Sex je nám lidem přece vlastní už od ne paměti a my v něm hledáme neustále nějaký problém. Kdyby nějaký vychytralý človíček, který se rozhodl zbohatnout na lidské sexualitě nevytvořil funkci sexuologa, jistě by se lidé se svými problémy ..

Osobně dost dobře nechápu otázky mnoha lidí. Jak na sex, jak to dělat, jak to řešit, co s tím mám dělat apod. Ne že bych nechápala otázky jako takové, ale nechápu proč se na to pořád ptají. Sex je nám lidem přece vlastní už od ne paměti a my v něm hledáme neustále nějaký problém. Kdyby nějaký vychytralý človíček, který se rozhodl zbohatnout na lidské sexualitě nevytvořil funkci sexuologa, jistě by se lidé se svými problémy vypořádali sami a asi nic by jim nechybělo. Celkem bych se docela ráda zkusila podívat do doby, kdy sexuolog neexistoval. To by bylo vážně príma. Svět bez sexuálních problémů. Ono totiž asi za všechny sexuální problémy může čas. Čas, který nám dovolil si sexuální problémy vytvořit. Nechci říct, že jsou to problémy jen tak na mávnutí rukou, ale na druhou stranu proč ne. Proč bychom nad nimi nemohli mávnout rukou a říct si….? A jsme u toho, co si vlastně říct? Jak se netrápit kvůli orgasmu, kvůli erekci, snad kvůli všemu co k sexu patří? Málokdo dokáže netrápit se kvůli sexu. Když nefunguje sex, nefunguje nic. Ale jen si to vezměte. Nepřekonatelný dnešní problém: Početí potomka. Tím myslím početí potomka jako samotný akt, protože rozebírat ještě city a sexuální problémy s tím spojené by bylo vážně na dlouhý článek. Po staletí se vyvíjíme.. prý z opice. No budiž. V pravěku si pračlověk chtěl také užít. Věřím tomu, že pračlověk dobře věděl, kdy si má užít, aby z toho vznikl potomek. Poznal zřejmě po čichu, kdy je ženské tělo naprosto připravené ke zplození dítěte. A tak sebral první “pračlověčici“, možná kolem ní chvíli skákal s kyjem nad hlavou a předváděl jí kolik ulovil mamutů, aby si ho “zamilovala“ Zřejmě, ale takhle asi dlouho tancovat nedovedl, kyj přece jen něco vážil a on chtěl honem, fofrem, rychle sex. Zjednodušeně řečeno“ „Zvířátko s jistým dnešním člověčím citem.“ Pračlověk si samozřejmě užil a zplodil potomka většinou na první pokus. Dnes je to trochu jiné. I když muž si taky vlastně vždycky užije. Orgasmus přijde snad vždy, když dojde k sexu ovšem s tím rozdílem, že potomek nikde. Holt nemáme asi ten správný čich. Naproti tomu se nám vyvinula řeč. Kéž bychom si jí dokázali vážit a využívat ji na plné pecky. Jenomže v pravěku toho pračlověk asi moc také nenamluvil, ještě aby se trápil s myšlenkou, že ta jeho je neuspokojená, tedy sexuálně. On jí uspokojil už tím, že se jí za pár týdnů splašily hormony a za pár měsíců si prožila několik “vzrušujících“ hodin při porodu dítěte. Možná úsměvné, ale v mnohém se stále s pravěkým člověkem shodujeme. Hlavně v tom, že o sexu mlčíme, jako ten pračlověk . Sice umíme pořádně mluvit a to spisovně, hovorově a dokonce i sprostě, ale na řeči o sexu jsme krátcí. Je mnoho mužů, které moc nezajímá, jak na to, aby ženu uspokojili. „Udělal mi dítě a tím to hasne. Na otázky ohledně orgasmu a uspokojení mlčí a jen krčí rameny.“ Zase práce pro sexuologa. Oproti pračlověku dnes muž netancuje kolem ženy s kyjem v ruce a nepředvádí jí mamuty. Tancuje kolem ní s klíčky od auta a předvádí jí nejlepší restaurace. A možná to vydrží i déle, než to vydržel pračlověk. Klíčky nejsou tak těžké, restaurací je hromada a dnešní muž pokud skutečně ženu chce, tak vydrží i dlouhé měsíce otálení, než se vrhnou do postýlky. Jenomže také dnešní sex doslova vyžaduje absolutní výdrž, aby byla spokojenost na obou stranách. Když něco nefunguje tak, jak by podle sexuálních kritérií mělo je tu problém, který je nutné řešit. Ti dva ho spolu, ale řeší málokdy. Zapomene se na klíčky od auta, zapomene se na restaurace a myslí se jen na to uspokojení. Často se stane, že žena místo toho, aby řekla hned napoprvé: „Neměla jsem orgasmus.“ Tak raději řekne: „Měla!“ A tiše pak klidně i několik let doufá, že muž se přece jen jednou trefí a orgasmus přijde. Totální trápení. Čas nám asi měl dát čas, abychom začali také o sexu mezi sebou mluvit. Kam čas nemůže tam nastrčí koho? Sexuologa. Tohle ženy v pravěku neřešily. Věřím, že jistě častokrát masturbovaly, nebo se alespoň v noci probudily v záchvatu orgasmu. Ale pro ně to bylo něco, co je jen jejich a nikdo jiný nic takového nedokáže. Takový malý zázrak. Nikdy by nevěřily tomu, že by jim k tomu zázraku mohl pomoci jejich lovec mamutů. Čas a zvídavost člověka nám vytvořil podmínky k tomu, že víme, že to není zázrak (pro někoho možná stále je), že nemusíme dokola masturbovat, ale můžeme si o orgasmus jednoduše říct. Když je komu. Naproti tomu onanujeme proto, že chceme. Chceme si udělat dobře a přivolat na sebe ten zázrak. To nám možná zůstalo z toho pravěku. A už je tu zase problém. Jeden se diví že při masturbaci nedosáhne vyvrcholení. Druhý zase odmítá, že jeho partner masturbuje a ještě potají a třetí? Ten se směje, protože je sexuolog a má vyděláno. Tak se mi zdá, že kdyby lidé začali mluvit, bylo by po problémech. A co takhle si pánové říct: „Ona je holt taková. Nechce mi dělat orální sex a co? Orgasmu s ní dosáhnu i jinak. A co takhle si dámy říct: „Nedosáhnu s ním orgasmu, tak konečně otevřu pusu a začnu o tom s ním mluvit?“ Já vím, je to řečeno s notnou dávkou nadsázky, ale na druhou stranu si myslím, že přece jen máme pár výhod, které pračlověk neměl a měli bychom je využívat. pavlinka@megasex.cz