Nebyło cesty zpět. Zalaly jsem se obě chystat na narozeninovou párty Kamčiného bratra. Konala se na zahradě s bazénem, která patřila k domu jeho kamaráda. Takže zahradní slavnost. Se sádrou, naštěstí už jen jednou, jsem moc kreativní být nemohla, takže dlouhé letní šaty ať není bílé kopýtko až tak vidět, učesat, výrazné líčení, berle a jdeme. Naštěstí cesta nebyla dlouhá, protože na chůzi s berlemi jsem fakt nebyla zvyklá a navíc mě bolela sice nezlomená, ale naražená levá ruka, zvlášť po týdnu nečinnosti v dlaze. Když jsme dorazily, bylo nachystáno jídlo i pití, ale pod párty stanem byl zatím jen Kamčin bratr oslavenec se svou dívkou a nějakým kamarádem. Od branky jsme na ně zavolaly, že už jsme tu a kolem bazénu jsme spěchaly za nimi. Já spěchat rozhodně neměla. Berlí jsem si nevědomky přislápla lem šatů, přenesla váhu dopředu a už jsem letěla po hlavě do bazénu. Žuchla jsem do vody, pustila berle a drápala se k okraji, protože tam, kde jsem spadla byla hloubka, že jsem ři svých 160 cm nedosáhla. Chytila jsem se okraje a vidím jak všichni přítomní se řehtají až jim tečou slzy. Já nevěděla jestli se mám smat nebo plakat. Tak to byl teda nástup. Su úplná dilina, nemehlo…ach jo…doprdele, sádra. Co nejrychleji se drápu na sucho, převalím se přes bok bazénu a koukám na svou levou nožku. Na první pohled sádra jak má být. Na první pohled… Celá sádrová hmota nacucaná vodou, úplně zpuchřelá a to za pár vteřin ve vodě. Jestě horší bylo, že jsem na čerstvou sádru a navíc pod vodou asi dupla, jak jsem chtěla ode dna. Nad kotníkem byla sádra kolem dokola prasklá a když jsem si šáhla na plosku s podpatkem celé se to volně prohýbalo k mé šlapce. Tak to je další průser. Teď už jsem brečela jako želva. Kamila sádru podrobně prohlédla jako já před chvilkou a zhodnotila ji, že je po smrti a musíme pro novou do špitálu. Připadala jsem si jako úplný debil. Před pár hodinami mně udělali protekční krasnou sádru, kterou jsem měla mít pět týdnů a já se vrátím po pěti hodinách s úplně zničenou… Kamila se vrátila domů pro auto, přítelkyně Milana měla na sobě plavky, tak mi z vody podala berle a já místo párty mířila zpět na chirurgickou ambulanci. Ještě mi i půjčila suché šaty a kalhotky. Byla jsem ráda že se mnou byla Kamila. Zkusila jsem jít k autu po podpatku sádry, ale po pár krocích jsem se opět začala raději berlit, protože noha v rozvolněné sádře hodně bolela a pruh rozlomené sádry mě dřel do holeně. V nemocnici jsme se v tichosti přesunuly k ambulanci, Kamila siodemčela, nakoukla dovnitř a rychle zas dveře zavřela. Sakra, myslela jsem, že tam nikdo nebude, ale mají tam pacienta. Jo a navíc slouží doktor Frank, důchodce, co tu bere jen pár služeb, ale připrav se na cokoliv, je dost divnej. Ten ti tu nohu bude chtít uřezat…smála se, ale já byla spíš na slzy. To mám za to jak jsem si tu sádřičku užívala. Kamča mně vzala za loket, pojďvezmu tě na sádrovnu a sundáme tu mokrou hrůzu. Doktora ale obejít nemůžeme. Na sádrovně našťěstí nikdo nebyl, Kamča vzala veliké pákové nůžky a sádru celkem lehce celou rozstřihla. Jak byla promočená, slo to lehce. Když ji z mé nožky sundala, noha vypadala hůř než ráno. Chlupy, hnusná modřina a teď i zvarhánkovatělá z promočené sádry. Tu se otevřely dveře z ordinace a vešel starší lékař, ale důchod bych mu nehádala. Navíc působil docela sympaticky. Dobrý den, Kamilo, co vy tady, dyť nesloužíte. Taky jsem pozdravila a Kamila v několika větách shrnula co se přihodilo. Jak působil zprvu příjemně, otočil se na mě a seřval mě, myslím dost neprofesionálně, do ignorantů a blondýn, které se jdou koupat navzdory léčbě se sádrovou fixací, jestli vím kolik stojí materiál na tu sádru a jeho práce…řval docela dlouho a já jen koukala a tekly mně slzy. V mžiku se zas zklidnil, …tak děvčata teď nám to tady uvolněte, budeme tu pracovat. Počkejte v ordinaci, přijdu za vámi. Vyhopkala jsem po jedné ven, Kamila mě jistila. Sestřička se s ní pozdravila, ale věnovala se mladé paní, ktero přidržovala. Paní si levou rukou držela napuchlé pravé zápěstí. Sedla jsem si na lehátko a čekaly jsme až lékař zasádruje paní ruku. Dveře zůstaly pootevřené, tak jsme dění vedle sledovaly jako rozhlasovou hru. Tak paní Nováčková lehněte se, než vám to zafixujeme, musíme to kapku srovnat. Jee to bude bolet že…? No trochu jo, ale to vydržíte, nebudeme přece otravovat anesteziologa. No já nevím, už teď to bolí. Sestři chťte paní za loket. Tak ukažte, ručku, prosím. Strašný řev. Aaaaaaa vy mně tu ruku urvete, neeee. No a je to. Neee takhle to nemůžete nechat, to strašně bolí neeee. Ale jo, ta bolest přestane. Já vám tu ručku takhle podržím, …výborně sestři, jasně vatu, tu longetu dejte dvojitě ať to něco vydrží. Taaak a obvažeme. Pani nováčková hotovo, tady je zpráva a žádanka na rentgen než půjdete domů. Z rentgenu ťukňete na dveře, ju? Lékař se sestrou se vrátili. Tak co vy? Tak vy si skočte taky na rentgen, jestli jste si s tím nějak nehnula. Zavrněla tiskárna se žádankou. Rentgen byl na počkání za pár minut a byla jsem zpet. Tak na sádrovnu, prosím. Šup, lehněte si a vyhrnout šatičky ať vás neušpiníme. Kamila navrhla, že to s kolegýňkou zvládnou samy. Ne, ne na slečnu si dohlídnu a navíc na rentgenu se mi zdá, že se to trošičku pohnulo, musíme si na té sádře dát záležet. Tak sestři, podklad. Sestra mi začala natahovat punčošku přes patu a výs ke kolenu. Když byla nad kolenem a chtěla ji dole ustřihnout, doktor ne,ne, kdepak až nahoru. Nahoru?!? vykřika já a setra se zeptala Nahoru? dyť je tu s kotníkem. Slečno, vaše zranění není banální a já teď odpovídám za jeho léčení veřte mi , že pro vás chci to nejlepší. Takže odplata za zničenou sádru. V duchu jsem se usmála. On neví jak mě sádra vzrušuje, a tohle bude úplně nejvíc. Moc děkuji, vážím si toho, je to od vás milé. Asi si myslel , že se zas rozbrečím, ale tahle moje odpověď ho myslím dostala víc. Kamila koukala, mlčela občas něco podala a asi taky nechápala. Punčošku mi vytáhli az úplně do rozkroku, na ni spousta syntetické vaty a na první vrstvu sádry na celou nohu padly tři roličky sádrového obinadla. Pak sestra připravila a namočila tři dlouhé longety a lékař je přihladil zspodu a z boků mé nohy. Další tři obinaldla je přimotaly k noze. Sestra mi ohrnula horní lem punčošky, sadra končila ůplně nahoře pod zadečkem a dotýkala se mi kalhotek u pysků. Snadcsi nevšimla jak jsem zase vlhká… dole se po ohrnutí ukázaly konce prstíků, ale jen špičky s modrými nehtíky, jinak byly prsty zasádrované. Sestra uhladila celou sádru a okrace punčošky, k mému zasádrovanému kotníku přistoupil lékař, chytil jej mezi své dlaně a nožku mi v kotníku nahnul mírně dovnitř. Zabolelo to, ale pak už to nebolelo. Držel tak nohu dokud sádra hřála a postupně tuhla. Tak vám to přijde k duhu, takhle vam ta kostička sroste jedna radost. A dostanu prosím podpatek? No, jestli chcete tak určite. Ale nevím jestli vám k něčemu bude. Hajzl, došlo mně, že i když budu mít chodící sádru při tom vyhnutí si chození moc neužiju. Pustil mně kotník a přidržel nohu sestře, která dalšími sádrovými obinadly dokončila sádru a vzorně ji uhlazovala. Lékař vzal asi nejmenší podpatek co našel, bílý pro holky, a dalšími několika obinadly jej připevnil. Další uhlazování a bylo hotovo. Slezla jsem z lehátka a nevěřícně hléděla na svou nožku od zadku po nehty na prstících s obrovské těžké sádře divně vytočené v kotníku. Bez berli jsem ted byla nemožna, s tím se snad ani nedalo skákat po jedné noze. Tak slečinko, tady je zpráva a za pět týdnů nashledanou. Vyšli jsme předcbudovu a Kamila se mně za doktora pořád omlouvala. Já byla trochu v tranzu a nevěděla jestli mám brečet nebo si užívat. Celou cestu domů jsem mlčela, což, jak mně Kamila později řekla, jí přišlo divné. Já si ale cestou v hlavě srovnala, že když už to musí být takhle, úplně se tomu poddám a užiji si všechno po čem se sádrou toužím. Vberlila jsem se do bytu a žuchla ssebou na postel. Kamila nervózně pobíhala kolem mně. Tak co, seš v poho, kurník to je ale sádra, pojď, užijem si to…zas očistit prstíky?…na to jsem dobrá vsak víš. Jen jsem jí sádru lehce přistrčila. Byla na to fakt dobrá. Jazýčkem mi nakonec zajížděla i do štěrbinek mezi prstíky v sádrovém krunyři kolem mé ubohé nožky. Za chvilku zvedla hlavu..dobrý? Jen jsem zavrtěla hlavou a mlčky vyhrnula šatičky nad promočené kalhotky, takže se ukázala cela délka sádry a zaschlé sádrové kapičky v mém levém třísle, na kalhotkách a pod zadečkem. Kamča se s úsměvem přesunula výš a pokračovala. Nehtíky sádru a pak jazýček. Z okraje sádry přešla na moji lasturku, pak mi zvedla obří sádru nahoru a lizala mně odspodu a nakonec kroužila jazýčkem kolem mého análku. Ten pocit a pohled na nádhernou obrovskou sádru ze které vykukovaly moje prstíčky mě dostal tak, že jsem mocně vystříkla z pičky Kamilce přímo do obličeje. Aaaach, to bylo nejvíc!!!