Výprask od tety je horší

Do té ohrady se prostě musím dostat stůj co stůj. Patřila mé tetě a já u ní byl přes víkend na hlídání. Dnes je poslední den, kdy se do ní můžu dostat a pohladit si ty ovce, co se tam producírují. Měl jsem to od tety zakázané, ale aspoň to bude větší dobrodružství, říkal jsem si.
Přišel jsem až k ohradě a první, co mě napadlo bylo, že jí podlezu, ale to mi pak přišlo dost nepohodlné. Tak jsem začal prolétat mezi dvěma širokými prkny, které ohradu tvořily. Šlo to ale hodně ztuha. Nakonec jsem se dostal až k pasu a zůstal zaseknutý v ohradě. Nemohl jsem tam, ani zpátky. Moje situace byla docela mizerná. Kroutil jsem se jak had, rukama se všelijak vzpínal, ale prosunout se prostě nedalo.
Nevím jak dlouho jsem se pokoušel dostat ven, ale svou záchranu už jsem slyšel několik metrů za sebou.
"Ty syčáku, ty neumíš poslouchat? K těm ovcím sám nesmíš, to už jsem ti přece říkala snad stokrát.." byla to samozřejmě moje teta. A byla pěkně naštvaná. Byla o rok starší než moje máma. Moc hezká, černovlasá, štíhlá žena s neobvykle velkýma prsama. Našla mě a zdá se, že mi mou záchranu nehodlá jen tak usnadnit. Jak jsem tam stál přehnutý, zaklesnutý mezi prkny, najednou mi rychlým trhnutím sjely kraťasy i slipy až ke kotníkům a můj holý zadek zasáhl svištící prut. Teta s ním vyplácela pěkně zostra. Máma mi prutem nařezala zrovna nedávno a už to tu bylo zase. Tentokrát ten prut ale držela teta a můj zadek trestala s ještě větší silou než předtím mamka. Kopal jsem zoufale nohama, ale ani to moc nešlo, protože mi je dole věznily kraťasy. Prut prostě švihal můj zadek znovu a znovu.
"Míšo, přestaň tady vyvádět jak šílenec a stůj. Za to že jsi porušil zákaz ti teď našvihám na holou a ty ten zadek pěkně nastavíš. Nedělej si to horší nebo mě vytočíš ještě víc."
Co jsem mohl dělat...hnout jsem se stejně nemohl a tak jsem postavil nohy na zem a vyšpulil půlky, jak mi teta nakázala. Mohl jsem jen doufat, že jich neslíznu moc.
"Tak, správně... teď ti ten neposlušnej zadek naučím poslouchat. Stůj a drž."


Teta se napřáhla a přes zadek mě znovu pořádně švihla prutem.
Mrskání mého zadku znovu začalo a každá rána vykouzlila na hýždích nový pruh a těch kvapem přibývalo. Teta se s trestem opravdu nemazala. Chtěla mi dát skutečně za vyučenou. Za každým prásknutím prutu o můj zadek jsem zakřičel AU! Ale teta se nehodlala smilovat a můj vystrčený zadek vyplácela dál.
Nakonec mi ale přece jen na zadek nasadila slipy a kalhoty a asi na třetí pokus mě vysvobodila ze zajetí té pekelné ohrady.
"Míšo, tohle bylo naposledy...to ti povídám. Jinak ti nařežu znova a buď si jistej, že prutů je tady všude kolem dost." Nezmohl jsem se ani na slovo a jen přikyvoval. Za tetou jsem šel domů jak spráskanej pes. Teda spíš né jako, ale doslova.
Máma si pro mě přijela asi za dvě hodiny a teta jí samozřejmě všechno vyslepičila.
"Míšo, tak ty zlobíš i u tety? To si spolu doma ještě vyřídíme." Zalezl jsem do auta a absolvoval kázání o tom, jak jsou ovce a hlavně beran nebezpečné, ale já jen vnímal šrámy na zadku, které strašně pálily. Na tetu si asi budu muset dávat ještě větší pozor.
Máma se v obýváku posadila do křesla a zavolala si mě..
"Miško, pojď sem... pojď mi ukázat, jak ti teta zmalovala tu prdelku. Dostal jsi na holou, viď?
"Ano.. přesně tak."
Přišel jsem až k ní a stáhl kalhoty ke kolenům.
"No... pěkný jelítka ti ta teta nadělala. To víš, no..teta neví, že jsem ti slíbila, že už prutem nedostaneš. U ní je to holt jinak. Prostě sis zasloužil dostat na zadek, tak jsi na něj dostal. Já bych ti na něj nasekala asi míň, ale teta je zřejmě přísnější. Aspoň si budeš pamatovat, že její zákazy prostě musíš respektovat....a moje samozřejmě taky, i když budeš dostávat přes prdelku jen páskem nebo vařečkou. Co ty na to?"
"Ono to dost štípe i tou vařečkou, mami.." odpověděl jsem a osahal si pruhovaný zadek.
"Já si myslím, že už ani zlobit nebudu.."Máma se zasmála.
"Tyhle tvoje úvahy mě fakt baví. Když máš rudej zadek, tak slibuješ hory doly a jak ti zbledne, hned ti otrne. To jsem zvědavá, jak dlouho ti tohle předsevzetí vydrží."
Byl jsem přesvědčený, že budu opravdu vzorný asi do konce života, protože zadek jsem měl zmalovaný několik dní.
Asi za dva týdny si mě ale máma přece jenom zavolala. Tentokrát mi pohodlné sezení překazily známky ve škole...
"Míšo, to že takhle zanedbáváš školu se mi vůbec nelíbí. Pěkně jsi se zhoršil a já už ti ale fakt dám na zadek." Povídá přísně máma a já si vzpomněl na výprask od tety.
"Mám ti dojít pro vařečku, mami?"
"Jo. Dojdi mi pro tu tvoji vařečku a půjdeme do obýváku, šup.."
Máma šla přede mnou a usadila se v křesle. Já si bez připomínek sundal kalhoty a slipy a mamce vzorově předal vařečku. Byl jsem přímo vděčný, že máma nedošla pro žádný prut. Přehnul jsem se jí přes kolena, prohnul se v zádech a vyšpulil zadek na výprask.
"To jsou věci.. podívejme, jak tě ten tetin proutek ukáznil. Ty víš, že to tou vařečkou tolik bolet nebude, viď? Ale lacino z toho stejně nevybruslíš. Ten tvůj zadek potřebuje pořadnej sekec jako sůl. Takovýhle známky mi nosit domů nebudeš." Poznamenala v klidu máma a uvelebila si mě líp na klíně.
Pak už měla vařečka na mém zadku hody. Pleskalo to, mlaskalo to, štípalo to hrozně, ale já statečně držel a s přibývajícími ranami jen zadržoval dech a ani se nehnul. Zadek se mi třásl pod náporem vařečky jak sulc, když střídavě pleskala do obou nahých půlek. Máma se asi rozhodla mi dokázat, že mi umí dát pořádný výprask i bez prutu, což během trestu několikrát zmínila.
"Tak... teď se zvedni a tu vařečku hezky ukliď. A dej se do učení, žádný flákání.."
Zvedl jsem se a máma mi podala vařečku.
"Ukaž mi ještě ten zadeček, Míšo.."
Otočil jsem se k máme zády.
"Myslím, že jsi na něj dostal tak akorát, aby sis pamatoval, že se máš víc učit, co ty na to?"
"Ano. Taky si myslím, že jsem dostal tak akorát."
Podíval jsem se na svůj červený zadek a pohladil nateklé hýždě.
"Tak si tu prdelku moc dlouho neprohlížej a dej se do učení. A tu vařečku ještě ukliď."
Vařečku jsem uklidil a šel se do pokoje učit. Zadek mě bolel míň než po výprasku prutem, ale stejně jsem při učení raději neseděl a ležel jsem v posteli na břiše.

Komentáře

Nový komentář