Probudila jsem se opět v úplné tmě a neměla tušení zda je noc nebo den.Poslední dny mě míjeli a já už si ani neuvědomovala čas.Když si zapřemýšlím kousek zpět,tak jsem si dělala čárky na zeď,ale pak už sem tam nedosáhla a myslím,že sem jich udělala t...

Jméno není důležité, říkejme jí ale Anna. Čas není důležitý, ale místo důležité je. To místo. Temné sklepení, které je osvětlené pěti svíčkami. Vypadá přesně jako staré hladomorny na hradech, ale při pozornějším pohledu jde vidět, že cihly ve stěnách...

Prebudil som sa v slabo osvetlenej akoby cele, na ktorej stenách boli tapety pásikovaného vzoru. Sedel som v kúte a s bolesťou v hlave som chcel vstať, ale nepodarilo sa mi to, lebo som mal spútané ruky za chrbtom o nejakú tyč, a takisto som mal zvia...

Cítím jak mě bolí hlava, jako bych tam měl tisíc permoníků, a matně si vzpomínám na události včerejšího večera. Ano, už to mám! Přijeli jsme s mojí manželkou Evou na návštěvu její přítelkyně na její statek. Večer jsme seděli a popíjeli….a pak už mám ...

Poslední co jsem viděl, byl můj obraz v zrcadle. Teda můj obraz, bylo to tělo připoutané, a natažené na nízké úzké stolici. Ta postava na stolici ležela, ale koleny se dotýkala země. Na nohou měla obuté kozačky, s neuvěřitelně vysokým podpatkem, kter...

Holky mě odvlekly do vedlejší místnosti, zavěsily mi ruce za kladku u stropu, a vytáhly mi je nahoru. Zůstal jsem viset v úplně bezmocné poloze, pouze špičkami baletek jsem se dotýkal země. Pochopil jsem, že jakýkoli odpor je marný. Co bude sakra dál...