Jmenuji se Jitka, je mi 40 let a jsem učitelka. Učím na SOŠ matematiku a fyziku. A jak si asi umíte představit, naše profese se za poslední dobu hodně změnila. Děti jsou čím dál drzejší, troufalejší a řekla bych, že i hůře připravené. To platilo i pro moji poslední třídu, před dvěma roky byli ve třetím ročníku a rok od roku to s nimi bylo složitější. Byli v ní tři kluci Petr, Pepa, Zdeněk, kteří to tak nějak vedli. Všechno se ve třídě točilo kolem nich a postupem času začali mít hodně negativní dopad na všechny okolo. Rozhodla jsem se, že si s nimi promluvím a tak jsem je pozvala v pátek po vyučování k sobě do kabinetu. Normálně jsme v něm seděli 4, ale jeden kolega byl marod a další dva končili v pátek už kolem 10. „Dobrý den pani učitelko, co si od nás přejete“ zeptali se hned, jak vešli. Seděla jsem za stolem, blonďaté vlasy jsem měla rozpuštěné, na sobě jednodílné černé šaty, dlouhé zhruba do půlky stehen. Jsou, až ke krku což mi trochu vadí, ale zase jsou mi pěkně upnuté a tak zvýrazňují moje velká přírodní prsa. Navíc mají dlouhý rukáv což je zkraje jara vítaný benefit. Pod nimi mi silonky zvýrazňovali krásné, sportem udržované nohy. Po chvilce konverzace – ve které se chovali dost arogantně – jsem se rozhodla říct jim to naplno. „Kluci chováte se jako troubové a nikoho tím neohromíte“. „Už jsme tím ohromili hodně lidí“ řekl s úšklebkem Petr. Z jejich chování bylo cítit, že on je tím hlavním iniciátorem. Mačem, kterého je třeba zlomit. „Tento rok jste chyběli vždycky ty stejné dny, chodíte k lékaři spolu, marodíte spolu“ v tu chvíli jsem cítila, jak ve mně roste vztek. „Můžete mi říct, kde jste byli třeba včera odpoledne?“ zeptala jsem se čekajíc jednu z tradičních výmluv. Po chvilce ticha Petr odpověděl „Šukali jsme Zuzku“ kluci jen těžko zadržovali smích. Jeho odpověď mě zaskočila, očima jsem pomalu sklouzla k otevřené třídní knize, abych se podívala, jestli Zuzka (žačka mé třídy) taky chyběla…..a chyběla. „Všichni tři?“ zeptala jsem se. „No je to celkem divoška“ odpověděl Petr a tentokrát se už kluci neudrželi a smáli se. „Nesmíte být tak úzkoprsá, je jiná doba“ pokračoval. Rozhodla jsem se, že je pořádně ztrestám. Už jsem to dříve udělala, dokonce v době kdy jsem byla ještě vdaná. Vstala jsem, obešla stůl k Petrovi, chytla jsem ho za triko a přitáhla k sobě. Začali jsme se líbat. Jeho ruce okamžitě směřovali k mým velkým prsům, které hned začal mačkat. Moje ruka hladila jeho rozkrok. Cítila jsem, jak mu tvrdne. Rozepnula jsem mu kalhoty a vytáhla ho ven. Měl ho velmi pěkného, velkého a docela i tlustého, alespoň na 17 letého kluka. Pepa se Zdeňkem stáli v pozadí a koukali na nás. „Pojď sem“ ukázala jsem na Pepu. Krátce jsme se políbili. „A teď mu ho vykuř!“ přikázala jsem Pepovi. Oba se na mě podívali, jakoby mi nerozuměli. V tu chvíli jsem si uvědomila, že bych měla radši zamknout. Klíče si nechávám v zámku, pomáhá mi to si na ně vzpomenout, když odcházím. Proklouzla jsem mezi nimi ke dveřím a zamkla je. „Řekla jsem ať mu ho vykouříš!“ Projela jsem Pepovi jeho vlasy, druhou ruku mu dala na rameno a jemně tlačila dolů. Poslechl, klekl si na kolena. Levou rukou jsem chytla Petrovo péro, pravou Pepovu hlavu. Pomalu ji přibližovala k Petrovu pohlavnímu údu. Než Pepa konečně povolil, jemně otevřel pusu a nechal to krásné péro vniknout dovnitř. „To je ono, hezky přidej.“ „Chytni si ho ruky a pomož si“ instruovala jsem ho. Ani to netrvalo dlouho a Pepa kouřil jako nadržená děvka. Všimla jsem si, že Petr má zavřené oči, asi si představoval někoho jiného. Zdeněk to pozoroval z povzdálí a já přemýšlela jak ho zapojit. „To stačí kluci, svlíkněte se“ začali se svlékat, já si přetáhla šaty přes hlavu, sundala si boty, silonky a nakonec i spodní prádlo. Viděla jsem je, jak se na mě koukají, hlavně na moje prsa. Ty chtěli vidět od začátku, o nich fantazírovali, když jsem si v létě brala výstřihy a nakláněla se přes stůl ve třídě. Zvala jsem Zdeňka za ruku a dovedla ho k Petrovi, protože ten si zasloužil největší trest. „Líbejte se!“ Neposlechli. Zvedla jsem ze stolu pravítko a švihla Zdeňka po zadku. „Líbejte se“ zopakovala jsem. Dali si malou pusu. Znovu jsem švihla Zdeňka. „Pořádně, s jazykem, jako bych to byla já nebo Zuzka“ Tentokrát už se do toho pořádně položili. Odešla jsem na druhou stranu stolu a ohnula se přes něj. „Tak pojď, Pepo, máš to privilegium ho do mě strčit jako první“ S tím problém neměl. Rychle ke mně došel a hezky pomalu zajel do mé kundičky. A znovu a znovu. Hezky zrychloval, jak jsem byla stále vlhčí. Já pořád pozorovala druhé dva kluky. „Chytněte se za ptáky.“ Oba uchopili péro toho druhého, zatímco se stále líbali. „Už budu, paní učitelko“ uslyšela jsem hlas za mnou. Rychle jsem se otočila, klekla si a nechala ho nastříkat mi svoji mrdku do pusinky. Hned jsem vstala a chtěla ho políbit. Ucuknul. Chytla jsem ho pod krkem a spojila moje rty z jeho a samozřejmě mu vrátila jeho semeno. „Opovaž se to vyplivnout“ přikázala jsem. Zavřel oči a s vypětím všech sil polknul. Šla jsem k druhým dvěma klukům. „Lehni si na zem Petře“. Jeho péro se tyčilo ke stropu jako maják. Tak moc jsem chtěla nasednout, ale rozhodla jsem se, že Petr moji kundu neokusí. Ne dnes. „Pepo, začni ho honit“ řekla jsem, zatímco jsem si sedala na stůl. „A ty Zdeňku se ukaž“. Přišel ke mně, neměl ho většího než Petr ale možná trochu delšího než Pepa. Zajel do mě. Lehla jsem si zády na stůl a nechala ho, ať mě mrdá. Masíroval mi prsa a střídavě cucal bradavky. „Dělej, pořádně, dělej“ řekla jsem asi trochu víc nahlas, než jsem chtěla. Bohužel ani on neměl dlouhou výdrž a tak jsem za chvíli cítila, jak mi stříká na břicho. Posadila jsem se, abych zkontrolovala kluky na zemi a k mému překvapení měl Petr na břichu svoji mrdku. „Tak se oblečte a vypadněte“. Oblékli se, aniž by řekli jediné slovo, akorát na cestě ke dveřím řekli tiše „na shledanou“. Já si utřela sperma, oblékla si svoje šaty, spodní prádlo i silonky jsem hodila do kabelky a odešla domů s pocitem, že má tři koloušky, kteří pro mě udělají cokoliv.