U lesíčka, tam u háje,

ukázalas mi cestu ráje.

Tvá ňadra se tak vzdouvala,

když smi šaty servala.

Já tě látky oprostil,

potom jsem tě vyprstil.

Pak tvá ústa jemná milá,

o žalud se zachytila.

Tím stavem, co mnou rychle

probil,

semeno jsem ti tam zrobil.

K tobě jsem se přimykl,

do bran ráje pronikl.

Tebou bolest pronikla,

z úst ti proto unikla.

Tvoje krev, rudá too pěna,

prohlásila: „Už jsi žena.“