Především se mi líbil její zjev. Urostlá, ale přitom štíhlá, nepříliš velká, nicméně přitažlivá prsíčka, plné rty, tmavé vlasy k ramenům, šedé, něžné oči. I její vystupování působilo něžně žensky, a tak bylo dalším závažíčkem na misce vah, na jejichž druhé straně byla Pavlínka...

Než zajímavá, tak spíše je logická skutečnost, že s věkem a samozřejmě se zkušenostmi si člověk více uvědomuje některé situace, gesta a názory uplatněné v partnerském vztahu, které bezprostředně nesouvisí se sexem. Už nejde jenom o něj o poznávání nového, dosud neznámého, nýbrž určitou kvalitu a srovnání celkových postojů. Proto i moje vyprávění je rozvláčnější a zahrnuje zážitky, které z hlediska podstaty příběhů by mohly být zanedbatelné. Nemohu si však pomoci, protože mi přestávalo jít pouze o školení žen a ženami, nýbrž i neobvyklý citový prožitek, byť jeho základ stejně ležel mezi našimi nohami. Krátké kontakty byly i nadále sice nutné, nicméně již neuspokojovaly. Nová kvalita se dosahovala až po čase, i když nástroje, zejména na počátku byly a vypadaly podobné jako dřív. Prostředí nového pracoviště bylo sice exkluzivnější, ale vztahy mezi lidmi a zvyky kolektivů byly srovnatelné. V kanceláři byla opět většina děvčat a stejně jako na národním výboru jsme se často vyžívali v oslavách. Při jednom takovém "mýdle" jsem se sblížil s Toničkou.
Především se mi líbil její zjev. Urostlá, ale přitom štíhlá, nepříliš velká, nicméně přitažlivá prsíčka, plné rty, tmavé vlasy k ramenům, šedé, něžné oči. I její vystupování působilo něžně žensky, a tak bylo dalším závažíčkem na misce vah, na jejichž druhé straně byla Pavlínka, ale už dost poznaná a navíc střežená opatrným tatíkem. Tonička byla vdaná, ale všude dávala najevo, že manželství se nevydařilo.
Tak nějak asi oboustranným přičiněním se stalo, že při slezině odboru jsme seděli vedle sebe. Dost jsem pil a s vervou se účastnil zábavy. Vyprávěli jsme vtipy, zpívalo se. Já jsem všechny svoje poznámky adresoval především jí. Přijímala to, jak se zdálo s porozuměním. Dost jsem to ale přehnal, a tak v jeden moment jsem musel odejít, abych se nadýchal čerstvého vzduchu. Abych se trochu konsolidoval, zašel jsem si pak na chvíli sednout do vedlejší kanceláře. Moje konsolidace probíhala poměrně dlouho a trochu jsem i klimbal. K sobě mě přivedlo rozsvícené světlo. Zamžoural jsem a u vypínače spatřil Toničku. "Je, promiň, já hned zhasnu," řekla provinile. "Ne, to je dobrý, já už půjdu," ale seděl jsem. Zavřela dveře a přišla ke mě: "Tobě se udělalo špatně vid?" V jejím pohledu byla nelíčená starost a snad i soucit. "Trochu," přisvědčil jsem po pravdě," ale teď je mi dobře, když si přišla," zkusil jsem hodit udičku. Zasmála nevěřícně, ale bylo vidět, že tomu ráda věří. Zkusil jsem kout železo, dokud bylo žhavě. "Nechceš si sednout," řekl jsem a ukázal na svoje kolena. Viděl jsem sice, že alkohol jí odboural zábrany, ale přesto mě překvapilo, když se po kratičkém, ale spíše jen hraném zaváhání posadila. Měla krátké, modře květované manšestrové šaty, které se jí na stehnech trochu vyhrnuly. Všiml jsem si, že jsou plné, ale zároveň štíhlé. Nohy měla dlouhé, jak jsem si ostatně všiml mnohokrát před tím. Nedívala se na mě, ale obličej měla blízko mého. To už jsem věděl, že jí mohu políbit. Taky jsem to udělal. Na ústa, ale jen krátce. Skutečně se nebránila, a tak jsem jí políbil trochu déle. Přes alkoholové opojení jsem vychutnával plné rty i zdravé zuby. Když jsem napotřetí vnikl do jejích úst, vracela mi to. Teprve když jsem jí pohladil ňadra vstala: "Ty nejsi nesmělý," konstatovala, ale spíše souhlasně. "Pojď půjdeme tam, mohli by nás hledat."
Oslava pokračovala a já byl pořád s Toničkou. Cítil jsem se jako za mlada nejen proto, že ona byla mladá a svěže vypadala. Držel jsem se pořád u ní a sám jsem se trochu divil jak mě to vzalo. Tehdy jsem si plně neuvědomoval, že je trochu podobná doktorce, ale přitom znamená změnu v pravou chvíli. Zase jsem pil, a když jsem viděl, že i v ní zůstává nedávný zážitek, tak jsem se najednou rychle se společností rozloučil doufaje, že půjde taky.
Šel jsem pomalu a skutečně netrvalo ani pět minut, když mě dohonila. Jako by to bylo samozřejmé, zastavila mě a začala líbat. To se opakovalo každou chvíli. Pochopil jsem, že její manželství skutečně není ideální, že zřejmě sexuálně strádá. Dokazovalo to i její počínání, když mi vjela pod plášť a začala mi hladit přes kalhoty potvrzení mého mužství. Jako takový doklad, se ten lazar však nezachoval. Toho pití bylo opravdu dost. Omluvil jsem se a vysvětlil jí to. Trochu rozesmutněla, ale s pochopením, bez výčitek. Cestou k tramvajové zastávce jsme se aspoň dál líbali a z osvětleného vozu na mě pak zamávala. Když jsem osaměl, přepadly mě výčitky, ale jen malé. Byla tak milá, že jsem spíš uvažoval, jak zařídit pokračování.
Vyřešila to sama. Druhý den mě přinesla do kanceláře pomeranč a řekla, že dneska bude dělat přesčas, protože kluka vyzvedne ze školky babička. Když všichni odešli, zašel jsem k nim do kanceláře. Vzal jsem si sebou desky s objednávkami, ale nebyla to nutné, byla v kanceláři sama. Dnes bez alkoholu to nebylo tak snadné, ale chvíli rozpaků jsem překonal tím, že jsem se k ní naklonil a políbil na tvář. Hned mi nastavila rty a dlouze jsme se políbili. Už si také nechala sahat na ňadra. Hladil jsem jí něžně ona to přijímala pokorně. Pak se postavila a já opírajíc jí o skříň, rozepínal jsem knoflíky jejího svetru. Stála tiše, ani se nehnula. Neodporovala, ani když jsem jí vzadu rozepínal podprsenku. Všechno jsem dělal pomalu, cílevědomé a s rozechvěním, jakoby nám bylo patnáct. Teprve když bylo vše připraveno, rozhalil jsem úplně svetr a vyhrnul jí spodní košilku ke krku.
"Ty jsi krásná," zašeptal jsem procítěně, protože její malá a pružná ňadérka s malými tmavými bradavkami mě uchvátila, že jsem podklesával v kolenou. Překvapilo mě, jak zrudla a obrátila oči v sloup. Styděla se opravdu nefalšovaně, ale nechala mě, abych si prsíčka pořádně prohlédl. Když jsem se dost vynadíval potěžkal jsem obě kozičky v dlaních a dlouze jí políbil na šíji, tak jsem opatrně abych jí nepoplašil vsunul ruku do jejích kalhot. Protože byla štíhlá, dostal jsem se velmi rychle do rozkroku, který mimovolně uvolnila. Na okamžik jsem stiskl suché, hustě osrstěné přirození. Podíval jsem se jí do očí a opět je obrátila. Rudla znovu jako panenka. Když jsem si vzpomněl na její iniciativu ze včerejška, znovu mě to překvapilo, ale přitom nesmírně vzrušovalo. Ta směs nevinnosti a zkušenosti byla skutečně změnou, kterou jsem potřeboval. Všímal jsem si toho po celo dobu našeho vztahu.
Nedostali jsme se však dál, protože v předpokoji klaply dveře a já stačil jenom vytáhnout ruku a ona právě tak stihla složit klopy červeného svetru k sobě, když vstoupil šéf. Určitě hned věděl kolik uhodilo, ale taktně se zeptal, jak tam dlouho budeme a připomenul, abychom zavřeli okna a zhasli. Řekli jsme, že už se chystáme odejít. Mluvil jsem vlastně jen já, protože Tonička byla tak vyplašená, že se přestala i červenat. Nach se jí do lící vrátil, až když vedoucí odešel: "To je ostuda," zašeptala a rychle se dávala do pořádku. "Nechceš večer někam zajít?" zeptala se, když se cítila zase přijatelně. "Ježišmarjá, rád," zajásal jsem. "Co uděláš s Toníkem?" "Máma mi ho pohlídá, řeknu, že jdu k Věře." "Tak co když půjdem do svíčkárny," navrhl jsem, když jsme se sešli na Perštejně. "Tam jsem nebyla." "Tak to se ti bude líbit," řekl jsem a vyrazil. Šli jsme vedle sebe, aby pokud bychom potkali nějaké známe to vypadalo jako náhoda. Ve svíčkárně jsme dostali samostatný výklenek. Objednal jsem na její návrh lahvičku Bikavéru, a když jsme upili, začala mi pozvolna vyprávět příběh svého života. Tak jak ho líčila nebyl to žádný med. Manžel egoista, tchyně bezvýhradně při něm a vlastní matka příliš náročná na svojí dceru. Hladil jsem jí po vlasech a utěšoval jí trochu licoměrně, ale trochu i v dobré míře. Potom jsem si přisunul židli těsně k ní a naklonil se k jejím ústům. Zlehka jsem uchopil spodní ret do svých, potom mezi zuby a těšil se jím. Když jsem se nabažil toho plného, růžového dudlíčku, vsunul jsem jí jazyk do úst a přejížděl po jejím. Zároveň jsem jí položil ruku kolem krku a těsně se k ní přivinul, že jsem mohl ruku vsunout pod halenku. Všechno jsem dělal pomalu, jako u nich v kanceláři. Protože měla malá prsa a větší košíček, snadno jsem se dostal až k napřímené, malé bradavce. Přejížděl jsem po ní ukazovákem a ona se trošku zvětšila. Pak jsem jí uchopil i palcem a pořád stejně jemně laskal. Přestala mě líbat, položila hlavu na moje rameno a šeptala: "Ty jsi tak hodný". Když přišel číšník přinesl novou svíčku a za chvíli i novou láhev, kterou jsem objednal. Pak jsem jí vsunul zase ruku a hladil hebkou kůži koziček.
Tak jsem si hrál nesmírně dlouho až jsem usoudil, že nastal čas, abych sjel níž. Položil jsem jí ruku na koleno a stupňovitými pohyby ze strany na stranu jsem stoupal opět nesmírně zvolna po její punčoše, až jsem se dostal na konec jejích stehen. Měla je u sebe a neuvolňovala. Vydal jsem se tedy po punčocháčích nahoru na bříško. Když jsem za jejich lemem ucítil nahou kůži řekla najednou uvolněným, koketním hlasem: "Pane, nejste nějaký drzý?" Najednou byla zase taková, jako prvně. Vsunula taky ruku pod stůl a položila mi jí mezi nohy. Pomohl jsem jí s ním ven. Vstala, obešla stůl, poklekla a ještě nehotovou tyčinku začala olizovat doslova jako zmrzlinový kornoutek. To střídání aktivity a pasivity bylo přímo šílené. Zkušená však byla bezpochyby. Bohužel ani tentokrát jsme vzájemné poznávání nedokončili. Vstoupil číšník a ona jen tak tak stačila vstát. Později jsem si na tento večer vzpomněl, když jsme seděli v jiné vinárně a tentokrát zase já jí rozepnul na prsou blůzku, vyndal z podprsenky kozičku a cucal její malinu. Byly jsme do toho tak zabráni, že jsme nezaregistrovali kelnera, který stál nad námi se džbánkem vína a se zájmem intimní část jejího těla, mizící v mé puse, pozoroval. To ale bylo mnohem později, dnes jsme ještě měli všechno před sebou, a tak jsme trochu zaskočení zaplatili a odešli.
Nepamatuji se, že by kradení chvilek bylo někdy snadné. Nikdy nebylo jisté, kdy se sejdeme a zda to na poslední chvíli nevybouchne. Tak taky až asi za deset dní po naší návštěvě svíčkárny mě v práci řekla, že by mohla odpoledne přijít ke mě domů. Doslova mě to rozklepalo. Dohodli jsme se, že nepřijede ke mě, nýbrž že si uděláme procházku a že se budeme na sebe cestou těšit. Než jsme k nám došli, koupil jsem Bittra, nějaká očka a ameriky. Byl jsem hrdý na svojí mladou partnerku. Měla beránka s hustým bílým límcem, chlupatou čepici a kozačky z jemné černě kůže. Byla krásna!
Zapálil jsem svíčku, otevřel víno, ale jen jsme si cucli, protože jsme se nemohli dočkat. Měla na sobě známe modré manšestrové šaty, a když jsem jí je přetahoval přes hlavu vybavil se mě večer při oslavě. Konečně uvidím všechno co je pod šaty najednou. Když je měla dole lehla si naznak, a tak jsem jí svlékal. Napřed punčocháče, objevovala se jemná bílá kůže stehen, kulatá kolena, dlouhá lýtka s pevnými kotníky dole. Kalhotky, bíle s drobnými kvítky jsem jí zatím nechal. Sundal kombiné a podprsenku. Pak teprve kalhotky. Byl jsem natolik zkušený, že jsem dokázal vychutnat bez zbytečného spěchu krásu jejího dívčího těla. Klín měla černý. Hustý kožíšek přesto špatné zakrýval tmavě rudou sliznici mezi něžným okvětím pysků. Pohladil jsem je, potom ňadra, zvlášť přejel po bradavkách a potom se potěšil s každým kouskem jejího těla. Když jsem nakonec políbil její pohlaví, bylo již zvlhle a ona ležela s lehce pokrčenýma nohama, hlavou a očima zvrácenýma. Při vnikání dovnitř mě již trpělivost opustila. Pochvu měla drsnější než právnička, ale přesto nevýslovně sladkou. Klouzal jsem svižně tam a zpátky s rukama na malých ňadrech, které jsem tiskl v dlaních, zatímco prsty jsem svíral bradavky.
Houpala se v rytmu proti mě a občas tence zavzdychala. I v jejím milování byla kultivovanost, ale znatelný vášnivý prožitek, který mi, jak jsem najednou zjistil, přeci jen trochu chyběl. Nedokázal jsem se ovládnout a počkat na ní. "Zlobíš se?" zeptal jsem se, když se uklidnila i moje ruka na černých chloupkách. "Vůbec ne, ten konec není tak důležitý jako to, že jsem s tebou." Odpočíval jsem na jejím těle a ona se uklidňovala se mnou.
Potom jsme se pustili do oček, která jsme jedli bez přílohy a vykouřili cigaretu při sklence kořeněného vína. Potom mne políbila a začala se oblékat: "Je to škoda, ale musím jít. Máma by se zbláznila." "Nedá se nic dělat," odpověděl jsem. „Přesto ti děkuji za moc hezkou chvíli." "Za to se neděkuje," odvětila. "Mě se to moc líbilo.“ „Doufám, že se mi povede zase co nejdřív přijít." Doprovodil jsem jí k tramvaji a pak se vrátil dorazit víno.
Nastal pomalu zimní čas, a tak jsme se zpravidla setkávali ve vinárnách a u nás doma. Bylo to většinou na střídačku. Toničce se noční život moc líbil, ale byla svědomitá, vždy se mi snažila odměnit mě za to, že jsem jí někam zavedl a pohostil. Odcházeli jsme z podniků hodinku nebo půl, před tím něž musela opravdu směrovat k domovu a nacházeli tichá zákoutí, ale uprostřed velkoměsta, takže jsme si nemohli být nikdy jistí. Bylo to vzrušující, ale chvatné a jí to moc nemohlo přinášet. Miloval jsem jí takto v pasážích, průjezdech, před vchody do našich poboček, pod vltavskými mosty a jednou dokonce na rušně ulici starého města v šest hodin večer. Mohla tehdy jen na chvíli po práci, a tak jsme byli spolu v hospodě U tygra. Po odchodu, pár desítek metrů dál se ke mě otočila objala mě a začala líbat. Ucítil jsem posléze, jak mi rozepíná kabát a upravuje svůj oděv. Potom mě rozepnula kalhoty a pak se jí podařilo mojí nudli vyndat. Bylo to těžké, protože trčela. Přitáhla mě těsně k sobě a to už jsem poznal, že je připravená, protože si ho vsunula mezi nohy do již připravené dírky. Držel jsem svůj kabát v obou rukou a zároveň kolem jejích boků. Náhodným zájemcům z množství chodců míjejících nás by jsme se mohli zdát jako praštění milenci, kteří se vášnivě líbají a přitom pohupují a jen těžko by je napadlo, že jsme spojeni, neboť při takové frekvenci chodců, nevyjímaje časté jazyky reflektorů kolem přejíždějících aut, šlo nepochybně o nehoráznou drzost.
Jak jsem Toničku poznával, zjišťoval jsem, že pro podobné situace má slabost. Urychlovaly její vzrušení a i když ne vždy došlo k vyvrcholení, byla to nová neobvyklá zkušenost, která jí blažila potom jako vzpomínka na povedenou vylomeninu.
Byla zároveň neobyčejně něžná, a tak jsem vždy před jejího příchodem ke mě přemýšlel předem jaké způsoby milování asi použijeme, aby si taky přišla na něco jiného. K něžnému styku, který je pro mě příjemnou vzpomínkou, došlo hned při její druhé nebo třetí návštěvě u mě. Čekal jsem jí, a tak jsem již prostřel tabuli. Říkala, že má dost času, a tak jsem se nikam nehnal. Mlsali jsme, popíjeli a kouřili. Byli jsme o sebe opření a chvílemi se líbali. Oba jsme s příjemnými pocity zadržovali rostoucí vzrušení až jsem konečně zhasnul se slovy: "Ted nic nedělej a jenom vnímej co s tebou budu dělat". Přikývla a potom se nechala svléknout. Když byla úplně nahá, položil jsem jí na záda. Vzal jsem jí za ruce a zvedl jí je nad hlavu. Chvíli jsem se kochal pohledem na její tělo ve světle pouličního osvětlení pronikajícího spoře oknem, než jsem se sklonil k jejím rtům.
Objížděl jsem pomalu jazykem smyslně rty, pak zuby a dál jsem vnikal jen velmi obezřetně. Rukama jsem nedělal vůbec nic, měl jsem je položené na jejích. Když jsem se rozloučil s vlhkou pusinkou, začal jsem jí líbat v podpaží. Měla hustě chloupky a vydávala závratnou kořeněnou vůni. Penis mne bolel, jak byl naběhlý, ale držel jsem se, abych nezrychlil tempo postupu. Drobnými polibky jsem přešel na jemnou kůži ňader. Bral jsem jedno po druhém a vždy se na chvíli zdržel na jeho vrcholku.
Jak v ní vzrůstá touha jsem poznal podle toho, že začala pohybovat skrčenýma nohama za strany na stranu, pak je dávala od sebe a k sobě, natahovala a opět skrčovala. Vypínala ploché břicho, když jsem se po něm blížil tam, kde mě očekávala. Pásl jsem se na jejím netrpělivém očekávání, a když jsem jí uchopil pod stehny, blízko půlek, abych je rozevřel, tak jsem na chvíli ještě počkal dýchaje vzrušeně do jejího kožíšku. Potom jsem jí vtiskl doprostřed lehounký polibek. Zachvěla se. A potom pokaždé, když jsem ho opakoval. Nakonec jsem se rozhodl, že jí přestanu trápit. Vnikl jsem jazykem hluboko do orosené strže a začal jím uvnitř vlnit. Dělala totéž celým tělem a to pokračovalo během celého výtěru. Dělal jsem ho svědomitě a nevynechal žádný záhyb. Křečovité stahy přišly takřka neočekávaně a zároveň s tím mě neurvale uvěznila hlavu mezi stehny. Ležel jsem šikmo k ní a ona celou dobu, jak jsem jí na počátku řekl, nedělala vůbec nic, krom toho, co přicházelo samo. Nyní se po chvíli oddechu zvedla a přinutila i mě, abych se položil na znak. Uchopila tvrdý rohlík do obou rukou a začala vášnivě celovat. Když poznala, že by to už mohlo být, přerušila na chvíli, aby mě nechala trochu vychladnout. Byl jsem netrpělivý, jako ona před tím, ale rozumělo se samo sebou, že akci bude řídit sama. Taky to netrvalo dlouho a překročila mě, aby si ho mohla dát dovnitř. Neměla však tolik sebeovládání, a tak její hupkání se neustále zrychlovalo až do mého výkřiku a parádního gejzíru, který musela mít až ve vlasech.
Položila se na mě, pokrývala obličej polibky a šeptala: "Ty jsi tak hodný, mám tě ráda. Je mi s tebou dobře. Chtěla bych s tebou být pořád" a podobně. Hladil jsem její záda i vlasy a bylo mi příjemné poslouchat její slova, i když jsem tušil, že jsou podbarvená momentálním zážitkem.
Šel jsem s ní na zastávku tramvaje, a protože jsme se nemohli rozloučit, vyprovodil jsem jí skoro do půli cesty. Ve voze jsem dostal chuť na pivo, ale protože jsem si nevzal sebou peníze, dala mi patnáct korun v drobných. Věděl jsem, že má i větší, ale stačilo mi to. Tehdy to vydalo na pár piv. Domů jsem se vrátil příjemně unavený a spokojeně usnul.
Někdy v únoru měla třiadvacáté narozeniny a šli jsme je oslavit k Prajzům. Dal jsem jí kytku a kabelku z hroší kůže. Prodávali jí tenkrát v Pragoimpu za těžké peníze a to jí tak dojalo, že se rozhodla přijít domů pozdě. Napomohlo k tomu i moje mazleni, protože jsem se vloupal do jejích kalhot, a tak dlouho jí dráždil poštěváčka, že měla v kalhotkách jezero a měl jsem dojem, že by se svlékla přímo na místě.
Doma jsem měl jenom vodku, ale dlouho jsme se s ní nezdržovali. Když se svlekla do půl těla, položil jsem jí na gauč, zatímco jsem si sedl tak, aby měla svojí hlavu v mém klíně. Díval jsem se do šedivých očí a hrál si s jejími ňadérky. Pohled opětovala, ale pak to nešlo, protože se jí zraky potáhly mlhavou blankou. Rozepnul jsem jí kalhoty a zatímco jsem stále seděl, stáhla si je, krčíc při tom nohy. Hladil jsem jí vnitřní stranu stehen a jen občas přejel i hustý, černý trojúhelník. Otočila hlavu, protože jí zespoda obtěžoval a při tomto pohybu mě vyklouzl před její pusinku. Líbala žalud ale opatrně, aby mě nepřivodila výstřik. Když nám už mazlení nepostačovalo změnili jsme polohu. Ležela na zádech a já jí zvednul nohy tak, že její červená dírka čněla proti mě vzhůru.
Vsunul jsem svůj banán do komínku, zaneseného mokrými sazemi přirážel jsem opíraje se o její stehna. Kolena měla opřená o kozičky a houpavými pohyby při mých nárazech si je masírovala, že jsem mohl mít ruce jenom opřené. Když byla udělaná, natáhla nohy a já stále vztyčený na rukou zálibně pohlížel na tělíčko pode mnou. Lesklá kláda se nořila do vlhkých chlupů, ňadra se jí při každém přiražení zahoupala. Ruce měla volně pohozené podél boků, hlavu zvrácenou a v pootevřených ústech se zachvíval rudý, vlhký jazyk. "Toničko jsi sladká, chtěl bych v tobě zůstat pořád." Odporovala: "Ne, já ho tam chci mít pořád, nevyndávej ho už nikdy." Když se dostavilo opět opakované sevření jejího pohlaví, klesl jsem na ní plnou vahou. Zaťala mi nehty do zad, aby mě vybídla k většímu tempu. Já ho bez problémů zvýšil, a když byla potřetí, otočil jsem jí na bříško a počkal počtvrté a pak teprve jsem ho uložil mezi její půlky a vyprázdnil na záda.
Odpočívali jsme dlouho v této poloze a mě její pružná prdel pod mým břichem byla neobyčejně příjemná. Otočila hlavu na stranu a povídá: "Tak se mi ty narozeniny opravdu vydařily". "Líbilo se ti to?" ujišťoval jsem se. "A jak! Takhle můj starej nikdy dlouho nevydrží." "Ty s ním spíš?" "Ne, teď co chodím s tebou jsem s ním nespala." "A nevadí mu to?" "Asi jo, ale on měl vždycky radši pivo." Povzdychla, aby mě naznačila, že tento námět jí moc nebaví, a tak jsem toho nechal. Posadili jsme se a zapálili si cigarety. Kouřili jsme oba nazí. Ona kolena skrčená pod hlavou, já s nohama před sebe nataženýma. Položila mě na něj ruku a roztržitě hladila. Když ho měla v prstech v takovém stavu jaký potřebovala, stáhla kůžičku co nejdřív, utřela ho do prostěradla a potom začala náruživě a precizně kouřit.
Natáhnul jsem se, zavřel oči a podával se jejímu laskáním Prodlužoval jsem slast jak to nejdéle šlo, ale nakonec sebou začal škubat. Zvedla hlavu a způsobně ho sklonila směrem k mému pupku. Držela ho však tak dlouho, dokud se neuklidnil. Podíval jsem se na ní. Dívala se trochu omluvně a všechno to mě připomnělo Pavlínu...
Zjara jsme se scházeli spíše venku, protože jsme tak šetřili čas. Občas jsme taky využívali služební cesty po Praze. Jednou jsem šel někam na jinou pobočku a ona s kamarádkami do nějakého dodavatelského podniku. Slíbila, že se brzo odpojí, protože jde o prkotinu a dohodli jsme místo rande.
Já byl hotovej hned, a tak jsem si zašel na jedno. Na místě jsem byl včas, protože na to jsem si potrpěl, že přesnost je výsadou králů. Podle předpokladů tam měla být dřív, ale dostavila se asi po tři čtvrtě hodině. Bylo na ní vidět, že má náladičku. "Ahoj," řekla a rozverně mávla rukou. "Tak mě tady máš," šišlala. Naštvalo mě to.
"Nechtěla bys mě něco říct?" zeptal jsem se hrubě. Podívala se na mě trochu překvapeně a pak stroze odpověděla: "Když se ti to nelíbí, tak tu nemusíš být". Byla přeci jenom hezká a věděla o tom. Asi někde něco vypily a teď ztratila zábrany. Konec konců na takové chování nebyla zvyklá ani ode mě. "Chtěl jsem ti jenom říct, jak málo se vidíme, a když máme možnost, tak na to kašleš," navázal jsem a bylo mi trapně, že nedokážu udělat demonstrativní čelem vzad. Proto jsem dodal: "O nic víc nejde, a když už si stěžuješ na manžela, tak jsem si myslel, že ti záleží aspoň na nás dvou". Byla ještě překvapenější, protože připomenutí manžela nebylo moc fér. Ale účinkovalo to: "Tak se nezlob," políbila mě na tvář. "Nic se nestalo," ale netvářil jsem se tak. Šli jsme mlčky, ale bez dalšího jsme oba zamířili do nedalekého lesíka.
Teprve s polibkem za hustým houštím se nám vrátila chuť. Sundala si kalhotky vyndala můj pyj a sama si ho tam zavedla. Chvíli jame se milovali ve stoje, ale pak jsem jí položil. Přitom mě vyklouzl. Vyhrnul jsem jí krátkou sukni na břicho, abych pokračoval. Automaticky roztáhla nohy a já v denním světle opět a úžasem sledoval jak jí má červenou. S tak překrvenou klíckou jsem se nikdy nesetkal. Nic na tom nevadilo, že maso je pokryto bělavým šlemem. S gustem jsem navázal na přerušenou píseň. Do zad mě sálalo slunce a Tonička byla zas na měkko: "Chci ho tam mít pořád," recitovala svoje oblíbeně verše. "Vlez do mě celej."
Sám jsem měl taky touhu být jeden velikej čurák, a tak jsem si dával záležet. Skončili jsme oba stejně a chvíli jsem na ní zůstal ležet. "Počkej, vstaň," povídá pojednou. "Já asi ležím na bodláku, hrozně mi to píchá do zadku." Vstal jsem a podal jí ruku na pomoc. "Ježišmarja, vždyť my leželi v mraveništi," zakřičel jsem zpola pobaveně. Vyskočila jako střelená a začala si ze stehen a zadnice smetat drobný hmyz. Pohled na dlouhé, hole nohy, obnažený klín a prdelku byl zábavný, ale zároveň vzrušující. Nestaral jsem se o sebe, nýbrž jsem k ní přistoupil a pomáhal jí smést už neexistující tvorečky. Samozřejmě hlavně na stehnech mezi nohama. "Ty prasáku," pleskla mě přes ruku a spustila padací most sukně. Už se uklidnila, protože zjistila, že mraveniště bylo malé a v zemi a ne jako obrovské kopce jehličí lesních mravenců.
Byli jsme už zase dokonale naladěni na svojí vlnu, že byla ochotná, opět naší hru zopakovat. Tentokrát jsem si lehl já a ona si ho zasunula sedíc na bobku, zády ke mě. Nenechal jsem jí však poskakovat. Vzal jsem jí za ramena a položil jí na sebe. Vyhrnul jsem jí košilku a zmocnil se prsíček. Protože se chtěla pořád hýbat, obemkl jsem jí nohama. Pravda, neseděl mě tam příliš pevně, ale pro můj záměr to stačilo. Držel jsem jí kolem ramen levou rukou, a potom pravačkou jsem přejížděl střídavě po obou bradavkách a pak jsem na ně hranou ruky tam a zpátky narážel. Cítil jsem jak se vzpíná rozkoší, ale držel jsem jí pevně, aby se spojení nepřerušilo. Když poznala, že chci dělat všechno sám, pořádně se na mě rozložila, že se mi zastavoval dech. Pak jsem si ruku uvolnil a zmocnil se frajtříka. Byl schovaný, ale masáž prsty na něj přesto dosáhla. Nepolevil jsem až do konce, teprve potom jsem jí nechal, aby si na mne sedla a uzavřela i moje potěšení. Ležel jsem při tom nehnutě a se zájmem pozoroval poletování koziček s tmavými bradavkami. To denní světlo bylo opravdu fajn, protože jsem mohl sledovat každý hrbolek a pupínek. Siestu jsme strávili již oblečení na lavičce. Položil jsem jí hlavu do klína a ona mě vískala ve vlasech. Žízeň jsme dostali naráz a cestou k zastávce tramvaje jsme hledali hospodu. Když jsme ji objevili, vlil jsem jedno do sebe až to zasyčelo. Než dopila svoje, tak jsem urazil ještě dvě.
Každý má své zkušenosti co dělá po souloži. Většina mužů i žen ráda kouří cigaretu. Já taky, ale snad ještě víc mě chutná pivo. Přišel jsem na to až později, ale vlastně od počátku jsem ho reflexivně vyhledával. Tolik poznámka k tehdejšímu májovému poledni.
Na rozdíl od jiných paniček mě Tony nikdy nepozvala k sobě domů. Kromě manžela a syna bydleli tam i její rodiče. Byt byl vlastně jejich. Možná, že jí to trochu vadilo, a tak jednom se rozhodla, že udělá hospodyňku. V práci mě řekla: "Co kdyby jsme šli dnes na Petřín. Pekla jsem sekanou a tak ti prostřu večeři". Byl jsem nakonec sám zvědavý jak vaří, a tak jsem se těšil.
Byla již skoro tma a sama našla místo s hebkou travou pod vysokými stromy. Z kabely, s kterou jsem jí nahoru pomohl, vyndala utěrku a rozprostřela ji do trávy. Pak vyndala kečup, plátky veky a sekané. Nakonec jedno pivo. Dala mi obřadně ubrousek a svůj si rozprostřela do klína. Byla to nádherná atmosféra a já si při ní vzpomněl, že nedávno jsme byli spolu na jednom švédském filmu, a tak mi napadlo, zda nejde spíš o tuto reminiscenci, než potřebu ukázat mi svoje kuchařské umění. Ať tomu bylo jakkoli, tak sekaná mě opravdu chutnala, a i když si vzala jen ze zdvořilosti, abych nejedl sám, tak jsem se nasytil jen tak tak. Zatímco jsem pil pivo, vyklepala ubrousky a utěrku. Pak všechno uložila do tašky. "Moc mi chutnalo, děkuji Toničko," řekl jsem potom a políbil jí něžně na ústa. Zároveň s polibkem odevzdaně klesla na záda. Rozepnul jsem zip a stáhl kalhoty spolu se spodními na kolena. Bílá stehna zářící v tlumeném světle měsíce do celého zážitku krásně zapadala svou malebností. Chtěl jsem to tak nechat, a proto jsem jí dále neobnažoval. Přesunul jsem se na ní, a protože jí kalhoty překážely, nemohla dát nohy od sebe. Spojení bylo proto těsnější a vnikal jsem napřed mezi měkké maso nohou a pak teprve do ukryté kundičky.
Protože poštěváček byl dokonale obšťastňován, začala záhy vzdychat, což u ní nebylo příliš obvyklé. Já si z tohoto spojení pamatuji především celkový obrázek a potom to, jak mě vzrušovala neobvykle chladná kůže jejích stehen. Protože ani já jsem kalhoty a slipy úplně nesundal, leželi jsme sounož a dotýkali se právě jen úsporně obnaženými částmi svých těl.
Cestou dolů jsem jí ještě přinutil, aby si sedla na lavičku a sundala si spodní část oděvu. Styděla se, ale nakonec si dala říci. Paty si dala na sedadlo a rozevřela svoje lůno. Když jsem se mu začal věnovat, poznal jsem proč se bránila. Nebyla připravená, a tak její kunda měla správnou vůni. Ta mě ale nevadila, spíš naopak. Taky jsem si všiml, že ani nohy jí právě nevoní. Postupně se uvolnila, ale přesto vyvrcholení nemělo obvyklou intenzitu.
V Rakovnickem sklípku jsem se jí zeptal: "Proč ty se vlastně nerozvedeš?" Ztuhla, protože podobně přímé otázky byly doposud tabu. "Robert pro mě nic neznamená, ale kluk ho má rád. Toho je mi líto," odpověděla nakonec. "Ale přece to nechceš vést pořád takhle? To nemáš nic ze života." Nebyla to nabídka k sňatku, tak jsem to ani nemyslel. Bylo mě jí spíš líto a taky jsem jí trochu nevěřil. "Víš, já si pořád myslím, že se to zlepší." Pokrčil jsem rameny a dal si pivo. Konec, konců mě to vyhovovalo, protože díky jejich vztahům jsem mohl poznat pěknou mladou holku a bez zvláštního rizika se s ní i předvádět ve společnosti. Mezi kámoši budila závist a to mě lebedilo. Vzít bych si jí však nechtěl. Jednak pro to, že jsem si neuměl představit, jak bych se staral o její dítě, jednak pro to, že jsem si s ní nebyl jistý. Ať v tom co někdy říkala nebo v tom, jak se k některým mým kamarádům chovala. A to se jí nemuseli líbit. Koketnost byla prostě v ní a já si to uvědomil až později, protože ve vztahu ke mě mi vyhovovala a já si jiné věci nepřipouštěl. Možná, že na nějaký můj vážný návrh čekala, ale moc jsem si s tím hlavu nenamáhal.
Rozloučili jsme se na refýži dojemně, protože odjížděla na dovolenou a neměli jsme se čtrnáct dní vidět. Slíbila, že hned jak se vrátí mě zavolá.
Protože jsem si svoje vypil a na další neměl chuť napadlo mě, v rámci mých úvah, zavolat Pavlíně. Zvedla to ona, a když jsem se ohlásil byla překvapená. "Ty si blázen," řekla, když jsem se chtěl s ní sejít. "Víš kolik je hodin?" Přesto se nenechala dlouho přemlouvat.
"To je doba co jsem tě neviděl," začal jsem když jsme se setkali a vlepil jí hubičku na líčko. "Ahoj," odpověděla rezervovaně. "Jak se máš?" zeptal jsem se a vzal jí kolem raněn. Uhnula: "Proč té to zajímá?" "No, vždycky jsi mě zajímala," navázal jsem, ale tíživě mi došlo, že jsem svým zavoláním šlápl vedle. "Vždycky těžko, poznala jsem tě, když mi bylo čtyřiadvacet, ale neuplynuly ani dva roky a ztratil jsi zájem." "A myslíš, že to byla jenom moje vina?" "A čí ještě?" "Už jsi zapomněla na soudruha ředitele?" Najednou si opřela tvář o moje rameno a rozeštkala se. "Já vím hochu, ale kdybys vydržel." Hladil jsem jí rozpačitě po vlasech, ale uklidnila se brzy. "Já už někoho mám a nebylo by to vůči němu fér." "Vždyť já ti ho neberu," snažil jsem se o bezstarostny tón a přitiskl jí k sobě. Opírala se mě rukama o hruď, ale zároveň jsem vnímal zvedající se trojky. Trvalo to jen chvíli. "Já už půjdu," řekla smutně a odvinula se.
Nebylo z toho nic a já si teprve po letech s plnou naléhavostí uvědomil, že doktorka byla ženou, která by mě seděla. Zkusil jsem jí v dalším týdnu zavolat, když se Tonička neozývala, ale tentokrát na setkání nepřistoupila.
Nakonec jsem se k Toničce dozvonil a byla překvapená, neboť to bylo poprvé, co jsem porušil nepsanou dohodu a ozval se telefonicky sám. Řekl jsem jen: "Tady popeláři, už se vrátila vaše popelnice?" Poznala mě a po krátké odmlce spěšně řekla: "To je omyl, tady je byt pana Vávry. Zkuste to znova". "To víš že jo, ty potvoro," pomyslil jsem si a zavěsil.
Následující den však volala do práce: "Promiň, Toníkovi nebylo dobře, a tak jsem radši nevolala. Bylo by mě líto, že tě nemůžu vidět." Neznělo to příliš přesvědčivě, ale přešel jsem to. "To nic, hlavně, že si se ozvala." "Nemáš teď čas?" optala se mě. Chtěl jsem opáčit jak to, že se malej tak rychle najednou uzdravil, ale spolkl jsem to. Dohodli jsme se na Stromovce.
Měla na sobě světlešedé šaty z lehounké látky a na bosých nohách letní střevíce bez podpatku. Usmívala se a oznamovala, že má čas až do večera. Trochu mě to udobřilo, protože jsem měl strach, aby mě nevytáhla z práce jen na hodinku. Když už jsem musel u šéfa žebrat o volno.
Navrhla mě, abychom se šli vykoupat do Troje. Až na břehu, když seděla v plavkách na horkém kameni vedle mě, prvotní odcizení pominulo. Dal jsem jí ruku kolem ramen, vyhřátých od sluníčka. Byla mimochodem snědá jako cikánka. Polibek byl nekonečný a vždycky, když chtěla nabrat dech jsem jí pevněji přidržel. Rozehřálo jí to, takže když jsme leželi na břehu ve stínu vysokých travin, sama mi pomáhala se sundáváním plavek. Otočila se sedinkou ke mě a zavedla si ho do zvlhlého ústí. Vnímal jsem sluneční paprsky na zádech, vlnění měkkého zadečku a něžnost ňader, která jsem plenil, aniž na ně viděl. Když jsme skončili, natáhl jsem si adamky a šel se vykoupat. Ještě před tím jsem si prohledl Toničku ve svitu slunka. Celou nahou v takové ostrosti jsem jí ještě neviděl, ale musel jsem uznat, za je na ní skutečně všechno skoro bezchybné. Stydlivě si zakryla ňadra, ale oba jsme věděli, že to není doopravdy. Když vešla do vody, dala si na břízku plavky a stříkala si za ně vodu, aby si umyla prcinu.
Jakmile jsme oschli navrhla, že bychom se mohli podívat do blízké ZOO. Byla to změna pro oba, protože jsme si osvěžili vzpomínky z dětství. Byli jsme bezstarostní jako na počátku a odpoledne se vydařilo. Proto, když jsme se vraceli Stromovkou zpátky a já jí zatáhl do houští zeptala se jen: "Ty chceš ještě jednou?" a opřela se o mohutný akát. Klekl jsem si k ní, vyhrnul šaty a zabočil obličej do hustého porostu, když jsem před tím stáhl kalhotky. Pak jsem jí dal pyj do ruky. Zavřela oči a zručným pohybem zasunula do známého otvoru. Tiskl jsem se na ní s rozkoší a sál vůni podpaží, která mě vždycky tak vzrušovala. S lítostí jsem pak hleděl na bílé, kapky, které se vpíjely do žíznivé země...
Zážitky toho léta stáli za to. Milovali jsme se v Prokopském údolí za dopoledního žáru, když jsme utekli z práce. Nabíjel jsem jí na starých hradbách, sedící na kamenech, které jí zraňovaly kůži a nad námi zářily hvězdy letní noci. Brala si ho mezi prsy i mezi stehna v zámeckém parku, když se dostavily měsíčky. Klátili jsme v kanceláři na podlaze za zamčenými dveřmi a do našich vzdechů řinčel telefon. Bylo to nádherné, v mimořádných i prostých scénách, v rutinní i neobvyklé režii. Podvědomě jsme však cítili, že se blíží konec. Dali jsme si mnoho, ale k sobě bychom se natrvalo nehodili. Náš rozchod nebyl snadný, ale rozumný. Ona se vrátila k manželovi a já už měl něco nového. Nezapomněl jsem však a o tom svědčí předchozí řádky.