V pondělí šla Lada k vyšetření na gyndu, jak tomu ženské říkají. Po návratu si s mámou šuškali v kuchyni. Byl jsem sice zvědavý, ale raději jsem se odklidil k sobě do kumbálu. Bylo jasné, že v noci mi Laduška stejně všechno vyslepičí. A taky že ano. Sotva jsem se k ní v noci přikradl, hned to na mě vybalila. Doktorka ji zatím nic nepotvrdila, ani nevyvrátila. Ptala se ji na poslední datum pohlavního styku s manželem a zapsala si to do karty. Pak ji vynadala za to, že to byl styk nechráněný. Potom provedla test a řekla, že to musí poslat do laboratoře. Takže výsledek bude za týden. Bílý výtok ji neznepokojil, zvlášť když po dvou dnech zmizel. To prý je celkem normální. Teď nezbývá, než čekat na výsledek testu.

S mámou taky probírala, co by bylo kdyby.... Pokud by měla být v jiném stavu, tak máma by nejraději viděla, kdyby šla na potrat. Tuto možnost také Lada předběžně konzultovala s doktorkou. Ta ji případný potrat dost rozmlouvala. I když je odborně provedený, nikdy nezaručí, že nepřivodí následnou neplodnost. Navíc je nutné jít před interrupční komisi, která to musí schválit. Proto se ptala Lady, zda plánují s manželem ještě další dítě. Lada doktorce připustila, že uvažují ještě o jednom dítěti, s odstupem tak dvou, tří roků. Zlomyslně jsem si pomyslel, že pokud vyjde můj plán, bude to podstatně dříve.

Nechali jsme planých úvah a začali jsme s tím, kvůli čemu jsem přišel. Jako 15 letý puberťák jsem na nic jiného, než na mrdání nemyslel. Užíval jsem si s těhotnou švagrovou po 6 měsíců jejího těhotenství, každou noc. Potom porod, šestinedělí a dovolená bráchy z vojny. Hned po jeho odjezdu jsem začal Ladušku ojíždět znovu. Tentokrát bohužel se šprckami, protože se bála dalšího otěhotnění. Využil jsem toho, že při mrdání byla vždy skoro bez sebe. Normálně jsem začal se šprckou na misionáře a když nastavila prdelku na dojížďku zezadu, jitrnici jsem sundal. Vykropil jsem ji do poslední kapky, pak jsem nafilmoval sundavání gumy a na doznívání jsme si dopřáli 69. Dělal jsem to tak 3 týdny, každou noc 2x. Po čase se projevily první náznaky těhotenství a následovalo to, co jsem popisoval na začátku povídky.

Takže pokud půjde všechno podle mých představ, mám před sebou ještě týden mrdání se šprckou. Kdybych to uměl, tak bych se vroucně modlil, aby ten test byl positivní. Laduška byla velmi náruživá a dobře si mě vyučila. Byla to ideální situace. Těhotná ženská s manželem daleko, v jednom bytě s nadrženým, i když nezkušeným, ale zato snaživým puberťákem. A tak se naplnilo rčení, že co je doma, to se opíchá. Nedalo jí to ani moc práce, utáhla mne na vařené nudli. Během jejího těhotenství jsme spolu našukali kolem pěti set mrdů, pěkně naplno, bez přerušování. Vyzkoušeli jsme všechny možné, i krkolomné polohy a bylo nám fajn. Proto jsem chtěl, aby se ty časy vrátily. A jediná možnost byla, přivést ji nenápadně znovu do jináče. Teď už jsem ji zase klátil poctivě s gumou, protože jsem usoudil, že by bylo zbytečné, nechat se nachytat při levárně. Pokud by byl časový odstup delší, už by se to na bráchu hodit nedalo.

Konečně jsem se dočkal. Lada se odpoledne vrátila od ženské doktorky a byla přivítána zvědavými tvářemi. V kuchyni obřadně položila kabelku na stůl a vyndala z ní hrst papírů. Hned nahoře ležel Těhotenský průkaz. To bylo pro mne to jediné a podstatné, co mne zajímalo. Ale věc měla háček. Spolu s dalšími papíry tam byla také Žádost o přerušení těhotenství, spolu s poučením, jaké další kroky je nutné postoupit. Hned zasedla improvizovaná rodinná rada, kde jsem byl sice strpěn, ale pouze s hlasem poradním.

Hlavní slovo sice měla máma, ale většinu rozhodně neměla. Byla razantně pro přerušení. Lada byla jaksi mimo a táta se zdržel „hlasování“, s tím, ať si to mladí rozhodnou sami. On jim do toho kecat nehodlá. Já jsem jen nesměle podotkl, že stejně chtěli druhé dítě a tak snad je i lepší, když si to Lada odbude tak nějak najednou. Nakonec bylo usneseno, že konečné rozhodnutí se nechá na otci, tedy na bráchovi.

Bude mu poslaná telefonní výzva, aby byl v určenou hodinu na telefonu. Pak si to mají s Ladou vyříkat a rozhodnout. Měl jsem z toho tak trochu obavy, ale doufal jsem, že Ladu nalomím a přesvědčím ji, aby na potrat nešla. V noci jsem se, jako obyčejně vkradl po tmě do jejího pokojíčku. Posadili jsme se vedle sebe na posteli a začali řešit nastalou situaci. Objal jsem ji kolem ramen a druhou rukou jsem ji položil na stehno. Samozřejmě že jsem se ji hned zeptal, zda si chce to děcko nechat. „Abych řekla pravdu, moc nadšená z toho nejsem. Ale říká se, že děcko jsou pro mámu 3 roky života v poklusu. To máš do kupy 6 let. A kdybych je měla takhle hned za sebou, tak to budou jenom 4 roky. Nejednodušší to má Vláďas. Ten je pěkně za horama a žádné starosti nemá. Až se vrátí z vojny, tak už mu budou obě děti běhat“.

Kromě toho zde byly další důvody, proč potrat pustit z hlavy. Předstoupit před interrupční komisi, nechat šťourat sociálku ve svém soukromí a obíhat posudky všelijakých domovních důvěrnic, to nebyl žádný med. Laduška byl patřičně nahlodaná a vypadalo to, že se s Vláďou dohodnou a druhé bejby bude. Ukončili jsme vážnou debatu a plynule jsme se jaksi přesunuli do mnohem příjemnější činnosti.

Začali jsme se mazlit. Pomalu jsem ji položil na záda a líbal jsem ji nejdřív na holá ramena. Měla na sobě moji oblíbenou prckošilku, která skoro nic nezakrývala. Většinou jsem přicházel a rovnou jsem se k ní tulil pod deku. To ji obvykle neměla. Ale po ránu v ní pobíhala po pokoji a já na ni mohl oči nechat. Teď jsem rozepnul těch pár knoflíčků, které měla na výstřihu a jemně jsem vyprostil kůzlátka, pěkně jedno po druhém. Už při této manipulaci ji začaly nabíhat její rozkošně růžové žužlíky. Natrčené kapličky mne fascinovaly. Litoval jsem, že nemám dvoje ústa, abych je obsloužil najednou.

S potěšením jsem vnímal, jak se slastně protahuje a vrní, jako kotě. Dost jsem si zakládal na tom, že umím na ženskou zahrát jak na hudební nástroj. Byla to hlavně její zásluha, protože si mne parádně vyučila. Mezi tím, co jsem jednu její sladkou třešničku olizoval, lehce ohryzával a opatrně ssál, s druhou jsem si pohrával jinak. Natrčený žužlík jsem bral mezi prsty, jako bych jej stříhal nůžkami. Pak jsem jím jemně kroutil, jak kdybych knoflíkem ladil rádio. To nastartovalo moje podvědomí a pyjonýr se začal projevovat. Musela jeho tlak cítit na stehně a tak se i ona vyburcovala k aktivitě v můj prospěch. Zkušenou rukou jej uchopila a začala si s ním pohrávat. Bylo pochopitelné, že ho najednou bylo čím dál víc. Naučil jsem se neuspěchat to, čemu se odborně říká předehra. Nebylo proč pospíchat. Měli jsme před sebou lahůdkový mrd.

Stáhl jsem z ní košilku a zbavil se slipů. Pohledem jsem se potěšil nad tím, co se mi tady tak štědře nabízelo. Sklonil jsem se k ní a ještě jednou jsem se pomazlil s jejími krásnými kozičkami. Trochu se vytratily a tak jakoby roztekly, ale třešinky to všechno nahradily. Pohledem jsem přelétl také její, zatím ploché bříško a docela jsem se těšil, že v dohledné době se začne zase kulatit, tak jak jsem byl zvyklý z doby nedávno minulé, kdy jsem ji převzal do péče. Rozkročil jsem se nad ni do polohy 69 a zatímco jsem se prolízával od bříška ke kundičce, ona rozpoutala mistrný koncert při zpracování svého utěšitele.

Po chvíli, když nastal ten prvý čas jsem se převalil k nočnímu stolku a natáhl jsem se pro krabičku šprcek. Když viděla, co se chystám dělat, zavrtěla hlavou a s úsměvem mi řekla : „Tohle teď už nebudeme potřebovat“. Potlačil jsem vítězoslávné zařvání a naklekl jsem mezi její pohostinně roztažená, lehce zvednutá stehna. Věděl jsem, že si ho tam ráda dává sama a tak jsem to nechal na ni. Chvíli si špičkou jezdila mezi závojíčky, nahoru a dolů. Lehce si párkrát obkroužila frajtra a pak konečně nasadila na okraj branky blaženosti.

Lehce jsem přitlačil a začal pomalu přimrdávat, jak jsem vždy dělal, aby ji guma na startu moc nedřela. Pak jsem si uvědomil, že jsem konečně zase naboso a nedočkavě jsem přirazil. S nádherným pocitem jsem hladce zajel až po koule do rozkošného dobrovolného zajetí. Chvíli jsem v ní zůstal, hluboko zapíchnutý a vychutnával si ten nádherný pocit. Pak jsem začal s dlouhými, ale pomalými přírazy. Dostavil se důvěrně známý, stále sílící pocit příjemného svědění a já ztratil přehled o prostoru a čase. Vnímal jsem jenom ji a její snahu se mi co nejlépe přizpůsobit, v našem společném, radostném konání.

Sledoval jsem, co to s ní dělá a s velkým uspokojením jsem viděl, jak se roztáčí čím dál víc. Rukama si masírovala kozy a snažila se olizovat si bradavky. Mnohokrát jsem si všiml, že se ženské dodělávají samy tam, kde by to čekaly od chlapa. Proto jsem ji začal plenit kozy sám a vehementně. Nezdálo se, že by jí to vadilo, i když jsem přitvrdil. Díval jsem se, jak utahovák vyjíždí a znovu se do ní noří. Vnímal jsem mlaskání a čvachtání našich spolupracujících pohlaví.

Slyšel jsem její milostné sténání, které se snažila potlačit tím, že se zakusovala do prstů. Tohle vše dohromady se slévalo do dokonalého pocitu uspokojení, který se stále stupňoval. Zvolnil jsem tempo, abych si ten pocit rozkoše prodloužil. Vzpomněl jsem si na začátky s ní, kdy jsem měl spermáky tak na krajíčku, že stačilo jen málo a lítaly ze mne v gejzírech. Proto mne raději na začátku vykouřila, nebo vyhonila a teprve na podruhé to bylo mnohem lepší.

Teď už jsem nebyl tak nedočkavý nadrženec a dovedl jsem si tu slast lépe kormidlovat a vychutnávat. Takže i nyní jsem si vyvrcholení několikrát pozdržel, k veliké spokojenost své mladičké, ale zkušené milenky. Teprve za hodnou dobu jsem se do ni s úlevou vyprázdnil a sesunul jsem se vedle. Leželi jsme podle sebe a já měl pocit, že jsem proběhl cílem maratonu. Byl jsem mrtvý, ale krásně mrtvý. Prostě jako vždy, po vydařeném šoustu. Pootočila se ke mně a já ji objal kolem ramen. Položila mi hlavu na rameno a cosi milostného zamumlala. Věděl jsem, že za chvíli oba usneme v jakémsi poloobjetí, kterému jsem říkal vánočka. Už se nám to několikrát stalo, že jsme rozhicovaní a unavení takhle usnuli a pak jsme se vzbudili pěkně promrzlí. Z posledních sil jsem přes nás přehodil deku a za chvíli jsme se ocitli v jakémsi nebeském meziprostoru.

A tady můj příběh pomalu končí. Splnilo se moje vroucné přání. Nakonec padlo rozhodnutí druhé děcko si ponechat. K mé obrovské radosti jsem se na další měsíce zbavil protivného šoustání s gumou. Takže vše skončilo málem idylicky. Ladušku jsem svědomitě oprcával dál, po celou dobu jejího dalšího těhotenství. Radoval jsem se z jejího kulatícího se bříška a kdykoliv jsem do ní stříkal, měl jsem krásný pocit z dobře vykonané práce. Ale protože život tropí hlouposti, tak přece jenom určitá komplikace nastala.

Brácha se projevil jako bezcharakterní ničema. Nevydržel ten půst a podařilo se mu na Slovensku napustit jakousi slovenskou krasavici. Bez ohledu na lamentace rodičů se rozhodl, že se rozvede a zůstane na Slovensku. A tak se stalo, že nebohá, rozvedená Laduška s dvěma dětmi, musela čekat dlouhé 3 roky, než jsem dosáhl plnoletosti a mohl si ji vzít.

Zatím spolu spokojeně žijeme a někdy uvažujeme, že bychom si k našim dvěma zdravým a neposedným kloučkům opatřili ještě holčičku.