V kanceláři bývalého zlého šéfa zůstal kromě majitelky firmy pouze druhý detektiv, nový přítel inženýrky, která se dnes stala šéfovou. Spontánně ji objal a políbil se slovy: "Teď už bude všechno v pořádku! Zahrála jsi to skvěle. I na mne to z monitoru působilo..." Iva vyšla projít kanceláře a detektiv inženýrku znovu objal, tentokráte ale s plnou parádou. Vášnivě se přisál na rty, jazykem pronikl do jejích úst a než si tu slast stačila pořádně uvědomit, cítila, jak se jí zkušeným pohybem propracovává pod halenkou do podprsenky. Přerušil polibek a šeptal jí: "Ten včerejšek byl fantastický, ještě jsem se z něho neprobral. Ale když jsem tě znovu viděl svlečenou dnes při akci s tím hajzlem v síti, jak jste ho rajcovaly a tady tuto krásu..." rukou se propracoval k bradavce a začal ji žmoulat mezi prsty... "ti hladí a líbá ta druhá..."
"Dělala to moc jemně," bránila se rozpačitě inženýrka. "Bylo to přece součástí hry, abychom ho potrestaly. Sám jsi to přece se mnou domlouval!"
"Samozřejmě, já ani trochu nežárlil, vždyť jsem do tebe a do tvých tvarů celý blázen. Jenom jsem si v té chvíli přál, abych u toho mohl být také a abychom ti třeba dělali dobře každý z jedné strany..."
V té chvíli ovšem zazvonil telefon a Jirkova ruka opustila místo, na kterém by nejraději setrvala co nejdéle. Byl odvolán, pověřen úkolem, aby nenápadně zajistil, že se bývalý šéf nepokusí během transportu o nějakou levotu.
Iva se po chvíli vrátila z obchůzky, podívala se na ještě rozechvělou inženýrku, zabodla pohled do její mohutné hrudi, hrozící vypadnout na svobodu, protože několik knoflíčků bylo rozepnuto a řekla: "Asi bych se měla omluvit, že jsem to předtím možná hrála až příliš odvážně a mohla se tím dotknout, jestli jsem to správně pochopila, tvého mladého přítele." "Ne, po tom trápení se teď cítím jako v ráji," řekla inženýrka. "Prožila jsem nejen neuvěřitelnou satisfakci, ale vzestup z hloubky úvah, že se vším skončím, až k něčemu zcela nádhernému. S tím chlapcem z agentury jsme se opravdu stali přáteli, zatím na jednu noc," dodala trochu rozpačitě. "Ale hned o několik hodin později jsem prožila něco dalšího, nového, co jsem si nikdy vůbec neuměla představit - ženské ruce na svém těle!"
"Mohu tě ujistit, že pro mne to bylo také poprvé, kdy jsem takto hladila jinou ženu. Napřed jsem se snažila jenom ze msty. Ten hnusný chlap byl mým jediným intimním přítelem a zasloužil si přinejmenším pořádně nahnat strach, ale v této chvíli jsem ještě trochu zmatená. Bylo to nečekaně zajímavé, příjemné. Nejraději bych si to zopakovala, jestli to byla vůbec pravda... Třeba teď, znovu, beze svědků!" Podívala se na zaraženou inženýrku. "Ale nechci přitom udělat nic, co by ohrozilo vzájemné štěstí vás dvou a taky nic, co by sis ty sama nepřála z mé strany!"
Inženýrka zakroutila nevěřícně hlavou. "Jirka nás na monitoru sledoval a řekl, že to bylo moc hezké a že vůbec nežárlil. Mně se to také líbilo víc, než jsem si uměla představit ve chvíli domlouvání akce. Asi bych se nebránila, kdybys opravdu chtěla kromě představené stát se i mojí přítelkyní. Ale buďme objektivní. Vždyť moje rozteklé proporce jsou daleko víc vhodné na mindrák, než na nějaké potěšení."
Iva k ní přistoupila, oči nespouštěla z okraje podprsenky, částečně pod rozepnutými knoflíčky viditelné, hlavně ale z hladkých polokoulí a nádherného žlábku mezi nimi. "Smím ten mindrák pohladit?" zeptala se s úsměvem a rukou zajela hluboko do jednoho z košíčků. Inženýrka se s nevěřícným pohledem nepatrně nakrčila, ramena dala vpřed a usnadnila tak proniknout ruce až na správné místo. Bradavka, se kterou se před chvílí začal mazlit její milý Jirka, byla ještě vztyčená, ženské ruce pokračovaly s ještě větším citem.
"Raději bych se ale měla pustit do práce, vždyť spoustu věcí se budu muset doučit," šeptala rozpačitě, slastným mhouřením očí však prozrazovala, jak se jí laskání líbí. V omezeném prostoru a pod nemalým tlakem se prsty činily jak kolem bradavky, tak na ní samotné. Vyrostla pod tímto laskáním tak, že když se dlaň pod látkou narovnala a snížila tak její pnutí, mohla prsty roztáhnout a mezi nimi vztyčenou bradavku jemně tisknout.
Inženýrka potlačovala vzdechy rozkoše a nabídla: "Jestli ti opravdu nejsem fyzicky odporná a přeješ si to, vodu ráda znovu nechám ohřát a vyndám je, abys s nimi mohla dělat to co předtím, ale beze svědků!" podívala se nejistě na Ivu, která mezitím ruku vyndala, ale hned ji cpala do druhého košíčku a propracovávala se směrem k dosud opomíjené bradavce.
"A vlastní stud ráda překonám, tvoje ruce jsou snad ještě příjemnější než ty mužské, do kterých jsem se tuto noc tolik zamilovala. Mám pocit, že po všech útrapách prožívám dvojnásobný ráj!" dodala a mezi vzdechy šeptala: "Pokračuj, dělej dál, dělej, co chceš, já se snad zblázním štěstím!"
"Když jsem tě před očima toho saďoura hladila, chvíli jsem to jenom hrála, abychom ho potrestaly, " řekla Iva. "Ale pak se mi to začalo moc líbit. A pokud si děláš mindráky, že ti prsa visí, tak na to klidně zapomeň. Mimochodem, jmenuji se Iva. Smím?" zeptala se trochu změněným hlasem a začala obrovské ňadro lovit z košíčku podprsenky. Vyndala je ven, přidržovala oběma rukama a sklonila se k velkému kolečku kolem stále vztyčené bradavky. Něžně po něm párkrát přejela krouživým pohybem nosem, ale pak si ňadro namířila přímo do pusy a začala pracovat jazykem. Kolem bradavky byla na hnědém poli několik dalších tuhých bodů, jakoby malých bradaviček. Celé kolečko bylo vzrušené, citlivé. Každému místečku se Iva věnovala jazykem, vztyčenou bradavku pak vzala mezi rty. Inženýrka vzpřímila trup tak, aby ňadro co nejvíce vycházelo laskání vstříc, zavírala oči a prožívala každý dotek. Pak pro změnu oči otevřela a užaslým šťastným pohledem sledovala koncert, který jí prsty, jazyk a rty její partnerky na hrotu ňadra rozehrály.
Když se ženy této jednostranné hry nasytily, Iva rty odtrhla a pokračovala ve vzpomínce: "Ze začátku jsem tomu ani nechtěla věřit, že mi něco takového dovoluješ, pak jsem začala mít dojem, že se ani tolik nemusíš přemáhat, a taky jsem si pak už ani nemusela za sebe říkat, že to dělám jenom proto, abych toho sviňáka vyrajcovala a jeho arogantní ksicht zkrotila. Ale teď jsem prostě šťastná." Znovu se sklonila, nádherně stojící bradavku přejela jazykem, políbila, přejela po ní dlaní a bez zábran řekla: "Jestli dovolíš, opravdu si to moc ráda zopakuji a pokud i ty budeš chtít, prosím, zapomeň, že jsme v nějakém pracovním vztahu. Ráda bych si to vyzkoušela i opačně."
Inženýrka byla neskonale šťastná. Vždyť ještě včera se zabývala tragickými myšlenkami, teď jí už nic nehrozí, navíc má zajištěno postavení, ve kterém svoji milovanou práci bude moci dělat bez zneužívání zlým mužským. Ani se nepokusila skrýt vyndané visící ňadro, naopak po očku sledovala, jak si ho druhé ženské oči prohlížejí. Přistoupila k nádobě s vodou, schválně se sklonila, takže se jí vyndané ňadro málem namočilo, beze slova zapnula ohřívání vody a vrátila se k partnerce. Podívala se jí do očí a pohladila ji oběma dlaněmi po tváři. "Svlékni se, jestli chceš," zašeptala a sama začala. Ve chvíli měla od pasu vzhůru na sobě už jenom podprsenku, z jejíhož jednoho košíčku bylo ňadro po předchozím laskání vyndané. "Otoč se," požádala, a když k ní druhá žena byla zády, rozepnula její podprsenku a obě ramínkům pomohla sklouznout přes ramena dolů. Iva podprsenku nechala spadnout na zem a bez hnutí čekala, co se bude dít. Bezděky zvedla obě paže od těla, přála si v té chvíli, aby se inženýrka zezadu oběma rukama začala jejích odhalených ňader dotýkat.
Za zády však slyšela pouze šustění. Když už začínala tušit, že se v této chvíli laskání nedočká, ozvalo se: "Mám zůstat tak?" Otočila se. Inženýrka teď měla oba velikány z košíčků venku, podprsenka je trochu přidržovala, moc to ale nepomáhalo. Prsa přes zařezávající se textil visela dolů, po úroveň pasu.
S úsměvem zavrtěla hlavou, položila inženýrce ruku na holé rameno a naznačila, že se má teď zády k oní otočit ona. Rozsáhlá záda před jejíma očima přetínal široký pruh zádové části podprsenky, spojený pateronásobným uzávěrem. Záda posela jemnými polibky a pomalu k nim přitiskla svoje nahá prsa. Rukama projela po sádelnatých bocích tak daleko dopředu, až se zmocnila visícího poprsí. Musela se trochu sklonit, aby dosáhla na jeho konec. Obě ňadra pak zvedala v dlaních tak, aby prsty současně znovu začala již důvěrně známé bradavky dráždit.
Inženýrka to nějakou dobu vychutnávala bez hnutí, pak se snažila rukama dosáhnout dozadu do míst, kde cítila ženská prsa na svých zádech. Byl to marný pokus, tělesná tloušťka jí nedovolila tak vysoko dosáhnout. Ňadra na jejích zádech to ale zjevně ocenila, začala se k ní tisknout a po zádech jí jezdit, určitě teď cítila i jemné pohyby bradavek.
"Pohádka, to je pohádka," šeptala inženýrka mezi vzdechy a rukama se vzadu snažila o jakýkoli kontakt s milou partnerkou. Když se jí dotkla na bocích, vášnivě je stiskla a trupem přitom přes tělesnou mohutnost vlnila tak, že partnerčiny dlaně střídavě zatěžovala a odlehčovala vahou svých ňader, zatímco ty její se tiskly a hned sotva dotýkaly jejích zad.
Po chvíli se vlnit přestala, rukama vzadu stále Ivu držela v bocích a poprosila: "Rozepni mi to vzadu!" Sotva prsa ztratila ruční držení i textilní podpěru, prověsila se tak, že si je inženýrka sama začala dlaněmi nadlehčovat. Cítila, že nastává chvíle, kdy se obě polonahé ženy k sobě otočí obličejem. Stále méně se bála toho, že tím partnerku ztratí.
Ta vytušila, že nemá naléhat a znovu se k ní přitiskla zezadu. Ruce protáhla pod inženýrčinými, po celé délce je pohladila, vnutila se jim do dlaní a visící prsa začala sama nadlehčovat a hrát si s nimi. Pohybem prstů bylo možno nechat váhu ňader jakoby přetékat, prsa se pod tímto koncertem zajímavě vlnila. Iva si s nimi hrála stále vášnivěji, ani trochu jí nevadilo, že jsou tak obrovské, měkké, naopak ji vzrušovalo, že přes mindrák, kterým kvůli svým tvarům inženýrka trpí, jí s nimi dovoluje všechno. Vzrostlé bradavky hladila střídavě bříšky všech prstů, pak je brala do dlaní a vzápětí celou váhu ňadra zvedala hřbety rukou, přičemž jí bradavky pronikaly mezi prsty podobně, jako když se mužský dere meze sevřená stehna milenky. Stále více se těšila na chvíli, kdy k ní nebude partnerka zády a ona toto laskání bude moci i pozorovat.
Ze samé radosti přidala ke hře rukou i vlastní prsa, kterými znovu začala projíždět po širokých zádech ženy před sebou. Současně s tím, pokud to váha ňader v její dlani dovolila, se vzala mezi prsty obě vztyčené bradavky a začala je hladit a dráždit podobně, jako by honila miniaturního mužského ptáčka.
"Ty mě uděláš, já už budu..." začala náhle téměř vykřikovat inženýrka a její tělo od ramen dolů sebou občas nekontrolovaně cuklo. "Pokračuj, moc prosím, ještě trochu," prosila, její celé mohutné tělo přímo vibrovalo, oběma rukama začala mávat podél boků, až s nimi nečekaně zašmátrala dozadu, na moment jako předtím stiskla partnerčin pas, pak se ale mírně přikročila a vzápětí cíleně strčila ruku mezi mírně rozkročené nohy. Bleskově se zorientovala mezi stehny, popojela nahoru a přes oblečení sáhla přesně do správného místa.
"Ne, to ne..." téměř vykřikla překvapená žena, ale současně cítila, že teď nesmí opustit bradavky, přivádějící inženýrku k orgasmu. Navíc ale pojednou zaregistrovala, že i když stále šeptá: "Ne, ne," její nohy si dělají, co chtějí, klín se sám tiskne proti dlani zaryté pod jejím břichem...
Současně s výkřiky rozkoše inženýrka na chvíli sevření dlaně mezi nohama partnerky vzadu povolila, ale jenom proto, aby se ještě více na okamžik sehnula, pravou rukou nahmatala lem sukně, pod ní vyjela nahoru až k pasu, prsty vyhledala okraj kalhotek a ve chvíli se propracovala po nahém břiše nezadržitelně dolů a prsty začala rejdit v chloupcích.
V té chvíli se ale Iva ovládla, přitiskla k sobě stehna a znemožnila tak pravačce jakékoli jiné aktivity kromě čechrání porostu pod pupíkem. Inženýrka v těch okamžicích také dosáhla vrcholu štěstí. Volnou rukou pohladila obě partnerčiny dosud jí laskající prsa a sama jejich váhu převzala do péče levačky.
Uvolněnýma rukama si Iva vykasala sukni a šetrně vyndala inženýrčinu pravačku z kalhotek. Pohladila ji, tušila, že jí tam zabloudila v extázi, že o podobný druh mazlení si její partnerka doopravdy stát nemůže. Pomalu ji začala otáčet obličejem k sobě. Její ňadra běžné velikosti i tvarů se přiblížila a po chvíli nepatrně dotkla obrovského a tomu odpovídajícím způsobem visícího poprsí inženýrky, která si je jednou rukou obě zespodu stále nadlehčovala. Podobně jako předtím zezadu, i teď jí ruku od zátěže osvobodila, převzala ňadra do vlastní péče, plnými dlaněmi je zvedla vzhůru a začala si s nimi hrát tak, aby se bradavky vzájemně o sobě třely.
"Když jsem ti je umývala, nádherně vyrostly. Když jsem ti je teď zezadu udělala, byly ještě větší. Jsi moc hodná, že si je teď smím prohlédnout. Moje do takových rozměrů nikdy nevyrostou." Hrála si s obrovitými prsy s neskrývaným zaujetím. Držela každý v jedné dlani, přiblížila je k sobě bradavkama, na chvíli se k nim sklonila, aby obě olíznutím a vzápětí mezi rty ještě zvětšila, potom je k sobě přiblížila a krouživým pohybem hladila jednou bradavkou druhou, projížděla kolem ní, obě třela o sebe, sledovala, jak se ohýbají. Když se této hry nasytila, zvedla jedno ňadro přítelkyni k ústům, druhé ke svým. Inženýrka opakovala laskání podle partnerky.
Jakmile ta začala bradavku a kolečko kolem ní olizovat, činila tak se svojí druhou bradavkou také. Pak byly obě bradavky vcucnuty do dvojích ženských úst a v nich laskány. Třebaže široce rozevřená ústa bylo jediné, podle čeho v této situaci bylo možné druh laskání opakovat, inženýrka zavřela oči a soustředila se na pocity, které prožívalo ňadro v puse druhé ženy. Téměř neregistrovala zuby, velká část prsu ale signalizovala příjemné pocity vlhka a jakéhosi tlaku. Snažila se to vlastními ústy napodobit, když začala celými ústy sát a současně je co nejvíce otevírat, prožila skutečně stejný pocit na obou stranách. Opakovat bloudění špičky jazyku po bradavce a citlivém terénu kolem ní už bylo snadnější, rozkoš dvojnásobná. Hra trvala nekonečně dlouho. S hlasitým mlasknutím se ňadra ze sajících úst odloučila. Celých mokrých se jich zmocnily ruce Ivy a přitiskly si je k jejím dosud opomíjeným prsům. Inženýrka nevyslovenou výzvu ráda přijala. Sklonila hlavu, jednu bradavku druhé ženy začala hladit rukou a druhou si vzala do úst. Ta prsa vypnula proti ústům inženýrky a šeptala: "Lízej je, moc prosím, jsi úžasně něžná, to je nádherný pocit!" "Lehni si," požádala po chvíli vzdychající Ivu a když ta poslechla a ležela na zádech, přiblížila se k ní po kolenou a tiše deklamovala: "Houpá, houpá, inženýrka hloupá ..." "Ty jsi skvělá, že si z toho už dokážeš dělat legraci. Ale houpají se ti opravdu nádherně! Pojď s nimi blíž!" naléhala Iva a vzápětí jí rozevřená ústa shora zalehla citlivá hora masa. Nasměrovala si do úst její špičku a současně cítila, jak její prsa začaly jiné rty a ruce opracovávat.
V té chvíli ale zazvonil telefon. Iva ho po chvíli zaváhání zvedla a po několika přerývaných slovech předala inženýrce s poznámkou, že volají kvůli jedné zakázce. Polonahá nová vedoucí se po několika doplňujících otázkách zorientovala a slíbila, že práci ještě dnes určitě hotovou odešle mejlem. Během telefonování si jí druhá žena stoupla za záda, objala ji, sunula obě ruce po obřích prsou dolů, až se propracovala k bradavkám. Vzala je do obou dlaní, ňadra zvedala a bradavky současně šikovnými prsty dráždila.
Inženýrka přitom v jedné ruce držela telefon, druhou zašmátrala dozadu. Repríza situace už dopadla lépe. Iva mohutná ňadra přidržela jednou rukou a tou volnou si sama vyhrnula sukni vzhůru. Ruka vklouzla do kalhotek, prohrábla se v chloupcích a zamířila dolů. Stehna se tentokráte nesklapla.
Inženýrka dotelefonovala, ale zůstala bez hnutí stát a vychutnávala si laskání. Sama projížděla citlivou úžlabinou mezi nohama své partnerky. Její nohy se ještě trochu víc rozkročily, náznakem mírného podřepnutí klín vyšel dále vstříc. Prsty se v něm pohybovaly jen nepatrně, věděly ale, kde je správné občas přitlačit. Pohyby se pak začaly zrychlovat, prsty propracovávat níže. Jejich laskání začaly doprovázet zvuky, jaké umí nabídnout jen velmi šťastná kundička.
Iva laskající partnerku něžně políbila na ucho, tiše vzdychala, slastně zavírala oči a zašeptala: "Netušíš, jak je mi s tebou krásně. Chci si s tebou hrát třeba celou noc. Nejraději bych vůbec neodešla." Vzápětí ale laskající ruku ze svého klína jemně vypudila. "Promiň, je to ale příliš krásné a pro mne příliš nové. Zatím na to nemám. Dej mi trochu času."
Inženýrka se k ní otočila a vzala něžně do dlaní její prsa. "Neumím si představit přání, které bych ti nesplnila. Strach mám jedině z toho, že se ti moje ošklivá postava zprotiví!" Také její obrovské kozy byly mezitím laskány rukama Ivy: "Kvalita vztahu dvou lidí je pouze z nepatrné části ovlivňována jejich tělesnými formami. Tvůj předchůdce byl jako mužský vybavený dobře a jaká to byla zrůda. Chci o něm mluvit v minulém čase. Ty jsi naopak člověk, kterého jsem si na první pohled zamilovala a chci mu aspoň částečně vrátit to, co kvůli mojí nepozornosti prožil! Strašně moc chci být s tebou. Pracovat, hrát si, být s tebou šťastná. Ale teď vypni tu vodu, uvařit si je nechceme!" doplnila žertem a inženýrka si všimla, že z vody v nádobě začíná stoupat pára.
Vypnula ohřívání, opatrně ji rukou zkusila a zcela překvapeně konstatovala: "Pojď to zkusit, je akorát!" Ivu potěšilo, že se přerušením intimní hry partnerky zřejmě příliš nedotkla, odkudsi vykouzlila dva ručníky a sama navrhla, že si tedy slíbenou hygienu dopřejí. Vzájemně si namydlily prsa a už bez jakýchkoliv erotických pocitů umyly. Jedna z nich měla práce výrazně více, než druhá. To vyvolala tak nádhernou atmosféru, že si tlustá inženýrka dovolila podat majitelce namydlenou žínku, stoupnout si za ni a vykasat jí sukni až nad pas. Ta se nebránila, pouze přikázala, aby jí sukni držela hezky oběma rukama. Bez známku studu si sundala kalhotky a bezděky trochu do inženýrky strčila zadkem, když se předklonila k nádhernému typicky ženskému postoji, umožňujícímu mytí partií nejintimnějších.
Poté žínku propláchla, znovu namydlila a nabídla výměnu rolí. Když si ženy po chvíli navlékaly a vzájemně zapínaly podprsenky, po jakýchkoli rozpacích nezbylo ani památky. Zahladily veškeré stopy, přikrášlily si obličeje a Iva vyslovila návrh: vrhneme se teď do práce, kolem 18 hodin sem znovu přijdu a ráda bych tě pak pozvala na pracovní večeři, kde všechno znovu probereme. A pak, pak bych třeba chtěla vyzkoušet, jaké to je nebýt ani majitelem firmy, ani šéfem, ale sama muset poslouchat asi tak, jak jsi to snášela až do včerejška ty."
"Nezlob se, na tuto životní etapu chci beze zbytku zapomenout. Ráda se vrhnu do práce, strašně se budu těšit na společné posezení a na všechno, co bude pak. Ale prosím, nechtěj po mně, abych si ty hrůzy jakkoli připomínala. Příkazy určitého druhu prostě dávat nikdy nikomu nechci, ty vzpomínky jsou ještě příliš živé." "Nemusí to být příkazy, stačí když naznačíš přání. V této chvíli prostě chci zapomenout na všechny mužské a mít blízko tak milého člověka, jako jsi ty," tiše pak s úsměvem dodala: "A taky tak skvěle vybaveného. To, z čeho máš mindrák, mě šíleně přitahuje! A to, co jsem ani napodruhé nezvládla, bych asi chtěla také. Proto jsem si myslela, že by mi to taková nějaká hra pomohla.
"Léčit vlastní mindráky se mi po mnoha letech teď daří už druhý den. A když chceš slyšet, co si tvoje tlusťoška bude přát, jestli si takovou hru nerozmyslíš..." "Co, prosím, řekni to. Necenzuruj se..." polykala vzrušením Iva.
"Připrav se na to, že mi ji budeš muset ukázat, za plného osvětlení, bez kalhotek, bez sukně, roztaženou." "A ty si s ní budeš hrát, jako dnes a já to nebudu smět přerušit," doplnila Iva, zavřela oči a dělala dojem, že mezi stehny opět vlhne. Inženýrku to osvobodilo od posledních zbytků cenzury: "Řeknu to naplno: Budu si přát, abys mi ji dala nejen na hraní, ale vylížu ti ji tak, že se ti zatmí před očima. To cítím už teď, že to dobře zvládnu, i když jsem to nikdy předtím nedělala!