Vracela jsem se z treninku,není to až tak dávno,teprve začínalo první teplo.Mastím si to zkratkou přes park,všechno tak krásně vonělo a já se už viděla v pelechu u telky a kafča.Zaslechla jsem tenoulinké zasténání,říkám si,snad jenom blbě slyším a mažu dál.A znova.No sakra,jestli tu někdo někomu ubližuje...,už se hrabu křovím,hraju házenou a sílu mám a pro strach uděláno taky.Prolejzala jsem kdejaké křoví a nic.Snad se mi to zdálo a vracím se zpátky na vyšlapanou cestičku.
Jéžiš,chtěla jsem vykřiknout ,ale výkřik se mi zastavil v krku.
Výjev,který jsem za větvemi viděla mi vzal dech.
Na polorozbořené lavičce,s nohama spuštěnýma dolu ležela holčina,ruce měla kusem hadru svázaný za hlavou a u těch nohou klečelo nějaký individum a lízalo jí.Dívenka byla bleďounká,taková hubeňounká,ústa něčím ucpaná .Jen tiše sténala a sem tam se pokusila o nějaký odpor.Já,místo abych jakkoliv zasáhla jsem si rychle strčila ruku mezi nohy.Ani jsem nepípla a celou tou scénou jsme byla značně vzrušená.
Ten chlap byl oblečenej do nějakejch starejch hadrů,všude se válelo plno igelitek a smrděl až ke mně.Celej byl takovej zarostlej a zatímco jí lízal,jednou rukou si honil tu špínu,co se mu houpala mezi nohama.Zvedl jí nohy nahoru a držel je jednou rukou.Druhou jí strkal prsty do kundičky a plival jí na ní.Funěl jak prase .Celou dobu ale nepromluvil ,jen přitlačil a dívenka s sebou začala víc mrskat.Vyťal jí facku a narval jí ho do poplivané pičky.Sténala a potichu plakala a on jí bezhlesně mrdal,mačkal jí prsíčka,chudinka,byl dost hrubý.Jezdil v ní a po chvíli ho rychle vyndal,vyrval jí z pusy ten hadr a souložil jí ústa.Zřetelné zvuky dávení mě nenechali na pochybách,že zvrací.Dostala další facku a už byl hadr zase v puse a ten špinavej kokot v té malé pičce.
Já už mezitím cítila,že ještě chvilku a budu,jezdila jsem si po kundě jak smyslů zbavená.On jí dvěma hmaty přehodil na břicho,nohama jí držel a zapálil si.Kouřil a přitom jí vymrdával,klepal jí popel na zadek a furt při tom šukal.
Já už jsem se mezitím mlčky udělala.Pořád jsem si říkala,musíš jí pomoci,musíš...
Už ležím doma u telky a mám na stole kafčo.Co nemám,je svědomí.
PS:je to jenom povídka,můj blábol,pro ty,co se do mě pak pouští.