Učitelka Maruška.

Klečím svlečený a vzpřímený v předsíni, přede dveřmi našeho obývacího pokoje. Speciální hrubá rohožka, kterou používáme v obdobných případech, se mi bolestně zarývá do kolen, ruce mám připažené u těla a trpělivě čekám, až se ozve Maruščin povel: „Pojď dál“. Na tento povel otevřu zasklené dveře a po kolenou se přesunu k Marušce, políbím jí její skvostné nožičky a poprosím o sdělení výsledku jejího rozhodnutí. Zatím, ale nepohnutě klečím, v obavě, aby při otevření dveří, mě nepřistihla, že si svou situaci ulehčuji. To by mělo pro mne katastrofální účinky, neboť dnešní výchovná lekce by se zítra zopakovala znova. V rozkroku mě tlačí a zařezává se bavlněná šňůrka, kterou mám podvázaná varlata. Na tento nápad přišla Maruška při prohlídce různých stránek na internetu a usoudila, že to pro mě bude vhodné, jako důkaz toho, že jsem teď pod jejím řízením. Právě pro to řízení či ovládání, musí být šňůrka dostatečně dlouhá, aby ji Maruška mohla držet v ruce, když potřebuje. Nepohnutě tedy klečím a v hlavě se mi honí myšlenky, proč k tomu vlastně došlo.

Maruška je moje manželka a učitelka je její povolání. Toto její povolání a moje láska k Marušce asi stojí za celou dnešní situací. Dříve patřil takový lehký výprask v rámci milostné předehry, jako neodmyslitelná složka, k našemu milování. Jednou ten, podruhé onen, tak jak měl kdo chuť. Postupem času a téměř nepozorovaně, ta chuť dávat, stále více přecházela na Marušku a já ve své zamilovanosti to respektoval. Který muž své milované manželce neudělá radost, když může. Najednou jsem si s údivem uvědomil, že začínám akceptovat její pedagogickou myšlenku, že každý muž je takový žáček, který má mnoho nedostatků a je třeba ho vychovávat. Šlo s tím ještě něco dělat, ale já jsem ani snahu s tím něco dělat neprojevil. Maruščin postup se mi jevil jako logický a správný. Najednou jsem měl založenou tzv. Žákovskou knížku, do které si Maruška zapisovala všechny moje prohřešky a jednou za 14 dní, tj. každý lichý týden, většinou v pátek večer, je sečetla, různě prokombinovala podle jen jí známých bodových pravidel a pak mi oznámila výsledek a její výchovná opatření. A tak se naše malá milostná předehra přetvořila v mou domácí výchovu a v Maruščinu snahu o mé polepšení – to vše pochopitelně jen k mému osobnímu prospěchu. Inu pravá učitelka a já jí budu za její snahu, za chvíli vděčně líbat nožičky, ručičky a pomůcky co v nich bude držet. Náplň lekce je v podstatě známá – několik výprasků různé intenzity, s různými pomůckami a většinou i dlouhodobý kvalitní orálek, jako důkaz mé snahy o nápravu v intimní oblasti. Někdy i má řízená masturbace – abych si i já užil vyvrcholení. Prostě několik hodin naší společné práce na mém polepšení.

A právě na to oznámení, teď čekám před dveřmi obýváku. Je to tady!!!!!!!!!!!!! Z pokoje se ozval Maruščin medový hlásek: „Miláčku, pojď dál“. Vůbec neváhám, všechny myšlenky v tu chvíli vypouštím z hlavy, otevírám dveře a po kolenou se rychle přesunuji k Marušce. Začínám líbat její rozkošné nožičky a prosit o její shovívavost. Marušce to viditelně dělá dobře a s milým úsměvem mi říká: „Miláčku, já jsem k tobě shovívavá někdy až moc, za chvíli to sám uslyšíš a uvědomíš si to. Jiná by na Tebe byla daleko přísnější než já.“ Potom již poroučivým hlasem učitelky říká: „Klekni si ke stěně, ruce za záda a poslouchej. Pokud máš nějaké konkrétní komentáře k mým závěrům, tak se přihlas. Ale žádné hloupé výmluvy já nepřipouštím, to dobře víš.“

Maruška má prohřešky rozděleny do 4 kategorií, A až D, příp. doplněk E:

A – Běžné prohřešky, typu: špatné odpovědi na její dotazy, málo sleduji co mi říká, přišel jsem domů déle než jsme se domluvili, špatně jsem vysál, nereagoval jsem hned na její žádost apod.,apod. V této kategorii se k výprasku používá střední kožená plácačka. Jak Maruška říká – zahřívací kolo, aby prdelka dostala barvu a provozní teplotu.

B - Vážnější prohřešky, typu: zapomněl jsem něco udělat, nepozdravil jsem její kolegyně, začal jsem neodůvodněně hádku, tvářil jsem se nepřívětivě, když si ½ hodiny povídala s kamarádkou či kolegyní, nevšiml jsem si nového účesu, zapomněl na její narozeniny či svátek, apod., apod. V této kategorii se k výprasku používá solidní kožený řemen od kalhot, případně kožený bičík – co si Maruška vybere.

C - Vážné prohřešky, typu: opil jsem se a byl sprostý, hrubé chování, choval se nevhodně ve společnosti nebo při oslavách, nebyl přívětivý na její maminku, musela se stydět za mé chování nebo řeči, apod. apod. V této kategorii se k výprasku používají ratanové rákosky síly 6, 8 a 10 mm, dle Maruščina výběru..

D - Prohřešky v intimní sféře, jako: neuspokojil ji, vynucoval si sex v opilosti, odvalil se a usnul po výstřiku, malá předehra, výstřik dříve než ona byla hotová, apod., apod. V této kategorii se k nápravě používá jednostranný orál (lízání) o stanoveném min. čase a min. počtu vyvrcholení.

E - Doplněk, k ostatním kategoriím, hlavně ke kategorii D. Jedná se o moji masturbaci pod dohledem a řízením Marušky, s výstřikem do připravené misky, aby nebyl potřísněn koberec. Výraz „E se zakončením“, znamená, že vystříknuté semeno musím z misky slízat, abych byl více pokořen a uvědomil si, co pro mě ona dělá při orálu. Jako pomůcka pro doplněk E, se používá bičík a samozřejmě šňůrka od podvázaných varlat.

Klečím tedy v pozoru na podložce, donesené z předsíně, ruce mám za zády a upřeně sleduji Maruščina ústa. A v tom slyším svůj ortel pro tento večer:

„za A – je tady sedm prohřešků, ani nemá cenu je číst, stejně se pořád celkem pravidelně opakují. Abychom to trochu omezili, je to za 21 + 6 nápravných, tj. 27. Jsou nějaké námitky?“

Mlčím, nemám co k tomu říci. To +6 znamená, že to budou rány větší intenzity.

„za B – říkala mi Jarka, že jsi minulé úterý dělal, jako že ji nevidíš. Ve čtvrtek jsi přišel domů z hospody až v jednu hodinu a říkal jsi, že budeš do půlnoci doma. V sobotu jsi koukal na fotbal, zrovna když jsem chtěla s tebou probrat důležité věci – odsekával jsi mi odpovědi. Je to za 15 + 3 navíc za tu Jarku, tj celkem 18. Máš k tomu něco?“

Mlčím, je to celkem pravda, až na to, že jsem tu Jarku opravdu neviděl. Ale to mi neuvěří.

„za C – ty jsi nejen přišel z té hospody pozdě a opilý, ale budil jsi mne a snažil se mi vnutit sex. Uvědomuješ si to? A předevčírem mě volala maminka, že jsi byl na ní v telefonu neurvalý a na podruhé jsi ji položil telefon. Je to za 40 a za každou ránu poděkuješ. Máš něco proti tomu?“

Hlásím se (Ta její máma mi leze krkem a moc bych za to nedal, že ví, že každá její stížnost mě stojí velký výprask) – „ale Maruško, tvoje maminka volala zrovna, když jsem byl na odchodu a nechtěla pochopit, že nemám čas.“

„Nebudeme diskutovat o mé mamince, na tu si čas prostě vždycky musíš udělat. Za tvé výmluvy ti přidávám 15 za maminku, to je tedy 40 + l5. A dost.“

Mlčím a předtuchou se mi již předem bolestí sevřel zadek – tu maminku mi neodpustí a pocítím to na síle úderů.

„za D – vzhledem k céčku je to úplně jasné. Dnes to bude 50 na 3 a bez komentáře.“

„za E – dnes bude éčko se zakončením, abys věděl co je to vynucovat si sex.“

Děkuji Marušce za její shovívavé posuzování mých prohřešků, slibuji nápravu a líbám jí nohy. V předklonu u jejích nohou čekám na další pokyny.

Maruška se pohodlně usazuje v ušáku a říká: „Přines mi kávu a pak připrav vše potřebné na dnešní večer. Program sis snad zapamatoval.“

Vyskočím a běžím zařizovat vše požadované. Přináším Marušce kávu. Potom do pokoje připravuji plácačku, řemen a bičík. Také pro jistotu misku na semeno, protože nevím, kde Maruška bude éčko realizovat. Do ložnice přináším rákosku, řemínek na svázání rukou, látkové pásky na přivázání nohou, časový strojek a na postel připravuji polštářek pod bedra, abych měl při výprasku vyšpulený zadek. Pak jdu zpět do pokoje, klekám v pozoru na rohožku a čekám, až Maruška dopije kávu.

Asi po deseti minutách Maruška vstává, bere do ruky plácačku a začíná hlasitě a nekompromisně velet: „ Ohni se přes stůl.“

Ohýbám se přes stůl a „Aááuuuúu“ -zaječím. První rána má vždy větší razanci než očekávám. Další rány dopadají se strojovou pravidelností, přerušovanou jen mými stony a úpěním. Nemůžu si pomoci, nejsem žádný hrdina a rány pálí jako čert. Prdelka dostává rudou barvu, tak jak to má Maruška ráda. Občas mezi ranami si můj zadeček prohlédne a spokojeně zamlaská. Je na ní vidět, že výprask jí baví a činí jí potěšení. Chtěl jsem, abych mohl mít roubík, aby ji mé výkřiky nerušily, ale Maruška to odmítla. Ona ráda to úpění a prosby slyší a dává jí to uspokojení z její námahy. Dopadla 27. rána a já naposledy zaúpěl. Padám před Maruškou na kolena, líbám koženou plácačku, kterou mi nastavuje k políbení, líbám její nožičky a děkuji za výprask. Maruška beze slov ukazuje prstem na rohožku, já ihned zaklekám a ona usedá do ušáku k odpočinku.

„No, na úvod to celkem ušlo. Doufám, že si z toho bereš poučení a přestaneš už konečně zlobit. Vždyť se chováš jako malý kluk.“ Takhle Maruška ke mně v rámci poučení hovoří. Já mlčím, protože vím, že žádná odpověď se neočekává. Za chvíli pomalu vstává a prstem ukazuje na křeslo. Okamžitě vyskočím z pokleku a ohýbám se, s nohama mírně od sebe, přes opěradlo křesla. Koutkem oka vidím, že Maruška bere do ruky řemen. Ozve se zasvištění řemenu, já vyjeknu a pokrčím pravou nohu. Po mém uklidnění se svistot opakuje a s přestávkami dále pokračuje, tak aby si to Maruška řádně vychutnala. Jednotlivé rány jsou prokládány mým jekotem a plačtivými prosbami o odpuštění. Poslední tři rány, ty nadbytečné, jsou zvláště důkladné. S pláčem padám Marušce k nohám, líbám nastavený řemen a objímám a líbám její nožky. S pláčem slibuji, že už se příště polepším. Pokynem ruky k rohožce mě posílá do pokleku. Sama odchází do kuchyně se napít a do koupelny se opláchnout. Určitě také proto, aby neviděla, že nejsem schopen na rohožce klečet v pozoru, ale utírám si slzy a hladím své nebohé pozadí.

Maruška přichází, bere do ruky bičík a ukazuje, abych si klekl vedle ní. Obejde mne ze všech stran, bičíkem poklepe na mé pozadí a pak několika jemnějšími úhozy bičíku oblaží má varlata. Pak ukáže na mističku, abych si ji přisunul k sobě. Začínám se potit napětím a studem. Bičíkem mi roztáhne nohy od sebe a do druhé ruky uchopí šňůrku, která vzadu vede od podvázaných varlat. Zataháním za šňůrku se ujistí, že na to reaguji. „Začni“, tímto rozkazem dá pokyn k mé masturbaci a doprovází to švihem bičíku přes penis. Penis se ztopořil a já začínám s hekáním třít. Jak mi přibývají endorfiny, začínám zrychlovat. Maruška vše pozorně sleduje a bičíkem, šňůrkou a příkazy řídí celý proces. „Zpomal“, „Zrychli“, „Přestaň“ a tak podobně znějí její pokyny. Běda, kdybych vystříkl bez jejího dovolení. Když vidí, že už se celý třesu a kroutím, dává pokyn k výstřiku. Beru do ruky mističku a opatrně do ní stříkám semeno, aby neukáplo na koberec. Pokládám mističku na zem a děkuji Marušce, že mne nechala se udělat. Tři pořádné šlehy bičíkem, mi ale připomenou, že ještě nejsem u konce. Poslušně skláním hlavu nad mističkou a lízám své semeno. Vůbec mi to nechutná, ale bičík na zadku a varlatech, mi na to dává zapomenout. Tak se snažím, seč můžu a pak děkuji Marušce za její odborné řízení mé masturbace, a že mi umožnila tento prožitek. Maruška je viditelně spokojená.

Maruška usedá do ušáku k odpočinku a mě dává pokyn, abych se přemístil s pomůckami do ložnice. Plním její příkaz a potom v ložnici na rohožce očekávám její příchod. Zadek mám v jednom ohni, oči plné slz a z éčka také pocit studu a pokoření. Maruška se jde zatím vysprchovat.

Maruška přichází z koupelny do ložnice. Je oblečena do průsvitného, krátkého pyžámka. Moc ji to sluší a já na vše co doteď bylo, rychle zapomínám. Pohledem zkontroluje, zda je vše v pořádku připraveno, do ruky vezme rákosku a ukáže na připravený řemínek na ruce. Podávám jí ho a nastavuji ruce. Maruška je pevně sváže k sobě. Je to prostředek, který má zamezit, abych, při velké bolesti, se nesnažil rukama zakrýt zadnici. Pak rákoskou ukáže na postel. Pln nervózního očekávání rychle uléhám na postel, s rukama nad hlavou, polštářkem pod bedry a mírně roztaženýma nohama. Maruška opře rákosku o můj zadek a začne svůj proslov. Má utkvělou představu, že dobře voleným slovem, také přispěje k mému polepšení.

„Zlobil jsi?” „Ano.” Co jsem taky měl říct, když mám na zadku připravenou rákosku. „Zasloužíš si výprask?” „Ano.” Měl jsem strach a teď se začal zvětšovat. Asi si pár dní budu opatrně sedat. „Musím ti udělit důkladný výprask, souhlasíš?” S jakou radostí v hlase to říkala. „Ano.” „Dostaneš čtyřicet ran rákoskou, souhlasíš s trestem?” „Ano.” Co také jsem měl říkat, když už to bylo předem dáno. V duchu jsem již cítil bolest z výprasku. „Za každou ránu při výprasku poděkuješ a po výprasku si přede mě klekneš, budeš mi líbat nohy a hlasitě a zřetelně poděkuješ za výprask!” „Ano.” Klečení po výprasku rákoskou je celkem nepříjemné, zadek bolí a celé tělo se chvěje.

Skousl jsem pevně zuby, abych hned při první ráně nevyjekl. Nebudu jí přece hned dělat radost. Rákoska zasvištěla vzduchem. „Auúúúu.” Samozřejmě, jsem vyjeknul. První rána bolí vždycky víc, než si představuji. „Čekám!!” „Děkuji.“ Se strachem jsem čekal na další svištění rákosky. „Auuúúu.” Maruška mně vyplácela pomalu a s chutí. Na zadku jsou dva pruhy a nezůstanou dlouho osamocené. „Děkuji.”

Švih…. „Auúúu. Děkuji.” Zadek mně již bolel dosti intenzivně a to byl teprve úvod tohoto výprasku. Švih... „Aauúúuu. děkuji.” S radostí bych z postele utekl, místo toho jsem držel a čekal na další rány. Švih…. „Aúúúuu. Děkuji.” Švih…. „Auúúúuu. Děkuji.” Bože, tahle rána sedla. To bude jelito. Maruška vyplácela s chutí dál a já ječel a děkoval za švihy. V polovině základního výprasku si Maruška udělala přestávku, aby si odpočinula. Připadal jsem si, že sedím s holou zadnicí na žhavém uhlí. A to byla teprve polovina výprasku! Čekal jsem, že druhá polovina bude ještě horší, a byla. Když Maruška začala s další částí výprasku a rákoska dopadla na můj zadek, již pěkně sešvihaný, nevydržel jsem znovu bolestí a zaječel. Pak jsem si uvědomil, že musím poděkovat. A tak se ložnicí střídalo svištění rákosky s mým ječením a uplakaným „Děkuji.“ Po skončení základního výprasku si poklepávala rákoskou o druhou dlaň.

„Budeš si to už pamatovat, že nemáš zlobit?” „Ano.” To slovo jsem ze sebe dostal mezi vzlykáním. Maruška si chvilku odpočala a znovu přistoupila k posteli. „Tak teď dostaneš tu nadstavbu za maminku a tvé výmluvy. Dám si trochu více záležet. Souhlasíš?“ Zadek se mi začal strachem svírat a do očí mi vytryskly slzy. „Ano Maruško.“ „No to jsem ráda, že to akceptuješ, že se chceš napravit. Vždyť je to jen pro tvé dobro.“

Maruška vzala látkové pásky a přivázala mi každou nohu zvlášť k pelesti. To abych nemohl cestovat po posteli. Pak se se silnější rákoskou postavila vedle postele a začala s důkladným výpraskem. Hned od prvních ran jsem se kroutil a prohýbal, ale se svázanýma rukama a přivázanýma nohama, mně to nebylo nic platné. Moje vzlykání a prosby nebrala na vědomí. Občas dopadla rákoska místo na zadnici i na má stehna, což obzvlášť bolelo. Maruška mě švihala dlouho, alespoň mě to připadalo strašně nekonečné. Na zadku naskakovaly po švihancích rákoskou proužky přecházející v pořádná jelita. Poslední, asi opravdu 15- tý švih. „Už si to budeš pamatovat?” Rozvázala mně ruce sepnuté řemínkem a ovázala nohy.

„Vstaň! Klekni si přede mě a koukej si mě udobřit!” Vstávání bylo velmi nepříjemné, protože se zadnice velmi chvěla a bolest se rozlévala do celého těla. Kleknul jsem si před Marušku. Sklonila ke mně ruku s rákoskou. Políbil jsem konec rákosky a manželčinu ruku se slovy: “Děkuji za výprask.“ Ruku jsem jí už nepustil a pomalu začal líbat její klín, stehna a rukou hladil její pozadí obepnuté pyžamem. Po chvíli odložila rákosku a nechala se za stálého líbání vysvléci z pyžámka. Usedla na pelest postele, pak ulehla, roztáhla nohy a nastavila mi svůj klín. Já spustil časový strojek, do pravé ruky jsem Marušce vložil bičík, kdyby ho potřebovala a do levé šňůrku od mých podvázaných varlat. Maruška jen roztouženě vydala pokyn. “Můžeš začít miláčku. A snaž se.” Přizvedl jsem její stehna a hlavu vložil do jejího sladkého, rozevřeného klína. Všechnu bolest jsem pustil z hlavy a měl jen jednu jedinou myšlenku – abych jí nezklamal.

Maruška má ráda první vyvrcholení provedené jemně a pouze jazýčkem. Teprve u dalších akceptuje drsnější zacházení s její lasturkou, jako jemné dráždění zuby, prsty apod. Začal jsem tedy jemnými pohyby jazyku na poštěváčku, přešel na okolí pochvy a celého vnitřního i vnějšího klína. Pohyby jazyka jsou u Marušky bez problémů, neboť je téměř celá vyholená. Začínám jazykem vstupovat do pochvy, stále hlouběji a hlouběji. Zaznamenávám zvýšenou Maruščino reakci a také bičík se začíná dotýkat mých zad. Přecházím na poštěváček a intenzivně ho jazykem masíruji. Frekvence Maruščina klína se začíná zrychlovat a její stav také pociťuji na svých varlatech, za které Maruška začíná impulsivně tahat. Nedbám na tuto bolest a zrychluji. Náhle je má hlava silně přitisknutá stehny do jejího klína a klín periodicky přiráží k mému obličeji. Sotva dýchám, polykám šťávu Maruščina klína a mám vítězný pocit z jejího prvního vyvrcholení.

Čekám, až Maruščiny prudké reakce pominou a uklidní se. Mezitím moje ruce bloudí po jejích ztvrdlých ňadrech, hladím její krásné tělo a líbám její stehna. Po uklidnění si Maruška lehá na bok a na délku postele. Já k ní zepředu přiléhám a moje ústa se pomalu opět noří do jejího klína. Moje zuby jemně zpracovávají její poštěváček a moje prsty se noří do její pochvy. Sleduji Maruščiny reakce. Jsou pozitivní. A tak pokračuji s lehkým kousáním též na vnitřní části její lasturky. Rukama intenzivně hladím vnitřní stranu jejích stehen a vnějšek lasturky. Už cítím slabou vibraci jejího klína, která se stále zrychluje. Svou spokojenost mi Maruška dává najevo pohybem bičíku a občasným tahem za varlata. Přecházím na osvědčenou metodu intenzivní masáže poštěváčku jazykem a vtom přichází druhý Maruščin vrchol. Silně přiráží svým klínem na můj obličej a nohama objímá moji hlavu. Mám co dělat, abych se nezadusil její láskou. Rukou hladím její lasturku a ústy hledám všechny možná krásná místa na jejím těle. Maruška se postupně uklidňuje a zaujímá polohu vleže na zádech. Je zřejmé, že druhý vrchol přišel podstatně dříve než ten první. Nemám ponětí o čase, ale raději spěchám, aby mi časový limit neprošel. Mám za úkol ještě jeden vrchol. Prsty masíruji její lasturku a na jemnost přestávám brát ohledy. Maruška vzdychá a je spokojena. Ze zhora beru do úst její, již velice naběhlý, poštěváček a do pochvy zasunuji prsty obou rukou. Napřed po jednom a pak dva a dva. Třeba najdu ten její bod G, pokud existuje. Nekoukám napravo ani nalevo, jen do jejího klína a snažím se, seč mohu. Najednou cítím mohutný pohyb celého klína a doslova výbuch Maruščiných emocí, tělesných i slovních. Jsem u konce. Třetí vrchol je zde a Maruška ho intenzivně prožívá. Ani ji moc nezklidňuji, čekám, až uběhne čas a bude konec celé lekce.

Čas však pořád není u konce, Maruška je již v naprostém klidu a já musím dále pokračovat. Nespěchám a nechávám to na jemném olizování její lasturky jazykem. Rukama hladím její nohy od prstíků až nahoru a pokračuji k jejím ňadrům a tvrdým, naběhlým bradavkám. Zase začínám cítit, jak její tělo začíná mírně vibrovat. V tom se ozve časový signál a já bych mohl skončit. Je mi ale jasné, že to by mi Maruška nikdy neodpustila. V tom také slyším, jak říká: „Pokračuj miláčku, prosím!!“ Tak jemně pokračuji a ona se přesouvá pod můj klín a bere do úst můj penis a začíná ho sát. Milovaná Maruška, jak zbožňuji všechny její nápady. Takže my končíme dnešní večer milováním v naší oblíbené poloze 69. Maruška odkládá bičík a jednou rukou tře a přidržuje můj penis, který se začíná rychle topořit. Já znovu silně pracuji jazykem v lasturce a na poštěváčku. Rukama se pevně přidržuji Maruščiných stehen. Maruška začíná v křeči zrychleně přirážet, já také zrychluji frekvenci pohybu penisu. Maruška vrcholí a já ještě ne. A zde se projevuje Maruščina znalost a aktivita. Prudkým tahem zezadu za má podvázaná varlata, dosahuje silného tlaku a mého okamžitého výstřiku. Oba končíme s plnými ústy. Po uklidnění uléháme vedle sebe a vzájemně se hladíme a laskáme. Předem mi však Maruška rozvazuje šňůrku na varlatech, neboť už nejsem pod jejím řízením. Pomalu za stálého laskání a šeptání milostných slůvek usínáme. Miluji svou učitelku Marušku.