsem na rentgen, vše proběhlo velmi rychle a přeberlía jsem do čekárny chirurgie. Vypadało to, že předemnou jsou ještě dva pacienti, ale ukázalo se, že starší paní s čerstvou nádrou na noze čeká na odvoz a předemnou je jen mladý pár meho věku. Oba si drželi zdravou rukou tu druhou zjevně zraněnou, mlčeli a tvářili se strašně nešťastně. Zkusila jsem se s nimi dát do řeči, ale zjistila jsem jen, že jeli ve dvou na jedné elektrokoloběžce, spadli a mají asi oba zlomenou ruku. V okamžiku vyšla sestra, zavolala je oba dovnitř a na mě se usmála, omluvila se za zdržení a pustila mě do vedlejší prázdné ordinace. Protože ordinace propojovaly otevřené dveře, krátila jsem si čas sledováním potupu u potlučené dvojice z koloběžky. Paní doktorka jim podle snímků potvrdila domněnku, že mají oba zlomenou ruku. Hoch snad jem naštíplé zápěstí, holčina pak zlomeninu konce vřetenní kosti. Kluk dostal v sádrovacím koutku dlahu jako já před týdnem a holku poslali ven ať počká před sádrovnou, že se to bude muset trošku srovnat. Holčina propukla v pláč, protože jí prý už jednou ruku rovnali a nic horšího nezažila, ale odešli oba ven a já šla na řadu. Paní doktorka, ta samá, co mě ošetřila poprvé byla samý humor a že má pro mě dvě zprávy, dobrou a špatnou. Ani nedala na výběr kterou chci první a ohromila mě informací, že podezření na zlomeninu v dlani se nepotvrdilo a že sádra z ruky může dolů. Je to jen naražené, pobolívat to může, ale ruku můžu normálně používat. Hurááá mám zas obě ruce. No, a druhá věc je, že v tom kotníku se nám dnes ukázala vlasová zlomenina paté zánartní kůstky. Ta nebyla před týdnem vidět. Trošku mně to vyděsilo, ale uklidnila mě myšlenka, že aspoň jedna sádra mi zůstane a ruce budu mít volné na berle. Doktorka mi vysvětlila, že se vlastně nic nemění, dlaha na nože se dnes vymění za chodící sádru na levou nohu a sádrovou dlahu z ruky, že mi sundají. Mám si jí také počkat před sádrovnu, že musí vzít nejdřív tu dívku se zlomeným zápěstím. Jen jsem se zeptala, proč nedostanu sádru přímo v ordinaci, ale vysvětlila mi, že tam dělají jen se službě a rychlé věci, ale na sádrovně je vždy šklolená sestra nebo bratr, kteří v pracovní době dělají sádry. Přesunula jsem se tedy na chodbu čekárny před dveře nadepsané Sádrovna. Byl tam se mnou ten kluk se sádrovou dlahou na ruce a jeho milá se vploužila dovnitř. Chvíli bylo ticho a potom se začal ozývat její hrozný řev, asi jak jí zpět rovnali zlomenou kost. Naštěstí to dlouho netrvalo a bylo zase chvíli ticho. Asi po půl hodine holka vyšla ubrečená a propocená s pravou rukou v zápěstí divně ohlou a sádrovou dlahou, hodně mohutnou od prstů až po podpaží. Fascinovaně jsem na ni hleděla a cítila jak mně vzrušuje jen ten pohled, ale to už byla ve dveŕíích starší sestra a volala mě dál. Vhopkala jsem dovnitř a rovnou dosedla na lehátko. Berle s břinkotem sklouzly na zem, ale nikdo to neřešil, byli zvyklí. Doktorka vysvětlila sestře co se mnou, rozloučila se a odešla s tím, že další budu mít ve zprávě. Sestřička ze sádrovny byla taky velmi milá a všechno jí šlo strašně rychle od ruky. Tak děvenko, vaši ručku, párkrát střihla nůžkami a byla dlaha pryč. Zastyděla jsem se za špinavou ruku pod dlahou, ale to už si mě sestra polohovala na lehátku abych byla v polosedě a pod levé koleno mně dala jakousi podpěru ve tvaru trojuhelníku. Prostřihla obvaz a vatu, zapáčila rukama sádrové dlahy od sebe a já vytáhla svojí nožku ven. Ten pohled nezapomenu. Kotník a nárt měly temně modrofialovou barvu se žlutavým lemem po okraji. Taky jsem netušila o kolik povyrostou chlupy na lýtku za týden a o kolik odrostevmorýclak na nehtících. Hrůza. Na tu hrůzu mi sestřička natáhla bavlněný tunelový obvaz jako punčošku, až nad koleno a nechala kus i přes prsty. Máte protekci slečno, tak vám dám vybrat jestli chcete ty vaše nalakovaný prstíky nechat volně ven ze sádry nebo jestli tak jak jste je mela na sádře v té dlaze? Zaváhala jsem, ale jak jsem si vzpomněla na Kamčinu práci jazýčkem na svých prstících, nejen, že jsem se zase vzrušila, ale sestře jsem řekla, že radeji volné…když jsou ty vedra. Setra přikývla a už mi nohu omotávala vrstvami syntetické vaty. Poprvé jsem pocítila vlhko v kalhotkách už když namáčela první sádrový obvaz alespoň dvacet centimetrů široký. Zacala mně jím nohu omotávat od kolene dolů přes kotník a kolem chodidla k prstíkům. Přesně to ale přes vatu a punčošku nebylo vidět. Dvě tyto sádrové obinadla vymotala, pak vytáhla z krabice na polici sádrovou lonhetu, odstřihla ji a namočila. Stoula si proti mému chodilu, přiložila k němu longetu, uhladila ji kolem šlapky a postupně ji uhlazovala výš až pod koleno. Longeta byla stašně dlouhá, takže od kolene ji uhladila zase zpět a skončila někde pod prstíky. Byla tak vlastně dvojitě. I přes návaly vzrusení mně bylo jsné proč odsud vsichni odchází s tak mohutnými sádrami. Tahle sestra sádrou nešetří. Následně ohrnula konce punčošky pod kolenem a potom i kolem prstíků. Měla to v ruce, když za bavlnu zatáhla, krásně vykoukly všechny prstíky od palečku až po malíček. Chvíli mi nožku podržela jak longeta mírně tuhla a hřála v úhlu který byl potřeba. Ach jak dobře mi posloužila ta silná vložka…tohle mě opravdu bralo. Jako další krok sestra ustřihla krátký kus longety z krabice, přeložila jej na půl, namočila a přihladila jej na plosku mé nohy. Tak jak máte ráda vysoké podpatky…?…ne, to je vtip, na výběr máme jen menší nebo větší a bílý nebo černý. Na mou nožku velikosti 39 jsem volila stejne raději menší a barva mi byla jedno, takže jsem dostala bílý, protože černé jsou prý pro kluky. Setřičky podpatek vmáčkla do longetové podložky na plosce, spíš k patě a připevnila jej dalšími 3 sadrovými obvazy, které dotáčela vždy až ke kolenu a zpět. Nakonec velmi dlouho povrch uhlazovala, namočenými prsty vyhlazovala okraje. Když se takto věnovala okraji kolem prstíků a zajíždela mi prstem kolem sádry a pod ni k chodidlu, měla jsem už rozkousany jazyk abych nevzdychla vzrušením. Snad si ničeho nevšimla. Ještě mi otřela mázance sádry z kolene a okolí, ale prstíky mi nechala překvapivě jak byly celé od sádry. Tak, hotovo, paní protekční slečno. A pozdravujte Kamilu, zítra tady spolu sloužíme sobotní noční. Slíbila jsem že vyřídím a úplně vyřízená těmi zadrženými orgasmy se začala sbírat z lehátka a sbírat berle. V tom ještě přišla veselá paní dokrorka, dala mi zprávu a zdůraznila, že ikdyž je to chodící sádra, můžu na ni šlápnout až třetí den, takže v pondělí, když je ten pátek … no, a že se uvidíme za pět týdnů na sundaní, když je tam ta zlomeninka. Zítra bych prý měla přijít do služby na kontrolu sádry , jestli netlací a kvůli prokrvení, ale to prý nemusím, když se o mě stará Kamča. S vědomím, že tyto prázdniny strávím v sádŕe, ale vzrušená z toho zaroveň jsem za všechno poděkovala a na berlích se odberlila směr ubytování. Kamča uz byla po službě vyspinkaná a s cigeretou mě vyhlížela z balkonu. Na dálku jsem jí zamávala berlí a málem se skácela ve snaze nešlápnout na čerstvou sádru. Se smíchem zmizela vevnitr a uz mě čekala v otevřených dveřích, když jsem hopkala z výtahu. Ahoj, no paráda, to ti musela dělat Jaruška, že,ta teda matrošem neštří, no, aspoň se to to nerozpadne. A co ruka? Kde je sáďra? Žuchla jsem se sebou do křesla, sádru jí položila do klína a všechno jí vylíčila. Poslouchala a mimoděk mi nehtíky olupovala kapky sádry z ušpiněných prstíků. Bylo to příjemné. Když jsem jí všechno vylíčila rovnou jsem ji poprosila o očištění zbytků sádry. Jasně milostivá, jdu na to … tak jak to máte ráda, že…zasmála se. Nožku mi přesunula na taburet, klekla si k ní, prstíkem vždy oškrábala jeden můj prstík od sádrových kapiček a pak pokračovala jazyčkem a pusinkou. Lehce jsem se nadzdedla, uvolnila a stahla ke kolenům kalhotky s provlhlou vložkou a rukou jsem si začala třít kundičku. Kamča to viděla, vstala, stoupla si obkročmo nade mě, sklonila se hlanou k mým nožičkám na taburetu a nastrčila mi svou lasturku zezadu. Jednou rukou jsem se začala věnovat jí, druhou pak sobě, na levé nožce jsem cítila strašlivě dráždivou tíhu a sevření mohutné sádry, pevné a ještě úplně mokré a studené,…udělala jsem se téměř ve stejný okamžik jsko Kamila. Měla vhký silný orgasmus a proud šťávičky z jeji pičky mně vystříkl do obličeje. Nádhera. Svalila se vedle mě a vydýchávaly jsme to vzrušení. Kamčo, že tě tak neberu jenom já, ale je to tou sádrou, ze jo? Jasně, ale je divný, že mě to vzalo až teď s tebou. A to sádrujem v ordinaci furt něco. Jinak jsme ale obě na kluky, ne? No já jo, jen teď s tebou a tou sádrou je to úplnej úlet. Mě ale ta sádra vzrušuje od puberty, je to nějakej fetiš nebo co. Jen mě vždycky bralo, když ji měl někdo jinej, a včil ji mám já. Je to divný, ale hrozně vzrušující, vlastně mě ani nevadí, že takhle probelhám prázdniny. Kamča jen přikyvovala. Jo, máš pravdu užijem si to, ale doma sedět nebudem. Večer jdeme pařit, jsme pozvané na párty. Brácha slaví pětadvacet a prý to bude velký. Navíc je to tady pár ulic, tak neprotestuj, že tam nedoberlíš. Protestovala jsem, že nadoberlím a co tam budu dělat, když na sádru do pondělí nesmím šlápnout, jak se dostanu, zřejmě opilá, domů…atakdále, ale odbyla mě, ať to neřeším, že to všechno vyplyne…. Pokračování přístě.