"Tak vy nevíte co dělat se ženskou, to to strkáte do sudu a lepíte si na něj kozí chlupy?" Začínal jsem tušit nebývalou perverzitu, a tak jsem přistoupil ke gauči. "No to je dost, já věděla, že ty přijdeš první," poznamenala a otočila ke mě obličej. Měla obrovské...

Na vysokou jsem se nedostal, a tak jsem před vojnou nastoupil místo úředníka národního výboru. V kanclu byly samý holky, ale než jsem se rozkoukal, tak jsem musel rukovat. Vojna byla na zážitky bohatá i chudá, a tak bych se zmínil jen o jednom. Jmenovala se Zdenka a byla velitelovou ženou. Byla to kyprá, asi třicetiletá samice a poznal jsem jí, když jsme s kamarádem byli dělat našemu starýmu nějaký poličky do špajzu. Já mu jenom přicmrndával, protože kvalifikaci měl on. Byl truhlář. Velitelova žena chodila po bytě v exkluzivní zástěrce a my nadržený mazáci jsme mohli nechat oči na hlubokém výstřihu, ve kterém se tísnily dvě polokoule, velké jako střední melouny a na buchtičce, která se rýsovala v růžových kalhotkách, občas viditelných v rozparku zástěry, kde si "omylem" zapomněla zapnout knoflík.
Pořád nás litovala, vařila kafíčko a dělala svačinky. "Tak co mládenci, je můj starej pes? Že je. Já ho znám" a tak podobně. "A co děvčata, nechybějí Vám, nebo jste si nějakou našli?" Bylo to tak průhledné až to Karel hozené lano chytil: "Copak děvčata by byly, ale jsou nezkušený. Chtělo by to nějakou zralou ženu při těle". Přitom se na ní drze díval "takovou, která by nám něco předala. Proč my máme pořád učit malý děti chodit?"
Dívala se na něj pobaveně a pak se ohledla i po mě oceňujícím pohledem. "A vy byste se nestyděli dva na jednu ženskou?" "Proč ne," povídám já. "Když by jí to dělalo dobře." Pořád jsme to brali jako srandu, ale ona najednou povídá: "Tak se jděte vykoupat!" "Tady máte ručníky a hadry nechte v koupelně!"
"To se máme vrátit jen tak," ptal se Karel a nemohl pochopit, že by to mohlo být vážně. Ona s trochu hranou rozkazovačností: "Nevíte co je to rozkaz" a pak trochu mírněji: "Ten můj impotent vás moc nevycvičil". Podívali jsme se na sebe a šli jsme. Když jsme vypadli ze dveří, ležela nahá na břiše na gauči. Měla obrovskou prdel, silná stehna a mezi nimi husté černé chlupy jako hřebíky. Vůbec se na nás nedívala a nám okamžitě čuměly čuráky jako při přehlídce. V civilu bychom o ní určitě nezavadili, ale teď jsme strádali jak převor kláštera. Chvíli jsme na sebe civěli, až ona promluvila do zdi: "Tak vy nevíte co dělat se ženskou, to to strkáte do sudu a lepíte si na něj kozí chlupy?" Začínal jsem tušit nebývalou perverzitu, a tak jsem přistoupil ke gauči. "No to je dost, já věděla, že ty přijdeš první," poznamenala a otočila ke mě obličej. Měla obrovské oči s chtivě rozšířenými panenkami.
Pořád jsem si nebyl úplně jistý co chce, ale přesto jsem se snažil vlézt na gauč mezi její nohy. "Fuj, copak jsem kráva," zaječela. "Chci to zepředu!" "Tak proč se neotočíte?"
"To musíte vy!"
Popadl jsem jí oběma rukama za silný bok a pokoušel jsem se s ní hnout. Měla pevné maso, jako nahuštěné pumpičkou, ale ležela tvrdošíjně na břiše. "To mě neumíš donutit?" zase mě tykla.
Stál jsem bezradně a začal mi pomalu klesat. Najednou přišel Karel a než mi to došlo, uslyšel jsem parádní mlasknutí. Vzápětí měla na zadku krásně růžový otisk jeho ruky.
"Áách," zastenala slastně.
Karel jí majznul znova a já se přidal. Pořád sténala. Zadek celý červený, a když už jsme skoro umdlévali, tak se otočila. Nohy však měla stisknuté k sobě, byl vidět jen černý trojúhelník.
"Roztáhni nohy," zařval Karel, až jsem se lek.
"Nechci," řekla s dětsky umíněným vzdorem. Karel jí z výšky plácnul přes stehno, a když už i mě ruka pálila jako čert, najednou dala nohy od sebe. Červeně maso kundy se šklebilo mezi černými chlupy, které byly potřísněný bílým olejem. Karel jí ještě párkrát plácnul přes vnitřek stehen a pak vlezl mezi její nohy.
Spolu s tím, jak jí ho tam šoupal, vzala do ruky můj a přitáhla mě za něj k čelu gauče. Klekl jsem si nad ní a zatím co ona se ho zmocnila svými rty, vedla mojí ruku na ohromně kozy s impozantními koláči. Začal jsem jí přes ně pleskat, a tak jsme jí rozrajcovali, že jsem měl strach, aby mě ho nepřekousla. Pak mě uvolnila a začala vášnivě křičet. Když byl Karel hotovej, dokončil jsem dílo a teprve když jsem jí postříkal pupek a kozy, tak se uklidnila.
Díval jsem se, jak si rozmazává sperma po prsech plných červených fleků a chápal jsem proč jí náš velitel nestačí.