Od té doby co byl zaveden kodex určující pravidla pro oblékání byl na univerzitě relativní klid, ale to se brzy mělo změnit. Schylovalo se k další bouři, která měla být daleko závažnější než doposud. Některé studentky totiž přestávalo bavit neustále hlídat jestli jim náhodou není vidět pod sukni, kde nemají kalhotky a že musi neustále podstupovat ponižující inspekce. Ty co nosily trička naopak zapomínaly hlídat jejich délku a často tak skončily nahé po zbytek dne.

A tak některé z nich přistoupily k razantnímu řešení a k tričku si přestaly oblékat kalhotky. Zjistily totiž, že se prakticky není za co stydět, odhalí tak jen další část kůže mezi nohama. Dokud budou mít nohy u sebe, tak se není čeho bát. Často se tedy stávalo, že po univerzitě chodily dívky jen v tričku a plně nebo částečně při tom odhalovaly svůj rozkrok. Některé to dělaly z čistě praktických důvodů aby se vyhnuly inspekcím a nemusely se hlídat, jiné naopak bavilo takto dráždit ostatní studenty. To se samozřejmě opět přestávalo líbit Děkanovi. Občasná nahota způsobená inspektory byla v pořádku, ale dívky, které se dobrovolně svléknou aby se vyhnuly problémům už nikoliv.

Opět tedy začal přemýšlet kudy z této šlamastiky ven. Jak donutit dívky aby se decentně oblékaly aniž by bylo potřeba měnit současná pravidla. Je nutné posunout decentní oblečení na novou úroveň bezpečnosti, tak aby se bez něj cítily v nebezpečí. Byl to další odvážný krok, ale nezbytný. Rozhlásil tedy, že veškerým studentům je dovoleno se dotýkat dívek na místech, která nemají zakrytá oblečením. Takto osahávaná dívka se nesmí žádným způsobem bránit a nesmí se pokusit o útěk. Naopak musi druhému studentovi umožnit maximální přístup k již odhaleným částem. Nebylo však dovoleno sahat například pod sukni i kdyby bylo jasné, že pod ní dívka nemá kalhotky. Týká se to pouze viditelně odhalené kůže.

Studentky zpočátku protestovaly, ale jako vždy, neměly jedinou šanci na úspěch a podřídily se. Situace se tedy opět uklidnila a dívky nosily buď delší minisukně nebo tričko s kalhotkami. Některé byly dokonce natolik vynalézavé a odvážné, že se oblékly pouze do pruhlédné noční košilky. Bylo tedy jasně vidět, že pravidla neporušují a zároveň byly natolik oblečené, že je nikdo nemohl osahávat na citlivých místech. Tyto dívky si vsugerovaly představu, že jsou v podstatě oblečené a podle toho se i dokázaly chovat, takže se k nim časem nikdo nechoval nijak zvláštně.

Samozřejmě jak se stávalo už i dříve, občas některý z inspektorů objevil dívku porušující kodex. Takto svlečená dívka měla pak velký problém. Pokud například čekala ve frontě v bufetu a stál za ní kluk, často se stávalo, že využil příležitosti a začal dívku osahávat přímo v rozkroku. Chudák dívka se nemohla bránit a musela počkat až to chlapce přestane bavit. Nebyly výjimkou ani situace, kdy dívka takto dosáhla orgasmu. Chlapec pak většinou znuděn přestal a odešel.

Děkan však nepočítal s dalším vývojem situace. Některým studentkám se to začalo líbit. Díky tomuto systému mohla dívka prožit orgasmus během dne, nemusela se u toho nijak namáhat a schovávat se před ostatními. Nebyly výjimkou ani orgasmy ve třídě během vyučování. Profesor pak mohl maximálně napomenout osahávajícího studentka, neboť dívka byla pouhou obětí. Nebyl to sice ideální stav jakého chtěl Děkan docílit, ale těchto dívek bylo v podstatě mizivé procento. Přesto se rozhodl zavést ještě poslední důležité pravidlo doufajíc, že omezí chování i těchto dívek. Prohlásil, že pokud studentka projeví veřejně známky vzrušení, oznamuje tím všem okolo, že „to“ chce. Nové pravidlo tedy umožňovalo aby vzrušená dívka byla beztrestně znásilněna libovolným studentem. Opět platilo, že se dívka nesmí v žádném případě bránit, ale naopak být chlapci maximálně nápomocna v jeho počínání.

Tento systém získal označení „Kodex v chování“ a byl odrazující i pro ty nejotrlejší dívky. Od té doby se prakticky nestávalo, že by se po univerzitě procházela odhalená dívka. Samozřejmě některé dívky toho občas využily, když se vydaly ven na procházku zcela nahé a pak bylo jen otázkou okamžiku než je začal nějaký chlapec osahávat, čímž jí navodil vzrušení a pak jí mohl bez problému znásilnit. Těchto případů bylo skutečné minimum a tak to Děkana netrápilo. Spíše naopak to určitým způsobem umožnilo studentům jak se odreagovat a lépe se věnovat studiu. Pro dívky to byl takřka ideální systém jak dát najevo, že touží po nezávazném sexu bez nějakých složitých seznamování či opíjení se.