Ridlex Seznamka

Velikonoce

Klasika
Chodím s Elvírou asi tři roky a pořád mě překvapuje. Ona je ta, co se nežene do vdávání, ona je ta, co vyžaduje milování denně a ona je ta, co chce zkoušet pořád něco nového. Onehdy se chtěla milovat na zastávce autobusu. Byl sice večer, ale pořád ještě chodilo dost lidí a já jsem s hrůzou zjistil, že nemohu. Děsila mě představa, že se u nás někdo zastaví a bude na nás civět nebo nám začne nadávat, popř. zavolá policii. Elvíra to chtěla moc a byla zklamaná, že jsem odmítl. Chtěla být při TOM viděna.

Uběhlo pár týdnů a já pořád myslel na to, jak jí její přání splnit a sám se nedostat do maléru. Napadlo mě to pár dní před Velikonocemi. Musel jsem si dát pár panáků už tehdy, když jsem to plánoval. Jsem zkrátka srab. Takový ten domácký typ. Manželství, dětičky, procházka parkem, kino a večer po zprávách krotké milování. Ale Elvíru ztratit nechci, tak jsem se musel překonat.

Věděl jsem, že si Elvíra ráda přispí a abych to měl ještě jistější, držel jsem ji velikonoční neděli dlouho vzhůru. Asi se divila, proč se odmítám s ní milovat a jen povídám, ale zvládl jsem to. Musel jsem mít jistotu, že druhý den neselžu. Vyplížil jsem se po šesté hodině, nasnídal se, hodil se trochu do gala, dal si panáka na kuráž a vyrazil do ulic. Elvíra spala jako dudek. Tak jak byla zvyklá – nahá. Před odchodem jsem ještě trochu přitopil, aby ji nevzbudila zima a neoblékla si noční košilku.

Musel jsem vypadat jako cvok. Ignoroval jsem všechny dívenky, pokukující za okny a rozhlížel se po kolednících. Taky jsem si dlouho vybíral pomlázku, které naštěstí ještě na náměstí prodávali. Úspěch jsem měl v osm hodin. Poměrně snadné vysvětlení, kupodivu i pochopení a vyrazili jsme k domovu. Opatrně jsem odemkl a znovu zopakoval koledníkům o co mi jde a každému vrazil do ruky flašku kořalky, aby neměli pocit, že je šidím. Byli ještě střízliví, což jsem potřeboval a byli čtyři. Věk asi 19 – 25 let. Jen jsem se bál, abych to ukočíroval. Otevřel jsem dveře ložnice a kluky vpustil dovnitř. Elvíra ležela na břiše a jak jsem předpokládal, byla teplem odkopaná. Kulatý zadeček se jí přímo nabízel. Kývl jsem na kluky. Postavili s kolem postele a já něžně Elvíru políbil na ucho. Vyděsit jsem ji nechtěl. Něco zakňourala a já řekl: „Hezké Velikonoce, miláčku." V ten moment ji kluci uchopili za nohy a ruce a já ji odkryl. Vyjekla. „Co se děje, kdo to je?“ „Neboj, to je můj dárek tobě,“ odpověděl jsem a začal ji vyplácet. Snažil jsem se, aby pomlázka hodně svištěla, ale aby dopadla už zbrzděná. I tak se Elvíře začaly objevovat pruhy na zadečku. Z toho jsem strach neměl, měla to ráda. Pak jsem zase klukům pokynul. Když jsem zaznamenal, že chce jeden něco říci, syknul jsem pšššt. Byli jsme domluveni, že ani nehlesnou. Kývl, že rozumí a pomohl ostatním Elvíru otočit na záda. Nemohl jsem si nevšimnout, že je pohled na mou nahou lásku vzrušil a doufal jsem, že dodrží to, co mi slíbili. Roztáhli jí nohy a já se pomaličku začal svlékat. Hodně pomalu jsem si sundával košili, rifle i slipy. Už mi stál , jen jsem měl zvláštní pocit, že mi na něj civí ti čtyři kluci. Snažil jsem se je nevnímat a soustředil se jen na Elvíru. „Stáhněte ji níž,“ poručil jsem a oni hned pochopili. Stáhli ji nohy dolů z postele tak, že se jí rozevřená lasturka dostala na okraj postele. Měla dokořán otevřené oči a zvětšené zorničky, neklamnou známku vzrušení. Byl jsem spokojen. Zatím se to daří. Klekl jsem si na zem a roztáhl jí pysky. Byla mokrá a ostře vonící sekret se nedal pominout. Museli ho cítit i koledníci. Slyšel jsem, že rychleji dýchají. Elvíra se dívala chvíli na mě, chvíli těkala očima po tvářích“hostů.“ Sehnul jsem se a začal jí olizovat stehna. Zaslechl jsem polohlasné:“Do prdele.“Ostatní koledníci rušitele umlčeli. Blížil jsem se jazykem ke zvoucí jeskyňce, která dostávala barvu rubínu. Poštěváček byl tvrdý a rozechvělý. Šlo to hrozně rychle, ani jsem to nepředpokládal. Prohnula se jako luk, přitáhla si ruku, která ji držela za zápěstí a tak jak se vždycky při silném vrcholu projevovala, do té ruky se zakousla. Koledník zaťal zuby, ale držel. Měl vytřeštěné oči. Elvíra se ještě pár minut zmítala a když se začala zklidňovat, pozvedl jsem se a zavedl jí svůj úd dovnitř. Nešlo to snadno, byla stažená jako panna. Ale mokro, které se z ní linulo, mi pomohlo vklouznout. Ještě jsem ucítil doznívající orgasmus a začal jsem pomalu přirážet. Škubala se klukům z rukou, ale já jim gestem naznačil, ať ji drží dál. Nemohl jsem zabránit, aby jim volné ruce nezabloudili na její prsa, nohy a zadeček. Neměl jsem to sice naplánované, ale tak moc mi to nevadilo. Zvedl jsem jí vysoko nohy a kluci mi je pomohli držet doširoka otevřené. Elvíra skučela něco o tom, že jsem ďábel, což mi dodávalo kuráže a zrychli jsem. Podruhé to bylo ještě silnější. Chvíli jsem si se zaťatými zuby vychutnával ten pocit absolutního uvěznění, pak jsem do Elvíry ejakuloval. Nemohl jsem si dovolit nějaké odpočívání a doznívání. Koledníci se změnili ve slintající vlčáky a to jsem nemohl dopustit. Rychle jsem vstal, vrazil jim do rukou odložené flašky a strkal je ke vchodu. Cestou jsem jim pořád děkoval a hlavně připomínal, aby na tuhle adresu zapomněli. Brblali, ale vystrkat se dali. Teprve pak jsem padl na postel a ještě rozechvělý si to začal teprve pořádně uvědomovat. Trochu na mě dolehl strach, co by se stalo, kdyby se na Elvíru ti kluci vrhli. Se svojí kondičkou a jejich přesilou bych toho asi moc nesvedl.

Podíval jsem se na Elvíru. Ležela na zádech, nohy doširoka od sebe a tvářila se jako nasycená kočka. Hlesla jen „Díky“ a pak se dlouho dívala do stropu. Asi to také znovu zpracovávala. Probrala se za půl hodiny, osprchovala se a pak už mě do večera nepustila ze svých drápků. Myslím, že jsme ani nejedli, jen občas hltali sodovku.