Tehdy mi bylo neco malo pres tricet, pracoval jsem jako vojensky lekar. Prace to byla vcelku nudna, muzsky kolektiv me nikterak nerajcoval. Obvykle za mnou chodili vojaci s bolesti v zadech, plisnemi na nohach a trznymi ranami od buhvi ceho. Proste nuda. O to radsi jsem na vikend odjizdel na svou chalupu, kterou jsem si poridil pro chvile relaxu v jedne vesnicce na Semilsku. Jelikoz jsem tam jezdil pomerne casto a pravidelne, tak me mistni domorodci zacali pomalu brat za sveho "vikendoveho doktora".

Jednou v patek vecer jsem takhle sedel v mistni hospode, usrkaval jsem uz druhy pivo a tak nezavazne klabosil se sousedem, ktery se mi predstavil jako Pavel o tom, jak jde zivot, podnikani a co rodina. Jen tak mimochodem se mi zminil, ze jeho patnactileta dcera uz par dni nemuze chodit do skoly, protoze ji porad poboliva bricho, a tak ze ji s manzelkou nechavaji doma, ale ze ji za boha nemuzou dostat k doktorovi. Proti takovemu postupu jsem pochopitelne musel protestovat a iniciativne jsem se nabidl, ze bych se na ni mohl tedy podivat sam a posoudit zavaznost jejiho stavu. Evidentne byl rad, ze jsem se mu nabidl, takze jsme dopili, zaplatili a vydali se na cestu k nim. Cestou jsme se stavili v me chalupe, jelikoz to bylo na trase do jejich domu a ja si vyzvedl svuj lekarsky kufrik posledni zachrany. Trochu postizeni z prace, ale tahal jsem ho prakticky s sebou vsude a mnohdy se mi to uz vyplatilo.

Kdyz jsme vesli do jejich rozlehle vilky, byl jsem prekvapen, jaky luxus se kolem mne rozprostiral. Na bohace tedy Pavel v hospode, soude podle obleceni, rozhodne nevypadal. Jeho manzelka nebyla doma, pry zrovna mela tridni sraz po 20 letech a tak me hned zavedl do pokojicku sve dcery, ktera se jmenovala Klara. Ta zrovna lezela v posteli a na kline mela notebook a hrala na nem nejakou hru. Neznal jsem ji ani od videni a rozhodne bych ji netypoval na 15 let. Mela delsi blond vlasy a oblicej mela zmalovany vyraznym make-upem, skoro jako kdyby se chystala nekam na diskoteku. Pavel me predstavil a nechal nas o samote, abych mohl nerusene delat svoji praci. Preci jem mu bylo asi hloupe prihlizet vysetreni vlastni skoro dospele dcery.

Klarka se tedy na moji pritomnost netvarila buhvijak nadsene. Hodila ksicht, ze neco tak zbytecnyho, jako je lekarska prohlidka, ji ke stesti rozhodne nechybelo. Pozadal jsem ji, aby notebook odlozila a aby si lehla na zada. Kupodivu me bez nejakeho reptani poslechla. Preci jen si asi byla vedoma toho, ze je otec venku za dvermi. Na sobe mela jen cerne kalhotky a kosilku s ruzovym panterem. Docela hezka soupravicka. Hlavne dala krasne vynikat jejim vetsim kozickam, ktere se ji pod kosilkou krasne tesnaly. Zeptal jsem se ji, kde ji to brisko boli a zacal ji ho prohmatavat. Jen tak prihlouple se uchichtla. Poklepaval jsem jina bricho, promackaval, ale mela ho mekke, bez jedineho naznaku nejakeho problemu. Opakovane jsem se ji zeptal, kde ji to boli, nebo bolelo, ale zase se jen prihlouple usmala a me doslo, ze to s tou bolesti asi nebude az tak zhave.

"Uz jsi skoncil, doktore Frenkensteine ?", zeptala se provokativne.

To me trochu namichlo, protoze ze vseho nejvic jsem nesnasel, kdyz ze mne nekdo delal blba. Proto jsem se rozhodl, ze kdyz vysetreni, tak poradny. Vzal jsem tedy svuj kufrik a vytahl z nej latexove rukavice, ktere jsem si natahl a aniz bych ji odpovedel na otazku, jsem ji pozadal, aby si stahla kalhotky, ze ji vysetrim konecnikem. Nacez zacala durazne protestovat, ze to tedy ani nahodou. Tak jsem ji pohrozil, ze kdyz to neudela, tak ze jejimu otci naprasim, ze si vsechno vymyslela a ze ten si ji urcite uz srovna. Neochotne me poslechla, ale dvakrat se ji stahovat spodni pradlo nechtelo.

Kdyz uz mela kalhotky dole, vzala si je do ruky a nervozne je zmoulala. Pokrcil jsem ji nohy a trochu ji roztahl kolena od sebe. Pred sebou jsem mel krasnou ruzovouckou kundicku dokonale vyholenou. Takovou buclatou, pevnou a mekkou zaroven. Presne takovyhle kundicky maji jen tyhle mlady holky. Ten pohled me celkem vyrajcoval, ale nedal jsem nic znat. Mezitim jsem mezi prsty rozemnul trochu gelu, ktery se taktez ukryval v mem kufriku a ukazovackem jsem si to namiril primo k jeji prdelce.

"Az ti reknu, tak zatlacis, jako kdyz se ti chce hodne kakat."

Ani nedutala, jen bylo znat, jak se trochu cervena v obliceji. Kdyz jsem prilozil ukazovacek k jeji dirce, tak jsem ji vyzval at zatlaci, coz udelala a ja tak nerusene pronikl jejim sveracem. Trochu u toho hekla a podle vyrazu v obliceji ji to bylo hodne neprijemne. Typoval bych, ze to bylo vubec poprve, co mela nejaky cizi predmet v zadecku.Dychala zhluboka a ja ji druhou rukou prohmataval brisko znovu a dukladneji. Kroutil jsem ji ukazovackem v prdelce intenzivneji, nez bylo potreba, ale libilo se mi, jak je bezmocna a jak trochu krivi ten svuj namysleny ksichtik. Bricho mela z medicinskeho hlediska naprosto v poradku a proto jsem si mohl dovolit trochu te provokace, protoze jsem vedel, ze ji tim jen trochu potrapim a nikoliv ublizim. Pri tom, jak jsem ji brazdil prdelku jsem si vsiml, jak se ji lehce rozevrela kundicka a mezi pysky se tak vylihl ruzovy klitorisek. Nejradsi bych ji tu prdelku naboril svym klackem, ktery se davno dostal do erektivniho stavu a rval mi dziny temer k prasknuti. Aby to uz ale nebylo moc podezrele, vytahl jsem prst z jejiho konecniku, ale v hlave se mi urodil dabeslky napad. Stahl jsem si rukavice a zbytky gelu z jeji dirky setrel papirovym ctvereckem, ktery jsem mel uz pripraven po ruce.

"Tak a hotovo, mlada damo", sbalil jsem si saky paky a miril si to ke dverim.

Klarka nerekla ani slovo, natahla si zpatky ty svoje cerny kalhotky a ja si vsiml, jak mela slzy na krajicku. Zrejme necekala, ze si nekdo takhle potupi.

Na chodbe uz netrpelive cekal Pavel, co mu reknu. A take, ze jsem mu rekl.

"To vis, Klarka zreme splacala neco spatnyho, ma plne streva stare stolice, jelikoz nebyla par dni na wc, tak bych navrhoval vyplach", lhal jsem, jako kdyz tiskne.

"To jako klystyr ?", zeptal se nechapave Pavel.

"NO, to jako klystyr. Chapej, pokud to nevyjde brzy ven, tak to muze vyvolat osklivy zanet a to by potom mohla skoncit i v nemocnici, to vis, to neni zadna sranda. No ale necham to na tobe, jestli s tim budes souhlasit. Ja tu na to veci s sebou mam, takze ji to muzu udelat tady v soukromi doma, abyste kvuli tomu nemuseli jezdit nekam k doktoru."

"Tak kdyz je to nutny, tak ji ho tedy dej. Ja ji to rikal porad, ze ty cocacoly a bramburky nejsou nic zdravyho. Nana jedna, jako bych ji to nerikal", procedil znechucene Pavel.

Aniz by Klara neco tusila, sel jsem do horni koupelny. Z kufriku jsem jsem vytahl irigator a naplnil do nej 1,5 litru vlazne vody a v ni jsem jeste rozmydlil trochu mydla. Uz jsem se nemohl dockat, az ji budu pozorovat, jak ji do prdelky vteka cely tento objem. Poprosil jsem Pavla, aby sel do jejiho pokoje se mnou, protoze jsem tusil, ze bude urcite protestovat. Vesli jsme tam tedy oba. Uz zase mela na kline ten notebook a dohravala tu svou hru. Opatrne jsem ji sdelil, ze ji musim prolachnout ta jeji plna streva. Koukala na me vyjevene, evidentne ji vubec nedochazelo, k cemu se tam schyluje.

"Hele Klaro, proste poslechnes tady doktora a kdyz ne, tak ti budu drzet nohy, aby ses nemohla hybat, je ti to jasny? A pak ti jeste zmaluju prdel do fialova."

Skroro jsem nemohl uverit vlastnim usim, jak mi Pavel v tu chvili pichnul, aniz bych mu musel cokoliv rikat, ale asi mu bylo jasne, ze se to dceri nebude libit a zrejme dobre vedel, co na ni plati. Hned nato odesel z pokoje a nechal nas byt.

Klarka celou dobu jen zirala a vubec nevedela ktera bije.

"Co to mas v ruce, Frankensteine?", zeptala se.

"To je takovy nastroj, ktery ti zavedu do konecniku a tou hadickou ti tam natece voda. Nemusis se bat, neboli to, ale je to trochu neprijemny, protoze se ti bude chtit hodne kakat, je to skoro stejne, jako kdyz jsem te pred chvili vysetroval konecnikem", snazil jsem se ji to jakstaks vysvetlit.

Ocividne o klystyru slysela poprve v zivote a nemela ani paru, co se na ni chysta.

"A to jsi jako zas musim sundat kalhotky, nebo co?"

"No to asi budes muset, slyselas tatu, bud to udelas sama, nebo ti bude drzet nohy", to uz jsem ji sdelil trochu durazne, aby nemela odvahu protestovat."Ale muzes u toho ted lezet na brise."

Pokorne si je tedy stahla znovu a obratila se na bricho. Prdelku mela stejne krasnou a pevnou jako tu svou kundicku. Vyzval jsem ji, aby trochu roztahla nohy a rukama si rozevrela pulky, abych se lip dostal ke konecniku. Poslouchala jak hodinky. Pod tou prdelkou se zase rysovala ta ruzova kundicka, ktera me nesmirne vzrusovala. Vzal jsem tedy znovu gel a trochu jim ji potrel konecnik. Trochu jsem nanesl i na nastavec hadicky od irigatoru a zase jsem ji rekl at zatlaci. Jednim dlouhym tahem jsem ji ho vtlacil do prdelky. Zase trochu zastenala, protoze jsem ji ho vsunul opravdu hluboko.

"Ty ruce muzes dat pryc", vyzval jsem ji.

Kdyz tam lezela poddajne s hacickou trcici z konecniku, zvedl jsem vak s vodou do urovne svych ramen a povolil jsem kohoutek. Par vterin se nedelo nic, ale po chvili se na me zdesene obratila s tim, co se to deje, ze se ji chce kakat.

"Musis to jeste chvilku vydrzet, podivej, uz mas v sobe skoro ctvrtinu."

Z toho meho konstatovani se ji do oci vehnaly skutecne slzy, protoze ten zbytek tekutiny vypadal opravdu hrozive, vzhledem k tomu, ze uz ted se ji chtelo priserne na zachod. Zacala s sebou cukat a bylo videt, jak se snazi stahovat pulky, aby ten tlak udrzela. Krivila oblicej ponizenim a me to delalo strasne dobre.

"Jezis, dej to pryc, ja uz to nemuzu vydrzet", kricela temer histericky.

"Joo, to vis, kdyz uz jsi se jednou rohodla simulovat, tak si to musis vyzrat az do konce", vysmal jsem se ji do oci.

Svijela se, stenala, hekala. Prdelku mela plnou vody. Vedel jsem, ze nad ni mam uplnou moc. KDyz uz byl vak temer prazdny, tak jsem ukazovackem druhe ruky zamiril k tomu jejimu klitorisku, ktery me pred tim tak fascinoval a zacal jsem ho zlehka mnout.

"Ty hajzle", krikla na mne, "ja to povim tatinkovi."

Z toho jsem strach vazne nemel a tak jsem si vychutnaval jeji bezmoc. Muselo to pro ni byt celou vecnost, nez jsem konecne vythal hadicku pomalym tahlem z jejiho konecniku a dovolil ji, ze si muze dojit na zachod. Mohla sotva chodit. Pulky svirala, prdelku z toho mela skoro az v kreci, jen aby to udrzela az na zachod, ktery byl jeste dobrych 5 metru od jejiho pokojiku. Ani za sebou nedovrela dvere a ja slysel, jak cely obsach svych strev vytlacila do zachodove misy.

Sbalil jsem si vsechny sve veci a sesel jsem dolu za Pavlem. Vysvetlil jsem mu, ze ji to urcite pomohlo a ze od pondelka zase zacne chodit do skoly jako driv, ale ze kdyby neco, tak at mi zavola, a ze tam z Prahy zajedu klidne i v tydnu, abych lecebnou "kuru" zopakoval.

Pravda je, ze mi nikdy telefon nezazvonil. Po tydnu kdyz jsem se do vesnicky dostal, mi Pavel rikal, ze je Klarka zase jak rybicka a ze ji ta ma medicina zrejme zachranila zivot. Jen jsem se skodolibe usklibl a pomyslel si svy.