Pod nohami jí šustilo spadané listí a lem jejích dlouhých šatů se otíral o obnažené kotníky. Byla bosá, aby cítila každičký dotek usínající přírody. Vítr si pohrával s jejími havranními vlasy, chvíli na tu stranu, hned na onu, omotával je kolem dívčina krku a hned strhával dozadu, nekonečně nerozhodný. A ona se jen usmívala a pozpěvovala si píseň stromů. Zde v lese se dokázala cítit svobodně, svobodněji než kde jinde.

Stará cesta, kudy dříve kupci převáželi zboží z její vesnice, ji dovedla na známé místo - ruiny opuštěného kamenného domku, kde dříve nejspíše sídlili hraničáři. Zůstala zde jen kruhová zeď a schodiště do patra, nyní již bez střechy, pouze s několika málotrámy, které vrzaly v podzimním chladném větru. Dívka si sedla na kamenný výklenek okna a přitáhla si plášť blíže k tělu. Zavřela oči a nasávala atmosféru místa. Mezi záhyby jejího šatu pronikal studený vánek a lehounce hladil a líbal její kůži. Povzdechla si.

Náhle ucítila závan vzduchu, odlišného od podzimního chládku. Byl sladší, těžší, lákavý a pln touhy po něčem, čemu nedokázala přiřadit jméno. Vytržena z myšlenek otevřela oči a obrátila tvář na stranu kam odvál. Zrak jí padl na travnatý pahorek, vzdálený jen několik desítek stop od domku. Rostl na něm jediný strom - stařičký dub s nízko posazenými větvemi a rozpraskanou kůrou. Většina jeho listů se stále pevně držela a jen některé z nich se zabarvovaly do teplé žluté a narudlé oranžové. Zvláštní bylo, jak byl celý pahorek ozářen pozdním sluncem - jakoby ji lákal k sobě, pojď, polaskej kůru, polehni ke kořenům, vdechni vůni usychávajících trav.

Jako omámená sklouzla ze studivého kamene a vydala se ke stromu. Na okamžik jako by zahlédla stín, či postavu, opírající se o kmenu dubu - na chvilenku, mohl to být jen šal oka. Bosými chodidly lehce našlapovala v mechu a spadaném listí, až dospěla pod strom, kde znovu pocítila jakousi sílu, přítomnost někoho, něčeho tajemného. Vzdech ji přiměl zvednout zrak nahoru ke větvím. A tak je uviděla - dvě překrásné, temně zelené oči se zlatými jiskřičkami, prohlížející si ji s neskrývaným zájmem. Oči patřily asi nejlíbeznější tváři, kterou kdy dívka viděla - lemovaly ji dlouhé rusé vlasy, propletené travami, listím i nejrůznějšími plody. Měla plné rty, světlé, pootevřené a pohrával na nich nepatrný ůsměv.

Bytost - byla to nymfa, musela být, pomyslela si dívka - se ladně zhoupla z větve dolů. Neměla na sobě jediný kousek zakrytý, nahá jak byla stvořena. Dívka si ji jen ohromeně prohlížela, zatímco nymfa přistoupila blíže s pažemi nataženými směrem k ní. Jednou rukou ji pohladila po tváři a odepjala sponu pláště, druhou ji zajela pod paži a kolem pasu. Přitáhla si ji k sobě, plášť nechala spadnout z dívčiných ramen k jejím kotníkům a žhavě ji políbila. Nymfiny drobné prstíky hladily její záda a dívka cítila, jak se její šat pomalu mění z bavlny na něco podobné pavučině, až zjistila, že se dočista rozplynuly. Začala nymfu líbat se stejnou dávkou vášně a zajela jí dlaní do hustých kadeří. Netušila, proč a jak se tohle stalo, ale rozhodně si to užívala.

Nymfa se zdála být nedočkavá a začala dívce laskat horní část zad a pevná prsa. Přejížděla jemnými prsty po jejích ramenou a lopatkách a náhle ji přetočila a přitiskla na kmen dubu. Sama se přisála k jejím rtům a celým svým tělem se přitisla k jejímu, zatímco třela svá bujná prsa o její. Jednou rukou zajela dívce do klína a ta vzdechla. Za neustálého vášnivého líbání se sesuly podél kmenu dolů na měkkou podušku z listí a trav. Dívka se rameny opřela o velký kořen a nechala nymfu postupovat rty a jazykem dolů po jejím těle, až ke klínu, kam nymfa s pousmáním strčila nejdříve jazyk a jala se uspokojovat vzdychající dívku. Ta za chvilku přešla od vzdechů ke sténání a s každým pohybem nymfina jazýčku se lehce prohnula v zádech. Nymfa náhle přestala dráždit její kundičku jazykem a vstrčila do ní prst. Začala jím kroužit a hladit vlhký klín, zatímco její ústa líbala a sála dívčina ňadra. Přidala další dva prsty do kundičky a vysloužila si další zasténání. Dívka zatoužila po dalším polibku, vztáhla dlaň k nymfině tváři a přitáhla si jí ke rtům. Nymfa se prohnula v zádech a přitisla se k ní. Znovu se začala třít svými prsy o dívčina, zatímco bez přestání laskala její klín. Volnou rukou jí hrábla do vlasů, poté na ňadra a masírovala její bradavky.

Během chvilky pocítila dívka v podbřišku slastný pocit vzrušení a téměř by vykřikla, nebýt nymfina jazyku v jejích ústech. Spokojila se tedy s prohnutím zad a napnutím svalů, než bez dechu klesla do listí. Cítila se báječně, chtěla poděkovat té úžasné bytosti co jí přinesla tolik slasti, otevřela oči - a spatřila jen větve dubu. Nymfa zmizela neznámo kam, nechávajíc za sebou jen vzpomínku.