Později z mého kolegy vylezlo, že strávil několik hodin s jednou z těch erotických Rusek, a že se strašně bojí nákazy, protože nepoužil vždycky prezervativ. I když jsem na něho měl trochu zlost, ne za to, že si šmrncnul, ale za to, že byl v těch nejtěžších..

Jednání s Rusy nebylo rozhodně jednoduché. Třebaže po celou dobu našich rozhovorů a nekonečných debat o stanovení konkrétních podmínek sepsání a uzavření kontraktu byla znatelná snaha o velkolepou okázalost, co se týká finanční stránky kšeftu, jednali Rusové jako chudí příbuzní. To, co velkoryse nabízeli při volném programu, se snad snažili ušetřit ve vlastní transakci. Zatímco v okázale bujarých hostinách po večerech, kdy kaviár prohýbal stoly, vodka tekla proudem a vnadné Rusky se okázale nabízely, se sebemíň nezdráhali pustit žilou, tak ve dne pomyslně převraceli v hrsti každý dolar. V jednu chvíli už byla situace téměř patová a zdálo se, že odletíme z města na Něvě s nepořízenou. Pak přece jen jejich hlavní šéf, po jejich separé domluvě, oznámil, že částečně přistupují na naše podmínky. Situace tím dostala nový impuls a podařilo se, abychom se domluvili na přesně definovaném kompromisu. Pak mělo jednání přece jenom rychlejší spád a po několika hodinách detailního sepisování smlouvy jsme mohli papíry podepsat. Tehdy jsem si skutečně oddechl, že už konečně ten náročný týden skončí. Musím říci, že rozhodující podíl na tom, alespoň částečném, úspěchu jsem měl já, protože můj kolega byl unaven až přespříliš, a tak tíha zodpovědnosti ležela chtě nechtě rozhodující měrou na mně. Později z mého kolegy vylezlo, že strávil několik hodin s jednou z těch erotických Rusek, a že se strašně bojí nákazy, protože nepoužil vždycky prezervativ. I když jsem na něho měl trochu zlost, ne za to, že si šmrncnul, ale za to, že byl v těch nejtěžších chvílích složitého jednání trochu mimo, ale poté jsem ho i litoval a povzbuzoval ho, že se určitě nic nestalo, protože nějaké neprověřené holky by nám určitě ti Rusové nepředhodili. V duchu jsem si ale říkal, že ty holky na nás nastražili s úmyslem, co nejvíc nás udolat a byl jsem rád, že já jsem jim nepodlehl. To jsem ještě nevěděl, co se stane zakrátko mně.
Po podepsání smlouvy jsme s kolegou odjeli na hotel, kde byla také připravena závěrečná recepce. To se nedalo odmítnout. Věděl jsem ale, že nám zítra dopoledne odlétá letadlo do Prahy a pak už to bude úplně všechno za námi. Nakonec, kontrakt je podepsán, a tak si můžu dát trochu do nosu i já. Program byl opět prošpikován erotickou show s několika striptérkami a tanečnicemi. I když jsem toho vypil poměrně dost a byl jsem opravdu z toho všeho strašně nadrženej, podařilo se mně odolat i tentokrát. Třeba ať si o mně myslí, že jsem impotent, blahořečil jsem si, že mě ty děvky nedostaly, když jsem kolem třetí ráno usínal. Děžurné jsem nařídil, ať mě vzbudí v osm hodin, tak se alespoň trochu vyspím.
Ráno mě probudil divný pocit a jakýsi šramot. S námahou jsem přiotevřel oči a spatřil, jak v prostorném křesle pokoje sedí dívka. Ani v opileckém probuzení a přivřenými víčky se nedalo přehlédnout, že tam nesedí jen tak. Nohy široce roztažené, chodidla na okraji křesla, prsty jedné ruky odhrnující klín kalhotek a druhá ruka rejdící po pičce a zasunující prsty do pochvy. Oči doširoka otevřené s upřeným pohledem na mou ranní erekci. Její hrdlo vydávalo tlumené vzdychy, které neklamně vypovídaly, že se blíží její orgasmus. Vůbec nepostřehla, že už jsem vzhůru. Nechtěl jsem jí vylekat, tak jsem se snažil být bez hnutí. Bylo to opravdu těžké, chtělo se mi čurat a měl jsem obrovskou žízeň. Konečně jí orgasmus dozníval, a tak jsem lehce zakašlal. Musela se strašně leknout. Ucukla ruku z klína, rychle vstala a rovnala si černou sukni. Byla rudá v obličeji a cosi rusky mumlala. Z toho, co jsem si ještě z ruštiny pamatoval, jsem rozuměl akorát „pažalsta“, tedy „prosím“. Navlékl jsem si slipy a řekl jí anglicky, aby chvilku počkala, že si jen dojdu na toaletu a hned jsem zpátky. Na záchodě jsem si všiml, že už je pomalu devět hodin. Jak to, že mě ta baba děžurná nevzbudila, zanadával jsem si v duchu. Budu mít co dělat, abych to všechno do odbavování na letišti stihnul. A teď ještě ta holka. Ale je opravdu pěkná, přemítal jsem, když jsem mačkal nad mísou svůj nástroj. Chudák, už víc, jak týden nebloudil v žádné dírce a přitom byl těmi ruskými prostitutkami tolik nažhaven. A teď ještě ta pokojská do toho, opakoval jsem si. To už mi ocas stál jako prut a nemohl se vůbec do slipů vejít. Ale co, řekl jsem si, stejně mě už nahého viděla, tak jsem si slipy opět svlékl a vešel do pokoje. Holka přestala utírat prach a zírala na mě jako u vytržení. Tmavé, rovné vlasy a trošičku šikmé oči naznačovaly její asiatský původ. Snažila se opět omlouvat a v hnědých očích jsem postřehl slzy. Kdybych si stěžoval děžurné, asi by měla velký průšvih. Dívala se na mě a nevěděla co s očima. Ať se bránila sebevíc, její pohled sklouzával na můj trčící úd. Dostal jsem na ní strašnou chuť a přestal jsem absolutně vnímat okolí. Jediná racionální myšlenka byla ta, že musím zamknout. Rychle jsem popoběhl ke dveřím apartmá a zamknul je. Pak už jsem šel, jako ve snách, k ní. Vůbec jsem se neovládal. Tisíckrát jsem si před tím mohl nakazovat, že nesmím podlehnout, že je to moc nebezpečné. Odolal jsem všem těm hosteskám a najatým prostitutkám. A teď, pár hodin před odletem domů, kde na mě čeká s otevřenou náručí žádoucí a žádostivá manželka, teď jsem tady, uprostřed toho velkoměsta obrovské země, šel, jako zmámený, nezadržitelně k ruské holce s jasným a nevyhnutelným cílem. Tak jsem k ní došel, popadl za zadek a přimáčkl ke svému napruženému tělu. Okamžitě ke svým rtům přitáhla moje ústa a začala mě zuřivě líbat. Cítil jsem její horké a slané slzy. Automaticky jsem jí vyhrnul sukni a sáhl do rozkroku. Kalhotky měla mokré, že by je mohla ždímat. Zajel jsem pod ně a nahmátl její prcinku. Pod zastřiženými chloupky ohanbí jsem osahal ztopořeného poštěváčka a lehce ho prohnětl. Zasyčela, jako přeplněný papiňák a roztáhla ještě více nohy. Ihned jsem zajel ještě níže, roztáhl prsty oponku pysků a zajel, co to šlo, do její pochvy. Teď už musela do mých úst přímo zařvat. Rychle se od mé pusy odtrhla a popadala dech. Pak něco zamumlala a táhla mě na postel. Takovou rychlost, s jakou se svlékla jsem určitě nikdy u žádné ženské neviděl. Byla snad ještě víc nadrženější, než já. Stačil jsem jenom postřehnout, že má krásné, pružné tělo a už ležela na zádech na posteli a silně mě oběma rukama přitahovala k sobě. Absolutně jsem nebyl schopen se bránit a během vteřiny jsem byl v ní. Vklouzl jsem do ní a vnímal její mokré horko. Dvakrát, třikrát jsem přirazil a měla orgasmus. Její štíhlé, asiatské tělo s menšími prsy a výraznými bradavkami se prohnulo jako luk a zůstalo v orgastické křeči. Ucítil jsem vlnu její horké šťávy a pulsující vnitřek. Z hrdla se jí vydral mohutný sten. V tu chvíli jsem neudržitelně začal stříkat i já. Absolutně jsem nezvládl začátek ejakulace, abych z ní vytáhl penis. Pak už to bylo jedno. Když jsme přišli k sobě, stále ještě spojeni, začala dívka plakat. Vytáhl jsem z ní, stále ještě trochu napružený úd a dostal jsem na sebe hrozný vztek. Sedl jsem si na okraj postele a začal jsem opravdu krutě střízlivět. Co jsem to provedl!? S Ruskou a bez ochrany! Co když jsem něco chytil? Jak se teď budu moci milovat s manželkou? Bylo mi strašně. Nejraději bych si nafackoval. Dívka se posadila vedle mě a potichu říkala, že se jmenuje Žeňa. Další, co jsem jí rozuměl bylo, že je zdravá, a že neměla tři měsíce žádného muže. Podíval jsem se na ni a i přes strašlivé pocity jsem nemohl nevidět, že je opravdu krásná. Mohlo jí být tak nejvýš dvacet let a její něžný obličej zblízka prozrazoval asiatské, ale i slovanské rysy. Nevím, co to, ale začalo mně jí být trochu líto. Bylo mně líto, že za pár let se z ní může stát, jako z většiny Rusek, upachtěná matrona. Anebo, ještě hůř, jedna z těch bezpočetných prostitutek veliké země. Byl jsem si najednou téměř stoprocentně jist, že ona je ještě nezkažená, a že se ocitla v mém hotelovém apartmá jen obrovskou náhodou. To mě trochu uklidnilo a začal jsem opět uvažovat. Vstal jsem a pořádně jsem se napil nějaké minerálky. Dívka vstala také a přistoupila ke mně. Z její řeči jsem vyrozuměl, že chce půjčit něco na psaní. Vyndal jsem z tašky propisku a bloček papírků. Dívka poodešla ke stolku, shýbla se a začala ve stoje něco psát. Teď jsem viděl dokonale její tělo a nepokrytě jsem na ně civěl. Bylo to bezesporu jedno z nejkrásnějších ženských těl, jaké jsem kdy viděl. Zafixovával jsem si do paměti jeho ladné křivky a můj pohled sklouzl, samozřejmě jak jinak, do mezírky, pod půvabně formovaným zadečkem, mezi stehny. Viděl jsem zezadu lákající štěrbinku a cítil jsem, jak mi opět stoupá penis. Teď už nemůžu nic ztratit, řekl jsem nahlas a šel k ní. Dívka, když zaslechla můj hlas, se pootočila a opět spatřila můj vstávající prut. Vzápětí roztáhla trochu nohy a sehnutá čekala. Došel jsem až k ní a pohladil křivky jejích boků a hýždí. Začala se lehce třást a trochu se zavlnila. Opět jsem jí prsty roztáhl závoje její prcinky a bez meškání tam zezadu vrazil, nyní už opět maximálně napružené péro. Věděl jsem, že se s ní, jestli chci stihnout dnešní odlet, vůbec nemůžu mazlit. Teď už jsem uvažoval zcela racionálně a možná i trochu egoisticky. Žeňa jenom nahlas hekla a začala energicky přirážet. ?evně se držela desky stolu a s maximální vehemencí couvala na můj, do ní hluboko zajíždějící ocas. Její hrdlo vydávalo zvláštní vzlyky. Nevěděl jsem, jestli je to pláč rozkoše nebo smutku. Několik minut jsme takto živelně souložili, když někdo zabouchal na dveře. Žeňa chtěla přestat, ale zařval jsem česky, ať pokračuje, že to je jenom kolega. Ani jsem jí to nemusel překládat a oba jsme ještě více zrychlili a zintenzívnili přírazy. Přišlo to na nás oba stejně. Naposledy jsem ho do ní, co nejhlouběji vrazil a ona se prohnula v orgastické křeči. Její pulsující vnitřek pak opět přijímal moje vystřikující sperma. Bylo to infarktové, ale nesmírně silné a krásné.
Kolega bušil na dveře už jako zběsilý. Vyndal jsem z ní svůj, již uvadající úd, otočil jsem jí k sobě a dlouze jsem ji políbil. Žeňa mi, se slzami v očích, řekla potichu. „Spasibo“, a vmáčkla mi do ruky papírek se svojí adresou. Strčil jsem papírek do kapsy opodál ležících kalhot a šel jsem otevřít dveře hotelového apartmá. Ve dveřích stál zoufalý kolega a chtěl mi něco říci. Když mě viděl nahého, tak jen otevřel pusu a užasle civěl. Řekl jsem mu, že za pět minut budu, ať zatím zajistí taxíka. Žeňa mi pomohla balit věci a já jsem v duši pociťoval nesmírné smutno. Strašně moc jsem zatoužil něco jí ze sebe dát na památku. Ani na vteřinu jsem nezaváhal, sundal jsem z krku zlatý řetízek s briliantovým přívěskem znamení, který jsem měl ještě za svobodna a zapnul jsem jí ho na krk. Opět měla slzy v očích. Ještě v letadle jsem ve svých ústech cítil jejich slanost a na svém těle vůni těla jejího.
Její poslední slova: „Napisaj, pažalsta,“ mi znějí dodnes nostalgicky v uších. Ale papírek s její adresou jsem vyhodil z taxíku ještě někde v ulicích Petrohradu.
V Praze mně kamarád, lékař jedné velké nemocnice, nechal ihned hospitalizovat na infekčním oddělení s podezřením na žloutenku. Nesměl jsem zajít ani domů. Ihned mi provedl komplexní vyšetření na infekční, hlavně pohlavní choroby, po čase další a další. Žloutenku, AIDS, ani žádné venerické choroby jsem dodnes nedostal. Potvrdilo se to, co jsem téměř s jistotou věděl, že dívka byla naprosto zdravá. Jenom s jistotou nevím, jestli někde po ulicích Petrohradu nebloudí moje krev a nehledá svého dárce. Občas je mi z toho velmi smutno a bolí mě u srdce.