Po skončení školy jsi začala uvažovat co dál. V místním tisku ti padl do oka velký inzerát, že velká advokátní kancelář z blízkého města nabízí místo koncipientky za nadstandatních podmínek. Poslala jsi tam tedy svůj životopis, jak bylo uvedeno v nabídce. a ke svému překvapení jsi velmi brzy dostala odpověď, byla jsi pozvaná na výběrový pohovor na příští týden. Byla jsi dost nervozní když jsi tam šla, protože jiné pracovní příležitosti poblíž moc nebyly a zdálo se ti výhodné začínat spíš ve velké kanceláři, než u jednotlivého advokáta.
Po příchodu do kanceláře se tě ujmula šéfova sekretářka, která tě odvedla do své kanceláře, na kterou navazovala pracovna velkého šéfa. Omluvila ho, že před chvílí volal, že se zdržel u soudu, ale že během dvaceti minut přijede, tak aby ti sekretářka třeba zatím uvařila kafe. To jsi s díky odmítla, protože to už jsi si uvařila ještě doma a tak jsi se u sekretářky posadila, a  ta ti hned začala tykat a chovala se k tobě velmi přátelsky. Byla asi stejně stará jako ty, jmenovala se Pavla, a tak jsi té situace využila a začala se vyptávat na poměry v té kanceláři a především na jejího šéfa.
Sekretářka byla hodně upovídaná, a tak jsi se dozvěděla spoustu věcí, že šéf je puntičkář a vyžaduje precizní práci, ale že platy jsou v kanceláři vysoce nadstandartní, a třeba že pokud potřebuješ ubytování, tak že je schopný přes své klienty opatřit moderní garsonku s velmi nízkým nájmem, protože zastupuje několik místních developerů, a ti jsou jako protislužbu ochotní jít s cenou pro jeho lidi až neskutečně nízko. Původně jsi myslela, že budeš dojíždět z domova, ale představa vlastní garsonky se ti hned moc zalíbila.
Pak se sekretářka usmála a práskla na šéfa, že jednou ze zvláštostí práce v té kanceláři je pro mladé holky to, že v případě nějakých závažnějších chyb ve své práci mohou taky být šéfem potrestané. A když jsi se zeptala, co si máš pod tím pojmem představovat, tak se sekretářka zašklebila a sdělila ti s ůsměvem, že můžeš dostat na koberečku u šéfa taky třeba od šéfa naplácáno na zadek. Sekretářku asi pobavilo, jak jsi se na to překvapeně zatvářila a rozhodla se pokračovat v tomhle téma, tak že ti hned upřesnila, že za malé chyby se dostává přes sukni, za větší přes kalhotky s vyhrnutou sukní, a pokud jde o nějaký větší malér, tak rovnou na holou, přehnutá přes šéfův stůl. Viděla, že tě tohle téma viditelně zaujalo, a tak protože si myslela, že tě tím šokovala, tak hned dodala, že ona sama už za tu dobu co je v kanceláři dostala na tu holou zadnci několikrát. a že se to dá vydržet, aby to celé jaksi zlehčila. A pokud nejsi příliš pruderní, tak že nastavit holý zadek je jenom o tom zažít to poprvé, a pak už to může být i trochu vzrušující, dostávat jako malá holka na holou. A usmívala se u toho a hned dodala, že to rozhodně stojí za všechny ty výhody, která práce v jejich kanceláři přináší. A dívala se na tebe s otázkou, jestli tě tím vyprávěním moc nešokovala, a když jsi rovnou neřekla, že hned odcházíš, morálně šokovaná, tak se tě zeptala, jak se na to všechno díváš. A aniž čekala na tvojí odpověď, tak to celé shrnula, že šéf je holt zatížený na holčičí zadnice, ale jinak že to je moc hodný člověk, a že člověka neubude, když jednou za čas nastaví rákosce svůj zadek. Alespoň jí že to tak připadá. A pak se tázavě podívala jak jí odpovíš na její předchozí otázku.
Protože ona byla k tobě hodně otevřená, tak jsi neměla problém konstatovat, že si myslíš totéž co ona, aniž by jsi zatím dala nějak najevo, že tě sdělené informace nejen nijak nešokovaly, ale že ty výprasky můžeš klidně přiřadit k těm ostatním pozitivům.
To jí viditelně potěšilo a se spikleneckým mrknutím pak ještě dodala, že na holou dostaly absolutně všechny holky z kanceláře, protože ze šéfovy pracovny je k ní trochu slyšet i hodně hlasitý hovor a některé holky že při té exekuci nedokáží být potichu, dodala s pobaveným úsměvem. A pak se zcela otevřeně přiznala, že ona musela tu svojí zadnici asi nastavovat vůbec nejčastěji a s úsměvem dodala, že třeba to je proto, že se její zadek šéfovi líbí. A když viděla, že jsi se při jejím přiznání chápavě usmála, tak řekla že si myslí, že až uděláš nějakou botu, tak že šéfovi jeho zvědavost nedovolí začít  napoprvé jenom tím potrestáním přes sukni a neodolá, aby jsi nemusela poslušně sama stáhnout i ty kalhotky. Tak jsi se dozvěděla, že při tom rituálu si musí holky samy stáhnout kalhotky do půl stehen, což je hezky ponižující, nicméně taky pořádně vzrušující.

V tom se otevřely dveře a do místnosti vešel vysoký prošedivělý muž v perfektně padnoucím obleku.

"Tak jsem konečně tady, omlouvám se za zdržení, ale pan státní zástupce měl tím delší proslov, čím méně faktů v něm uvedl."

Pak otevřel dveře do další místnosti a pozval tě dál do své pracovny a nabídl ti židli a zeptal se, jestli si dáš kávu a nebo čaj. Poděkovala jsi, že už jsi kávu měla a posadila se do pohodlného křesílka naproti jeho stolu. Když se sám posadil, tak se tě s úsměvem zeptal, jestli ještě pořád máš zájem o to pracovat v jejich kanceláři. A hned tu otázku vysvětlil.

"Předpokládám, že vás Pavla, tak jak jí znám, podrobně informovala o poměrech v naší kanceláři, se všemi detaily. Pokud jste si to ještě nerozmyslela, tak bych vám položil nějaké otázky a samozřejmě vám rád zodpovím i na vaše případné dotazy."

Potvrdila jsi, že o tu práci v jejich kanceláři stále zájem máš, a že jsi připravená odpovědět na všechny jeho otázky. Těch pak bylo opravdu hodně a zajímaly ho i věci mimo vaší profesi, třeba tvoje koníčky, oblíbené knihy a nebo filmy. Během toho rozhovoru jsi si všimla, že si tě s mírným ůsměvem prohlíží a bylo ti jasné, že pokud to místo získáš, tak že v tom bude jistě hrát svojí roli i tvůj vzhled. Ale naštěstí nejsi feministka a ráda se líbíš, tak že v tom nebyl žádný problém, jenom pokud jsi v myšlenkách zavadila o sekretářkou zméněné trestání, tak jsi malinko zrudla, protože tě napadlo, jestli on náhodou také nemyslí na něco podobného a nepředstavuje si, jak mu předvádíš holou prdelku a poté nekňučíš pod dopady rákosky. Ale protože jsi subinka, tak to byla spíš vzrušující představa, než že by tě to děsilo.

Když skončil, tak se tě s náznakem úsměvu zeptal, co by zase zajímalo tebe. Noo, jistě by tě zajímalo, jak to je s těmi tresty, ale na to nešlo se zeptat, a tak jsi využila toho co ti řekla sekretářka a rovnou jsi se zeptala, jestli by se v daném městě nedalo opatřit nějaké finančně přijatelné ubytování, aby jsi nemusela dojíždět- V tom ti slíbil pomoc a čekal na tvoje další otázky, ale tebe už zrovna nic dalšího nenapadalo.
Bylo mu jasné, co ti jistě vrtá hlavou, a na co jsi se asi neodvážila zeptat, a tak k tomu sám po mírné oklice přešel. Vysvětlil ti, že vybudoval špičkovou kancelář s nejlepší pověstí, která si ale nemůže dovolit sebemenší chyby, aniž by ztratila svoje renomé, protože konkurence je neúprosná. A tak že vyžaduje od svých zaměstnanců naprosto bezchybnou práci, za kterou je ochotný dobře zaplatit. Ale že to vyžaduje trvalé soustředění, a tak že je občas potřeba nahradit bohaté odměňování trestem, který by měl působit stimulačně, aby jsi tak správně pochopila to co ti jistě naznačila upovídaná Pavla.

Pak už se k téhle záležitosti nevracel a po delším rozhovoru na nejrůznější témata ti řekl, že je ochotný tě přijmout, pokud máš stále zájem pracovat v jeho kanceláři. A ty jsi ho ujistila, že o tu práci hodně stojíš. V tu chvíli tě vzrušilo vědomí toho, že tím vlastně přijímáš i zavedené praktiky téhle kanceláře, včetně rizika dostat výprask na holou, pokud něco popleteš. Spokojeně se usmál, a podle toho co ti vyprávěla Pavla si možná už představoval tvojí holou nastavenou zadnici. Ale třeba to tak nebylo, a za tvoje přijetí mohly tvoje úplně jiné kvality. Každopádně jsi měla na konci měsíce nastoupit.

První dny jsi byla dost nervozní, ale ostatní koncipientky se k tobě chovaly přátelsky a práce tě začala bavit. Skoro jsi zapomněla na riziko, které ti podle vyprávění Pavly hrozilo. Jenom jednou ti to připomněla poznámka dvou holek, které se bavily v šatně a předpokládaly, že tam jsou samy.

"Jsem zvědavá, jak dlouho to šéfovi bude trvat, než uspokojí svojí zvědavost a prohlédne si vystrčenou holou zadnici té nové holky. Zatím myslím u něho ještě nebyla, že?"

A pak pro tebe za několik dní přišla Pavla s tím, že s ní máš jít hned k šéfovi,  sotva jsi stačila uložit rozepsaný test. Vyschlo ti v krku a nedokázala jsi se Pavly zeptat, o co se jedná. A cestou jsi si vzpomněla na to, o čem Pavla tehdy mluvila, že u ní v kanceláři je občas slyšet, co se v šéfově kanceláři děje. A takový výprask s pokáráním by se asi neodehrával příliš potichu. A Pavla tak jistě byla nepřímým svědkem nejednoho trestání holčičí zadnice. Měla jsi sucho v puse, ale kalhotky ti začaly vlhnout. Ale šéf se netvářil nijak rozzlobeně, a zřejmě ho mírně pobavil výraz napětí ve tvé tváři, tak že nijak nespěchal s tím, aby ti sdělil důvod, proč si tě zavolal.
Nakonec se ukázalo, že za chvíli přijde jeden jeho klient, a že s ním telefonicky domluvil, že by ti byl ochotný pronajmout v jeho nově postaveném obytném domě garsonku za víc než přijatelných podmínek, a tak aby jsi počkala u Pavly v kanceláři, až spolu vyřídí nějakou záležitost, a poté že se můžeš s ním hzned domluvit na podrobnostech, pokud stále ještě máš zájem na tom pronájmu, jak jsi se zmínila při vašem prvním rozhovoru. A znovu se usmál, když viděl radikální změnu výrazu ve tvé tváři.
Čekala jsi pak dost dlouho u Pavly, a jenom tak jsi se stručně zmínila o té poznámce, kterou jsi zaslechla před několika dny v šatně. Pavla se ušklíbla a prohodila, že ta holka se zbytečně stará o jiné, a sama že ten svůj holý zadek nastavovala už několikrát a vyváděla u toho tak hlasitě, že mohla klidně spočítat, kolikrát se jí šéfova rákoska zakousla do nastavených půlek. A pokud ví, tak že pak ještě musela klečet v koutě šéfovy pracovny s vystavenými jelity na své zadnici, a šéf jí zkoušel z paragrafů občanského zákoníku, které v nějakém dokumentu totálně popletla.

Začala jsi dostávat možnosti vypracovávat odpovědi na dotazy od  konkretních klientů a předkládala jsi je šéfovi ke kontrole a byla jsi za svá řešení vesměs chválená. To trvalo asi čtrnáct dní, a pak už šéf kontroloval výsledky tvé práce jenom namátkově, alespoň tak ti to tvrdil. Ale ukázalo se, že ve skutečnosti stále kontroloval všechno, co se mělo odeslat klientům, a asi po týdnu pro tebe jednou přišla Pavla s tím, že máš ihned jít k šéfovi do kanceláře a na tvůj dotaz co se děje odpověděla trochu vyhýbavě, že to přesně neví.
Když jsi vešla do šéfovy kanceláře, tak se tvářil velmi přísně a měl před sebou na stole nějaký list papíru. Ukázalo se. že to je část dopisu, který jsi napsala jednomu klientovi. a o kterém jsi si myslela, že už ho šéf nekontroloval. Ale on ho četl a s jeho obsahem byl viditelně víc než nespokojený.

"Přečtěte nahlas tuto partii!"

Ukázal na část textu zatrženou červeně a ty jsi poznala, že to je tvoje dílo. Otočil papír k tobě tak, aby jsi ho mohla číst, ale nechal ho těsně přes sebou, tak že jsi se musela hodně nahnout nad stůl, aby jsi na text viděla. Když jsi ho přečetla, tak ti šéf přísným hlasem sdělil, že pokud by se klient řídil tvými radami, tak že by se mohl dostat do velkého maléru, a začal ti vyjmenovávat paragrafy, které jsi měla ve svém právním rozboru použít a na které jsi zapomněla. Bylo logické, že pak by příslušné rady vypadaly úplně jinak.

"Začínáte být příliš sebejistá, a nezbývá, než vaše sebevědomí trochu přibrzdit!"
"Opřete se tváří o desku stolu a vyhrňte si sukni až na záda!"

Když jsi to lehce šokovaná udělala, tak následoval další příkaz:

"A teď si stáhněte kalhotky do poloviny stehen!"

Trochu jsi zaváhala. Přeci jenom to bylo poprvé, kdy jsi měla předvést šéfovi svojí holou zadnici a navíc bylo jisté, že bude následovat výprask na holou. Asi spíš ti vadilo, že tě šéf káral, než samotné obnažení zadnice, to spíš začalo probouzet motýlky ve tvém bříšku.

"Tak bude to?!"

Pomalu jsi stáhla kalhotky a předvedla jsi mu tak nejen svoje holé půlky, ale zcela jistě i svojí růžovou štěrbinku. A současně jsi cítila, jak ti vlhne klín, a jenom jsi doufala, že on si toho nevšimne.
Poodešel pár kroků někam dozadu, vrzla dveře pootvírané skříně, a pak se zase vrátil za tebe.
Teď to asi přijde!
Tvých půlek se dotkl konec rákosky a zase se vzdálil, aby pak už následovalo pořádné švihnutí. Byla jsi připravená na bolest, ale tak velkou jsi nečekala! Byla jsi rozhodnutá zůstat za každou cenu potichu, nechtěla jsi, aby Pavla slyšela jak při výprasku kňučíš, ale vydržela jsi to jenom asi do desátého švihnutí, pak už jsi se začala po každém dopadu rákosky ozývat stále hlasitěji a hlasitěji. A tvoje vzrušení se stupňovalo při představě, jak si ten muž prohlíží tvoje intimní partie, tak že konci výprasku už to tak nebolelo, i když někdy rákoska zasáhla už dříve vytvořené jelito. To už jsi přímo tekla a začínala jsi mít mokrá i stehna.
Pak trestání tvojí zadnice skončilo a ty jsi se chtěla z tohom stolu zvednout, ale šéf tě rukou zase přitlačil na desku stolu, a tak jsi zůstala vystavená s pruhovanou pálící prdelkou.
Chvíli se nic nedělo, když poté následoval příkaz, který tě přeci jenom zaskočil:

"Roztáhněte si půlky od sebe!"

Protože jsi hned neposlechla, tak ti na zadnici přistálo hodně intenzivní švihnutí. A tak jsi poslechla a pomalu si sama roztáhla půlky od sebe. A pak jsi ucítila, jak se něco dotýká tvojí zadní dírky, tlačí se dovnitř a současně čím dál víc pálí. Muž ti zasouval něco pálivého do zadečku a prstem to pomalu zasouval stále hlouběji. A současně, zatím co jeho ukazovák pronikal do tvého análku, tak se jeho zbylé prsty opřely u tvojí zcela promáčenou kundičku a bez problémů vklouzly dovnitř. Měl tě nabodnutou na dvou prstech a jemně s nimi pohyboval dovnitř a ven. Byla jsi tak vzrušená, že jsi sotva dýchala. Postupně svoje pohyby zrychloval a to společně s pálením potrestané prdelky způsobilo, že jsi se přehnutá přes jeho stůl krásně udělala.
Nechal tě pak ještě chvíli ležet a vydýchat se, a poté ti dovolil se obléknout. Během svého oblékání jsi se na něho ani jednou nepodívala, přeci jenom jsi se styděla, že jsi se před ním tak snadno nechala udělat. Poté tě propustil.
Cítila jsi jak jsi rudá a Pavlu jsi minula trochu jako ve snách. Ta ti navrhla, ať se trochu upravíš než půjdeš mezi ostatní v malé koupelničce, do které se vcházelo z její pracovny, tak že jsi pak vyšla mezi ostatní už bez viditelných známek toho, co se stalo.

Až o něco později ti došlo, že ostatní holky byly ještě ochotné přiznat to, že dostaly výprask na holou, ale o tom, co následovalo po něm, se moc nešířily, a teprve jednou při skleničce ti Pavla přiznala, že to co následovalo po výprasku zcela jistě absolvovaly i ostatní holky, ale že si to nechávaly pro sebe, protože se za to už styděly asi příliš.

Týden poté jsi vyfasovala perfektně zařízenou garsonku za minimální nájem, tak že jsi byla v práci víc než spokojená, protože to doplňoval vysoký plat a šéf, který neváhal za chyby trestat holčičí zadnice rákoskou. O tom výprasku se ti v noci i zdálo, tak  že jsi to vydržela týden, a pak jsi úmyslně udělala zcela banální chybu, a šéf si tě zase zavolal na kobereček. Napadlo tě, že musí odhalit, že to byla úmyslná chyba, ale nedal to nijak najevo a po přísném pokárání jsi dostala ještě přísnější výprask než poprvé. Ale když už jsi do šéfovy kanceláře vcházela, tak už jsi měla kalhotky pořádně mokré, tak že jsi neměla po exekuci žádný problém udělat se, když jsi dostala do prdelky pálivý čípek a šéfovy prsty ti začaly honit tvojí mokrou broskvičku.
Za nějaký čas jsi to s tou úmyslnou chybou zopakovala znovu, a průběh návštěvy šéfovy pracovny byl zase více než sladký. Odcházela jsi s krásně pálící zadnicí a s dozvuky silného orgasmu.

Pavla tě začala litovat, že si na tebe šéf zasednul a jsi nejtrestanější holka z celé kanceláře, ale současně jí nešlo do hlavy, že ti při tom zvednul plat. To už ti bylo jasné, že šéf ví o tom, že ty chyby děláš úmyslně, ale stále hrál dokonale svojí roli kárajícího šéfa a díky tomu to mělo stále vzrušující atmosféru.
Pak se jednou stalo, že si tě zase zavolal, vyčinil ti a řekl, že momentálně nemá moc času na to aby se ti věnoval, ale že se máš u něho po skončení pracovní doby sama přihlásit o potrestání a propustil tě. To čekání na trest způsobilo, že jsi si během odpoledne musela jít převléknout kalhotky, protože ty původní byly úplně promáčené. Konečně udeřila čtvrtá hodina, a ty jsi se šla s bušícím srdcem sama přihlásit o potrestání, což tomu všemu dalo krásně ponižující příchuť.
Když jsi ze sebe horko těžko vysoukala důvod. pro který jsi se dostavila, tak si tě šéf chvíli mlčky zkoumavě prohlížel a tobě se trochu rozklepala kolena. Nebylo to strachem, ale pořádným vzrušením. Šéf pak zopakoval, že tentokrát zasloužíš obzvláště exemplární potrestání, a nařídil ti, aby jsi se od pasu dolů svlékla. Sám stál opřený o stůl se založenýma ruka a sledoval, jak se před ním potupně svlékáš. Trochu jsi se při tom červenala, přeci jenom to bylo něco jiného, než když stál za tebou, a ty jsi teprve pak stáhla kalhotky dolů. Tady si tě soustředěně prohlížel, a ty jsi viděla jeho pohledy, kterými ti klouzal po obnažovaném těle.
Když jsi splnila jeho příkaz, tak on pokračoval ve své dominantní roli a přikázal ti jak máš pokračovat. Tak jsi si uvědomila, že dokonale pochopil to že jsi subinka, a že může zajít o mnoho dál než u ostatních holek. Měla jsi se položit na záda na jeho psací stůl, dát kolenan až k bradě a rukama se chytit pod koleny a absolvovat v téhle potupné poloze svůj výprask. Musel svůj příkaz ještě dvakrát důrazně zopakovat, než jsi ho rudá až za ušima splnila. Byla jsi před ním dokonale vystavená a už teď mohl vidět, jak moc máš mokrý klín. Pak vzal do ruky rákosku a přes napnuté půlky tě začal vyplácet, což štípalo o mnoho víc, než v předklonu u stolu. A k tomu jeho pohled, mířící mezi tvá stehna. Ale ani to nebylo to nejhorší. Prdelka tě pořádně pálila, když skončil s tvým trstáním. A následující příkaz jsi splnila teprve po opakovaném znovupoužití rákosky. Musela jsi rozevřít pokrčené nohy maximálně od sebe a přidržovat si je v té poloze rukama pod koleny. Prostě hrůza, musel ti vidět až "do krku", jak ty říkáš. A o to víc musela vyniknout ta záplava trvé šťávičky mezi růžovými pysky. Nakonec jsi přeci jenom poslechla, ale raději jsi zavřela oči, aby jsi se nemusela tak stydět.
A on pokračoval v tradičním rituálu se zasunutím pálivého čípku do zadečku, tentokrát ovšem dokonale vystaveného, a poté už se jeho prsty věnovaly tvému klitorisu i malým pyskům, zajížděly i hluboko dovnitř a bylo to něco neskutečného, co s tebou dělaly stud, emoce, vzrušení a pálící prdelka. Poprvé v životě jsi při orgasmu před někým hlasitě křičela. A poté jsi zůstala ležet vyčerpaná na stole s rozevřenýma nohama a snažila jsi se vydýchat ten příval vzrušení a emocí. A bylo ti najednou úplně jedno, že si tě tak může nadále dokonale vystavenou prohlížet.

Za nějaký čas jsi zase neodolala, a vykoledovala si aktivně další potrestání. To už jsi se musela pokaždé svléknout od pasu dolů a tak absolvovat svůj trest. Tentokrát tě prdelka pořádně pálila, když konečně výprask skončil, ale tentokrát jsi se nesměla hned obléknout, ale šéf tě odvedl do kouta, a tam jsi si musela kleknout s rukama složenýma za zády jako nějaká školačka a předvádět tak svojí hodně pruhovanou prdelku a mokrá stehna. A navíc jsi musela mezi půlkama držet rákosku, kterou jsi byla bita. A ani to nebylo všechno. Šéf zvedl telefon a požádal Pavlu, aby mu donesla dnešní poštu. To tě docela šokovalo, ale to už se otevřely dveře a do šéfovy pracovny veplula Pavla s poštou. A tak měla možnost vidět, jak tam klečíš s holou zmrskanou prdelkou a ty jsi se pořádně styděla, i když jste spolu jinak spolu hovořily o trestání u šéfa zcela otevřeně.. A teprve po jejím odchodu jsi se směla obléknout.
Každá další návštěva u šéfa přinášela nejrůznější překvapení, jediná jistota byla v tom, že pokaždé si tvoje prdelka přišla na své a pálila tě ještě hezky dlouho poté, když jsi se zase posadila zpátky ke stolu ve své kanceláři.
  ...........................................................................................................................................................

Svůj příběh jsem jednou vyprávěla svému dominantnímu příteli, který jinak rád píše příběhy pro subinky, a on z toho udělal jednu z mnoha povídek, které je možné získat na adrese  "ucitel555@centrum.cz". Je to ideální možnost pro holky, které si nejsou jisté tím, jak moc jsou submisivní, a mohou si tak čtením těch příběhů ujasnit svoje zaměření. I mě to v minulosti pomohlo najít samu sebe a pokročit od čtení příběhů o kus dál.
 
Jana