Zvláštní libůstka 6

Mé erotické sádrové dobrodružství se bližilo ke konci. Jak nejdřív s Renatou , tak potom s mým nejdražším jsme si krásně užívali toto fetiš období. Sádra už byla hodně obnošená a mně se takto možná líbila víc než když byla celá nová. Líbil se mi ten kontrast oleštěného a roztřepeného kraje sádry a mých udržovaných pečlivě nalakovaných prstíků.
Tak ještě pár dní a půjde ta krása dolů. Jak si tak přemýšlim, volá mi Renča. Ahoj, jak se vede? Co sádra, ještě ji máš. Líčím jí, že ano ,ale po víkendu že jdu na sundáni. Renata již žádnou sádru nemá a zve mě na víkend na výlet na chatu. Oponuji, že mám neschopenku a měla bych být doma. Ona ale trvá na svém. Dávám si čas na rozmyšlenou a že jí zavolám. Moje praktická lékařka nemá problém a že mě uschopní v pátek i se sádrou a ať si ji nechám v pondělí jen sundat. Manžel taky nenamítá a přeje mi hezký víkend s dívčí jízdou. Takže je pátek poledne a Renca si mě veze na Vysočinu na chatu. Řídí ale trvá na tom, že si mám nožku se sádrou natáhnout k ní do klína. Doufám že se nevybourame, protože jednou rukou řídí a druhou si hraje s mými zasádrovanými prstíky. Mysłím že je i za jízdy vzrušená. Když sjedeme z dalnice, vjede na první polní cestu a zastaví. Vrhne se na mou nožku jazykem. I mě to teď rozvášniło. Druhou nožku ji strkám pod sukýnku. Překvapilo mě že nemá kalhotky, ale můj paleček jí už rejdí mezi zavojíčky a přes poštěváček. Vmžiku má orgasmus. I já si ji honím a vzrušuje mně pohled na krásnou holku jak mi saje mé zasádrované prstíky. Bože to je krása. Ještě chvilku a už jsem taky. Za pár minut pokračujeme v cestě. Netrvá dlouho a jsme v cíli. Chata je u říčky a jde se k ní od cesty dolů svahem po poměrně příkrých schodech. Projevuji strach, jak to dám se sádrou, ale Renče mě nechá ať na ni počkám v autě, že všechno odnese a zprovozní chatu a vratí se pro mně a bude mě jistit. Hraji se tedy v aute s mobilem, ale nějak se to vleče. Opajdám auto a jdu keckovovým schodkům bez zábradlí. Ještě u nich ani nejsem a podpatek sádry mi prudce sjel po měčem kluzkém v trávě, jak se to snažím vyrovnat sklouzne mi na druhé nožce žabka z nohy a jáletím bikem na první kovový schod. Dopadla jsem na loketa zbytek těla s svalil do trávy. Válím se ve vlhké trávě, brečím bolestí a nadávám si jaká jsem kráva nešikovná. Pravou rukou nejde hnout a v lokti hrozně bolí. Renatka už je u mně. Snaží se mě utěšit a zvednout ze země. Zjištůjeme co se mi stalo. Když se trochu vzpamatuji, zjistím, že nejhůř je na tom pravý loket, nehnu s ním, natéká a vůbec nevypadá dobře. Jinak nic vážného. Karma zdarma. Sádra kterou jsem vůbec na noze nemusela mít… a teď asi zlomená ruka. Sama si za to můžu. Renča zase zamčela chatu do které jsem se zatím ani nepodívala , znovu jsme nasedly do auta a vyrazily do okresní nenocnice, která byla jen pár kilometrů odsud. Dívali se na mě trošku divněkdyž videli že už mám v sádře nohu, ale sestřička byla miláa na rentgen mě poslal ješté dřiv než přišla paní doktorka. Vše probehlo hrozně rychle a já seděla v ordinaci před paní doktorkou středního věku, a čekal na ortel až prostuduje snímky z rentgenu. Takže paní Coufalová, máte zlomenou hlavičku vřetenni kosti v pravém lokti. Vypadá to docela stabilně, ale jak je vám asi jasné musíme to zafixovat. Já vám to tady sepíšu a vy běžte se sestřičkou na sádrovnu. Vyšli jsme ven, kde čekala Renča. Tak co? No, co… zlomený… jdeme na sádrovnu. A můžu jít s vámi? Sestřička se zasmála, že klidně, že mě aspoň bude držet za tu zdravou ruku ať mě to nebolí. Za chvíli jsem měla pravou ruku celou v sádře od prstíků po rameno. Jen já viděla jak se Renča aspoň dvakrát udělala při sádrování mé ruky. Snad si toho sestra nevšimla. Ta ted pečlivě ohlazovala své dílo a pak jej držela v rukách dokud sádra neztuhla. Potom ji celou po vnitřni straně prostřihla a celou ji omotala namočený obyčejný obinadlem. Ruku mi dala do závěsu z bílého trojcípého šátku. Lékařka donesla zprávu a poučila mě, že sádra bude asi dem schnout, ať ruku šetřím v šátku a za pět dní mám přijít na dosádrování. Sádru že budu mít šest týdnů. Myslela jsem ze omdlím. Ani nevím jak jsem se ocitla v autě a následně v chatě. Z těch kritických schodů mě Renča svedla dolů a pořád opakovala jakou má na mě chuť. Ses můj malý pacient a já se o tebe postarám. Ukládala mě na velikou sedačku v obýváku chaty. Ani mě nepřekvapilo, že mě rovnou vysvlékala, halenku přes sádru velmi opatrně. Kontrastovala na mně obnošená špinavá sádra na noze s čerstvou novou sádrou na ruce. Stále vlhkou, studicí, ale uz ztuhlou. Renatka mě krásně pomilovala od prstíků na nozce až po prstíky na zasádrované ruce. Užily jsme si to moc. Byla skvělá, krásná a divoká. A vikend byl před námi.

Komentáře

Nový komentář