Ridlex Seznamka

Sestřičky v akci

Nezařazeno
Věra se ani nenamáhala otevřít oči, když ucítila na ramenech teplé dlaně. Snad je považovala za součást svých představ a mazlila se se svou rychle vlhnoucí kundičkou dál. Promáčkla prst do štěrbiny, masírovala si poddajné závojíčky, dělala to důkladně a vnímala to všemi smysly. Ty ruce jí něžně prohnětly ramena, uvolnily několik knoflíků na její sesterské modré košili, vklouzly pod ni, klesly k ňadrům, zmocnily se jich, třely je, žmoulaly rychle rostoucí bradavky. Z Věřiných pootevřených úst se vyplížil první slastný sten. Dnes to bude obzvlášť příjemné, letělo jí hlavou, vsunula prst hlouběji do kundičky, zkoumala poševní vchod a znovu se vracela k vnitřním pyskům, vyhýbala se lupenu poštěváčku, aby ještě víc vystupňovala slast, kterou pak ve správný okamžik stiskem zduřelého výčnělku vyvrcholí. Hra rukou na prsou k jejímu záměru vydatně přispívala, Věra už zakláněla hlavu a vzpínala se klínem ke své ruce, dorážející na mokrou pičku, a tělem jí probleskovaly stále častější záškuby, oznamující blízkost toho, k čemu se štvala. Horkost v kundičce rostla a Věra nahmátla poštěváček. Tělem jí prošlehl palčivý šíp soustředěné slasti, prsty jí zalila lepkavá šťávička. Napjala se, rozevřela ústa plná slin a zhrdla se jí dral vzrušený výkřik, ale utlumily ho něčí rty. Sotva ta bouře v jejím těle polevila, Věra pootevřela oči a uvědomila si, že to, co cítila, nepatřilo do oblasti jejího fantazírování, že šlo o skutečnost. Pozvedla malátné ruce, popadla hlavu, která se k ní lepila ústy, oddálila ji a srdce které se už uklidnilo, zatepalo rychleji zvou. "Regino...?" "Promiň, ale nechalas otevřeno, " řekla zajíkle sestra z přízemí, štíhlá brunetka se stříbrnými kroužky v lalůčcích uší. Pracoval na interně krátce a moc o ní nevěděli. "Je mi jedno, co si teď o mně myslíš, ale nech si to, prosím tě, pro sebe, " vzlykla Věra. "To je přece samozřejmé, Věrko, mohu ti tak říkat, viď?" Věra kývla a pocítila nepřekonatelnou touhu svěřit se. "Nikdy jsem to nedělala. Ale teď jsem už půl roku sama... Je to silnější než já. " "Ještě jsem neviděla něco tak úžasného, " zamumlala Regina a poklekla k Věřiným nohám. "Neodolala jsem a musela přispět aspoň tou troškou. Jsem taky sama, Věrko, " hlesla a položila obličej na Věřina kolena. Věra zírala na její skloněnou hlavu a přemáhalo ji nové vzrušení. Jsem praštěná? Vždyť je to ženská jako já... říkala si v duchu, ale ruce jí samovolně sklouzly do vlasů Reginy. "Chtěla bych být tvou přítelkyní, Věro, "ozvalo se od jejích kolena rty, které to vyslovily, se dotkly její pokožky. "Proč to říkáš Regino?" zamumlala, nahmátla spánky brunetky, pozvedla její hlavu, zadívala se jí do očí. "Proč?" "Mohla bych tě milovat..." "Ty...?" "Nevěříš, Věrko?" vyhrkla Regina a prodrala se rukama pod Věřinu zástěru a vzápětí i do kalhotek, hladila jí slabinu. Věru nikdy předtím nenapadlo, že by tohle dovolila nějaké ženě. Ale nebylo jí to nepříjemné. Naopak. Bylo to ještě víc vzrušující, než když se laskala sama. "Regino, já..." selhal jí hlas. "Zkus to se mnou Věruško, " zaprosila brunetka a když Věra mlčela, sundala jí kalhotky. Chová se tak mile odvážně, napadlo Věru a nadzvedla se, aby to Regině usnadnila. Ta ji zbavila kalhotek, poněkud si ji stáhla níž, takže se ocitla zadečkem na konci sedátka a musela se zapřít rozevřenýma nohama. Regina jí vyhrnula zástěru a sehnula se ústy ke klínu, ve kterém už zase hořel oheň. Ruce na stehnech, rty na kundičce, jazyk zajíždějící mezi stydké pysky. Co víc by si mohla přát? Věra cítila, jak se tomu jazyku otevírá stále víc, jak se ty úchvatné návaly horka rychle slévají v mohutný proud, jak se zmocňuje jejího prohnutého těla nádherná slast. Rozechvěla se, a když jazyk přilehl na poštěváčka, smršť rozkoše jí zacloumala tělem. Vyjekla a připadalo jí, že se vznáší na vlnách blaženosti. Nohy jí zeslábly, neudržely váhu zmítajícího se těla, Věra klesla zadečkem na podlahu. Ústa Reginy, která tak krásně uspokojila její kundičku, se ocitla na jejích ňadrech. Rty potřísněné její šťávou cumlaly trčící bradavku, prodlužovaly Věřinu slast. "To bylo nádherné, to bylo nádherné..." mumlala Věra a líbala Reginu do vlasů, hladila jí ramena, vsunula ruku pod její košili a mazlila se s malým, ale pevným ňadrem. Ležely vedle sebe na podlaze a schylovalo se k dalšímu milování, když zadrnčel zvonek a na přístroji, zavěšeném na stěně zablikalo světýlko. "Musím na šestku, " řekla lítostivě Věra, zvedla se a spěšně se upravovala. Když se vrátila, Regina seděla v křesle, na kterém se to všechno odehrálo a žmoulala v ruce Věřiny kalhotky. Věra k ní podřepla. "Regino, co kdybys šla po směně ke mně?" "Po tom, co jsem spolu prožily, miláčku, nedokážu odmítnout, " řekla a políbila ty kalhoty. " Tak v šest, Regino. Má postýlka byla pro mne už dlouho příliš velká, " zahihňala se Věra, popadla podnos a injekcemi a vyšla ze sesterny.