Verunka byla 15. letá, krásná dívka, která si již pravidelně prstíkem provětrávala svůj poštěváček. Nejednou ji při tom rodiče přistihli a domlouvali ji, aby to nedělala. Moc ji za to, ale nenadávali, protože věděli, že v tomto věku to dělá převážná většina dívek. Jednou, když byla opět vyrušená matkou při onanii, se už rozplakala. Maminka ji domlouvala, že pokud má tyto problémy, měla by si najít nějakého chlapce a řešit to s ním. Jistě by se nějaký našel, který by rád s Verunkou spolupracoval na pohlavním ukájení.

„Vždyť spolu nemusíte hned souložit! Je tolik možností, jak se můžete vzájemně ukájet, že případný pohlavní styk může být až v nejzazším období!“ řekla ji maminka.

„Když já bych už chtěla, aby mě nějaký kluk zbavil panenství! Chtěla bych se dráždit tvým „Robertkem“!“ řekla ji Verunka.

„Jak myslíš, ale pak si nestěžuj, až ti umělák nebude stačit!“ odpověděla maminka, protože věděla, o čem mluví.

Verunka již s chlapcem zkušenost měla. Ve dvanácti letech, tehdy měla teprve pět měsíců menstruaci a svoji prcinku si občas dráždívala v přírodě. Hledala tehdy vhodné místečko u potoka ve vysoké trávě, kde tehdy z nenadání narazila na Otíka. Znala ho, byl z jejich ulice a byl o dva roky starší. Seděl v trávě, kalhoty i s trenýrkami pod koleny, a v ruce držel svůj ztopořený pyj a honil si ho. Byl právě v transu, zavřené oči a zakloněný do zadu se právě dodělával. Byl těsně před výstřikem semene, když otevřel oči a ztuhne. Dva metry od něj stojí Verunka a hledí na něj. Chtěl ji nejdříve vynadat, ale pak si uvědomil, že by ho po okolí pomluvila, že si honí brčko, tak na ni začal něžně.

„Co je? Ještě jsi neviděla kluka onanovat?“ řekl ji.

Ona se mu přiznala, že né! „Vůbec jsem netušila, že kluci mají až tak veliké čuráky!“ řekla mu.

„A jak bychom píchali vás holky?“ zeptal se ji.

Verunka nevěděla. Ještě ani pořádně nechápala, jak se holky píchají, ale ten kolík, co držel Otík v dlani, ji nesmírně přitahoval. „Hele, mohu si na to sáhnout?“ zeptala se a ukázala na jeho penis.

Otík se trochu vzpamatoval z leknutí a byl rád, že si Verunka chce sáhnout na jeho úd. Rád ji to dovolil. Verunka se dlouho nerozmýšlela a přiklekla před skoro ležícím Otíkem a nesměle vzala do své ruky jeho tvrdý pyj. Nevěděla, co s ním má dělat a tak ho jen tak ohmatávala. Pak si vzpomněla, že po něm Otík klouzal a sama po něm pomalu sklouzla. Objevila se celá hlavička jeho žaludu. Byla nalitá krví a Verunka sklouzla předkožkou zpět, aby ji zakryla. Otík slastně zasténal.

„Líbí se ti, když si hraju s tvým čurákem?“ zeptala se ho.

„Je to nádherné, jen trochu přidej na rychlosti, nebo to nevydržím!“ skuhral Otík, který by nejraději Verunku oprcal.

Verunka pohyby po penisu zrychlila a pojednou mu v něm zacukalo a Verunka měla plnou ruku něčeho teplého a lepkavého.

„Fuj, tys mi počůral ruku!“ řekla mu tehdy.

„To není čurání! To je semínko, které, kdyby se ti dostalo tam dolů, tak budeš mít miminko!“ řekl ji.

Verunka zírala a nechápala. Sice již o tom něco slyšela, ale nebrala to vážně. Teprve teď vše pochopila a ke všemu ji začala šíleně svrbět prcinka. To bylo způsobeno právě tím hraním s jeho čurákem.

Penis Otíka rychle uvadal a Verunka ho pustila: „Jé, podívej, jak se ti scvrkl!“ řekla mu a sama si nevědomky zasunula ruku pod sukýnku a přejela si po své frndičce.

„Co je?“ zeptal se Otík. „Svrbí tě to tam?“ dodal a pohodil hlavou směrem k jejímu rozkroku.

„Hm, moc! Chtěla jsem si ji taky polaskat a při tom jsem našla tebe!“ přiznala, za jakým účelem je zde.

„Tak to bych ti to mohl oplatit a vyprstit ti ji!“ řekl Otík.

Verunka zčervenala. Nebyla zvyklá se před chlapci svlékat a ukazovat jim svoji kundičku. Chápala ale, že jednou nějakému klukovi píču ukázat bude muset, když ji bude píchat. Nedovedla si to sice představit, ale cítila, že to bude hezké.

„A nepovíš to nikomu?“ zvědavě se Otíka zeptala.

„Ne, bude to naše vzájemné tajemství!“ řekl ji a ona souhlasila.

Pomalu si začala svlékat kalhotky a Otík ji jen sukénku vykasal. Tím ji měla krásně přístupnou. Poradil ji, aby si lehla a rozevřela stehýnka, aby se k prcině lépe dostal. Verunka poslušně poslechla. Věděla i ze své zkušenosti, že musí stehna rozevřít, když si ji prstí.

Otík si její prcinku nejprve prohlédl. Taky ještě neměl zkušenosti a tak byl dost neohrabaný. Hladil ji doposud jen po neochlupeném Venušině pahorku a dodával si odvahy rozchlípnout ji závojíčky. Po chvilce se odhodlal a stydké pystíky ji rozevřel. Krásné, růžovoučké lůno se mu rozprostřelo před očima. Nemohl si nevšimnout panenské blány, která překrývala většinu vstupu do pochvy. Byl v ní jen malinký otvůrek. Už tehdy Otíka napadlo, že to je určitě ten otvůrek, pomocí jehož může dívku deflorovat a snadněji ji blánu propíchnout. Netušil ovšem, kde je přesně ukrytý poštěváček a tak se ji lehce ukazovákem druhé ruky dotkl a vyzkoušel její pružnost. Verunka zasyčela bolestí.

„Ne, ne, tam nééé!“ zavýskla.

Otík okamžitě tlak povolil a prosahal ji vnitřní stydké pysky. Nemohl se mýlit a nahmátl malinký hrášek, po jehož dotyku Verunka slastně zasténala. Otík pochopil, že je na správném místě a ten hrášek ji pomníval mezi prstami. Verunka slastně vzdychala a moc se ji to líbilo. Pochopila, že s chlapcem je to o moc krásnější než když si to dělá sama. Brzy cítila, jak ji kundička vlhne a prsty Otíka v ní čvachtají.

„Ty ses počůrala?“ zeptal se ji Otík.

Verunka zavrtěla hlavou a provinile se na Otíka podívala. „To jsem zvlhla! To mi dělá!“ řekla mu, protože ještě pořádně netušila, že je to proto, aby do ní jednou lépe vklouzl čurák kluka.

Otík ji přestal skulinku dráždit a Verunka si srovnala sukénku. Kalhotky si natáhla, až byla dál od Otíka, s nímž se rychle rozloučila, protože se cítila, že udělala něco, co slušné děvče nedělá. Ke všemu si všimla, že se Otíkovi znovu postavil jeho čurák a měla strach, aby po ni nechtěl, aby mu přidržela prcinkou, do které by on ho zkusil zasunout.

Na rozloučenou ji dal pusu a řekl ji, bude-li zase chtít polaskat prcinu, ať mu poví, že ji to rád udělá! Verunka to slíbila a rychle zmizela.

Dvakrát se ještě s Otíkem setkala sama a vždy mu rukou vyhonila brčko a on ji polaskal prcinku s poštěváčkem. Pak se začala stydět a už nepřišla.

Na Otíka si vzpomněla zase až teď, kdy ji maminka poradila, aby si našla kluka. Potkat se s ním, a navrhnou mu další schůzku s drážděním, pro ni nebyl problém, protože ho potkávala skoro denně. Často ji žádal, aby přišla k potoku, ale ona se jen usmála a odběhla od něho. Dneska na něj počkala kousek od gymplu, kam chodil. Bylo mu již šestnáct a chtěla vědět, jestli nemá nějakou spolužačku ze třídy. Neměl!

Nenápadně se k němu přidala. „Ahoj Otíku!“ řekla. „Co děláš odpoledne? Já bych měla čas!“ řekla mu přímo.

Otík nechtěl věřit svým uším. Po více jak půldruhého roku si na něj Verunka vzpomněla! Byl nadšen! Konečně zase bude mít holku, se kterou si bude moct pohlavně hrát. Však už bylo na čase! Nebavilo ho již si jen rukou dráždit své brko.

„Jé, to je prima, Verunko, já se na tebe tak těším!“ řekl ji a nečekaně se k ní přitočil a vlípl ji pusu.

Verunce se zatočila hlava. Páni, on se snad do mě zamiloval. Pomyslela si.

Jenže jak šli dál, Otík ji řekl, že našel lepší místečko. V Kozinově stodole se už neukládá seno, ani sláma a zeje pustotou. Tam je to teď nejlepší! Hned to s ní domluvil a slíbil, že vězme deku, aby je to nepíchalo do zadků! Verunka byla ráda.

Odpoledne se sešli u rozcestí, aby zbytečně nedráždili lidi v ulici a vydali se do stodoly. Verunce se stodola líbila. Byla určitě lepší než tráva u potoka.

„Hele, nejlepší budeme, když se úplně svlékneme do naha, abychom se mohli lépe prohlédnout!“ navrhl ji Otík.

„A nebudeš mě chtít hned mrdat! Víš, jsem ještě panna a stydím se!“ řekla mu.

„Neboj se! Prohlédnu si tě, polaskám tvého poštěváčka a pohladím tvá prsíčka! Ty mně za to vyhoníš ptáčka a půjdeme domů!“ řekl Ota a Verunka se už nemohla dočkat.

Jak se domluvili, tak udělali a zády k sobě se oba svlékli do naha. Pak se naráz k sobě otočili a zírali na sebe. Verunka už na přirození měla chumáček světlých chloupků a Otík ho měl docela slušně obrostlého černými chlopky. Samozřejmě, že mu už stál a Verunka musela uznat, že mu vyrostl a zesílil.

„To je kus! Od té doby co jsem ho neviděla je ještě větší!“ řekla mu a už u něj klečela a osahávala mu ho.

„Pojď na deku!“ řekl ji a oba si na deku lehli. Verunka, ale nespustila oči z jeho ptáka a ani ruku. Stále ho za něj držela.

„S tím bys už opravdu mohl píchat holky!“ řekla mu.

Když, ale žádná nechce!“ řekl ji.

„Kecají! Každá chce, jen se stydí o to klukovi říct!“ řekla mu. „Já bych taky chtěla, ale bojím se, že to bude bolet!“ dodala.

„Já dám pozor! Budu jemný, jak to jen půjde!“ vábil ji, aby si dala říct a dala mu smočit.

„Když já nevím!“ zapochybovala Verunka.

„Hele, vyprstím ti ji a pak se uvidí, jo? Třeba dostaneš lepší náladu a budeš to chtít!“ říkal ji Otík.

Verunka se už těšila, jak ji bude Otík laskat kundičku a hned zaujala správnou polohu, aby se k její kundě dostal. Otík samozřejmě nezaváhal a hned ji jí začal hladit a rozevírat stydké pystíky. Verunka pištěla a smála se. Teprve, když se dotkl jejího poštěváčku, zklidnila hormony a začala slastně povzdychávat.

„To je paráááda!“ skučela slastí.

Otík už věděl, že dívku musí nejdříve pěkně rozparádit a ta mu potom dovolí vše. Četl o tom v chytré knížce a pochopil, že jen tudy musí na Verunku. Věděl, i že se dívkám lížou kundičky a chtěl to sám zkusit, protože dosud žádnou sám nelízal. Sklonil hlavu níž k její buchtičce a nasál tu libou vůni z její kundy. Verunka nebyla žádné prase, a než se vydala za Otíkem, svoje přirození si samozřejmě umyla. Když to Otík nasál, byl zcela chycen a už jen zabořil svůj nos do jejího lůna. Vyplázl jazyk a lízal, lízal, a lízal! Takovou pochoutku si nemohl nechat ujít. Když Verunka začala vlhnout a pouštěla své šťávičky, vsával do sebe vše. Verunka jen slastně sténala a co nejvíce rozevírala stehna, aby se otík se svým jazykem dostal co nejhloub. Samozřejmě, že ji jazykem napjal i panenskou blánu a Verunka zakňučela bolestí.

Přestal ji lízat a prohodil k ní, že ji té přepážky zbaví hned, aby už neměla žádné další bolesti. Verunka se dostávala do orgasmického opojení a v tu chvilku ji bylo všechno jedno. Souhlasila s tím, aby ji tedy Otík protrhla její blánu a netušila, jakou bolest ji způsobí.

Otík se hned přehoupl mezi její stehna a sklonil se k ní tak, aby jeho čurák dostal co nejblíže k její kundičce. Pak již to byla otázka několika vteřin a Verunka cítila, jak ji hlavička žaludu rozevírá stydké pysky. To si Otík čuráka přidržoval rukou, aby ho Verunce nasadil na správné místo. Sotva měl čuráka navedeného v její kundě, Verunku objal a svým pohybem pánví do jejího klína, ji proťal jediným pohybem panenskou blánu. Děvče vykřiklo! Ale už ji to nebylo nic platné, protože panenství bylo protrženo. Čurák mu zajel až na samé dno její kundičky a tam jej Otík nechal chvilku v klidu. Verunka plakala. Z očí se ji řinuly slzy jak hrachy. Bolest byla opravdu veliká, protože Otík přirazil opravdu mohutně. Bál se, aby po prvním nepovedeném vpichu Verunka neucukla a nezůstal pannou do smrti.

Po chviličce klidu se Otík začal čurákem v kundě pohybovat. Nejprve pomalu, ale postupně zrychloval. Verunka se začala uklidňovat a začínalo se ji mrdání líbit. Bolest zcela vymizela a ona začínala s Otíkem spolupracovat. Pohybovala proti němu pánví, a i když to zpočátku bylo dost chaotické a několikrát jim čurák z pochvy vyklouzl, snažila se i Verunka, aby se opět rychle dostal na správné místo.

Samozřejmě, že Otík dlouho nevydržel a vystříknul svůj příděl do rodidel Verunky. Jenže viděl, jak se to Verunce začíná líbit a tak pokračoval v přírazech, dokud se neprohla v most. I tehdy se snažil v ní svého čuráka udržet, ale vzhledem k tomu, že mu začal ochabovat, vyklouzl a už nebylo možno jej tam okamžitě vsadit. Otík, ale nepřestal Verunku objímat a hladil její malé kozičky. Teprve, když se uklidnila, ji nechal v klidu a vstal z ní. To bylo nadělení! Deka se dal vyhodit, protože byla celá od krve a semene, která společně s krví, vyteklo z Verunky ven!

„To bylo nádherné! Škoda, že to tak rychle skončilo!“ řekla Verunka, která byla zcela šťastná.

„Až tu uklidíme, můžeme si to zopakovat!“ navrhl Otík, kterému se prcání taky zalíbilo.

Verunku po defloraci přeci jen štěrbinka dost pálila a nechtěla už dnes víc souložit. „Uvidíme příště!“ řekla Otíkovi.

„Jen, aby to zase nebylo na půldruhého roku!“ řekl ji Otík na to. Verunka se jen usmála. Copak ona ví, jak dlouho ji bude kundička bolet?

Doma si hned vlezla do vany a řádně si umyla své přirození. Když vešla do obýváku, maminka na ni hned poznala, že se děvče nechalo připravit o věneček. Chůze, a její rozevřená stehna tomu plně napovídala.

Maminka si ji zavolala do kuchyně a tam se ji na to zeptala. Verunka se přiznala. Maminka jen zakroutila oči v sloup a Verunku nechala umýt nádobí.

Druhý den už prcinka Verunku nepálila. Prstíkem si ji vyzkoušela a vše bylo dobré. Maminka nebyla doma, ale Verunka věděla, kde má ukrytý „Robertek“. Otevřela skříň a připravila ho k použití. Pak si lehla na postel, rozevřela stehýnka a přiložila si ho ke své broskvičce. V tom do pokoje vešla maminka.

„To ti to včera nestačilo?“ zeptala se ji.

Verunka se rozplakala, že ji zase kundička svrbí a že tam něco chce. Maminka se nad ní smilovala a přisedla k ní na postel. Vzala ji z ruky „Robertka“ a sama ji začala kundičku dráždit. Věděla, co takové děvče potřebuje, aby se uspokojilo.

„Tak co, je to lepší?“ zeptala se ji po chvilce.

Verunka přikývla, ale v duchu vzpomínala na včerejšek s Otíkem. Opravdový čuráček je skutečně lepší. Až bude mít zase choutky, dojde si za Otíkem. Jen co si chvilečku odpočine.

Maminka se ji vyptala na všechny podrobnosti i to, jak velikého čuráka Otík má. Pak ji vysvětlila, že si ho může pozvat do svého pokojíčku a tam se od něho nechávat píchat. Jen musí vždy počítat tak, aby tatínek nebyl doma. Tomu by se to, asi nelíbilo!