Večeře s tajemstvím

Restaurace byla útulná, tlumené světlo svíček tančilo na stěnách, zatímco v pozadí hrála jemná jazzová hudba. Seděli naproti sobě u malého stolu v rohu místnosti, izolováni od ostatních hostů. Ona si pohrávala se stopkou sklenice červeného vína, zatímco jeho pohled nedokázal opustit její tvář. Byla krásná, sebevědomá a tajemně usměvavá.

„Takže… užíváš si večer?“ zeptala se konečně, její hlas byl jemný, ale v podtónu zaznívala jistota někoho, kdo přesně ví, co chce.

„Ano, moc. Je to skvělé místo a… ty jsi nádherná,“ odpověděl s mírnou nervozitou.

Usmála se a lehce si zkousla spodní ret. Bylo to gesto, které v něm probudilo okamžité vzrušení.

„Víš…“ začala, tentokrát s drobnou jiskrou v očích, „jak moc jsi vlastně nadržený?“

Otázka ho zasáhla jako blesk z čistého nebe. Rozkašlal se a málem vylil trochu vína. Pokusil se o úsměv, ale jeho tvář zrudla.

„No… po těch několika dnech, co jsme se neviděli… je to docela intenzivní,“ přiznal nakonec.

Přikývla a dál se na něj dívala tím intenzivním pohledem, který ho připoutal k místu. Neřekla nic dalšího, jen si usrkla vína a líně přejela prstem po okraji sklenice.

Celý zbytek večeře se nesl v napjatém očekávání. Ona zůstávala klidná, lehce provokativní v každém pohybu, v každém úsměvu. On byl napjatý jako struna, plný otázek, které se neodvážil vyslovit.

Když dojedli a zaplatili účet, jemně ho chytila za ruku a vedla ho k východu. Noční vzduch byl chladný a osvěžující, ale napětí mezi nimi bylo tak hmatatelné, že by se dalo krájet.

„Pojď ke mně domů,“ zašeptala mu do ucha, když se zastavili na rohu ulice. Její dech ho polechtal na krku.

Bez váhání přikývl.

Její byt byl moderní, ale útulný. Tlumené světlo z lampičky v obývacím pokoji vrhalo měkké stíny na stěny. Jakmile za nimi zaklaply dveře, otočila se k němu a upřela na něj svůj pronikavý pohled.

„Mám pro tebe malé překvapení,“ řekla pomalu a s důrazem na každé slovo.

Z jedné ze zásuvek vytáhla malou, průhlednou klícku na penis. Byla elegantní, tvrdá a opatřená malým zámkem. Chvíli ji držela v ruce, otáčela ji a sledovala jeho reakci.

„Na chvilku si tě zamknu. Co ty na to?“ zeptala se a koutky úst jí cukly v pobaveném úsměvu.

On zůstal stát jako přimražený. V hlavě mu vířilo tisíc myšlenek, ale zároveň cítil zvláštní kombinaci nervozity, vzrušení a podivného klidu. Pomalu přikývl.

„Dobře…“ zašeptal.

„Tak se svlékni,“ přikázala jemně, ale autoritativně.

Poslechl. Každý kus oblečení z něj sklouzával pomalu, jeho pohled se občas setkal s jejím, ale nikdy nevydržel příliš dlouho. Když před ní stál nahý, cítil se zranitelně, ale zároveň zvláštně svobodně.

Pomalu k němu přistoupila, klícku pevně sevřenou v dlani. Jemně mu ji nasadila, pečlivě ji upravila a nakonec zacvakla malý zámek. Zvuk zaklapnutí se mu vryl hluboko do mysli.

„Hotovo,“ zašeptala, zatímco jemně přejela prstem po povrchu klícky. „Teď jsi jenom můj.“

Jeho dech byl mělký, srdce mu bušilo jako o závod. Připadal si podivně bezmocně, ale zároveň nesmírně vzrušeně.

„Lehni si na gauč,“ přikázala.

Poslechl. Ona si sedla vedle něj, jednu nohu elegantně přehodila přes druhou a pomalu si začala sundávat boty. Její chodidla byla dokonalá – jemná, hladká, s pravidelnými prsty. Položila jedno chodidlo na jeho hruď a lehce přitlačila.

„Mám pro tebe ještě jednu otázku,“ řekla sladce. „Kdybych ti teď dovolila si na mě sáhnout… co bys udělal jako první?“

Polkl. Jeho hlas byl roztřesený.

„Asi bych tě políbil… všude,“ zašeptal.

Zasmála se. „To jsem si myslela. Ale dnes to bude trochu jinak.“

Natáhla se pro telefon, něco na něm zmáčkla a v místnosti se ozvala jemná hudba. Pak si pohodlně opřela záda o opěrku gauče a nohy mu položila přímo na obličej.

„Polib mě. A pořádně.“

Srdce mu divoce tlouklo, když se jeho rty dotkly jejího chodidla. Políbil každý prst, jemně přejel jazykem po nártu. Její oči se zavřely a z úst jí unikl spokojený povzdech.

„Tak je to správně. Pokračuj.“

Jeho svět se zúžil jen na ni. Na její vůni, na její kůži, na její hlas. Cítil, jak se jeho vlastní vzrušení hromadí, jak se snaží dostat ven, ale tvrdá klícka mu to nedovolila.

Ona se zatím přesunula trochu níž a mezi prsty si začala hrát se svým klitorisem. Její dech se zrychloval, vzdychání bylo hlasitější.

„Víš, co je na tom nejlepší?“ zašeptala mezi vzdechy. „Ty tu teď ležíš, nadržený, ale nemůžeš nic. A přesně to se mi na tom líbí.“

Její tělo se napnulo, dech se jí zadrhl, a když konečně dosáhla svého orgasmu, celá se zachvěla. Pak se opřela zpět do gauče, spokojená a uvolněná.

„Tohle ti musí na dnešek stačit,“ řekla nakonec a podívala se na něj s pobaveným úsměvem. „Zůstaneš takhle pár dní, ať jsi co nejvíc žádostivý.“

Uzamčené dny

První dny po jejich večerním setkání a jeho zamčení do tvrdé, průhledné klícky byly pro něj jako nekonečné mučení. Každé ráno se probouzel s bolestivým tlakem mezi nohama, když se jeho tělo přirozeně snažilo o erekci, která nebyla možná. Tvrdý plast klícky držel všechno na místě, nekompromisně a s chladnou přesností.

Jeho přítelkyně si to zjevně užívala. Ráno si před ním v klidu sedla na okraj postele jen v prádle a s laškovným úsměvem sledovala, jak se snaží udržet klid. Přistoupila k němu, opřela se jednou nohou o postel tak, aby se jí mohl dívat na nohy zblízka, a s klidem pronesla:

„Podívej se na sebe. Celej týden to bude jen o mé kontrole. A víš, co je na tom nejlepší? Že čím víc budeš chtít, tím víc tě to bude bolet.“

Občas mu poslala zprávu během dne – krátké video, jak si sama užívá s prsty mezi nohama, nebo fotku jejího roztaženého těla s jednou stručnou větou: „Tohle dneska není pro tebe.“

Večer, když spolu byli na gauči, si přitiskla jeho hlavu mezi svá stehna a nechala ho líbat její kůži, zatímco ona si lehce pohrávala se svým klitorisem. Na konci večera mu s klidem řekla:

„Zasloužil sis to. Ale pro dnešek to stačí.“

Každý další den byl větším a větším testem jeho trpělivosti. Fyzické nutkání bylo nesnesitelné, ale jeho hlava byla plná ní – jejího hlasu, jejího těla, její vůně. Pokaždé, když zavřel oči, viděl ji před sebou, nahou, sebevědomou, naprosto dominantní.

Hotel a překvapení

Po necelém týdnu následovala jejich společná návštěva elegantního hotelu, kde měla rezervovaný pokoj a večeři v luxusní restauraci. On dorazil oblečený ve svém nejlepším obleku, zatímco ona vypadala jako bohyně v přiléhavých černých šatech, které zdůrazňovaly její ženské křivky.

Během večeře si ho provokativně dobírala. Nohou se ho letmo dotýkala pod stolem a s pobaveným úsměvem sledovala, jak se mu v očích zračí směs touhy a frustrace z jeho déle než týden trvající nadrženosti, posílené uzamčením a nemožností erekce. Když dojedli dezert a číšník odnesl talíře, naklonila se k němu přes stůl, její pohled byl klidný, ale pronikavý.

„Asi čekáš, že tě teď konečně odemknu a dopřeju ti, co chceš…“ řekla tiše, ale dostatečně důrazně.

Polkl a přikývl, jeho hlas se mu zadrhl v krku. Ona se však jen pobaveně usmála.

„Víš, mám na tenhle víkend jiné plány. Objednala jsem si wellness… a taky mi přijde na návštěvu můj milenec. On má totiž výdrž, o které si můžeš nechat jen zdát.“

Jeho srdce bušilo jako o závod. S touto variantou nepočítal. Nedokázal odtrhnout oči od jejích rtů, když s klidem pronesla další větu:

„A abych nezapomněla… ani na tebe jsem nezapomněla.“

V tu chvíli se po její levici objevily dvě ženy. Jedna měla na sobě těsný černý kostým, druhá rudé šaty s hlubokým výstřihem. Obě vypadaly sebevědomě, zkušeně a jejich oči si ho okamžitě změřily.

Jeho přítelkyně vytáhla z kabelky malý, lesklý klíček a s úšklebkem ho podala jedné z žen – té v černém kostýmu.

„Tady je klíč k jeho klícce. Můžete ho odemknout, kdykoli budete chtít, ale ručíte mi za to, že z něj nevystříkne ani kapka. Rozumíme si? Jedině já rozhoduju, jestli a kdy – nebo jestli vůbec – mu dovolím vyvrcholení, až se vrátím.“

Žena v kostýmu klíček beze slova převzala a schovala ho do kapsy. Její úsměv byl chladný, ale hravý.

„Nemusíte mít obavy. Postaráme se, aby byl poslušný. Samozřejmě si s ním trochu pohrajeme, jak jsme se domluvily. Ale zaručujeme, že nevystříkne ani o kapičku. Až přijde správný čas – pokud vůbec – přijdete si to vybrat sama.“

Jeho přítelkyně se otočila zpět k němu, její úsměv byl plný spokojenosti a lehkého pohrdání.

„Tak vidíš, miláčku. Od teď jsi v péči těchto dvou dam. Já si zatím užiju víkend s masážemi – a taky se svým milencem. A ty si budeš hrát podle jejich pravidel. Kdo ví, třeba se nakonec nějakého orgasmu taky dočkáš… Anebo taky ne,“ dodala se škodolibým mrknutím.

On polkl, nebyl schopný slova. Cítil, jak mu srdce buší až v krku, a klícka na jeho těle se bolestivě připomněla. Takové překvapení nečekal. Jedna z žen ho chytila za rameno a pevně stiskla.

Odveden do neznáma

„Dobře. Teď pojď s námi.“

Jeho přítelkyně mu věnovala poslední pobavený pohled, zatímco si pomalu přiložila skleničku ke rtům. Pohodlně se opřela v židli, jako by celé tohle divadlo bylo naprosto přirozené, a otočila svou pozornost zpět k jídelnímu lístku.

On se postavil, pohled upřený do země, ruce neklidně složené před sebou. Cítil, jak mu tváře hoří rozpaky, ale zároveň ho celou bytostí spaloval vzrušený neklid.

„No tak, nezdržuj,“ sykla jedna z žen, ta dominantnější, a jemně ho postrčila směrem k zadnímu východu z restaurace.

Když míjeli další hosty a obsluhu, měl pocit, že na něj všichni upírají pohledy. Samozřejmě si většina lidí vůbec nevšimla, co se děje, ale jeho mysl mu hrála hru plnou paranoie a vzrušeného studu. Zároveň vnímal každý krok – jeho přítelkyně zůstávala u stolu, zatímco on odcházel s dvěma cizími ženami do neznáma.

V hlavě mu stále zněla její poslední slova, která vyřkla těsně předtím, než odešli od stolu:

„Neboj se, miláčku. Já si teď během víkendu užiju pořádný sex a spoustu skvělých orgasmů… A ty? Ty ani kapku. Mysli na to.“

Její smích byl sladký a ledově krutý zároveň. On sklopil hlavu a kousl se do rtu. Cítil, jak se mu srdce divoce rozbušilo a klícka kolem jeho penisu se bolestivě připomněla.

Výtahem sjeli do podzemního patra. Tlumené osvětlení a těžké koberce na chodbách tlumily každý zvuk kroků. Dveře, které míjeli, byly všechny stejné – masivní, s malým číslem na štítku. Až na samém konci chodby jedna z žen vytáhla klíč a otevřela dveře označené pouze číslem „13“.

Místnost, do které vstoupili, byla větší, než čekal. Těžké závěsy zakrývaly okna, na stropě visel starý křišťálový lustr a v rohu stála velká kožená pohovka. Na jedné straně místnosti se nacházel nízký stůl se sadou pout, bičíků, vibrátorů a dalších pomůcek, jejichž účel si raději ani nechtěl představovat. U zdi byl dřevěný stojan s pouty na ruce a nohy, naproti tomu kovová konstrukce se zavěšenými řetězy. Místnost působila jako kombinace elegantního salonku a mučírny.

„No, tady strávíš dnešní noc. A kdo ví, možná i celý víkend,“ řekla dominantní žena, zatímco se opřela o stůl a přejela prstem po jednom z bičíků.

Druhá žena ho chytila za bradu a zvedla mu hlavu, aby se jí podíval do očí.

„Svlékni se. Všechno. A oblečení pečlivě slož a ulož do té skříňky tamhle. Nebudeš ho pár dní potřebovat.“

Hrdlo se mu sevřelo. Věděl, že nemá na výběr. Pomalu si začal rozepínat košili, sundal si kalhoty, ponožky, všechno až do posledního kousku. Vzduch v místnosti ho chladil na kůži, ale uvnitř něj spaloval oheň hanby a vzrušení.

Poskládal oblečení a vložil ho do malé skříňky, kterou mu žena ukázala. Když zavřel dvířka a otočil se zpět, obě ženy si ho prohlížely od hlavy až k patě.

„Pěkné,“ řekla ta dominantní a kývla hlavou. „Kleč.“

Poslechl okamžitě. Kolena ho zabolela, když se setkala s tvrdým kobercem. Hlava skloněná, ruce za zády. Cítil se vystavený, bezbranný, jako kořist před dravcem.

Pravidla hry

„Teď poslouchej, protože tohle ti řekneme jen jednou,“ začala dominantní žena, zatímco pomalu přecházela kolem něj. „Tvůj orgasmus – pokud k němu vůbec ještě někdy dojde – je v rukou jen tvé přítelkyně. Jen ona může rozhodnout, jestli si ho zasloužíš. A ona tu není, tak asi víš, co to znamená.“

Druhá žena se posadila na okraj pohovky a pokračovala:
„My jsme tady od toho, abychom tě otestovaly. Abychom ti ukázaly, co znamená skutečné čekání. Tvoje přítelkyně se sem vrátí…“

Na okamžik se odmlčela, což v něm vyvolalo husí kůži.

„Až si užije víkend. A věř mi, že během těch spousty hodin se toho stane hodně. Ale ty si budeš pamatovat jedno: ani jedna z nás ti nedovolí vystříknout. Ani jedna z nás ti nedovolí ulevit si jakýmkoli způsobem, i kdybys hodně prosil. Všechno, co se stane, bude pod naší kontrolou.“

Dominantní žena se naklonila blíž a její rty se téměř dotýkaly jeho ucha:
„Nebudeš mít ani sebemenší příležitost. Až se vrátí tvá přítelkyně, budeme jí podrobně referovat, jak ses choval. A věř mi, že pokud zklameš, nebude z tebe mít radost. Budeme si tě nahrávat, a pak jí to ukážeme.“

Její prsty se lehce sevřely kolem jeho varlat, což ho přinutilo prudce vydechnout.

„…a ta klícka? Ta se možná už pak nikdy neodemkne.“

Pustila ho a znovu se narovnala.

„Pravidlo číslo jedna: Mluvíš jen, když se tě na něco zeptáme. Jasné?“
„Ano, paní.“

„Pravidlo číslo dvě: Tvoje tělo patří nám. Od teď. Každý kousek. Jasné?“
„Ano, paní.“

„Pravidlo číslo tři: Každý tvůj projev touhy bude kontrolován. Žádné zbytečné pohyby, žádné zoufalé snahy o úlevu. Budeš poslušný, nebo zažiješ opravdový trest. Rozumíš?“
„Ano, paní.“

„Dobře,“ řekla dominantní žena, když přistoupila k malému stolečku a zvedla z něj černý pásek s kovovým kroužkem. „Začněme.“

Dvě ženy stály nad ním. Každá představovala jiný druh dominance – jedna s přísným a ostrým pohledem, druhá s jemným, avšak neméně nekompromisním úsměvem. Mezi nimi se cítil jako hračka, zcela bezmocný.

Začátek noční trýzně

„Postav se,“ zazněl povel od autoritativnější z nich. Její hlas byl ostrý a neumožňoval žádné váhání.

Pomalu se postavil, jeho nohy byly nejisté, ale přesto ho nesly. Penis v klícce bolestivě pulzoval, zatímco jeho tělo se třáslo směsicí vzrušení a strachu. Přistoupily k němu, každá z jedné strany, a pevně ho uchopily za paže. Odvedly ho ke dřevěnému rámu, který stál uprostřed místnosti. Jeho konstrukce působila hrozivě – kožená pouta visela na řetězech, které byly upevněny do masivních podpěr.

„Ruce nahoru,“ přikázala druhá žena. Její hlas byl jemnější, ale o to více výsměšný.

Poslechl okamžitě. Jeho zápěstí byla připoutána k rámu, zatímco jeho nohy zůstaly roztažené a upevněné do další sady pout. Jeho tělo bylo nyní zcela vystavené, napnuté a bez možnosti pohybu.

První žena pomalu přistoupila blíž a přejela mu nehty po hrudi, až sebou škubl. „Podívej se na něj,“ řekla s pobavením. „Už teď je zlomený.“

Druhá žena se zasmála a přešla k malému stolku, kde byla připravena sada pomůcek – vibrátory, bičíky, kolíčky a další hračky. Uchopila jeden z nich – jemný kožený proutek – a zlehka jím přejela přes jeho hýždě.

„Dnes v noci se budeš hodně učit,“ pronesla. „Třeba, jak málo kontroly nad sebou vlastně máš.“

Jemné mučení

První žena uchopila jeho bradu a donutila ho, aby se jí podíval do očí. „Pamatuj si, že tohle všechno je jen začátek,“ řekla tiše. „Tvá přítelkyně nám dala naprostou volnost. A my jsme rády kreativní.“

Druhá žena mezitím přejížděla proutkem přes jeho stehna, břicho a nakonec přes klec, která svírala jeho penis. Zvuk plastu pod lehkými údery byl tichý, ale účinný – každý dotek způsobil, že se jeho tělo napnulo v zoufalé snaze uniknout.

„Takhle se chová někdo, kdo prosí o trest,“ pronesla posměšně. „Ale my tě netrestáme. My tě zdokonalujeme.“

První žena nyní uchopila jeho varlata mezi prsty a jemně je stiskla. „Podívej se, jak jsou už teď plná,“ zašeptala. „Ale to je dobře. Chceme, aby byly ještě těžší.“

Když ho nechaly několik minut viset v poutech, drážděného jejich doteky a výsměchem, přešly k většímu kroku. První žena sundala z poličky malý vibrátor a přiložila ho ke spodní části jeho klícky. Jemné vibrace okamžitě projely jeho tělem, jako by mu chtěly připomenout každou nervovou zakončení, která byla zoufale citlivá.

„Podívej se na něj,“ řekla druhá žena a smála se. „Snaží se, ale nemůže nic. Je to vlastně… smutné.“

První žena se sklonila k jeho uchu a zašeptala: „Ale ty si to užíváš, že ano? Přiznej to.“

On nedokázal odpovědět – nebylo to povoleno. Jen přikývl, jeho dech byl přerývaný, jeho tělo se třáslo.

Nečekané zakončení noci

Když už se zdálo, že ho nechají na místě a odejdou, obě ženy se přemístily k pohovce v rohu místnosti. Bez jakéhokoliv zaváhání se začaly vzájemně dráždit, jejich hlasy byly stále hlasitější. On je mohl jen sledovat – jejich těla, pohyby, způsob, jakým se dotýkaly.

„Vidíš, jak to vypadá, když je někdo spokojený?“ zeptala se jedna z nich. „Ale ty? Ty můžeš jen koukat.“

Když dosáhly svého vyvrcholení, jedna z nich se postavila a přistoupila k němu. Jemně ho pohladila po tváři a přikázala: „Teď spi. Zítra tě čeká další lekce.“

Byl připoután k jiné konstrukci, která ho držela v horizontální poloze. Nemohl se hýbat, jeho tělo bylo zcela znehybněné. Světla pohasla, a on zůstal sám – unavený, frustrovaný, ale stále naplněný touhou.

Ranní hygiena

Ráno bylo tiché, narušované jen ostrým klapáním podpatků na dlažbě a jeho těžkým, zrychleným dechem. Klečel na všech čtyřech, nahý, jeho tělo bylo unavené z předešlé noci, ale jeho mysl byla ve střehu. Plastová klícka pevně obepínala jeho penis, který se bolestivě pokoušel vzepřít proti svému vězení, a obojek na krku jen zesiloval jeho pocit absolutní podřízenosti.

„Začneme,“ pronesla autoritativní žena, která se zastavila těsně před ním. Její bosé nohy spočívaly přímo před jeho obličejem, zatímco jeho oči sledovaly, jak její nárty klouzají po dlažbě.

„Jazyk ven,“ přikázala ostře. „Začni s prsty. Každý z nich. Pořádně.“

Jeho jazyk se dotkl jejího nártu a pomalu klouzal přes kůži, dokud nenarazil na její prsty. Jemně je olizoval, jeden po druhém, a důkladně kroužil jazykem kolem. Její pohled byl chladný, ale spokojený, zatímco on pečlivě přejížděl jazykem i mezi prsty, dokud si nebyla jistá, že každý detail jejího chodidla je perfektně očištěný.

„Teď celou plochu,“ přikázala. „Od prstů až k patě. Ať se leskne.“

Jeho jazyk pomalu přejížděl po jejím chodidle, každý pohyb byl důkladný, zatímco druhá žena se blížila z boku.

„Výborně,“ pronesla první žena po chvíli. „Teď přejdi na ni.“

Druhá žena zvedla jednu nohu a jemně přitiskla prsty na jeho tvář. „Začni stejně,“ řekla klidně, ale její pohled byl neúprosný. „Prsty, nárt, pata. A pořádně.“

Jeho jazyk se znovu pohyboval, jemně klouzal mezi prsty, olizoval každý detail jejího chodidla, zatímco ona zavřela oči a tiše povzdechla.

„To by stačilo,“ pronesla po chvíli první žena. „Teď přejdeme k něčemu důkladnějšímu.“

Přistoupila zezadu, jednou rukou uchopila jeho hlavu a pevně ji stiskla. „Otoč se,“ přikázala ostře, zatímco ho přinutila zvednout obličej.

Druhá žena se pomalu otočila zády k němu a jedním pohybem roztáhla půlky. Její řitní otvor byl teď přímo před jeho obličejem, jen pár centimetrů od jeho tváře.

„Podívej se pořádně,“ pronesla chladně. „Tohle teď bude tvoje práce. Chci, aby bylo všechno dokonale čisté.“

Jeho dech se zrychlil, oči se rozšířily a stud mu spaloval tváře, ale jeho penis v těsné kleci reagoval opačně. Jeho tělo bylo zmatené – vzrušení se mísilo s hlubokým pocitem ponížení.

„Začni,“ přikázala. „Jazyk dovnitř. A pořádně, dokud nebudu spokojená.“

Jeho jazyk přejel po její kůži, jemně kroužil kolem otvoru, zatímco ona stála nehybně a sledovala, jak jeho obličej mizí mezi jejími půlkami. Postupně pronikal hlouběji, její tělo sebou mírně škubalo, zatímco jeho jazyk pracoval bez přestání.

„Hlouběji,“ zasyčela. „A pořádně! Chci, abys cítil, že to děláš dobře.“

Po chvíli se narovnala a ustoupila stranou. „Teď já,“ pronesla druhá žena a zaujala stejné místo. Roztáhla půlky a přitáhla jeho hlavu blíž.

„Lízej. A tentokrát se snaž víc,“ přikázala, zatímco jeho jazyk znovu klouzal po její kůži, přejížděl každý detail a pronikal hlouběji, dokud ona tiše nevzdychla.

Po téměř hodině, kdy jeho jazyk nepřestal pracovat, byly obě ženy spokojené. Jeho obličej byl lesklý potem, jeho tělo se třáslo únavou, ale klícka na jeho penisu bolestivě připomínala jeho vzrušení.

Snídaně s překvapením

Po ranní očistě ho nechaly klečet, zatímco se obě ženy posadily ke stolu. Atmosféra byla klidná, jako by všechno, co se právě odehrálo, bylo naprosto běžné.

První žena vzala misku s jogurtem a ovocem a postavila ji na nízký stolek přímo před jeho obličej. Sedla si nad ni, roztáhla nohy a jednou rukou si začala dráždit klitoris.

„Dívej se,“ přikázala tvrdě. „Chci, abys viděl, co znamená skutečné uspokojení.“

Její prsty kroužily kolem klitorisu, její dech byl stále hlasitější, tělo se mírně třáslo. Kapky jejího vzrušení začaly padat do jogurtu, mísily se s ovocem a jeho pohled byl pevně přikovaný k jejím pohybům.

„Víc,“ pronesla druhá žena, která mezitím sledovala její výkon. „Chci, aby to cítil, až bude jíst.“

Když dosáhla orgasmu, její tělo sebou prudce škublo. Náhlý, silný výstřik její šťávy zasáhl misku a několik kapek dopadlo i na jeho tvář.

„Další na řadě,“ pronesla první žena a uvolnila místo své společnici.

Druhá žena zopakovala stejný proces, její sténání bylo hlasitější, pohyby rychlejší, dokud další vlna jejího vzrušení nespadla do misky.

„Miska je připravená,“ pronesla první žena. „Slízej všechno. Ani kapka nesmí zůstat.“

Jeho jazyk se dotkl povrchu misky, pomalu sbíral každý kousek jogurtu smíšeného s jejich šťávami, zatímco obě ženy sledovaly jeho pohyby.

„Dělej pořádně,“ zasyčela druhá žena. „Nechci vidět ani jeden zbytek.“

Když miska zůstala prázdná, první žena ji zvedla, prstem setřela poslední zbytky a přitáhla jeho obličej blíž.

„Ještě tohle,“ pronesla klidně, natáhla prst k jeho ústům. „Do poslední kapky.“

Sobota dopoledne: mučení a hraní si s hranicemi

Po ranní “hygieně” a ponižující snídani byl ponechán v kleče u nízkého stolku. Ruce měl stále připoutané za zády, obojek pevně utažený kolem krku. Obě ženy si sedly do křesel naproti němu, nohy elegantně přeložené a oči zářící uspokojením z předchozích událostí.

„Podívej se na něj,“ začala jedna z nich, zatímco upíjela šálek kávy. „Celý se třese, ale pořád čeká. Jako poslušný pejsek.“

Druhá žena odložila šálek a sklonila se k němu, její prsty zlehka přejely po jeho tváři. „Máš štěstí, že nás to baví,“ zašeptala s jemným úsměvem. „Jinak bychom tě možná nechaly jen tak sedět v koutě… A víš, že bychom si to užily stejně.“

Jedna z nich vstala a přešla k němu, její krok byl tichý, ale sebevědomý. Zvedla ho za obojek, přitáhla si ho blíž a donutila ho podívat se jí do očí.

„Ale protože jsi zatím poslouchal, máme pro tebe další hru,“ pronesla a v jejích očích se zalesklo něco temného. „Ne, ještě tě neodemkneme. Ale ukážeme ti, co znamená být na hraně.“

Jedna z žen vzala malý vibrátor ze stolku a přiložila ho k plastové kleci. Jemné vibrace okamžitě začaly pronikat jeho tělem, jeho penis sebou cukal v marné snaze reagovat na podněty, ale klec ho nekompromisně držela na místě.

„Podívej se na to,“ pronesla druhá žena, která stála za jeho zády. Její ruce zlehka sevřely jeho ramena. „Celé jeho tělo se třese, zoufale se snaží. Ale víš co?“ sklonila se k jeho uchu a šeptla: „Nic nezmůžeš. Ani kapku, ani milimetr.“

Tempo vibrací se zrychlilo, jeho tělo se napínalo, dech byl přerývaný. Pot mu stékal po spáncích, ruce se mu třásly, ale pouta ho držela pevně na místě.

„Ještě chvíli,“ řekla žena s vibrátorem, zatímco přitlačila zařízení přímo na špičku klece. „Nebo snad chceš prosit, aby tě odemkla?“

„Prosím…“ zašeptal roztřeseným hlasem.

„Prosím co?“ přerušila ho druhá žena. „Řekni to pořádně.“

„Prosím… paní… odemkněte mě…“ zašeptal znovu, jeho hlas byl plný zoufalství.

Vibrátor náhle zhasl, místností se rozhostilo ticho přerušované jeho těžkým dechem. Žena s vibrátorem si ho prohlížela, zatímco druhá žena obešla stůl a posadila se na kraj.

„Myslíš, že ti to pomůže? Že tě odemkneme a všechno skončí?“ pronesla druhá žena, zatímco si hrála s jeho obojkem. „Mýlíš se. Ta volnost… ta je horší než klec. Protože víš, co uděláme, když tě odemkneme?“

Zastavila se, nechala napětí viset ve vzduchu. Pak se naklonila k jeho obličeji a zasyčela: „Ukážeme ti, že si budeš přát být zamčený zpátky.“

Jeho dech se zrychlil, jeho tělo sebou trhlo. Ta slova zasáhla přesně tam, kde měla – do jeho nejhlubší frustrace a touhy.

Nakonec ho ženy přivedly k dřevěnému rámu, kde ho znovu připoutaly. Tentokrát však nešlo jen o další mučení – tentokrát to bylo příprava. Jedna z žen držela malý klíček v ruce a otáčela jím mezi prsty.

„Možná tě odemkneme,“ začala pomalu. „Ale nebude to proto, že bys to zasloužil. Uděláme to, protože my chceme. A věř mi, budeš nás prosit, abychom tě zamkly zpátky.“

Druhá žena mezitím přistoupila blíž a přejela prstem po plastové kleci. „Podívej se na něj. Už teď je celý napuchlý. Jakmile ta klec povolí, budeš mě prosit, abych ti ho alespoň na chvíli přidržela, abys neexplodoval.“

Napětí v místnosti bylo hmatatelné. Pak první žena pomalu přistoupila, vložila klíč do zámku a s dramatickým cvaknutím klícku odemkla.

Odemčení za odměnu nebo za trest?

Když klíč konečně otočila v zámku, jeho tělem projela vlna úlevy smíšená s napětím. Zvuk cvaknutí byl pro něj jako blesk z čistého nebe. Ženy se na něj pobaveně dívaly, zatímco jeho penis stále zůstal uvězněný v kleci. Ta totiž pevně obepínala jeho mužství i po odemčení, zanechávajíc na něm zřetelné otlačeniny.

„Podívej se na to,“ pronesla první žena s úsměvem, zatímco pomalu stáhla klícku o několik milimetrů. Penis se začal okamžitě topořit, jeho pulzující tělo se tlačilo ven, ale klec ho stále částečně držela.

„Cítíš to, že? Jak se snaží dostat ven, ale ještě to nejde,“ dodala a pevně sevřela základnu jeho penisu prsty. On sebou škubl a tiše zasténal.

Druhá žena se k němu přiblížila a klekla si před něj. Jednou rukou uchopila jeho varlata a jemně, ale důrazně je masírovala, zatímco sledovala, jak jeho penis pomalu získává svou plnou tvrdost, pak klícku pomalu uvhopila do ruky a pomalů stáhla dolů.

Jakmile byl penis zcela volný, okamžitě vyrazil do plné erekce. Jeho kůže byla lesklá, otlačená z klícky, a každý dotek byl bolestivý i extatický zároveň. První žena si prstem pohrávala s jeho žaludem, přejížděla jemně po jeho povrchu a sledovala, jak sebou trhá při každém jejím pohybu.

„Podívej se na něj,“ pronesla pobaveně k druhé ženě. „Je jako na hranici. Jen se ho dotknu, a už prosí.“

„Ale my mu ještě nic nedovolíme,“ odvětila druhá žena. „Tohle je jen začátek.“

První žena pevně uchopila jeho penis, zatímco druhá zůstala u jeho varlat. Jejich pohyby byly pomalé, kontrolované, zatímco ho přiváděly k šílenství.

„Pamatuj si,“ zašeptala první žena blízko jeho obličeje, „tohle není odměna. Tohle je test. Ještě nás budeš prosit, abychom tě zamkly zpátky.“

Jeho tělo se třáslo, dech byl přerývaný, ale stále se snažil zůstat klidný. Když první žena náhle povolila sevření, pustila ho a s úsměvem odstoupila.

„Vidíš?“ řekla tiše. „Nic se nestalo. Myslíš si, že jsi na hranici? Budeš ještě víc. A dlouho.“

Když ho znovu přiměly kleknout, jeho penis stále pulzoval před nimi. Druhá žena přistoupila blíž, vzala malý vibrátor a přiložila ho přímo na jeho žalud. Vibrace byly jemné, ale intenzivní, a jeho tělo sebou začalo okamžitě cukat.

„Prosíš o úlevu, ale nemůžeš ji dostat,“ řekla klidně, ale tvrdě.

„Prosím… už to neudržím,“ vydechl zoufale, jeho hlas byl plný naléhavosti.

První žena se zasmála a zvedla telefon, aby začala natáčet. „To sotva, mazlíčku. Kdo si myslíš, že jsi, abys mohl rozhodovat?“

„Prosím, udělejte mě… prosím,“ zakňoural, jeho tělo sebou trhalo pod vibracemi, které žena střídavě přikládala a odsouvala od jeho penisu.

Druhá žena se naklonila blíž, její oči byly ledově klidné. „A kdo ti to dovolí, hm?“ zašeptala. „Víš přece, že to nemůžeme být my. Ona tady není. A bez jejího svolení se nikdo neudělá. Ani kapka.“

„Ale já… já to už nevydržím,“ zakňoural.

„To není náš problém,“ odsekla první žena, zatímco stiskla jeho varlata pevněji, což způsobilo, že zasténal bolestí i vzrušením.

„Takže co vlastně chceš?“ pokračovala druhá žena posměšně. „Chceš zůstat na hraně celé hodiny? Nebo chceš zpátky do klece?“

„Prosím… já nevím…“ zakňoural.

„Ne, ty to víš,“ přerušila ho první žena ostře. „Řekni to. Řekni, co chceš!“

Zalapal po dechu. „Chci… prosím, zamkněte mě zpátky,“ zašeptal konečně, jeho hlas plný zoufalství.

Obě ženy se zasmály, zatímco vibrátor se na chvíli vzdálil a jeho tělo zůstalo třást se napětím.

„Tak to vidíš,“ pronesla druhá žena s úšklebkem. „Nejvíc prosíš o to, abychom tě ušetřily. A přitom tě právě tohle nejvíc ničí.“

Klečel na studené zemi, penis stále pulzoval, jeho ruce byly za zády. Obě ženy ho pozorovaly se škodolibým úsměvem, zatímco popíjely víno.

„Podívejte se na něj,“ pronesla druhá žena. „Takhle vypadá někdo, kdo nemá žádnou kontrolu.“

Po chvíli, když se jeho dech zpomalil, přistoupily k němu znovu. První žena vzala klec a s neúprosnou přesností ji znovu nasadila. Zvuk cvaknutí zámku se mu vryl do mysli.

„Když je to tvé přání…“ zašeptala mu do ucha. „Ale pamatuj si – už nebude moc přání, která bychom ti splnily. Možná sis právě vybral to poslední.“

Odstoupila, zatímco jeho tělo zůstalo bezmocně klečet.

„Teď odpočívej,“ přikázala. „Ještě budeš mít náročný den.“

Sobota odpoledne: Scéna ve vedlejší místnosti

Později odpoledne ho ženy odvedly do vedlejší místnosti. Byla menší, s tlumeným osvětlením, dominovala jí velká kožená lavice se zajišťovacími pouty. Na stěnách visely různé pomůcky – vibrátory, anální kolíky, a dokonce i několik pečlivě uspořádaných bičíků a řetězů. Atmosféra byla dusná, intimní, a zároveň naplněná očekáváním.

„Dnes se naučíš, co znamená být opravdu otevřený,“ pronesla dominantní žena, zatímco ho postrčila směrem k lavici. „Polož se na břicho.“

Jeho tělo bylo unavené, ale poslechl bez zaváhání. Lavice byla měkká, ale když ho připoutaly pevnými popruhy, cítil, jak se jeho pohyblivost zcela ztratila. Jeho ruce byly natažené před ním, nohy roztažené a upevněné v popruzích na šířku ramen.

„Jsi tak napjatý,“ prohodila druhá žena a přejela prsty po jeho zádech. „Tohle ti pomůže se uvolnit.“

Vzala do ruky malý flakón s lubrikantem a začala pomalu nanášet chladivou tekutinu na jeho anální otvor. Jeho tělo sebou trhlo při prvním doteku, ale věděl, že odpor nemá smysl.

„Uvolni se,“ zašeptala mu do ucha. „Jinak to bude bolet mnohem víc.“

První prst pronikl dovnitř – pomalu, jemně, ale s jistotou. Jeho dech se zrychlil, tvář se mu zbarvila do ruda. Cítil se zranitelně, ale zároveň v něm rostla zvláštní směs studu a vzrušení. Žena pokračovala, přidávala další lubrikant a pohybovala prstem v malých kruzích.

„Vidíš? Ne tak hrozné, že?“ zasmála se. „Ale to je jen začátek.“

Když přidala druhý prst, jeho tělo se napnulo. Zavřel oči, snažil se zklidnit dech, ale každé její gesto bylo neúprosné. Její prsty se pohybovaly pomalu, pečlivě, a zároveň ho dráždily na místech, o kterých ani netušil, že jsou tak citlivá.

„Podívej na něj,“ prohodila druhá žena. „Celý se třese. Myslíš, že zvládne víc?“

„To brzy zjistíme,“ odpověděla první a vytáhla menší anální kolík.

„Tohle bude tvoje další lekce,“ řekla a ukázala mu předmět. Kolík byl hladký, elegantně tvarovaný a dostatečně malý na to, aby ho nevyděsil, ale dostatečně velký na to, aby ho pocítil. Jemně ho potřela lubrikantem a začala ho pomalu zasouvat.

Jeho tělo sebou škubalo při každém milimetru. Byl si vědom každého pohybu, každého tlaku, ale neměl kam utéct.

„Uvolni se. Jinak to bude horší,“ pronesla druhá žena, zatímco mu přejela prsty po zádech, aby ho uklidnila.

Když byl kolík zcela uvnitř, cítil plnost, na kterou nebyl zvyklý. Každý jeho nádech byl mělký, jeho tělo napjaté, ale zároveň cítil, že nemá na výběr.

„Vidíš? To nebylo tak hrozné,“ pronesla první žena a jemně poklepala na konec kolíku. „Teď ho necháme chvíli na místě. Zvykej si.“

Nechaly ho tam připoutaného, zatímco se jedna z nich posadila před něj na židli. Pomalu si začala hrát sama se sebou, její vzdechy se odrážely od stěn místnosti. Druhá žena mezitím jemně otáčela kolíkem, posouvala ho dovnitř a ven, zatímco on lapal po dechu.

„Vnímáš všechno, že? Každý pohyb, každý dotek. A teď si představ, jaké by to bylo, kdybychom ti to udělaly obě najednou.“

Po několika minutách ho uvolnily z popruhů, ale kolík mu ponechaly. Nechaly ho kleknout na všechny čtyři, jeho tělo bylo stále napjaté a přecitlivělé.

„Teď se postaráš o nás,“ přikázala první žena a posadila se na kraj lavice. „Ale pokud se jen pokusíš dostat kolík ven… věř mi, že toho budeš litovat.“

Jeho jazyk se pomalu pohyboval po jejím klitorisu, zatímco ona mu jemně tlačila na konec kolíku, což mu způsobovalo další vlny pocitů. Druhá žena stála nad ním a občas ho plácla bičíkem přes záda nebo hýždě, aby ho motivovala.

Když jedna z žen dosáhla orgasmu, jeho tělo bylo na pokraji zhroucení. Věděl, že musí pokračovat, ale zároveň cítil, že už nemůže vydržet déle.

Nakonec kolík vyjmuly, ale udělaly to pomalu, s naprostou kontrolou. Jakmile byl venku, jeho tělo se zhroutilo na zem, vyčerpané, ale stále plné napětí.

„Dobře,“ pronesla první žena a jemně ho pohladila po tváři. „Teď máš alespoň představu, co znamená být opravdu otevřený.“

Druhá žena dodala: „A to byl jen začátek. Kdo ví, co tě čeká zítra.“

Noc ze soboty na neděli

Po dni plném mučení a dráždění, kdy byl v rukou žen, které ho používaly pro své potěšení, a přitom mu odpíraly sebemenší úlevu, bylo jeho tělo i mysl zcela vyčerpané. Každý dotek, každé vibrace, každé záměrné zastavení těsně před hranicí ho zanechaly v naprostém napětí. Uzamčený v těsné plastové klícce, s tělem poznamenaným jejich péčí, si nemohl dovolit ani sebemenší únik.

Když ho připoutaly na noc k lavici, jeho zápěstí a kotníky pevně zajištěné, hlava podepřená jen jemným polstrováním, nemohl se pohnout. Klec na jeho penisu mu připomínala, že ani ve spánku není volný.

Jeho mysl bloudila mezi vzpomínkami na přítelkyni a zážitky z celého dne. Toužil po ní – po jejím dotyku, po jejím povolení, ale zároveň věděl, že vše, co se děje, bylo výsledkem její vůle. Cítil směs ponížení a vzrušení, když si uvědomil, že to byl její záměr.

„Musím… už to nevydržím,“ zašeptal tiše do tmy. Tlak v jeho těle byl nesnesitelný, varlata těžká, naplněná, ale klec byla neúprosná. Na okamžik se utěšoval myšlenkou, že by se mohl samovolně uvolnit ve spánku – že by jeho tělo mohlo najít cestu k úlevě navzdory kleci. Ale ani tato myšlenka mu nepřinesla klid, protože věděl, že jeho bezmoc je absolutní.

Nakonec, zcela vyčerpaný, usnul. Jeho sny byly plné obrazů přítelkyně a zážitků z rukou žen, které si s ním celý den hrály. Ale ani v těchto snech nenašel žádné uvolnění – klec byla vždy přítomná, vždy připomínala jeho situaci.

Když se ráno probudil, jeho tělo bylo těžké a ztuhlé. Klec na jeho penisu byla bolestivější než kdy předtím, ale ani jediná kapka neunikla. Znovu byl ponechán na jejich vůli a znovu věděl, že den teprve začíná.

Nedělní ráno – návrat přítelkyně

Když otevřel oči, první, co spatřil, byly dvě ženy stojící nad ním. Jejich pohledy byly tvrdé, ale pobavené. Tělo měl stále pevně připoutané k lavici, jeho ruce a nohy byly ztuhlé a každý pohyb byl znemožněn pouty. Plastová klícka svírala jeho penis ještě bolestivěji než kdy předtím, otlačená místa pálila, zatímco varlata byla těžká a napnutá téměř k prasknutí.

„Dobré ráno,“ pronesla autoritativní žena chladně, ale s náznakem pobavení v hlase. „Dneska tě čeká velký den. Musíme tě připravit.“

Bez dalších slov ho začaly odpoutávat. Jeho tělo se na okamžik napjalo, když ho postavily na nohy. Každý pohyb mu připomínal, jak moc byl unavený, vyčerpaný a zároveň stále zoufale nadržený.

„Pojď s námi,“ přikázala druhá žena a lehkým popostrčením ho donutila následovat je k dřevěnému rámu, který stál uprostřed místnosti.

„Ruce nahoru,“ přikázala autoritativní žena, zatímco mu sevřela zápěstí a připoutala je k visícím poutům. „A nohy pěkně rozkročit.“

Jeho nohy byly upevněny do další sady pout na podlaze, dokud nebyl zcela napnutý. Jeho tělo bylo vystavené, zcela bezmocné. Cítil jejich pohledy, jak si ho znovu a znovu prohlížejí, jako by byl pouhou hračkou.

„Tohle chvíli potrvá,“ řekla jedna z žen, než obě tiše odešly.

Zůstal tam viset sám. Místnost byla tichá, jen tlumené zvuky zvenčí občas narušily jeho myšlenky. Čas se táhl. Minuty se zdály jako hodiny. Jeho tělo bylo napjaté, jeho mysl ztracená v obrazech zážitků z předešlého dne. Vzrušení se stále vracelo, i přes nesnesitelný tlak klece.

Zvuk otevírajících se dveří ho vytrhl z jeho myšlenek. Zvedl hlavu a uviděl ji. Jeho přítelkyně vstoupila do místnosti v doprovodu těch dvou žen. Její přítomnost byla jako blesk v temnotě. Vlasy měla volně rozpuštěné, její přiléhavé šaty zdůrazňovaly každý detail jejích křivek, a na rtech měla ten pobavený úsměv, který znal tak dobře.

„Tak co, miláčku?“ řekla sladce, zatímco k němu pomalu přistupovala. „Byl jsi poslušný?“

Jedna z žen jí podala telefon. „Podívej se sama,“ řekla s úšklebkem. „Natočily jsme všechno.“

Přítelkyně si vzala telefon, přehrála několik záběrů a tiše se zasmála. „Tohle si budu muset uložit,“ poznamenala. „Abys mi připomněl, jak moc potřebuješ mou kontrolu.“

Přešla k němu, její oči se vpily do jeho tváře, zatímco její prsty lehce přejely po jeho tváři. „Vypadáš tak vyčerpaně,“ zašeptala. „Tak zlomeně. A přitom pořád stejně nadrženě.“

Poslední hra

Jedna z žen jí podala klíček od klícky, který měla stále na sobě. Jeho přítelkyně si klíček prohlédla, lehce ho sevřela mezi prsty a pak zvedla pohled přímo na něj.

„Víš,“ začala klidným hlasem, „celý víkend jsem si užívala. Masáže, sauna, dlouhé večery… A samozřejmě každý orgasmus, který jsem chtěla.“ Její úsměv se rozšířil. „A ty? Ty jsi tu trpěl. A víš, co na tom miluju? Že všechno tohle bylo moje rozhodnutí.“

Přistoupila blíž, klíček vložila do zámku a pomalu ho otočila. Zvuk cvaknutí byl jako výbuch ve tichu místnosti. Klícka povolila a její ruce ji pomalu sundaly. Jeho penis se okamžitě ztopořil, zarudlý, otlačený, pulzující.

„Podívejte se na něj,“ pronesla směrem k ženám. „Tak tvrdý. Tak zoufalý.“

Její prsty se jemně dotkly jeho délky, přejížděly pomalu od kořene k žaludu, zatímco on zalapal po dechu. Jeho tělo se prohýbalo v poutech, každá buňka v jeho těle volala po úlevě.

„Ale ještě si to musíš zasloužit,“ řekla chladně, její ruka povolila sevření.

Postavila se před něj, její ruka pevně sevřela jeho penis. Na okamžik se zastavila, její pohled byl nečitelný – směs pobavení a zvědavosti. Pomalu přejela prsty po jeho délce, její dotek byl jemný, ale přesný. Každý její pohyb ho přiváděl blíž k hraně, jeho dech byl přerývaný a tělo se napínalo v poutech.

„Víš,“ začala klidně, „po tom, co jsem viděla, jak jsi včera prosil o zamčení, nejsem si jistá, jestli si to zasloužíš.“

Jeho oči se rozšířily, ústa se otevřela k prosbě, ale její ruka ho přerušila – sevřela jeho penis pevněji, zatímco druhou rukou lehce přejela po jeho varlatech.

„No podívej se na něj,“ pronesla jedna z žen posměšně. „Myslíš, že by to měl dostat? Já bych ho asi nechala trpět.“

„Taky si myslím,“ dodala druhá žena se smíchem. „Podívej, jak se třese. Vypadá, že by mu stačilo i zamčení zpátky.“

Jeho hlas se zlomil, zatímco začal prosit. „Prosím, prosím, nedělejte to. Potřebuju to… prosím… už to nevydržím.“

Jeho přítelkyně se na něj sklonila, její oči byly pevně upřené do jeho. „Chceš to tak moc, že?“ řekla jemně, ale s hraným podtónem výsměchu. Její ruka začala znovu klouzat po jeho délce, její pohyby byly pomalé, téměř líné, ale přesné. Každý dotek ho přiváděl k šílenství.

„Jsi připraven?“ zašeptala tiše, její hlas byl sladký jako med.

„Ano… prosím… ano,“ odpověděl mezi lapáním po dechu.

„Dobře,“ řekla s úsměvem a její ruka na okamžik zrychlila, jeho tělo sebou trhalo v poutech, zatímco ona přidávala na intenzitě.

Pak se zastavila.

„Teď,“ pronesla ostře a pustila ho.

Jeho tělo se prohnulo v poutech, jeho penis sebou škubal ve vzduchu, zoufale blízko vyvrcholení, ale bez jejího doteku neměl šanci. Byl na samé hraně, jeho dech se zrychloval, svaly se napínaly, ale úleva nepřicházela.

„Tak co je?“ zasmála se přítelkyně a odstoupila o krok. „Řekla jsem teď! Tak stříkej!“

Jedna z žen se rozesmála. „Podívejte se na něj. Jak se snaží… Chudáček, úplně ztracený.“

„No tak, dělej,“ přidala se druhá. „Máš povolení! Co ještě chceš?“

Jeho obličej se zalil studem, jeho tělo se dál bezmocně napínalo, ale jeho bezradnost byla zřejmá. Bylo mu jasné, že bez jejich pomoci to nedokáže, a jejich posměšné komentáře jen prohlubovaly jeho ponížení.

„Vidíš?“ řekla přítelkyně po chvíli s hraným soucitem. „Bez nás jsi úplně ztracený. Ale dobře, slitujeme se nad tebou.“ Pomalu se vrátila k němu a znovu sevřela jeho penis ve své ruce.

„Ale pamatuj,“ řekla tiše, její ruka začala klouzat rychleji, pevněji, „toto je tvoje poslední šance. Jestli to nezvládneš teď, už žádnou další nedostaneš.“

Jeho přítelkyně se k němu naklonila, její ruka pevně sevřela jeho penis a pohyby byly přesné, dráždící, přiváděly ho znovu na samotnou hranici. Jeho tělo se napjalo, dech se zrychlil, věděl, že je tak blízko, že by stačilo jen pár sekund.

„Dobře,“ řekla tiše, ale důrazně. „Dám ti šanci.“

Na okamžik se zastavila, podívala se mu přímo do očí a poté znovu sklouzla pohledem na jeho penis, který pulzoval v její ruce.

„Můžeš stříkat,“ pronesla zřetelně. „Ale musíš začít do pěti vteřin. Pokud to nezvládneš… můžeš na to zapomenout. Možná na dlouho… možná navždy.“

Její slova ho zasáhla jako ostrá čepel. I když byl na samé hraně, najednou ho zaplavila panika. Co když to nestihne? Co když selže?

Její ruka začala klouzat rychleji, intenzivněji. „Pět,“ začala odpočítávat – ale její hlas byl náhle rychlý, jako by záměrně zrychlila tempo, aby zajistila že to nestihne.

„Čtyři, tři, dva… dělej, poslední vteřina!“ vykřikla.

Tempo odpočítávání ho téměř ochromilo. Přesto v tom okamžiku naprosto explodoval.

Jeho tělo sebou prudce trhlo v poutech, výkřik zaplnil místnost, zatímco mohutné dávky semene vystřikovaly v silných intervalech. Přítelkyně rychle nastavila dlaň, aby zachytila co nejvíce, a každé další vystříknutí bylo silné, husté a nečekaně objemné.

„No teda,“ pronesla pobaveně. „Takhle nadržený jsi byl celý týden? Už na té večeři jsi říkal, že to je intenzivní. Ale tohle?“

Zvedla dlaň, ze které sperma pomalu stékalo. „Podívejte se na to,“ otočila se na ženy. „To je snad víc, než jsem čekala.“

„Po více než týdnu odpírání? Není divu,“ zasmála se jedna z žen. „Ale teď teprve přichází to nejlepší!“

Když jeho orgasmus pomalu odezníval a poslední výstřiky přestávaly, její dlaň zůstala plná hustého, přetékajícího spermatu, které jí stékalo po prstech. Ale ruka, která ho před chvílí přivedla k vyvrcholení, nepřestávala. Naopak.

Bez varování začala s ještě mnohem intenzivnější stimulací. Její dlaň přejížděla přes jeho přecitlivělý žalud, pohyby byly pevné, neúprosné. Jeho penis, stále tvrdý a neschopný se bránit, sebou škubal v bolestivé přecitlivělosti.

Jeho tělo bezmocně sebou cukalo v poutech, každý sval napnutý, ale nemohl se nijak vymanit. Byl naprosto vydán jejímu tempu, její moci.

„Prosím… už nemůžu,“ zasténal zoufale, jeho hlas se třásl, přerušovaný těžkým dechem.

„Ale no tak,“ zasmála se přítelkyně pobaveně, zatímco nepřestávala. Její pohyby se dokonce zrychlily, dlaní nyní ještě tvrději třela jeho přecitlivělý žalud, přejížděla po celé délce penisu a vracela se zpět na místo, které bylo nejcitlivější.

„Tohle jsi chtěl, ne?“ pokračovala s hraným překvapením. „Tak si to pořádně užij!“

Každý další pohyb byl jako bodnutí. Jeho penis byl natolik přecitlivělý, že každé tření ho přivádělo na pokraj šílenství. Bolest se mísila s pocitem úplného vyčerpání, jeho mysl se zmítala v chaosu mezi zoufalou touhou, ponížením a bezmocí.

„Podívej se na něj,“ prohodila směrem k oběma ženám. „Úplně bezmocný. Přesně tam, kde ho chci mít.“

Jedna z žen se zasmála. „Myslíš, že vydrží ještě víc? Podle mě je na pokraji zhroucení.“

„Ať se klidně zhroutí,“ odvětila přítelkyně chladně. „Mě to baví.“

Jeho tělo se zmítalo v poutech, každý sval byl napnutý, jeho dech přerušovaný zoufalými vzlyky.

„Nevěřil bys,“ pokračovala přítelkyně klidným, ale drsným tónem, „jak moc mě baví tě vidět takhle zlomeného. Tohle je to, co jsi potřeboval. Přesně to, co jsi chtěl, i když jsi to možná nevěděl.“

Její pohyby trvaly téměř celou minutu. Každá vteřina se pro něj zdála jako věčnost. Jeho mysl byla zahlcena bolestí, ponižujícím vzrušením a absolutní bezmocí. Nemohl se pohnout, nemohl nic změnit, a ona to věděla. Využila jeho pevné připoutání naplno, hrála si s ním, jako by to byla její osobní hračka.

„No tak, řekni něco,“ vyzvala ho s úšklebkem. „Pros mě, aby to přestalo. Nebo mě pros, abych pokračovala. Záleží mi na tom vůbec?“

Jeho dech byl přerývaný, slova se mu drala z úst jen stěží. „Prosím… já… už nemůžu…“

„Nemůžeš?“ zopakovala posměšně. „Já myslím, že můžeš. A přesně proto ještě chvíli vydržíš.“

Po další chvíli konečně zpomalila, její ruka se zastavila a jeho penis opustila. Jeho tělo ochablo, ruce zůstaly povolené v poutech, dech byl těžký, oči zavřené. V místnosti zavládlo na chvíli ticho, přerušované jen jeho zrychleným dechem.

„Podívej se na něj,“ pronesla přítelkyně s pobaveným úsměvem, když se postavila před jeho vyčerpané tělo.

Jedna z žen přistoupila blíž a zlehka přejela rukou po jeho stehně. „Teda… byl jsi lepší, než jsem čekala. Ale přesto… možná tě příště trochu víc potrápíme.“

„Přesně tak,“ dodala přítelkyně, když k němu znovu přistoupila. Její pohled byl o něco měkčí, ale stále v něm zůstával nádech dominance. „Byl jsi hodný kluk. Ale příště možná zjistíš, že tohle bylo ještě snadné.“

Pohladila ho jemně po tváři a druhou rukou zlehka přejela přes jeho varlata. „Užij si úlevu, miláčku. Protože kdo ví, jak dlouho bude trvat, než to zažiješ znovu.“

Po chvíli, kdy jeho tělo zůstalo bezvládně viset v poutech, přítelkyně pokynula ostatním ženám, aby ho odpoutaly. Jakmile se jeho tělo uvolnilo, zůstal klečet na chladné podlaze, nahý a vyčerpaný, s přecitlivělým penisem a myslí stále zahlcenou událostmi uplynulého víkendu.

Závěr

Jeho tělo stále viselo v poutech, ruce natažené nad hlavou, zatímco se snažil popadnout dech. Bylo vyčerpané, přecitlivělé a naprosto bezmocné. Přítelkyně přistoupila blíž, její kroky byly pomalé, sebejisté. Zastavila se přímo před ním, chvíli si ho prohlížela a pak se sklonila tak, aby mu viděla přímo do očí.

„Tak mi řekni, miláčku,“ začala tiše, ale s náznakem pobavení. „Líbilo se ti to?“

Jeho oči byly plné únavy, ale v koutcích rtů se objevil slabý, téměř nepatrný úsměv. I přes všechno, čím prošel, bylo v jeho pohledu něco, co připomínalo uspokojení.

„Bylo to… intenzivní,“ vydechl po chvíli. „Hodně silné.“

Její úsměv se rozšířil, na okamžik přimhouřila oči. „To jsem si myslela,“ pronesla klidně. „Musím se ti přiznat… byla jsem překvapená, jak moc mě vzrušovalo tě takhle vidět. Skoro víc, než jsem čekala.“

Pomalu natáhla ruku k jeho obličeji, její prsty jemně přejely po jeho tváři. „Ale teď… už tě pustíme.“

Kývla směrem k ženám, které okamžitě přistoupily a začaly ho odpoutávat. Jakmile jeho tělo kleslo na podlahu, zůstal klečet, ruce položené na stehnech, nahý, stále přecitlivělý, ale odevzdaný.

Přítelkyně z kapsy vytáhla malý, lesklý klíček a chvíli si s ním pohrávala mezi prsty. Přitáhla si ho za bradu, aby znovu zvedl hlavu, a s úsměvem mu klíček ukázala.

„Víš, co je na tom nejlepší?“ začala tiše, její hlas však neskrýval podtón dominance. „Tenhle zámeček se určitě zase někdy vrátí. Neboj.“

Jeho pohled zůstával upřený na klíček, zatímco ona pokračovala. „Možná až to budeš nejmíň čekat. Možná, až budeš znovu nadržený. Kdo ví…“ Na okamžik se zastavila a sklonila se blíž, aby mu zašeptala přímo do ucha: „Měl bys se radši připravit. Protože nikdy nevíš, kdy si vzpomenu.“